Kruševac - Kruševac
Kruševac Град Крушевац | |
---|---|
Město Kruševac | |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Shora: Panorama Kruševacu, radnice, Pamětní komplex Slobodište, Socha Lazara Hrebeljanoviće Památník Kosovští hrdinové, Lazarica Church, Pevnost Kruševac | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() ![]() Kruševac Umístění města Kruševac v Srbsku | |
Souřadnice: 43 ° 35 'severní šířky 21 ° 19 'východní délky / 43,583 ° N 21,317 ° ESouřadnice: 43 ° 35 'severní šířky 21 ° 19 'východní délky / 43,583 ° N 21,317 ° E | |
Země | ![]() |
Kraj | Šumadija a západní Srbsko |
Okres | Rasina |
Založený | 1371 |
Založeno | Lazar Srbska |
Osady | 101 |
Vláda | |
• Starosta | Jasmina Palurović (SNS ) |
Plocha | |
Pořadí oblasti | 20. v Srbsku |
• Urban | 13 km2 (5 čtverečních mil) |
• Administrativní | 854 km2 (330 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 163 m (535 stop) |
Populace (Sčítání lidu 2011)[2] | |
• Hodnost | 9. v Srbsku |
• Urban | 73,316 |
• Městská hustota | 5 600 / km2 (15 000 / sq mi) |
• Administrativní | 128,752 |
• Správní hustota | 150 / km2 (390 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | 37000 |
Kód oblasti | +381(0)37 |
Desky do auta | KŠ |
webová stránka | www |
Kruševac (Srbská cyrilice: Крушевац [krûʃeʋats] (poslouchat)) je město a správní centrum Okres Rasina ve středním Srbsku. Nachází se v údolí Západní Morava, na Rasina řeka. Podle sčítání lidu z roku 2011 má městská administrativní oblast 128 752 obyvatel, zatímco městská oblast má 73 316 obyvatel.
Město bylo založeno v roce 1371 princem Lazar Srbska (1371–1389), který jej používal jako své sídlo.
Etymologie
Etymologie je odvozena od srbského slova pro „říční kámen“, krušac který byl v té době z velké části používán pro stavbu.
Dějiny
Kruševac byl založen v roce 1371 jako opevněné město v držení Lord Lazar Hrebeljanović. The Lazarica Church (nebo Kostel sv. Štěpána) byl postaven Lazarem v letech 1375–78 v Morava architektonický styl.[3] To je zmíněno v jednom z Lazarových ediktů z roku 1387, jako jeho sídlo, když potvrdil práva Benátští obchodníci na srbském území. V rámci přípravy na Bitva o Kosovo (1389) proti Osmanská říše se ve městě shromáždila srbská armáda. Místo Lazarova paláce je poznamenáno zničenou ohradou, která obsahuje fragment věže jeho manžela Princezna Milica a podle legendy jí zvěsti o porážce přinesly vrány z bitevního pole. Po bitvě město držela jako sídlo princezna Milica. To málo, co z Lazarova města zbylo, je Pevnost Kruševac, který byl prohlášen za Kulturní památník výjimečného významu v roce 1979.[4] Na začátku 20. století bylo ponecháno několik starých osmanských domů, kromě staré turecké fontány a lázní, které byly známé jako Alacahisar (Aladža Hisar) během osmanské nadvlády mezi lety 1427–1833 (nominálně do roku 1867), kdy byl Kruševac sídlem Sanjak z Kruševace. Osmanská vláda byla přerušena během rakouských okupací mezi lety 1688–1690 a 1717–1739.
Velký pomník věnovaný Srbům padlým v bitvě o Kosovo vyřezával Đorđe Jovanović a odhalen králem Petarem I. Karađorđevićem ze Srbska v roce 1904. Podrobnosti o pomníku jsou mimo jiné socha slavného slepého srbského básníka Filip Višnjić.
Na začátku Německá okupace Jugoslávie jednotky jugoslávské armády ve vlasti pod velením Dragutin Keserović a podporováno jedním oddílem komunistů zaútočil na německou posádku v září 1941 ale nedokázal osvobodit město po čtyřdenní bitvě. V době druhá světová válka na kopci došlo k masovým popravám vlastenců a antifašistů Bagdala. Největší poprava byla v létě 1943. Na místě poprav je nyní pojmenován památník Slobodište (ze srbského slova „sloboda“, což znamená „svoboda“). Kruševac byl osvobozen 14. října, kdy četnický spolupracovníci a Němci opustili město společně. Poté, co režim komunistů v Srbsku skončil Vláda Srbska a jeho ministerstvo spravedlnosti ustanovila komisi pro výzkum krutosti, kterých se dopustili členové jugoslávského partyzánského hnutí poté, co získali kontrolu nad Srbskem na podzim roku 1944. Podle zprávy této komise zabil nový komunistický režim v Kruševaci z 55 554 registrovaných obětí komunistických čistek v Srbsku 493 lidí, zatímco 11 lidí je nezvěstných.[5]
Během Kruševacu došlo k velkému pokroku SFRY. V té době bylo postaveno velké množství továren, zatímco Kruševac se stal jedním z nejsilnějších průmyslových center v Srbsku i Jugoslávii. Továrna na stroje IMK 14. oktobar Kruševac zaměstnávala kolem 7 000 pracovníků.
