Vrbas, Srbsko - Vrbas, Serbia
Vrbas Врбас (srbština ) | |
|---|---|
      Shora: Fontána v centru Vrbasu, Villa ,, Tabori ", Vrbasovo muzeum, Řeckokatolický kostel, Metodicko-evangelický kostel, Budova dobrovolné hasičské společnosti | |
 Vlajka  Erb | |
 Umístění obce Vrbas v Srbsku | |
| Souřadnice: 45 ° 34 'severní šířky 19 ° 39 'východní délky / 45,567 ° N 19,650 ° ESouřadnice: 45 ° 34 'severní šířky 19 ° 39 'východní délky / 45,567 ° N 19,650 ° E | |
| Země |  Srbsko |
| Provincie | Vojvodina |
| Okres | Jižní Bačka |
| Osady | 7 |
| Vláda | |
| • Starosta | Milan Glušac |
| Plocha | |
| • Obec | 376 km2 (145 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 85 m (279 stop) |
| Populace (Sčítání lidu 2011)[2] | |
| • Město | 24,112 |
| • Obec | 42,092 |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Poštovní směrovací číslo | 21460 |
| Kód oblasti | +381 21 |
| Desky do auta | VS |
| webová stránka | www |
Vrbas (Srbská cyrilice: Врбас, maďarský: Verbász) je město a obec nacházející se v Jižní okres Bačka autonomní provincie Vojvodina, Srbsko. Od roku 2011 mělo město 24 112 obyvatel, zatímco obec měla 42 092 obyvatel.
název
Jeho název vychází ze slova „Vrba "v Srbský jazyk. Během SFRY období bylo město přejmenováno Titov Vrbas (ve smyslu "Vrbas Tito"), po Josip Broz Tito. Stejně jako všechna ostatní města v Socialistická Jugoslávie pojmenována po Titovi, první část byla zrušena, jakmile byly na počátku 90. let vytvořeny nové státy.
v Rusyn, město je známé jako Вербас, v maďarský tak jako Verbász, v chorvatský tak jako Vrbas, v Němec tak jako Werbassa v turečtina tak jako Verbas.
Dějiny
Vrbas byl poprvé zmíněn v roce 1213 během správy Maďarské království. Podle jiných pramenů byla poprvé zmíněna v roce 1387.[3] V 16. století se stala součástí Osmanská říše. Během osmanské správy byla osídlena etnickými Srbové.[4]
Protože Passarowitzova smlouva (1718) byli Vrbas a Banát pod správou Habsburská monarchie. Podle sčítání lidu z roku 1720 jej osídlili výhradně Srbové (asi 250 rodin)[5]).[6]
Po roce 1784 mnoho Němci usadil se ve městě a založil novou osadu s názvem Novi Vrbas (Neu-Verbasz) poblíž staré srbské osady, která se poté stala známou jako Stari Vrbas (Old Vrbas).
V roce 1910 se populace Novi Vrbasu skládala převážně z etnických Němců, zatímco populace Stari Vrbas byla národnostně smíšená a skládala se převážně ze Srbů a Němců.[7]
V roce 1918 se Vrbas stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, který byl později přejmenován na Jugoslávie. Město bylo pod Osa okupace v letech 1941–1944 a během této doby k ní byla připojena Horthyho Maďarsko. V důsledku druhá světová válka události v Jugoslávii, německé obyvatelstvo uprchlo z města po této válce. Ve stejné době, mnoho osadníků z Černá Hora přišel do Vrbasu a na další sousední místa.
Obydlená místa
Obec Vrbas zahrnuje město Vrbas a následující vesnice:
Demografie
| Rok | Pop. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1948 | 37,174 | — |
| 1953 | 37,614 | +0.24% |
| 1961 | 42,853 | +1.64% |
| 1971 | 43,490 | +0.15% |
| 1981 | 45,756 | +0.51% |
| 1991 | 46,405 | +0.14% |
| 2002 | 45,852 | −0.11% |
| 2011 | 42,092 | −0.95% |
| Zdroj: [8] | ||
Podle výsledků sčítání z roku 2011 má obec 42 092 obyvatel.
Etnické skupiny
Osady se srbskou etnickou většinou jsou: Bačko Dobro Polje, Zmajevo, Kosančić, Ravno Selo a Vrbas. Etnicky smíšené osady jsou: Kucura (s relativní většinou Rusínů) a Savino Selo (s relativní černohorskou většinou).
