Svrljig - Svrljig
Svrljig Сврљиг | |
---|---|
![]() | |
![]() Erb | |
![]() Umístění obce Svrljig v Srbsku | |
Souřadnice: 43 ° 25 'severní šířky 22 ° 07 'východní délky / 43,417 ° N 22,117 ° ESouřadnice: 43 ° 25 'severní šířky 22 ° 07 'východní délky / 43,417 ° N 22,117 ° E | |
Země | ![]() |
Kraj | Jižní a východní Srbsko |
Okres | Nišava |
Osady | 39 |
Vláda | |
• Starosta | Jelena Trifunović |
Plocha | |
• Město | 4,64 km2 (1,79 čtverečních mil) |
• Obec | 497 km2 (192 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 374 m (1227 ft) |
Populace (Sčítání lidu 2011)[2] | |
• Město | 7,553 |
• Hustota města | 1600 / km2 (4200 / sq mi) |
• Obec | 14,249 |
• Hustota obce | 29 / km2 (74 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | 18360 |
Kód oblasti | +381(0)18 |
Desky do auta | NI |
webová stránka | www |
Svrljig (Srbská cyrilice: Сврљиг, [sʋř̩ʎiːɡ]) je město a obec nacházející se v Okres Nišava z jižní Srbsko. Podle sčítání lidu 2011, město má populaci 7553 obyvatel, zatímco obec má 14,249.
Zeměpis
Svrljig se nachází na řeka Svrljiški Timok, 30 km východně od Niš, třetí největší město v Liberci Srbsko. Mezi okolní vesnice patří Crnoljevica a Prekonoga.
Osady
Kromě města Svrljig zahrnuje obec následující osady:
Dějiny
Antropologie
Antropologická studie Mihaila Kostiće tvrdila, že v provincii Svrljig žilo převážně „staré“ obyvatelstvo, zatímco část pocházela z „kolonistů z druhé poloviny 15. století“.[3] Podle Petara Vlahoviće je Svrljig součástí srbštiny Šopi etnografická oblast.[3]
Středověk
Svrljig bylo jméno a župa (kraj) ve středověku. Je to poprvé zmíněno v geografickém seznamu krajů a měst v listinách 1019–20 byzantského císaře Basil II.[4] Osada a okolní region je zmiňován jako součást Eparchie Niš.[5] V roce 1183 převzal Svrljig a další nedaleká opevnění srbský velký princ Stefan Nemanja.[6] Opevnění většinou pochází ze středověkého srbského období.[4] Nachází se na silnici, která spojovala Niš s cesta do Konstantinopole.[7] An evangelion rukopis napsaný ve Svrljigu v srbské redakci staroslovanského datování do roku 1279 je zachován ve fragmentech.[8] Po pádu Braničevo pod srbským králem Stefan Milutin v 90. letech 12. století se Svrljig stal příhraničním regionem.[Citace je zapotřebí ] Svrljig byl dobyt a vypleněn v roce 1413 osmanským princem Musa Çelebi.[4] Tehdy to bylo součástí Stefan Lazarević je Srbský despotát.[4]
Raně novověké období
Město bylo známé jako Isferlik a Isfirlig v osmanské turečtině.[9] Byla administrativně součástí Sanjak z Vidinu.[10]
Moderní
Během Toplica povstání (1917), v regionu působily srbské partyzánské skupiny.[11]
V roce 1922 byla postavena dálnice Niš – Svrljig – Knjaževac – Zaječar.[12] V letech 1929 až 1941 byl Svrljig součástí Morava Banovina z Království Jugoslávie. Během druhé světové války Jugoslávští partyzáni v regionu působili.[13]
Demografie
Rok | Pop. | ±% p.a. |
---|---|---|
1948 | 32,282 | — |
1953 | 32,939 | +0.40% |
1961 | 30,260 | −1.05% |
1971 | 26,505 | −1.32% |
1981 | 24,242 | −0.89% |
1991 | 20,740 | −1.55% |
2002 | 17,284 | −1.64% |
2011 | 14,249 | −2.12% |
Zdroj: [14] |
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 má obec Svrljig 14 249 obyvatel.
