Inđija - Inđija
Inđija Инђија (srbština ) | |
---|---|
![]() ![]() ![]() Shora: Obecní budova, Kulturní centrum v Inđiji, Outlet Park Inđija, Srbský pravoslavný kostel v Ljukově | |
![]() Erb | |
![]() Umístění obce Inđija v Srbsku | |
Souřadnice: 45 ° 03 'severní šířky 20 ° 05 'východní délky / 45,050 ° S 20,083 ° VSouřadnice: 45 ° 03 'severní šířky 20 ° 05 'východní délky / 45,050 ° S 20,083 ° V | |
Země | ![]() |
Provincie | Vojvodina |
Okres | Srem |
Osady | 11 |
Vláda | |
• Starosta | Vladimir Gak (SNS ) |
Plocha | |
• Město | 47,96 km2 (18,52 čtverečních mil) |
• Obec | 384,61 km2 (148,50 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 116 m (381 stop) |
Populace (Sčítání lidu 2011)[2] | |
• Město | 35,358 |
• Hustota města | 740 / km2 (1900 / sq mi) |
• Obec | 47,433 |
• Hustota obce | 120 / km2 (320 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | 22320 |
Kód oblasti | +381(0)22 |
Desky do auta | V |
webová stránka | www |
Inđija (Srbská cyrilice: Инђија, výrazný[ǐndʑija]) je město a obec nacházející se v Okres Srem autonomní provincie Vojvodina, Srbsko. Od roku 2011 má město celkový počet obyvatel 26 025, zatímco obec má 47 433 obyvatel. Nachází se v zeměpisné oblasti Syrmia.
název
Podle legendy pochází název města z tureckého slova „ikindia“ - což znamená večerní modlitba a souvisí s dobou po roce 1699, kdy město spadalo pod tureckou vládu. Na druhou stranu existuje tvrzení, že město bylo pojmenováno podle jména pravoslavných žen - Inđija. Nejnovější výzkumy uvádějí, že název města je převzat z latinského slova „Indigena“, což znamená „domorodý“. Tato teorie je nejrelevantnější kvůli přítomnosti starověkých ilyrských, keltských a římských sídel v sousedství moderní Inđije. v srbština, město je známé jako Inđija (Инђија), v chorvatský tak jako Inđija, v maďarský tak jako Ingyia, v Němec tak jako Indie, v Slovák tak jako Indie nebo Indjijaa v Rusyn jako Индїя.
Dějiny
![]() | Tato sekce potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |


První ověřitelný důkaz o existenci Inđije je v Chartě despotu Jovan Branković z roku 1496, ale mohlo existovat již v roce 1455 jako majetek maďarského šlechtického rodu Sulyok. Během osmanské správy (16. – 18. Století) byla Inđija osídlena převážně etnicky Srbové, a byl součástí Osmanský Sanjak ze Syrmie.
Od roku 1717 byla Inđija součástí Habsburská monarchie, a stal se feudální doménou hraběte Marka Pejačeviće z Pejačević rodina, ze které pochází Chiprovtsi, Bulharsko. Stará středověká Inđija byla umístěna trochu na sever než dnešní město. Dnešní Inđija byla založena Srb osadníci z Beška a Patka v roce 1746. Podle popisu z roku 1746 měla 60 domácností, zatímco v roce 1791 se již rozrostla na 122 domácností s 1 054 obyvateli. Ve druhé polovině 18. století byla tato nová osada osídlena převážně etnickými Srby. Němci a Češi začněte se usazovat v Inđiji na počátku 19. století, zatímco Maďaři migroval tam na konci století. V průběhu doby se Němci stali dominantní populací ve městě.
V polovině 18. století se Inđija stala součástí Syrmia County z Slavonické království, který byl také součástí Habsburků Chorvatské království a Habsburků Maďarské království. V letech 1848-1849 byla součástí autonomie Srbská Vojvodina, zatímco od roku 1849 do roku 1860 byla součástí Vojvodství Srbska a Banát Temeschwar. Od roku 1860 byla Inđija opět součástí Slavonické království, který byl v této době zcela samostatnou habsburskou korunou. Království Slavonie bylo následně (v roce 1868) spojeno s Chorvatské království do nově vytvořeného Chorvatsko-slavonské království, který po roce 1868 Chorvatsko-maďarské vyrovnání, se stalo autonomním královstvím uvnitř Habsburků Maďarské království a Rakousko-Uhersko.
První veletrhy se začaly konat v Inđiji počátkem 19. století, kdy byla zřízena poštovní služba státu. Telegraph začal fungovat v Inđiji v roce 1850, zatímco poštovní převody peněz byly zahájeny v roce 1886. První banka byla založena v roce 1897 a první obchodní škola v roce 1897. První elektrárenský závod v Inđiji zahájil svoji činnost v roce 1911.