Etnické složení obce:[9]
| Etnická skupina | Populace | % |
|---|---|---|
| Srbové | 23,251 | 55.24% |
| Černohorci | 7,353 | 17.47% |
| Rusíni | 3,375 | 8.02% |
| Maďaři | 2,464 | 5.85% |
| Ukrajinci | 836 | 1.99% |
| Chorvati | 549 | 1.30% |
| Romové | 355 | 0.84% |
| Slováci | 286 | 0.68% |
| Jugoslávci | 170 | 0.40% |
| Makedonci | 149 | 0.35% |
| Němci | 121 | 0.29% |
| Muslimové | 112 | 0.27% |
| Albánci | 48 | 0.11% |
| Ostatní | 3,023 | 7.18% |
| Celkový | 42,092 |
Ekonomika
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[10]
| Aktivita | Celkový |
|---|---|
| Zemědělství, lesnictví a rybolov | 385 |
| Těžba a dobývání | - |
| Výrobní | 2,710 |
| Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 91 |
| Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti | 193 |
| Konstrukce | 188 |
| Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů | 1,326 |
| Přeprava a skladování | 806 |
| Ubytovací a stravovací služby | 259 |
| Informace a komunikace | 74 |
| Finanční a pojišťovací činnost | 125 |
| Činnosti v oblasti nemovitostí | 12 |
| Odborné, vědecké a technické činnosti | 249 |
| Administrativní a podpůrné činnosti | 516 |
| Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 547 |
| Vzdělávání | 661 |
| Lidské zdraví a sociální práce | 1,081 |
| Umění, zábava a rekreace | 191 |
| Ostatní servisní činnosti | 117 |
| Jednotliví pracovníci v zemědělství | 270 |
| Celkový | 9,802 |
Pozoruhodní občané
- Molter Károly, spisovatel (1890–1981)
- Vida Ognjenović, spisovatel a režisér (b. 1941)
- Desanka Pešut, sportovní střelec (b. 1941)
- Lazar Ristovski, herec (nar. 1952)
- Radoman Božović, politik a bývalý předseda vlády Srbska (b. 1953)
- Miodrag Kostić, podnikatel (nar. 1959)
- Svetozar Šapurić, fotbalista (b. 1960)
- Igor Marojević, Srbský spisovatel (b. 1968)
- Milorad Mažić, fotbalový rozhodčí (nar. 1973)
- Magdolna Rúzsa, zpěvák (nar. 1985)
- Slobodan Vuković, fotbalista (b. 1986)
- Nikola Komazec, fotbalista (b. 1987)
- Ljubomir Fejsa, fotbalista (b. 1988)
- Bianka Buša, volejbalista (nar. 1994)
Galerie
Kalvínský kostel.
Evangelický kostel.
Neposkvrněné početí Panny Marie Katolické církve.
Metodistická církev.
Viz také
Reference
- Slobodan Ćurčić, Broj stanovnika Vojvodine, Novi Sad, 1996.
- ^ „Municipality of Serbia, 2006“. Statistický úřad Srbska. Citováno 2010-11-28.
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011: Srovnávací přehled počtu obyvatel v letech 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002 a 2011, údaje podle sídel“ (PDF). Statistický úřad Republiky Srbsko, Bělehrad. 2014. ISBN 978-86-6161-109-4. Citováno 2014-06-27.
- ^ Dr. Slobodan Ćurčić, Naselja Bačke - geografske karakteristike, Novi Sad, 2007, strana 220.
- ^ Dr. Slobodan Ćurčić, Naselja Bačke - geografske karakteristike, Novi Sad, 2007, strana 220.
- ^ Dr. Slobodan Ćurčić, Naselja Bačke - geografske karakteristike, Novi Sad, 2007, strana 220.
- ^ Ivan Jakšić, Iz popisa stanovništva Ugarske početkom XVIII veka, Novi Sad, 1966.
- ^ http://img190.imageshack.us/img190/3899/vojvodina1910.png
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 10. dubna 2019.
- ^ „Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији“ (PDF). stat.gov.rs. Republički zavod za statistiku. Citováno 10. dubna 2019.
- ^ „OBCE A REGIONY SRBSKÉ REPUBLIKY, 2019“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. 25. prosince 2019. Citováno 28. prosince 2019.
