Senta - Senta

Pro další použití viz Senta (disambiguation).
Senta

Сента (srbština )
Zenta  (maďarský )
Město a obec
Senta, radnice
Senta, radnice
Erb Senta
Erb
Umístění Senty v Srbsku
Umístění Senty v Srbsku
Souřadnice: 45 ° 56 'severní šířky 20 ° 05 'východní délky / 45,933 ° N 20,083 ° E / 45.933; 20.083Souřadnice: 45 ° 56 'severní šířky 20 ° 05 'východní délky / 45,933 ° N 20,083 ° E / 45.933; 20.083
Země Srbsko
ProvincieVojvodina
OkresBačka
Vláda
• StarostaRudolf Ceglédi (VMSZ)
Plocha
• Senta293,0 km2 (113,12 čtverečních mil)
Nadmořská výška
81 m (266 stop)
Populace
 (2011)
• Senta18,704
 • Metro
23,316
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo
24400
Předčíslí+381(0)24
Desky do autaSA
webová stránkahttp://www.zenta-senta.co.rs
Mapa obce Senta
Věž radnice
Most přes řeku Tisa v Senta

Senta (Srbská cyrilice: Сента (výrazný[sɛ̌ːnta]); maďarský: Zenta (výrazný[ˈZɛntɒ]); rumunština: Zenta) je město a obec nacházející se v Okres Bačka autonomní provincie Vojvodina, Srbsko. Nachází se na břehu řeky Tisa řeka v zeměpisné oblasti Bačka. Ve městě žije 18 704 obyvatel, zatímco obec Senta má 23 316 obyvatel (sčítání lidu 2011).

Dějiny

Archeologické nálezy naznačují, že oblast moderního osídlení byla osídlena z prehistorický krát. Neolitický a eneolit společnosti se usadily v blízkosti moderní Senty před tisíci lety a zanechaly věrohodné stopy jejich přítomnosti. A Neolitický Tiszapolgár –Bodrogkeresztúr kultura pohřebiště byl nalezen v Senta.[1] První historická populace, která v této oblasti mohla žít, byla s největší pravděpodobností Agathyrsi (6. století před naším letopočtem). S jistotou můžeme tvrdit, že obyvatelé rané „Senty“ v 6. století našeho letopočtu byli Sarmati, Slované podobně a Avars. Maďarský lid napadl oblast během velkého průlomu Maďaři v 9. století našeho letopočtu.

Podle historických záznamů bylo město poprvé zmíněno v roce 1216 pod názvem Szintarev. V této době to bylo pod správou středověku Maďarské království. Celá oblast byla vyhozena Mongolové v 1241/42. Po počáteční záchraně zaznamenala Senta více než dvě století prosperity. Zpočátku bylo město součástí Bodrog okres,[2] ale od roku 1246 byla součástí Csanad Kraj a později část Čongráde Okres.[3] Záznamy také naznačují, že od roku 1440 volala oblast jižně od Senty Peser byl pod kontrolou Srbští despoti. Ve druhé polovině 15. století došlo ke krátkému konfliktu, malé druhové válce, s konkurenční komunitou Segedín. V roce 1506 se však Senta stala a královské svobodné město, udělil, že čeština –maďarský Král Vladislav II Jagellion. V té době měla Senta pevnost, přístav a katolík klášter. Selská povstání z roku 1514 nezahrnovala Senta v důsledku zkázy. Ačkoli ještě pod správou uherského království v roce 1525 existovala autonomní Srb milice umístěné v pevnosti. Autonomní, pokud jde o velení, protože na seznamu důstojníků lze jasně poznamenat, že srbské jednotky měly své vlastní velící důstojníky, zejména Mihailo Konjović a Stevan Brančić. Po Bitva u Moháče v roce 1526 Senta již nebyla pod správou uherského království. V krátkém období vlády srbského císaře Jovan Nenad, Senta byla součástí státu Jovana Nenada a byla útočištěm pro srbské síly. Lze to jasně uznat kvůli skutečnosti, že poté, co byl vážně zraněn Segedín, Jovan Nenad a jeho stráže ustoupili směrem k Sentě, jen aby byli zadrženi maďarskými silami a zavražděni ve vesnici Tornjoš. Poté, co byl zavražděn Jovan Nenad a jeho stát se zhroutil, byla Senta znovu umístěna pod správu Uherského království, dokud se v roce 1542 nedostala pod plnou osmanskou kontrolu. Během osmanského dobytí toto maďarské obyvatelstvo opustilo tuto oblast, kterou pak osídlili Srbové pocházel z jiných částí Osmanské říše.[4]