Průmyslový pokrok v Inđiji byl zahájen založením mlýnů v polovině 19. století a první větší parní provozní mlýn s kapacitou 10 automobilů na pšenici denně postavila společnost z Budapešť v roce 1890. Po mlýnech následovaly cihlářské továrny, zatímco tesařská tradice a výroba nábytku začala v roce 1876. Na počátku 20. století byla založena slavná kožešinová továrna a v roce 1912 byla postavena továrna na lihoviny.
Průmyslový rozvoj Inđije do značné míry souvisí s rozvojem železniční infrastruktury. Železnice dosáhla Inđije v roce 1883 ze dvou směrů: z Subotica a Záhřeb na severu a západě směrem na Bělehrad. To prakticky postavilo Inđiju na křižovatku dvou klíčů balkánský směry železnice.
Od roku 1918 byla Inđija součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (přejmenováno na Království Jugoslávie v roce 1929). Po první světové válce byly založeny první továrny vyrábějící cokoli z kočárků pro děti, hřebíků, džemu, prášková vejce, a padáky, do textilního a kovospracujícího průmyslu hned po druhé světové válce. V první polovině 20. století se Inđija stala tradičním obchodním místem a sídlem úspěšných obchodních společností. První moderní silnice v Srbsko takzvaná „International Road“ (Novi Sad –Bělehrad ) prošel Inđijou v roce 1939.
Před druhou světovou válkou bylo 5 900 z celkového počtu 7 900 obyvatel etnických skupin Němci. Město bylo v té době jedním z nejrozvinutějších sídel v Vojvodina, a duchovní a kulturní centrum Němců v Syrmia kraj.
Během druhé světové války (1941–1944) patřilo město k nezávislému chorvatskému státu. Po porážce mocností Osy v roce 1944 byla německá armáda vyhnána a většina jugoslávských Němců byla násilně vyhoštěna ze země. Ti, kteří zůstali v Jugoslávii, byli posláni do zajateckých táborů. Po zrušení táborů (v roce 1948) byla většina zbývajících jugoslávských Němců vyhoštěna do Německa. Po roce 1944 se nové migrační vzorce zesílily a podle sčítání lidu z roku 1953 byla Inđija osídlena hlavně Srby. Počet obyvatel města se zvýšil z 7 758 v roce 1948 na 26 247 v roce 2002.
Ke sčítání lidu 2002, 87,61% obyvatel města je Srbové a zároveň si zachovala svůj starý kosmopolitní duch interetnické tolerance. Inđija je také jednou z ekonomicky nejpokročilejších srbština obcí a prémiovou investiční destinací.
Obydlená místa
Obec Inđija zahrnuje město Inđija a následující vesnice:
Demografie

Rok | Pop. | ±% p.a. |
---|---|---|
1948 | 27,600 | — |
1953 | 29,287 | +1.19% |
1961 | 36,484 | +2.78% |
1971 | 40,530 | +1.06% |
1981 | 44,151 | +0.86% |
1991 | 44,185 | +0.01% |
2002 | 49,609 | +1.06% |
2011 | 47,433 | −0.50% |
Zdroj: [3] |
Podle výsledků sčítání z roku 2011 má obec Inđija 47 433 obyvatel.
Etnické skupiny
Většina osad v obci má etnickou srbskou většinu. Osada se slovenskou etnickou většinou je Slankamenački Vinogradi.
Etnické složení obce:[4]
Etnická skupina | Populace |
---|---|
Srbové | 40,871 |
Chorvati | 1,569 |
Maďaři | 829 |
Romština | 426 |
Ukrajinci | 391 |
Slováci | 380 |
Jugoslávci | 210 |
Černohorci | 117 |
Makedonci | 71 |
Slovinci | 46 |
Rusové | 39 |
Němci | 34 |
Muslimové | 19 |
Ostatní | 2,431 |
Celkový | 47,433 |
Ekonomika
Železnice v Inđija | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[5]
Aktivita | Celkový |
---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybolov | 297 |
Těžba a dobývání | - |
Výrobní | 5,609 |
Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 74 |
Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti | 283 |
Konstrukce | 380 |
Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů | 2,289 |
Přeprava a skladování | 601 |
Ubytovací a stravovací služby | 358 |
Informace a komunikace | 116 |
Finanční a pojišťovací činnost | 143 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 15 |
Odborné, vědecké a technické činnosti | 328 |
Administrativní a podpůrné činnosti | 263 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 375 |
Vzdělávání | 612 |
Lidské zdraví a sociální práce | 792 |
Umění, zábava a rekreace | 102 |
Ostatní servisní činnosti | 198 |
Jednotliví pracovníci v zemědělství | 371 |
Celkový | 13,207 |
Společnost a kultura


Kultura
Četné kulturní historické památky, moderní a prehistorické, svědčí o pohnuté historii tohoto regionu. Pozůstatky římské a středověké tvrze a pomník Bitva o Slankamen hovoří o strategickém významu této oblasti Dunaje, která byla v dějinách hranicí různých říší.
