Jazyk Deg Xinag - Deg Xinag language
Deg Xinag | |
---|---|
Deg Hit'an | |
Rodilý k | Spojené státy |
Kraj | Aljaška (dolní Řeka Yukon, Řeka Anvik, Innoko River ) |
Etnický původ | 280 Deg Hitʼan (2007)[1] |
Rodilí mluvčí | 40[1] |
Latinka (severní abeceda Athabaskan) | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | ing |
Glottolog | dege1248 [3] |
Deg Xinag je Severní Athabascan jazykem, kterým mluví Deg Hitʼan národy regionu GASH. Oblast GASH se skládá z vesnic Grayling, Anvik, Shageluk a Svatý Kříž podél spodní Řeka Yukon na Aljašce. Jazyk je vážně ohrožen;[4] z etnické populace přibližně 250 lidí pouze 14 lidí stále mluví tímto jazykem.[5]
Tento jazyk byl označován jako Ingalik autor Osgood (1936). I když se tento termín někdy v literatuře stále vyskytuje, je dnes považován za pejorativní. Slovo „Ingalik“ pochází z Yupʼik Eskymácký jazyk: Ingqiliq, což znamená „indický“.
Engithidong Xugixudhoy (Ich Stories of Long Ago), sbírka tradičních lidových pohádek v Deg Xinag od starší Belle Deacon, byla vydána v roce 1987 Aljašské rodné jazykové centrum.[6] V roce 1993 byla vydána příručka pro gramotnost s doprovodnými zvukovými nahrávkami.
Dialekty
Existují dva hlavní dialekty: Yukon a Kuskokwim. Yukonský dialekt (Yukon Deg Xinag, Yukon Ingalik) je tradiční jazyk vesnic na dolním toku řeky Yukon (Anvik, Shageluk a Holy Cross).[7] Od roku 2009 již v Anviku a Svatém Kříži již nežijí žádní řečníci. Druhý dialekt (Kuskokwim Deg Xinag, Kuskokwim Ingalik) je tradičním jazykem osad středního Kuskokwima.[8]
Fonologie
Souhlásky
Zde je seznam souhláskových zvuků v pravopisu Deg Xinag, doprovázený jejich výslovností uvedenou v závorkách na IPA:[9]
Labiální | Zubní | Alveolární | Pošta- alveolární | Retroflex | Palatal | Velární | Uvular | Glottal | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
centrální | postranní | ||||||||||
Plosive | prostý | b [p] | d [t] | G [k] | G [q] | ʼ [ʔ] | |||||
sání | p [pʰ] | t [tʰ] | k [kʰ] | q [qʰ] | |||||||
ejective | tʼ [tʼ] | kʼ [kʼ] | qʼ [qʼ] | ||||||||
Složitý | prostý | ddh [tθ] | dz [ts] | dl [tɬ] | j [tʃ] | dr [ʈʂ] | |||||
sání | tth [tθʰ] | ts [tsʰ] | tł [tɬʰ] | ch [tʃʰ] | tr [ʈʂʰ] | ||||||
ejective | tthʼ [tθʼ] | tsʼ [tsʼ] | tłʼ [tɬʼ] | chʼ [tʃʼ] | trʼ [ʈʂʼ] | ||||||
Frikativní | neznělý | th [θ] | s [s] | ł [ɬ] | sh [ʃ] | sr [ʂ] | X [χ] | h [h] | |||
vyjádřený | proti [proti] | dh [ð] | z [z] | zr [ʐ] | jo [ʝ] | gh [ʁ] | |||||
Nosní | vyjádřený | m [m] | n [n] | ng [ŋ] | |||||||
neznělý | mh [m̥] | nh [n̥] | ngh [ŋ̊] | ||||||||
glottalized | m ' [mˀ] | n ' [nˀ] | ng ' [ŋˀ] | ||||||||
Přibližně | vyjádřený | l [l] | y [j] | ||||||||
glottalized | y ' [jˀ] |
V konečné poloze zní souhláska / t, tθ, ts, tɬ, ʈʂ, tʃ, k, q / jsou vyjádřeny jako [d, dð, dz, dɮ, ɖʐ, dʒ, ɡ, ɢ].
Samohlásky
Samohlásky v Deg Xinag jsou [a e ə o ʊ].
