Jižní a východní Srbsko - Southern and Eastern Serbia

Jižní a východní Srbsko
Јужна и источна Србија
Jižní i istočna Srbija
Statistická oblast z Srbsko
.mw-parser-output .legend {page-break-inside: avoid; break-inside: avoid-column} .mw-parser-output .legend-color {display: inline-block; min-width: 1.25em; height : 1.25em; výška řádku: 1,25; okraj: 1px 0; zarovnání textu: střed; ohraničení: 1px plná černá; barva pozadí: průhledná; barva: černá} .mw-parser-output .legend-text {} Umístění jižního a východního Srbska v Srbsku
   Umístění jižního a východního Srbska v Srbsku
Země Srbsko
ZaloženýKvěten 2010
Největší městoNiš
Plocha
• Celkem26 245 km2 (10 133 čtverečních mil)
Pořadí oblasti2. místo
Populace
 (2018)
• CelkemPokles 1,505,732
• Hodnost4. (kromě Kosovo )
Národnost
(2011)
 • Srbové89.11%
 • Romština3.66%
 • Vlachs2.1%
 • Bulhaři0.99%
• Ostatní4.14%
Okresy9
Osady1,973

The Jižní a východní Srbsko (srbština: Јужна и источна Србија, romanized: Jižní i istočna Srbija) je jedním z pěti statistické regiony Srbska. Je to také evropský statistický region úrovně 2 OŘECHY. Vzniklo v roce 2010. Podle sčítání lidu z roku 2011 má tento region celkem 1 563 916 obyvatel.

Formace

V červenci 2009 přijal srbský parlament zákon, který rozděluje Srbsko do sedmi statistických oblastí.[2] Nejprve bylo rozhodnuto, že na území současného statistického regionu jižního a východního Srbska budou dva statistické regiony - Východní region (srbština: Источни регион, romanized: Istočni) a Jižní region (srbština: Јужни регион, romanized: Jižní region). V květnu 2010 však došlo ke změně zákona, a tak byla východní a jižní oblast sloučena do jediné statistické oblasti s názvem Jižní a východní Srbsko.

Okresy

Statistická oblast jižního a východního Srbska se skládá z 9 správních obvodů:

OkresPlocha (km²)Populace
(Sčítání lidu 2011)		Správní
Hlavní město
Podunavlje1,250199,395Smederevo
Braničevo3,865183,625Požarevac
Bor3,510124,992Bor
Zaječar3,623119,967Zaječar
Nišava2,727376,319Niš
Pirote2,76192,479Pirote
Toplica2,22991,754Prokuplje
Jablanica2,770216,304Leskovac
Pčinja3,520159,081Vranje
Zdroj: Srbský statistický úřad

Ekonomika

Region jižního a východního Srbska je nejchudší v zemi. Pouze Niš a Požarevac mít HDP nad celostátním průměrem. Mezi zdevastované oblasti patří Babušnica, Bela Palanka, Bojnik, Bosilegrad, Vladičin Han, Golubac, Žagubica, Kuršumlija, Kučevo, Lebane, Medveđa, Svrljig, Surdulica, Trgovište a Crna Trava.[3]

Centrum Niš, finanční centrum jihovýchodního Srbska

HDP regionu v roce 2017 činil 6 640 000 000 EUR, neboli 13,8% HDP Srbska. HDP na obyvatele je 4 249 EUR.[4]

Města a městečka

Největší města v regionu jsou:

Velkoměsto nebo městoPopulace

vlastního města
(Sčítání lidu 2011)[5]

Městské obyvatelstvo

(Sčítání lidu 2011)

Niš187,544260,237
Smederevo64,175108,209
Leskovac60,288144,206
Vranje55,13883,524
Požarevac44,18375,334
Pirote38,78557,928
Zaječar38,16559,461
Bor34,16048,615
Prokuplje27,33344,419
Smederevska Palanka23,60150,284
Aleksinac16,68551,863
Velika Plana16,08840,902
Centrum Leskovac
Budova univerzity, Niš

Demografie

Podle sčítání lidu z roku 2011 je populace jižního a východního Srbska 1 563 916. Nejlidnatější město je Niš s přibližně 260 000 lidmi v oblasti metra. Další městská centra jsou Smederevo, Leskovac, Zajecar a Vranje s více než 50 000 lidmi žijícími ve správné oblasti města. Tento region je silně zasažen vylidňováním. Nejkritičtější situace je v obcích České republiky Gadžin Han, Crna Trava, Ražanj, Trgovište, stejně jako bulharský obydlený Dimitrovgrad a Bosilegrad. Dobrým příkladem vylidňování je Crna Trava, která měla v roce 1948 13 614 lidí, zatímco v roce 2011 bylo zaznamenáno pouze 1 663 lidí.[6]

Albánci bojkotovali sčítání lidu z roku 2011. Odhaduje se, že v obcích žije 50 000 Albánců Preševo, Bujanovac a Medveđa. Tvoří až 90% populace v Preševo, 50% v Bujanovac a 15% v Medveđa. Tyto obce mají kladnou porodnost.

Podle sčítání lidu pouze Niš měl více lidí než v roce 2002.

Doprava

Panevropský koridor X prochází Podunavlje, Nišava, Jablanica, Pčinja a Okres Pirot.

Stavba Niš -Merdare dálnice by měla začít na jaře 2020.[7]

Letiště Konstantina Velikého je mezinárodní letiště v Niš. Spojuje region s významnými evropskými městy, jako jsou Berlín, Vídeň, Lublaň, Řím, Salzburg a další. Niš je také umístění větve koridoru X, přičemž jedna větev směřuje do Sofie a další směrem Skopje.

Reference

  1. ^ „Региони у Републици Србији“ (pdf). stat.gov.rs (v srbštině). Statistický úřad Srbska. 16. října 2019. Citováno 16. října 2019.
  2. ^ [1]
  3. ^ „23 zdevastovaných oblastí v Srbsku“. RTS. 19. července 2013.
  4. ^ „Regionální HDP“ (PDF). 2016.
  5. ^ http://www.citypopulation.de/Serbia-Cities.html
  6. ^ „SANU: Jug Srbije sve prazniji, potrebne sistemske promene“. Južne vesti. 25. března 2019.
  7. ^ „Nis-Prisitina v roce 2020“. N1. 12. září 2019.

externí odkazy