Běžecký sníh - Cross Country Snow

Hemingway lyžování v Schruns, Rakousko, 1927

"Běžecký sníh"je povídka napsaná Ernest Hemingway. Příběh byl poprvé publikován v roce 1924 v Ford Madox Ford literární časopis Transatlantický přezkum v Paříži a znovu publikovány Boni & Liveright v Hemingwayově prvním americkém svazku povídek V naší době v roce 1925. Příběh představuje Hemingwayovu opakující se autobiografickou postavu Nick Adams a zkoumá regenerační schopnosti přírody a radost z lyžování.

Pozadí

V roce 1922 Ernest Hemingway a jeho manželka Hadley přijel do Paříže, kde pracoval jako zahraniční zpravodaj pro Toronto Star. Během toho období se spřátelil s modernista spisovatelé jako např F. Scott Fitzgerald, Ford Madox Ford, James Joyce, Ezra Pound a Gertrude Steinová, který ovlivnil jeho raný vývoj jako spisovatele beletrie.[1] V roce 1923 se objevila jeho první publikovaná práce, tenký svazek s názvem Tři příběhy a deset básní, následovala příští rok sbírka krátkých dálniční známky, v naší době (bez velkých písmen).[2][3] Doufám, že budu mít v naší době publikoval v New Yorku, v roce 1924 začal psát příběhy, které přidal do svazku.[4] 5. Října 1925 rozšířené vydání V naší době (s konvenční kapitalizací v názvu) publikoval Boni & Liveright v New Yorku.[5]

V těch letech byli Hemingwayové po první cestě do Švýcarska v roce 1922 zanícenými lyžaři. Hadley napsal „lyžování se stalo nutností“ a dodal: „Zdá se, že se člověk nikdy nenaučí, a pak najednou může to udělat “. Na počátku 20. let zůstali v Montreaux a lyžoval na Les Avants; do poloviny 20. let strávili většinu zimních měsíců v Rakousku v Schruns. Po prvním přezimování v roce 1924 Hemingway napsal „Cross Country Snow“ v roce 1924 Cortina d'Ampezzo s Hadleym a jejich synem Zvedák.[6]

Hemingway absolvoval lekce lyžování od partnera rakouského instruktora lyžování Hannes Schneider, kde přátelé jako John Dos Passos připojil se k němu. Bez lyžařských vleků se lyžaři vydali do strmého stoupání do vysokých sněhových polí, což byla výzva, které si Hemingway užil, následované vzrušujícím sjezdem. V jarních měsících dokázali na ledovcích denně na lyžích až 40 mil. Poprvé si v zimních měsících vypěstoval vousy, aby chránil pokožku před sluncem a sněhem.[6]

Shrnutí spiknutí

Ve hře „Cross Country Snow“ se Nick Adams a jeho přítel George vydali lyžovat do Švýcarska. Příběh začíná tím, že Nick jede na horu lanovkou a sleduje George, jak sjíždí z hory. Nick pak dorazí na vrchol hory a začne lyžovat dolů. Ztratí kontrolu a narazí na hromadu měkkého sněhu. On a George pokračují dolů z hory a několikrát se zastaví, aby se vyjádřili k terénu. Když dorazí na útěk, jdou na drink do hostince.

Když dorazí do hostince, objednají si láhev vína a všimnou si, že jejich servírka je těhotná, i když se nezdá, že by byla vdaná. Nick a George poté diskutují o svých životech: jak je Nickova manželka těhotná, takže se budou vracet do Spojených států a jak musí George dokončit své vzdělání. Litují, že se budou muset svých lyžařských výletů vzdát a diskutovat o tom, že se snad někdy v budoucnu k lyžování vrátí. Nakonec společně odejdou z hostince na poslední běh domů.[7]

Motivy a styl

Podle vědce Hemingwaye Wendolyn Tetlow povídky v V naší době jsou strukturovány tak, aby vytvářely tematickou jednotu.[8] První příběhy svazku pojednávají o nesmyslné smrti a „konečné nicotě existence“, zatímco druhá polovina sbírky se zaměřuje na to, jak se vypořádat s bolestmi, zraněním a utrpením a jak přijmout život. Běžecký sníh je o útěku, a přesto je třeba přijmout životní břemeno.[9]

Napětí příběhu spočívá v potřebě protikladu ke svobodě a povinnosti, přičemž úvod vyjadřuje pocit svobody jako Nick Adams lyže dolů z hory.[10] Joseph Flora říká, že Hemingway staví vedle sebe potěšení a odpovědnost.[11] Oba mladí muži, Nick a George, po tomto dni lyžování čelí povinnostem; George se musí vrátit do školy a Nickova žena je těhotná.[12]

Hemingwayův vědec David Ferrero vysvětluje, že některé rané příběhy z V naší době, včetně „Cross Country Snow“, obdržela četby od kritiků, které Hemingwaya označily za misogyna ve světě mužů bez žen.[12] Ve svém článku „Doomed Biologically: Sex and Entrapment in Ernest Hemingway's 'Cross Country Snow'“ píše Olivia Carr Edenfield, že tím, že si Nick připoutal své lyžařské vázání, vytváří a obraz mladého muže spoutaného a připoutaného k manželství a hrozícímu otcovství .[13]

Spěch a náhlý nápor, když upadl do strmého zvlnění na horské straně, vytrhl Nickovu mysl a nechal mu v těle jen ten úžasný létající a upadající pocit. Vstal do mírného rozběhu a pak se zdálo, že pod ním vypadával sníh, když sestupoval, klesal, rychleji a rychleji ve spěchu po posledním dlouhém strmém svahu.

