Jazyk Nar Phu - Nar Phu language
Nar Phu | |
---|---|
Rodilý k | Nepál |
Kraj | Manang okres |
Rodilí mluvčí | 600 (2011)[1] |
Dialekty |
|
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | npa |
Glottolog | narp1239 [2] |
Nar Phunebo ‚Narpa, je Čínsko-tibetský rozmanitost mluvená ve dvou vesnicích Nar a Phu, v údolí Nar Khola v Manang okres z Nepál. Tvoří a kontinuum dialektu s Manang a může být srozumitelný; Nar a Phu však sdílejí tajný jazyk, který má zmást Gyasumda a Mananga, který by jim jinak rozuměl.[1]
Fonologie
Samohlásky
Přední | Zadní | |
---|---|---|
Zavřít | i | u |
Zblízka | E | Ó |
Open-mid | ɛ | |
Nízký | A | ɑ |
Souhlásky
Bilabiální | Zubní | Retroflex | Alveolo-palatal | Velární | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Plosive | unaspirated | p | t | ʈ | k | |
sání | pʰ | tʰ | ʈʰ | kʰ | ||
Složitý | unaspirated | ts | tɕ | |||
sání | tsʰ | tɕʰ | ||||
Frikativní | s | ɕ | ||||
Nosní | m | n | ɲ | ŋ | ||
Postranní | vyjádřený | l | ||||
neznělý | l̥ | |||||
Rhotic | vyjádřený | r | ||||
neznělý | r̥ | |||||
Přibližně | w | j | ɰ |
Tóny
Nar Phu rozlišuje tři tóny: vysoký, vysoký, nízký zamumlal a zamumlal střední / nízký pokles.
Reference
Bibliografie
- Noonan, Michael (2003). Sino-tibetské jazyky „Nar-Phu“, editovali Randy LaPolla a Graham Thurgood, 336-352. London: Routledge.
- Kristine A. Hildebrandt (2013). „Converb and aspect marking polysemy in Nar“ Odpovědi na ohrožení jazyka: Na počest Mickeyho Noonana, editovali Elena Mihas, Bernard Perley, Gabriel Rei-Doval a Kathleen Wheatley, 97-117. Amsterdam: John Benjamins.
- Kristine A. Hildebrandt, D.N. Dhakal, Oliver Bond, Matt Vallejo a Andrea Fyffe. (2015). "Sociolingvistický průzkum jazyků Manangu v Nepálu: koexistence a ohrožení." Deník NFDIN, 14.6: 104-122.