SNCASE - SNCASE - Wikipedia

Société nationale des constructions aéronautiques du Sud-Est
PrůmyslLetectví a kosmonautika, obrana
OsudSloučeny
PředchůdceLioré et Olivier, Potez, Chantiers Aéro-Maritimes de la Seine, Chantiers aéronavals Étienne Romano & Société Provençale de Constructions Aéronautiques
NástupceSud Aviation
ZaloženýFrancie (1. února 1937 (1937-02-01))
Zaniklý1. března 1957 (1957-03-01)
Hlavní sídlo
Toulouse
,
Francie
Klíčoví lidé
René Mouille
produktyLetadlo
Rakety

SNCASE[1] (zkráceně z Société nationale des constructions aéronautiques du Sud-Est)[2] nebo Sud-Est[2] byl francouzský výrobce letadel. Společnost byla založena 1. února 1937 znárodněním a sloučením Lioré et Olivier, Potez, KAMERY, Romano a SPCA.[2]

Dějiny

V návaznosti na rozlišení z roku 1936 generální stávka francouzského těžkého průmyslu, vláda Léon Blum představil zákon o znárodnění francouzského válečného průmyslu.[2] Zákon počítal s vytvořením sedmi znárodněných leteckých výrobních společností: šesti pro letadla (SNCASE, SNCASO, SNCAN, SNCAO, SNCAM, SNCAC ) a jeden pro letecké motory (SNCM - Lorraine-Dietrich ).[2]

SNCASE začlenila zařízení Potezu do Berre-l'Étang, CAMS in Vitrolles, Romano dovnitř Cannes, SPCA v Marseille a Lioré et Olivier na Argenteuil a Marignane.[2] SNCASE se stala největší leteckou společností Sociétés nationales, s 225000 m2 prostoru v šesti továrnách a 2550 zaměstnanci.[2] (1700 zaměstnanců pochází z Lioré et Olivier, spolu s 90% tehdy platných výrobních smluv.[2])

V roce 1941, během druhé světové války, byly přemístěny pařížské konstrukční kanceláře jak znárodněných, tak soukromých leteckých společností, aby nedošlo k zajetí.[2]:13 SNCASE získal selhání SNCAM a přesunula své inženýrské operace do sídla SNCAM v bývalém Dewoitin továrna v Toulouse.[2]:13

Během racionalizace znárodněného leteckého průmyslu v padesátých letech se SNCASE spojila se SNCASO a vytvořila Sud Aviation 1. března 1957, který byl později sloučen do Aérospatiale a nakonec EADS skupina.

produkty

Většina raných letadel Sud-Est si zachovala dřívější označení, například Lioré et Olivier LeO 451 bombardér. První letadlo vyrobené pod značkou Sud-Est bylo Sud-Est SE 100[3] (dříve Leo 50) bojovník.

Kromě práce s pevnými okřídlenými letadly společnost SNCASE provedla výzkum letadel s rotujícími křídly, přičemž využila zkušeností získaných absorbováním týmu Liore et Olivier, který nechal licenci postavit Cierva C.30 design (jako varianty LeO C.30 a C.301 až C.305) a návrh a stavba LeO C.34 (odvozeno z Kellett vzory). Po druhé světové válce další práce na autogyru produkovaly SE.700[4] a SE.700A vícemístná Liaison autogyros, která byla rychle zastíněna rychlým vývojem vrtulníků.

SNCASE pokračovalo v experimentování s vrtulníky s pomocí týmu z Focke Achgelis budování SE.3000, což byla francouzská verze dvojitého rotoru Focke Achgelis Fa 223 Drache a menší, konvenčnější, SE.3101. S touto zkušeností společnost SNCASE pokračovala v navrhování SE.3110 a nakonec SE.3120 Alouette který poprvé vzlétl 21. července 1951 a v červenci překonal rekordní vzdálenost a rychlost vrtulníku 1953. Produkční verze Alouette se ukázala jako komerčně úspěšná Alouette II a Alouette III, což má za následek produkční série několika stovek, z nichž mnohé jsou exportovány.

Po druhé světové válce byla také vyvinuta letadla s pevnými křídly, s několika proudovými výzkumnými letadly a dvěma významnými letadly: The SE-2010 Armagnac[5] a SE-210 Caravelle[6] dopravní letadla. Licence na výrobu byly rovněž získány od de Havilland pro de Havilland Sea Venom poskytnout pro Aéronautique Navale stíhačky za každého počasí a se 121 dvousedadlovými a jednomístnými letouny Aquilon 20/201/202/203/204 vyrobenými od roku 1952.[7][8][9]

Výroba letadel SNCASE

Reference

  1. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&CLE=CONSTRUCTEUR&MOTCLEF=
  2. ^ A b C d E F G h i j Hartmann, Gérard (05.01.2005), Les réalisations de la SNCASE (PDF) (francouzsky), vyvoláno 2009-07-15, Alors qu’on ne sait pas très clairy si les sociétés nationales sont des «usines de production de guerre» s indépendance et sans bureau d'études, la SNCASE est officiellement formée le 1er février 1937.
  3. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=1512&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=
  4. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=9552&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=
  5. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=609&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=
  6. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=9058&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=
  7. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=9862&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=
  8. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=9073&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=
  9. ^ http://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=9863&ID_CONSTRUCTEUR=1144&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=

externí odkazy