Mošorin - Mošorin - Wikipedia
Mošorin Мошорин (srbština ) | |
|---|---|
  Mošorin | |
| Souřadnice: 45 ° 18 'severní šířky 20 ° 10 ′ východní délky / 45.300 ° S 20.167 ° VSouřadnice: 45 ° 18 'severní šířky 20 ° 10 ′ východní délky / 45.300 ° S 20.167 ° V | |
| Země |  Srbsko |
| Provincie |  Vojvodina |
| Okres | Jižní okres Bačka |
| Obec | Titel |
| Plocha | |
| • Celkem | 41,3 km2 (15,9 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 111 m (364 stop) |
| Populace (2011) | |
| • Celkem | 2,569 |
| • Hustota | 62 / km2 (160 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Mošorin (Srbská cyrilice: Мошорин) je vesnice ležící v Titel obec, Jižní okres Bačka, Vojvodina, Srbsko. Obec má Srb etnická většina a její populace čítající 2 569 lidí (sčítání lidu 2011).
Dějiny
Obec byla poprvé zmíněna v 16. století. Během Osmanský vlády (16.-17. století), byla osídlena etnickými Srbové. Od roku 1699 to bylo pod Habsburg vládl a byl součástí Habsburků Vojenská hranice (Šajkašský prapor ). V letech 1848-1849 byl Mošorin součástí Srbská Vojvodina, srbská autonomní oblast uvnitř Rakouská říše, ale od roku 1849 je opět součástí vojenské hranice, až do roku 1873, kdy byla začleněna do Okres Bačka-Bodrog.
Od roku 1918 je Mošorin součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později známý jako Jugoslávie ). V letech 1918 až 1922 byla součástí Bačka kraj, mezi 1922 a 1929 část Bělehrad oblast a mezi lety 1929 a 1941 součástí Dunaj Banovina.
V roce 1941 byla vesnice obsazena Osa vojska a připojený k Horthyho Maďarsko. V nájezdu 1942 proveden dne Ortodoxní Vánoce maďarské jednotky zabily 205 vesničanů, z toho 94 mužů, 41 žen, 44 dětí a 26 starých osob, z nichž 170 bylo Srbové, 34 Romština a 1 maďarský. Část mrtvol zabitých vesničanů byla vržena do ledových vod řeky Tisa, zatímco druhá část byla pohřbena na čtyři masové hroby.
Okupace osy skončila v roce 1944. Od té doby byl Mošorin součástí nového Socialistická Jugoslávie. V letech 1992 až 2003 byla součástí Svazová republika Jugoslávie, v letech 2003 až 2006 část Srbsko a Černá Hora, a od roku 2006 je součástí nezávislého Srbsko.
Demografie
| Rok | Pop. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1961 | 2,906 | — |
| 1971 | 2,694 | −0.75% |
| 1981 | 2,483 | −0.81% |
| 1991 | 2,552 | +0.27% |
| 2002 | 2,763 | +0.72% |
| 2011 | 2,569 | −0.81% |
Od sčítání lidu 2011 má obec Mošorin 2 569 obyvatel.
Slavní lidé z Mošorína
- Svetozar Miletić (1826–1901), politický vůdce Srbové ve Vojvodině.
- Isidora Sekulić (1877–1958), slavný srbský gramotník, akademik.
- Dušan Kanazir (1921–2009), srbský molekulární biolog
- Mladen Dražetin (1951–2015), doktor společenských věd, intelektuál, ekonom, divadelní tvůrce, básník, spisovatel a filozof. Narodil se a zemřel v Novém Sadu, ale část dětství strávil v Mošoríně, odkud pochází jeho otec Rada.
- Milan Radin (1991–), fotbalista.
Příjmení vesničanů
Některé prominentní rodiny ve vesnici zahrnují: Bačkalić, Banjac, Bedov, Bugarin, Vlaškalić, Dimitrov, Dražeta, Dudarin, Đurđević, Etinski, Jelovac, Jovanović, Jurišin, Kanazir, Karanov, Kirčan, Kozarev, Kolarić, Krunić, Kuruca, Maletin, Marjanov, Marić, Miletić, Milnović, Mirosavljev, Pantelemonov, Petakov, Požarev, Rakić, Ranisavljev, Savin, Svirčev, Sekulić, Stanojev, Subotin, Suzić, Tubić, Nestorović, Ivanović, atd.
Viz také
Reference
- Slobodan Ćurčić, Broj stanovnika Vojvodine, Novi Sad, 1996.