Během druhé poloviny 16. Století a většiny 17. Století byla Senta pod správou Osmanská říše a město a oblast byly součástí Sanjak ze Segedinu. Osmané však v pevnosti provozovali pouze posádku, zatímco populace osídlení byla Srb. Proslulý cestovatel, Evliya Çelebi, navštívil Senta během jeho expedic a poznamenal, že je to malé místo, tiché a klidné s pevností, mešitou a vesnicí s dostatečnými službami, aby se udržel. 15. října 1686 došlo k potyčce mezi místními srbskými povstáními Habsburg velení a došlo k menší osmanské síle. Tato událost je známá jako První bitva o Senta. Od roku 1686 do běžněji známých Bitva o Senta v roce 1697 město a jeho okolí již nebylo pod osmanskou kontrolou, ale zároveň nebylo ovládáno ani Habsburky.

Dne 11. září 1697 Princ Evžen Savojský porazil osmanskou armádu v Bitva o Senta, který byl bojován na tomto místě a po Karlovská smlouva v roce 1699 bylo město zařazeno do Habsburská monarchie jako součást Tisza –Maros část Vojenská hranice. Mezi účastníky bitvy byl i zkušený srbský důstojník, kapitán a později plukovník Jovan Popović Tekelija, který po konfliktu převzal velení nad částí Frontier. V tomto období byla Senta osídlena hlavně Srby[4] a měl malý Ortodoxní kostel. Byla dobře opevněna a chráněna organizovanými jednotkami Srbská milice volal Frontiersmen. Po zrušení této části Frontier v roce 1751 byla Senta zahrnuta do Okres Theiss, která byla součástí Okres Bács-Bodrog z Habsburské království Maďarska. Mnoho z Srbové kteří žili ve městě a kteří se nyní považovali za ponížení tím, že byli redukováni z vojáků na farmáře, emigrovali buď do jiných částí habsburské monarchie, kde bylo stále zapotřebí vojenské hranice buď do Ruska (zejména do Nové Srbsko a Slavo-Srbsko ). Jedno z osad v Novém Srbsku také srbští kolonisté pojmenovali Senta.

V průběhu 18. a 19. století Maďaři, Slováci, Němci, a Židé usadil ve městě. V letech 1848–1849 byla města střídavě ovládána silami Maďarské království a síly Srbská Vojvodina. Od roku 1849 do roku 1860 byla součástí Vojvodství Srbska a Banát Temeschwar, oddělený rakouský korunní země. Po zrušení vojvodství v roce 1860 byla Senta znovu začleněna do župy Bács-Bodrog. V roce 1910 žilo ve městě 29 666 obyvatel, z toho 27 221 (91,8%) maďarský, 2 020 (6,8%) mluvilo srbština a 425 (1,4%) hovořilo jinými jazyky.

Srbové se ve městě začala ve větším počtu znovu usazovat po první světové válce, kdy se Senta stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později přejmenovaná na Jugoslávie ) v roce 1918. Od roku 1918 do roku 1922 bylo město součástí Novi Sad County, od roku 1922 do roku 1929 část Bělehrad Oblast a od roku 1929 do roku 1941 část Dunaj Banovina. V letech 1941 až 1944 byla Senta obsazena Osa vojsk a byl připojen k Horthyho Maďarsko. Po válce, v roce 1944, se Senta stala součástí Autonomní provincie Vojvodina v novém socialistická Jugoslávie. Od roku 1945 byla Vojvodina součástí Srbská lidová republika v Jugoslávii.