Etnické skupiny
Etnické složení obce je:[15]
Etnická skupina | Populace | % |
---|---|---|
Srbové | 13,843 | 97.15% |
Romové | 157 | 1.10% |
Maďaři | 9 | 0.06% |
Makedonci | 8 | 0.06% |
Bulhaři | 6 | 0.04% |
Chorvati | 6 | 0.04% |
Ostatní | 220 | 1.54% |
Celkový | 14,249 |
Ekonomika
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet zaměstnaných osob podle jejich hlavní činnosti (stav z roku 2017):[16]
Aktivita | Celkový |
---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybolov | 8 |
Hornictví | - |
Zpracovatelský průmysl | 1,105 |
Distribuce elektřiny, plynu a vody | 20 |
Distribuce vody a nakládání s vodními odpady | 36 |
Konstrukce | 109 |
Velkoobchod a maloobchod, opravy | 344 |
Doprava, skladování a komunikace | 88 |
Hotely a restaurace | 73 |
Média a telekomunikace | 35 |
Finance a pojištění | 10 |
Majetkové zásoby a listina | - |
Odborné, vědecké, inovativní a technické činnosti | 54 |
Administrativní a jiné služby | 12 |
Správa a sociální zabezpečení | 128 |
Vzdělávání | 172 |
Zdravotnictví a sociální práce | 113 |
Umění, volný čas a rekreace | 4 |
Ostatní služby | 28 |
Celkový | 2,340 |
Viz také
Reference
- ^ „Municipality of Serbia, 2006“. Statistický úřad Srbska. Citováno 2010-11-28.
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011: Srovnávací přehled počtu obyvatel v letech 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002 a 2011, údaje podle sídel“ (PDF). Statistický úřad Republiky Srbsko, Bělehrad. 2014. ISBN 978-86-6161-109-4. Citováno 2014-06-27.
- ^ A b Jasna Bjeladinović-Jergić (2001). Зборник Етнографског музеја у Београду: 1901-2001. Етнографски музеј. str. 183.
- ^ A b C d Geografsko društvo (1969). Glasnik. 49–52. str. 103.
- ^ Mišić 2010 103, 252.
- ^ Mišić 2010, str. 252.
- ^ Синиша Мишић (2010). Лексикон градова a тргова средњовековних српских земаља: према писаним изворима. Завод за уџбенике. str. 252. ISBN 978-86-17-16604-3.
- ^ Arheografski prilozi. Narodna biblioteka Srbije, Arheografsko odeljenje. 1999. s. 555.
Ово је писани споменик чије је друго издање приредио Никола Родић 1999. године 1 Фрагменти старог рукописног јеванђеља српске редакције старословенског језика писани су на пергаменту године 1279. у Сврљигу
- ^ Hazim Šabanović (1969). Prilozi za orijentalnu filologiju: Revue de philologie orientale.
- ^ Gliša Elezović (1974). Turski spomenice. str. 169.
- ^ Божица Младеновић (1. září 2007). Топлички устанак 1917 .: збирка докумената. Istorijski institut. str. 64–. GGKEY: X5X73Z78UTZ.
- ^ Srboljub Đ Stamenković (2001). Географска енциклопедија насеља Србије: М-Р. Универзитет у Београду. Географски факултет. ISBN 978-86-82657-15-6.
- ^ Petar Višnjić (1985). Operacije za oslobođenje istočne Srbije: jun-oktobar 1944. Izd. Istorijski arhiv "Timočka krajina".
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 16. února 2018.
- ^ „ETNICITA Údaje podle obcí a měst“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Srbska. Citováno 16. února 2018.
- ^ „ОПШТИНЕ И РЕГИОНИ У РЕПУБЛИЦИ СРБИЈИ, 2018“ (PDF). stat.gov.rs (v srbštině). Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 16. března 2019.