Velký kruševacký průmysl však nepřežil Bombardování NATO a post-Milošević přechod. Jen v roce 2002 zkrachovalo 5 továren.[6] Od roku 2002 do roku 2014 bylo 27 továren zavřeno a přibližně 11 000 pracovníků přišlo o práci.[7] Míra nezaměstnanosti v Kruševaci byla v roce 2015 téměř 39%.[8]
Osady
Kromě městské oblasti Kruševac zahrnuje správní oblast města následujících 100 osad:
- Bošnjanе
- Begovo Brdo
- Bělá Voda
- Belasica
- Bivolje
- Bovan
- Bojince
- Boljevac
- Brajkovac
- Bukovica
- Buci
- Velika Kruševica
- Velika Lomnica
- Veliki Kupci
- Veliki Šiljegovac
- Veliko Golovode
- Veliko Krušince
- Vitanovac
- Vratare
- Vučak
- Gavez
- Gaglovo
- Gari
- Globare
- Globoder
- Gornji Stepoš
- Grevci
- Grkljane
- Dvorane
- Dedina
- Dobromir
- Doljane
- Donji Stepoš
- Djunis
- Žabare
- Zdravinje
- Zebica
- Zubovac
- Jablanica
- Jasika
- Jošje
- Kamenare
- Kaonik
- Kapidžija
- Kobilje
- Komorane
- Konjuh
- Koševi
- Krvavica
- Kukljin
- Lazarevac
- Lazarica
- Lipovac
- Lovci
- Lukavac
- Ljubava
- Majdevo
- Makrešane
- Malá Vrbnica
- Mala Reka
- Mali Kupci
- Mali Šiljegovac
- Malo Golovode
- Malo Krušince
- Mačkovac
- Meševo
- Modrica
- Mudrakovac
- Naupare
- Padež
- Pakašnica
- Parunovac
- Pasjak
- Pepeljevac
- Petina
- Pozlata
- Poljaci
- Ribare
- Ribarska Banja
- Rlica
- Rosica
- Sebečevac
- Sezemče
- Slatina
- Srndalje
- Srnje
- Stanci
- Suvaja
- Sušica
- Tekija
- Trebotin
- Trmčare
- Ćelije
- Cerova
- Crkvina
- Čitluk
- Šavrane
- Šanac
- Šašilovac
- Šogolj
- Štitare
Demografie
Rok | Pop. | ±% p.a. |
---|---|---|
1948 | 87,853 | — |
1953 | 94,827 | +1.54% |
1961 | 103,190 | +1.06% |
1971 | 118,016 | +1.35% |
1981 | 132,972 | +1.20% |
1991 | 138,111 | +0.38% |
2002 | 131,368 | −0.45% |
2011 | 128,752 | −0.22% |
Zdroj: [9] |
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 má město Kruševac celkem 128 752 obyvatel.
Etnické skupiny
Etnické složení správní oblasti města:[10]
Etnická skupina | Populace | % |
---|---|---|
Srbové | 122,529 | 95.17% |
Romové | 2,461 | 1.91% |
Černohorci | 282 | 0.22% |
Makedonci | 200 | 0.16% |
Chorvati | 107 | 0.08% |
Jugoslávci | 86 | 0.07% |
Celkový | 128,752 |
Ekonomika
Nejvýznamnější velké společnosti se sídlem ve městě Kruševac jsou: Trayal Corporation, 14. oktobar, Vtírat a Cooper Tire & Rubber Company Srbsko. V září 2017 má Kruševac jednu ze 14 svobodné ekonomické zóny se sídlem v Srbsku.[11]
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (od roku 2019):[12]
Aktivita | Celkový |
---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybolov | 369 |
Těžba a dobývání | 42 |
Výrobní | 8,519 |
Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 514 |
Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti | 652 |
Konstrukce | 2,007 |
Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů | 5,150 |
Přeprava a skladování | 1,387 |
Ubytovací a stravovací služby | 1,093 |
Informace a komunikace | 362 |
Finanční a pojišťovací činnost | 560 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 210 |
Odborné, vědecké a technické činnosti | 1,076 |
Administrativní a podpůrné činnosti | 572 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 1,784 |
Vzdělávání | 2,221 |
Lidské zdraví a sociální práce | 2,877 |
Umění, zábava a rekreace | 642 |
Ostatní servisní činnosti | 567 |
Jednotliví pracovníci v zemědělství | 1,941 |
Celkový | 32,547 |
Politika
V komunálních volbách 2016 zvítězila křesla v městském parlamentu:
Strana | Sedadla |
---|---|
Srbská pokroková strana | 53 |
Socialistická strana Srbska | 8 |
demokratická strana | 4 |
Spojené Srbsko | 4 |
Nezávislý poslanec | 1 |
Sportovní
Hlavním městským fotbalovým klubem je FK Napredak Kruševac, kteří pravidelně hrají v Srbská SuperLiga.
