Kanjiža - Kanjiža

Kanjiža

Кањижа (srbština )
Magyarkanizsa  (maďarský )
Město a obec
Cnesaa.jpg
Magyarkanizsa állomás.png
Jesen na Tisi - panoramio.jpg
КАЊИЖА, ВОЈВОДИНА, СРБИЈА ...... jpg
Trg u Kanjiži.jpg
Magyarkanizsa19.jpg
Fotografie Kanjižy
Erb Kanjiža
Erb
Umístění Kanjiža v Srbsku
Umístění Kanjiža v Srbsku
Souřadnice: 46 ° 04 'severní šířky 20 ° 03 'východní délky / 46,067 ° N 20,050 ° E / 46.067; 20.050Souřadnice: 46 ° 04 'severní šířky 20 ° 03 'východní délky / 46,067 ° N 20,050 ° E / 46.067; 20.050
Země Srbsko
ProvincieVojvodina
OkresSeverní Banát
Vláda
• StarostaRóbert Fejsztámer
Plocha
• Kanjiža400 km2 (154 čtverečních mil)
Nadmořská výška
80 m (260 stop)
Populace
 (2011)
• Kanjiža9,871
 • Metro
25,343
Demonym (y)Kanjiža, (sr )
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo
24420
Předčíslí+381(0)24
Desky do autaKA
webová stránkahttp://www.kanjiza.rs

Kanjiža (Srbská cyrilice: Кањижа, vyslovováno [kǎɲiʒa]; dříve Stará Kanjiža, Srbská cyrilice: Стара Кањижа, jidiš: קניזשא‎, maďarský: Magyarkanizsa; dříve Kanizsa) je město a obec nacházející se v North Banat District autonomní provincie Vojvodina, Srbsko. Město Kanjiža má 9 871 obyvatel, zatímco obec Kanjiža má 25 343 obyvatel.

Zeměpis

Ačkoli patří do severobanátského okresu, území obce Kanjiža se ve skutečnosti nachází v regionu Bačka. Území obce je ohraničeno řekou Tisa a Novi Kneževac Obec na východě, obec Senta na jihu obec Subotica na západě a na hranici s Maďarsko na severu. Blízkost hranice, dálnice a řeky Tisy z ní činí důležité místo.

Dějiny

Město bylo uvedeno v Gesta Hungarorum kronika pod jménem Kenesna a podle kroniky patřil k vévodství bulharského vévody Salan kdo vládl od Titel v 9. století.[1] V prvních písemných dokumentech po dobytí střední Evropy Maďarskem je město zmiňováno jako Cnesa nebo Kenesna. Toto jméno pochází z slovanský slovo pokleknout 'princ'. V roce 1335 se uvádí jako Villa Canysa.[2]

V první polovině 16. století bylo město spravováno Východní maďarské království, až do roku 1552, kdy byl spravován Osmanská říše (Sanjak z Çanadu ). Od roku 1686 do roku 1918 bylo město spravováno Habsburská monarchie. Zpočátku to bylo součástí Habsburgů Vojenská hranice, ale do civilní správy byl umístěn v roce 1751. Na začátku osmanské správy z této oblasti odešlo místní maďarské obyvatelstvo. Během osmanského období[2] a také během prvních desetiletí habsburské správy bylo město osídleno hlavně etnickými obyvateli Srbové. V roce 1753 se zde začali usazovat maďarští kolonisté ze severních krajů Maďarského království, kteří se ve městě stali dominantní etnickou skupinou.[3] Od roku 1918 bylo město součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávie ) a následující Jihoslovanský státy.

Obydlená místa

Mapa obce Kanjiža

Obec Kanjiža zahrnuje město a 12 vesnic. Vesnice jsou:

Poznámka: U obydlených míst s maďarskou etnickou většinou jsou jména uvedena také kurzívou v maďarštině.

Demografie

Historická populace
RokPop.±% p.a.
194836,334—    
195335,590−0.41%
196134,960−0.22%
197133,817−0.33%
198132,709−0.33%
199130,668−0.64%
200227,510−0.98%
201125,343−0.91%
Zdroj: [4]

Podle výsledků sčítání z roku 2011 má obec Kanjiža 25 343 obyvatel.

Etnické skupiny

Téměř všechna osady v obci mají maďarskou většinu, kromě Velebitu, který je převážně srbský.

Etnické složení obce:[5]

Etnická skupinaPopulace%
Maďaři21,57685.14%
Srbové1,8307.22%
Romové5962.35%
Rumuni2681.06%
Albánci790.31%
Chorvati670.26%
Jugoslávci510.20%
Bunjevci330.13%
Ostatní8433.33%
Celkový25,343

Ekonomika

Ekonomice Kanjiži dominuje továrna na střešní tašky Potisje-Tondach. Dalšími firmami jsou FIM Kanjiža, Keramika Kanjiža, různé firmy na rafinaci papriky a lázeňské zdravotní středisko „Banja Kanjiža“.

Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[6]

AktivitaCelkový
Zemědělství, lesnictví a rybolov158
Těžba a dobývání24
Výrobní1,676
Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace32
Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti48
Konstrukce217
Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů940
Přeprava a skladování474
Ubytovací a stravovací služby168
Informace a komunikace32
Finanční a pojišťovací činnost78
Činnosti v oblasti nemovitostí7
Odborné, vědecké a technické činnosti134
Administrativní a podpůrné činnosti140
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení406
Vzdělávání475
Lidské zdraví a sociální práce411
Umění, zábava a rekreace23
Ostatní servisní činnosti117
Jednotliví pracovníci v zemědělství736
Celkový6,297

Galerie

  • Pravoslavná církev

  • katolický kostel

  • Centrální náměstí v Kanjiži

Pozoruhodní občané

Viz také

Reference

  1. ^ http://keptar.niif.hu/000500/000586/magyaro-honf-terkep_nagykep.jpg
  2. ^ A b Početak nastanka (v srbštině), oficiální web, vyvoláno 2013-11-29
  3. ^ Razdoblje posle Turaka (v srbštině), oficiální web, vyvoláno 2013-11-29
  4. ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 19. března 2017.
  5. ^ „Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији“ (PDF). stat.gov.rs. Republički zavod za statistiku. Citováno 6. dubna 2019.
  6. ^ „OBCE A REGIONY SRBSKÉ REPUBLIKY, 2019“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. 25. prosince 2019. Citováno 28. prosince 2019.

externí odkazy