Příklady
- qʼuntʼogh letoun
- ggagg zvíře
- ggagg chux medvěd (svítí „velké zvíře“)
- sraqay děti
- pil den
- xikʼugiłʼanh lékař, zdravotní sestra
- łegg Ryba
- łek Pes
- sileg můj pes
- vileg její pes
- tso tlʼogh iy mamut
- dinaʼ kʼidz panenka (rozsvícená „malá osoba“)
- xidondiditey dveře
- nganʼ ditʼanh zemětřesení
- sitoʼ můj otec
- vitoʼ její otec
- yix Dům
- tinh led
- Dangan železo, kov
- deloy hora
- vanhgiq Indická zmrzlina
- choghlugguy (v Anviku); niq'asrt'ay (v Shageluk) liška
- vinixiłyiq ráno
- giłiq jeden
- teqa dva
- přepnout tři
- denhchʼe čtyři
- niłqʼosnal giłiggi viqʼidz iy jedenáct[10]
Reference
- ^ A b Deg Xinag na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ https://www.npr.org/sections/thetwo-way/2014/04/21/305688602/alaska-oks-bill-making-native-languages-official
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Degexit'an“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Věděl jsi, že Deg Xinag je vážně ohrožen?“. Ohrožené jazyky. Citováno 2019-10-18.
- ^ Krauss, Michael E (2007) „Nativní jazyky Aljašky“. V: Mizející hlasy tichomořského okraje, vyd. autori: Osahito Miyaoko, Osamu Sakiyama a Michael E. Krauss. Oxford: Oxford University Press. (Tabulka 21.1, strana 408)
- ^ Deacon, Belle a James Kari. 1987. Engithidong Xugixudhoy (Jejich příběhy před dlouhou dobou.). Archiv rodného jazyka na Aljašce.[1]
- ^ Leonard, Beth R. (2007). Deg Xinag Oral Traditions: Reconconnection Domorodý jazyk a vzdělávání prostřednictvím tradičních příběhů (Diplomová práce).
- ^ Sharon Hargus 2009.Kvalita a trvání samohlásky v Yukon Deg Xinag, University of Washington
- ^ Hargus, Sharon (2009). Kvalita a trvání samohlásky v Yukon Deg Xinag. University of Washington.
- ^ ankn.uaf.edu: Deg Xinag Ałixi Ni’elyoy / Deg Xinag Learners 'Dictionary (2007)
externí odkazy
- Aljašské rodné jazykové centrum.
- Deg Xinag - Jazyk Deg Hit'an
- Deg Xinag (ANLC)
- Zdroje Deg Xinag na Archiv rodného jazyka na Aljašce (ANLA)
- Záchrana jazyka: Vysokoškolský kurz spojuje vzdálené studenty a starší ve snaze zachránit Deg Xinag
- Seznamy slov jazyků Athabaskan, Yup'ik a Alutiiq Lt. Laurence Zagoskin, 1847 (obsahující Deg Xinag na stranách 3–8)
- Řád k ranní modlitbě, přeloženo John Wight Chapman v roce 1896, digitalizováno Richardem Mammanou 2010
- Degexit'an základní lexikon v globální lexikostatistické databázi
- Jazyk, abeceda a výslovnost Deg Xinag
Další čtení
- Ekada, Patricia J. „Athabascanská kultura - z oblasti dolního Yukonu“. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Hargus, Sharon. (2000). Předpony kvalifikace v Yukon Deg Xinag (Ingalik). International Journal of American Linguistics, Sv. 66, č. 1, s. 1-21.
- Hargus, Sharon. (2008). Deg Xinag lateral affricates: Fonetické a historické perspektivy. Plakát prezentovaný na výročním zasedání Společnosti pro studium domorodých jazyků Ameriky, Chicago.
- Kari, James. (1978). Deg Xinag (Ingalik) Podstatný slovník. Fairbanks, AK: Aljašské rodné jazykové centrum.
- Leonard, Beth R. (2007). Deg Xinag orální tradice: Spojení domorodého jazyka a vzdělávání prostřednictvím tradičních příběhů (Disertační práce).
- Osgood, Cornelius. (1936). Distribuce severních Athapaskan Indů. (Yale University Publications in Anthropology, č. 7). New Haven: Yale University.
- Taff, Alice. (1997). Telefonické učení jazyků předků: Vytváření situací pro používání jazyků [∗ Ingalik; Telefonní rozhovor]. Výuka domorodých jazyků. Fairbanks: University of Alaska. https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED415063.pdf.