Městské jádro Indjija pochází z konce devatenáctého a počátku dvacátého století, z období průmyslového rozvoje a období usazování obyvatel německé národnosti při budování městské správy, domu Vojnovics,[6] byl postaven římskokatolický kostel sv. Petra, budova presbytáře a měšťanské domy s průčelím eklekticky navrženým s prvky baroka, klasicismu, renesance a secese. O něco dříve vznikl kostel „Vavedenja presvete Bogorodice“, který je svými proporcemi jednou z nejkrásnějších a nejvhodnějších staveb ve Srem zachovaných z osmnáctého století.
Se svou novou pěší zónou s monumentálním náměstím, moderní budovou Kulturního centra[7] květinová výzdoba a pouliční nábytek, Indjija buduje obraz evropského města šitého na míru modernímu muži.
26. Června 2007 se konal koncert The Red Hot Chili Peppers koná v Inđija. Koncert trval asi 1 hodinu a 20 minut a byl součástí Green Fest. Asi 90 000 až 100 000 lidí, mnoho z nich ze sousedních zemí, přišlo navštívit jednu z nejpopulárnějších kapel dneška.
Sport
Inđija má fotbalový klub FK Inđija soutěžil v srbské první lize a klub amerického fotbalu Inđija Indians soutěžící v lize SAAF. Ženský házenkářský klub ŽRK Železničar Inđija skončil na šestém místě v házené Super League Srbska pro ženy.[8] Název basketbalového klubu Železničar v současné době hraje ve třetí divizi, ale účastnil se Basketbalová liga Srbska v sezóně 2011-12.
Indjija byl zvolen jako jeden z hostitelů 2009 letní univerziáda, která se konala v Srbsku v červenci 2009.
Vzdělávání
Indjija má 10 základních škol, 3 střední školy[9] a Katedra softwarového inženýrství na Fakultě technických věd (Novi Sad)[10]
- Základní školy
- Dušan Jerković
- Petar Kočić
- Jovan Popović
- Braća Grulović - Beška
- Branko Radičević - Maradik
- Dr. Đorđe Natošević - Novi Slankamen
- Ruža Đurđević Crna, Čortanovci
- Slobodan Bajić Paja, Novi Karlovci
- 22. července, Krčedin
- Petar Kočić - Ljukovo
- Střední školy
- Technická škola Mihajlo Pupin
- Škola Đorđe Natošević
- Tělocvična (Gimnazija) Indjija
Náboženství
Inđija má dva hlavní kostely: srbský pravoslavný kostel (od roku 1756) a římskokatolický kostel (od roku 1867-1872). K dispozici je také nový pravoslavný kostel. Existují také menší domácí protestantské sbory.
Galerie
Outlet Park Inđija Vstup
Outlet Park Inđija
Kulturní centrum Inđija
Ulice Cara Dušana
Aeral pohled na Inđija
Pozoruhodné osoby
- Arsenije Sremac, druhý Arcibiskup z Srbská pravoslavná církev
- Nenad Bogdanović, Starosta Bělehradu
- George Seitz, Australský politik
- Zoran Janković, Bulharský fotbalista
- Slobodan Popović, běžec na střední trati, mistr univerziády
- Miroslav Raduljica, basketbalista, stříbrný medailista na Letní olympijské hry 2016 a Světový pohár FIBA 2014
- Bojan Banjac, fotbalista pro Lille OSC
- Milan Bubalo, fotbalista
- Dejan Georgijević, fotbalista
- Srđan Dimitrov, fotbalista
- Darko Lemajić, fotbalista
- Bojan Dubajić, fotbalista
- Vladimír Tintor, fotbalista
Mezinárodní vztahy
Partnerská města - sesterská města
Gevgelija, Severní Makedonie
Jablanica, Bosna a Hercegovina
Ohride, Severní Makedonie
Paderno Dugnano, Itálie
Al-sůl, Jordan
Viz také
Reference
- ^ „Municipality of Serbia, 2006“. Statistický úřad Srbska. Citováno 2010-11-28.
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011: Srovnávací přehled počtu obyvatel v letech 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002 a 2011, údaje podle sídel“ (PDF). Statistický úřad Republiky Srbsko, Bělehrad. 2014. ISBN 978-86-6161-109-4. Citováno 2014-06-27.
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). Stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 19. srpna 2017.
- ^ „ETNICITA Údaje podle obcí a měst“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 22. února 2018.
- ^ „OBCE A REGIONY SRBSKÉ REPUBLIKY, 2019“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. 25. prosince 2019. Citováno 28. prosince 2019.
- ^ "Turistička organizacija opštine Inđija - Kuća Vojnovića". Indjija-tourism.com. Citováno 28. srpna 2017.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2013-06-27. Citováno 2013-05-28.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 01.02.2013. Citováno 2013-05-28.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 06.06.2012. Citováno 2012-08-15.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „U Inđiji prva generacija studenata na budžetu“. Blic.rs. 28. listopadu 2015. Citováno 28. srpna 2017.
- ^ „Братски градови и општине“. indjija.net (v srbštině). Inđija. Citováno 2020-01-07.