Podnebí
Data klimatu pro Kruševac (1981–2010, extrémy 1961–2010) | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Měsíc | Jan | Února | Mar | Dubna | Smět | Červen | Jul | Srpen | Září | Října | listopad | Prosinec | Rok |
Zaznamenejte vysokou ° C (° F) | 20.4 (68.7) | 24.2 (75.6) | 29.6 (85.3) | 31.9 (89.4) | 35.5 (95.9) | 39.6 (103.3) | 43.7 (110.7) | 42.4 (108.3) | 36.8 (98.2) | 33.8 (92.8) | 27.4 (81.3) | 21.7 (71.1) | 43.7 (110.7) |
Průměrná vysoká ° C (° F) | 4.6 (40.3) | 7.2 (45.0) | 12.5 (54.5) | 18.0 (64.4) | 23.1 (73.6) | 26.4 (79.5) | 28.7 (83.7) | 29.0 (84.2) | 24.1 (75.4) | 18.5 (65.3) | 11.4 (52.5) | 5.6 (42.1) | 17.4 (63.3) |
Denní průměrná ° C (° F) | 0.2 (32.4) | 2.0 (35.6) | 6.6 (43.9) | 11.8 (53.2) | 16.8 (62.2) | 20.0 (68.0) | 21.8 (71.2) | 21.5 (70.7) | 16.8 (62.2) | 11.6 (52.9) | 5.9 (42.6) | 1.6 (34.9) | 11.4 (52.5) |
Průměrná nízká ° C (° F) | −3.4 (25.9) | −2.3 (27.9) | 1.5 (34.7) | 5.6 (42.1) | 10.2 (50.4) | 13.5 (56.3) | 14.9 (58.8) | 14.6 (58.3) | 10.7 (51.3) | 6.3 (43.3) | 1.6 (34.9) | −1.9 (28.6) | 5.9 (42.6) |
Záznam nízkých ° C (° F) | −28.1 (−18.6) | −23.7 (−10.7) | −17.2 (1.0) | −6.1 (21.0) | −1.1 (30.0) | 2.9 (37.2) | 5.8 (42.4) | 3.0 (37.4) | −3.0 (26.6) | −7.3 (18.9) | −21.4 (−6.5) | −23.9 (−11.0) | −28.1 (−18.6) |
Průměrný srážky mm (palce) | 40.3 (1.59) | 39.2 (1.54) | 48.4 (1.91) | 56.6 (2.23) | 56.9 (2.24) | 71.2 (2.80) | 55.0 (2.17) | 49.8 (1.96) | 50.0 (1.97) | 49.3 (1.94) | 56.2 (2.21) | 55.1 (2.17) | 628.1 (24.73) |
Průměrné dny srážek (≥ 0,1 mm) | 13 | 12 | 12 | 13 | 12 | 11 | 10 | 8 | 9 | 9 | 11 | 14 | 134 |
Průměrné zasněžené dny | 8 | 8 | 4 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 7 | 31 |
Průměrný relativní vlhkost (%) | 85 | 79 | 73 | 71 | 72 | 72 | 70 | 69 | 74 | 79 | 81 | 85 | 76 |
Průměrně měsíčně sluneční hodiny | 54.0 | 78.7 | 129.1 | 154.0 | 206.0 | 223.2 | 269.0 | 263.2 | 190.6 | 137.2 | 79.1 | 42.6 | 1,826.7 |
Zdroj: Republiková hydrometeorologická služba Srbska[13] |
Slavní obyvatelé
- Stefan Lazarević (1377–1427), středověký vládce Srbska
- Stojan Protić (1857–1923), Předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1918–1919, 1920
- Ljubinka Bobić (1897–1978), srbská herečka
- Stanislav Binički (1872–1942), srbský skladatel (Marš na Drinu )
- Dobrica Ćosić (1921–2014), první srbský spisovatel Prezident FR Jugoslávie
- Taško Načić (1934–1993), srbský herec
- Miodrag Petrović Čkalja (1924–2003), jeden z nejpopulárnějších srbských komiků
- Bata Paskaljević (1923–2004), srbský herec
- Radmila Savićević (1926–2001), srbská herečka
- Ljiljana Jovanović (1930–2012), srbská herečka
- Vojin Ćetković (b. 1971), srbský herec
- Nataša Tapušković (b. 1975), srbská herečka
- Branislav Trifunović (b. 1978), srbský herec
- Miroslav Mišković (b. 1945), srbský obchodník
- Dragiša Binić (b. 1961), srbský fotbalista, Evropský pohár 1990–91 vítěz
- Milić Jovanović (b. 1966), srbský fotbalista, Evropský pohár 1990–91 vítěz
- Ognjen Petrović (b. 1948), srbský fotbalista
- Bojan Zajić (b. 1980), srbský fotbalista
- Predrag Pavlović (b. 1986), srbský fotbalista
- Milan Gajić (b. 1986), srbský fotbalista