Obydlená místa

Obec Senta zahrnuje město Senta a 4 vesnice. Vesnice jsou (maďarské názvy jsou v kurzíva):

Podnebí

Podnebí v této oblasti má mírné rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími hodnotami a celoročně je zde přiměřené množství srážek. The Köppenova klasifikace klimatu podtyp pro toto klima je „Srov "(Marine West Coast Climate /Oceánské klima ).[5]

Data klimatu pro Senta
MěsícJanÚnoraMarDubnaSmětČervnaJulSrpenZáříŘíjnalistopadProsinecRok
Průměrná vysoká ° C (° F)2
(36)		4
(40)		11
(51)		17
(63)		23
(73)		27
(80)		29
(84)		28
(83)		24
(76)		18
(64)		11
(52)		3
(37)		17
(62)
Průměrná nízká ° C (° F)−5
(23)		−4
(24)		0
(32)		5
(41)		10
(50)		13
(56)		15
(59)		14
(57)		11
(51)		6
(43)		3
(37)		−3
(26)		6
(42)
Průměrný srážky mm (palce)30
(1.2)		28
(1.1)		41
(1.6)		41
(1.6)		69
(2.7)		61
(2.4)		48
(1.9)		51
(2)		56
(2.2)		58
(2.3)		46
(1.8)		43
(1.7)		570
(22.4)
Zdroj: Weatherbase[6]

Demografie

Historická populace
RokPop.±% p.a.
194829,617—    
195329,898+0.19%
196131,081+0.49%
197131,416+0.11%
198130,519−0.29%
199128,779−0.59%
200225,568−1.07%
201123,316−1.02%
Zdroj: [7]

Podle výsledků sčítání z roku 2011 má obec Senta 23 316 obyvatel.

Etnické skupiny

Všechny osady v obci mají maďarskou etnickou většinu.

Etnické složení obce:[8]

Etnická skupinaPopulace%
Maďaři18,44179.09%
Srbové2,53310.86%
Romové5952.55%
Jugoslávci1070.46%
Chorvati840.36%
Albánci620.27%
Černohorci480.21%
Slováci310.13%
Makedonci270.12%
Bunjevci210.09%
Ostatní1,3675.86%
Celkový23,316

Ekonomika

Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[9]

AktivitaCelkový
Zemědělství, lesnictví a rybolov77
Těžba a dobývání-
Výrobní2,729
Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace69
Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti100
Konstrukce169
Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů925
Přeprava a skladování352
Ubytovací a stravovací služby149
Informace a komunikace85
Finanční a pojišťovací činnost89
Činnosti v oblasti nemovitostí13
Odborné, vědecké a technické činnosti173
Administrativní a podpůrné činnosti115
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení349
Vzdělávání532
Lidské zdraví a sociální práce629
Umění, zábava a rekreace100
Ostatní servisní činnosti173
Jednotliví pracovníci v zemědělství522
Celkový7,350

Pozoruhodní občané

Senta je rodištěm mnoha renomovaných lidí, včetně:

Partnerská města - sesterská města

Senta je spojený s:[10]

Viz také

Reference

  1. ^ „[Projekat Rastko] Nikola Tasic: Eneolitske kulture centralnog i zapadnog Balkana“. rastko.rs. Citováno 1. září 2015.
  2. ^ „Obrázek: Maďarsko% 201118.jpg, (5683 × 4117 px)“. lazarus.elte.hu. Citováno 1. září 2015.
  3. ^ „Obrázek: Maďarsko% 201370.jpg, (5683 × 3917 px)“. lazarus.elte.hu. Citováno 1. září 2015.
  4. ^ A b „Atila Pejin: Istorijat Sente“. zetna.org. Citováno 1. září 2015.
  5. ^ „Senta, Srbsko Köppenova klasifikace podnebí (Weatherbase)“. weatherbase.com. Citováno 1. září 2015.
  6. ^ „Weatherbase: Historical Weather for Senta, Serbia“. Základna počasí. 2011.Citováno 24. listopadu 2011.
  7. ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 19. března 2017.
  8. ^ „Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији“ (PDF). stat.gov.rs. Republički zavod za statistiku. Citováno 6. dubna 2019.
  9. ^ „OBCE A REGIONY SRBSKÉ REPUBLIKY, 2019“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. 25. prosince 2019. Citováno 28. prosince 2019.
  10. ^ "Testvérvárosaink". zenta-senta.co.rs (v maďarštině). Senta. Citováno 2020-01-07.

externí odkazy