—Ernest Hemingway, „Běžecký sníh“.[14]

Zatímco si Nick a George povídají v hostinci, čtenář si uvědomí několik věcí o Nickovi. Je odstraněn z okolí, jako by už byl turista navštěvující cizí zemi. Švýcarští místní v baru jsou při vstupu do kontrastu s „chlapci“; a na rozdíl od Nicka je servírka těhotná, ale neprovdaná. I když chtějí společně lyžovat, oba mladí muži vědí, že možná ne; každý nese odpovědnost a jak říká Kenneth Johnston „nejlepší přátelé často ztrácejí jeden druhého navzájem“.[15] Poslední část dialogu se přesouvá od pochmurnosti k naději k porážce, podle Tetlowa končí Nickovým prohlášením, že neexistuje „dobrý slib“.[16]

Hemingway použil všudypřítomné sněhové snímky v mnoha povídkách a v Rozloučení se zbraněmi, obvykle symbolizující lásku a romantiku.[17]

Lyrika příběhu a „jemné nuance“ jsou nejsilnějšími příběhy ve sbírce.[10] Jeho struktura je podobná „Třídenní rána ", který by Hemingway znovu použil v rybářských scénách Slunce také vychází.[18] Začíná to častým používáním měkkých zvuků, „sněhu“, „solidně“, „povrchu“, „lyží“, které odrážejí pohyby lyžování. Tetlow říká, že „smyslný jazyk poskytuje pocit letu“. Sníh je stejně vizuální a hmatový. Jazyk zachycuje rytmus lyžování, pohyby nahoru a dolů, sráz svahu, ale Nick se snaží bránit tomu, aby nabral příliš velkou rychlost, ztratil kontrolu, a přesto, ne zcela pod kontrolou, havaruje.[19]

Reference

  1. ^ Desnoyers, Megan Floyd. „Ernest Hemingway: Legenda vypravěče“. Knihovna JFK. Citováno 30. září 2011
  2. ^ Baker (1972), 15–18
  3. ^ Oliver (1999), 168–169
  4. ^ Mellow (1992), 271
  5. ^ Baker (1972), 410; Oliver (1999), 169
  6. ^ A b Danby-Smith, Valerie. „Krátký šťastný lyžařský život Ernesta Hemingwaye“. Lyžařské dědictví. Září 2009.
  7. ^ Hemingway, Ernest (1987). Kompletní povídky Ernesta Hemingwaye. New York, NY: Scribner Press. str.143–147. ISBN  978-0-684-84332-2.
  8. ^ Tetlow (1992), 23
  9. ^ Tetlow (1992), 70
  10. ^ A b Tetlow (1992), 84
  11. ^ Flora, (1989)
  12. ^ A b Ferrero (2004), 126
  13. ^ Edenfield (1999)
  14. ^ Hemingway (1925), 107
  15. ^ Johnston (1987), 67
  16. ^ Tetlow (1992), 86
  17. ^ Oldsey (1963), 172
  18. ^ Tetlow (1992), 138
  19. ^ Tetlow (1992), 85

Zdroje

  • Baker, Carlos (1981). Ernest Hemingway Vybrané dopisy 1917–1961. New York: Synové Charlese Scribnera. ISBN  978-0-684-16765-7
  • Edenfield, Olivia Carr. Biologicky odsouzeni: Sex a uvěznění v „Běžeckém sněhu“ Ernesta Hemingwaye ““. Hemingwayova recenze. (Podzim 1999). Svazek 19, 1. vydání
  • Fishkin, Shelley Fisher. (1985) Od faktu k beletrii: Žurnalistika a imaginativní psaní v Americe. Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press. ISBN  0-8018-2546-6
  • Ferrero, David. (2004). "Nikki Adams a meze genderové kritiky", v Nick Adams. (vyd. Harold Bloom). Broomall, PA: Chelsea House. ISBN  0-7910-7885-X
  • Flora, Joseph (2004). "Voják domů: Big Two-Hearted River". v Bloom, Harold (ed.). Bloomovy hlavní literární postavy: Nick Adams. New York: Chelsea House Press. ISBN  978-0-7910-7885-3
  • Flora, Joseph. (1989). Ernest Hemingway: Studie krátké fikce. Boston: Twayne Publishers, ISBN  9780805783223
  • Hemingway, Ernest. (1925/1930) V naší době. (1996 ed.) New York: Scribner. ISBN  0-684-82276-8
  • Johnston, Kenneth. (1987) Špička ledovce: Hemingway a povídka. Greenwood, Florida: The Penkevill Publishing Company. ISBN  9780913283196
  • Mellow, James (1992). Hemingway: Život bez následků. New York: Houghton Mifflin. ISBN  978-0-395-37777-2
  • Meyers, Jeffrey (1985). Hemingway: Životopis. New York: Macmillan. ISBN  978-0-333-42126-0
  • Oldsey, Bern. „Sněhy Ernesta Hemingwaye“. Wisconsin studia v současné literatuře. (Jaro – léto 1963). Svazek 4, vydání 2.
  • Oliver, Charles (1999). Ernest Hemingway A až Z: Základní odkaz na život a dílo. New York: Publishing Checkmark. ISBN  978-0-8160-3467-3
  • Tetlow, Wendolyn E. (1992). Hemingwayův film „V naší době“: Lyrické dimenze. Cranbury NJ: Associated University Presses. ISBN  978-0-8387-5219-7
  • Vernon, Alex. „Válka, pohlaví a Ernest Hemingway“. Hemingwayova recenze (Podzim 2002), svazek 22, vydání 1. 34–55