- Nikola Milošević (b. 1993), srbský fotbalista
- Predrag Jovanović (b. 1950), srbský hudebník
- Nebojša Bradić (b. 1956), srbský divadelní režisér a bývalý ministr kultury
- Goran Grbović (b. 1961), srbský basketbalista, bronzový medailista v EuroBasket 1987
- Dragan Milosavljević (b. 1989), srbský basketbalista, stříbrný medailista v EuroBasket 2017
- Ognjen Jaramaz (b. 1995), srbský basketbalista
- Aleksandar Mitrović (b. 1982), srbský volejbalový hráč
- Tijana Bogdanović (b. 1998), praktik srbského taekwonda, Mistr Evropy a stříbrný medailista na Letní olympijské hry 2016
- Sanja Vučić (narozený 1993), srbský zpěvák, který zastupoval Srbsko v Eurovision Song Contest 2016
- Milica Todorović (narozen 1990) srbský zpěvák
Mezinárodní vztahy
Partnerská města - sesterská města
Kruševac je spojený s:
|
|
Další formy spolupráce a městského přátelství podobné programům partnerských měst:
|
Galerie
Ženy prodávající drůbež na trhu, 1913
Zvonice
Zřícenina středověku v Kruševaci
Socha Lazara Hrebeljanoviće v Kruševaci
Socha Filipa Višnjiće v Kruševaci
Socha Kneginja Milica
Náměstí hrdinů Kosova
Náměstí hrdinů Kosova
Kruševac panorama
Radnice
Tělocvična a městské muzeum
Hlavní vlakové nádraží ve městě
Viz také
Reference
- ^ „Municipality of Serbia, 2006“. Statistický úřad Srbska. Citováno 28. listopadu 2010.
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011: Srovnávací přehled počtu obyvatel v letech 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002 a 2011, údaje podle sídel“ (PDF). Statistický úřad Republiky Srbsko, Bělehrad. 2014. ISBN 978-86-6161-109-4. Citováno 27. června 2014.
- ^ Filip Jovanovic i Djordje Banovic. "Istorija - Crkva Lazarica - Kruševac - Srpska Pravoslavna Crkva". Lazarica.rs. Archivovány od originál dne 31. března 2012. Citováno 26. března 2013.
- ^ Památky kultury v Srbsku: ЦРКВА СВ.СТЕФАНА ЛАЗАРИЦА СА КРУШЕВАЧКИМ ГРАДОМ (SANU ) (v srbštině a angličtině)
- ^ "Registar Žrtava". www.komisija1944.mpravde.gov.rs. Ministerstvo spravedlnosti, Republika Srbsko. Citováno 6. října 2019.
- ^ http://krusevacgrad.rs/svi-nasi-porazi-vecina-krusevackih-restrukturasa-zavrsila-u-stecaju/
- ^ http://krusevacgrad.rs/svi-nasi-porazi-vecina-krusevackih-restrukturasa-zavrsila-u-stecaju/
- ^ http://www.blic.rs/vesti/politika/pajtic-krusevac-dotakao-dno-za-vreme-vlasti-sns/ed111nx
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Archivovány od originál (PDF) dne 14. července 2014. Citováno 11. ledna 2017.
- ^ „ETNICITA Údaje podle obcí a měst“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 20. února 2018.
- ^ Mikavica, A. (3. září 2017). „Slobodne zone mamac za investitore“. politika.rs (v srbštině). Citováno 17. března 2019.
- ^ „Запослени у Републици Србији, 2019. - Годишњи просек -“ (PDF). stat.gov.rs (v srbštině). Statistický úřad Republiky Srbsko. 31. ledna 2020. Citováno 15. března 2020.
- ^ „Měsíční a roční průměr, maximální a minimální hodnoty meteorologických prvků pro období 1981–2010“ (v srbštině). Republiková hydrometeorologická služba Srbska. Citováno 13. března 2017.
- ^ „AllCorfu.Com: Twin Cities na Korfu“. allcorfu.com. Citováno 25. února 2010.