Attilâ İlhan - Attilâ İlhan
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Ledna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Attilâ İlhan | |
---|---|
narozený | Attilâ Hamdi İlhan 15. června 1925 Muži, Krocan |
Zemřel | 10. října 2005 Istanbul, Krocan | (ve věku 80)
obsazení | Autor |
Národnost | turečtina |
Doba | 1957–2005 |
Příbuzní | Çolpan İlhan (sestra) |
webová stránka | |
www |
Attilâ İlhan (15. června 1925 - 10. října 2005) byl Turek básník, romanopisec, esejista, novinář a recenzent.
raný život a vzdělávání
Attilâ İlhan se narodil v Muži v Provincie İzmir, Turecko dne 15. června 1925. Základní vzdělání získal v roce Izmir. Kvůli práci svého otce však dokončil střední školu v různých městech. Ve věku 16 let a zapsal se na İzmir Atatürk High School se dostal do potíží za zaslání básně Nazım Hikmet, slavný disidentský komunistický turecký básník, dívce, do které byl zamilovaný. Byl zatčen a vzat do vazby na tři týdny. Byl také propuštěn ze školy a uvězněn na dva měsíce. Po svém uvěznění měl İlhan zakázáno navštěvovat školy v Turecku, což mu přerušilo vzdělání.
Po příznivém rozhodnutí soudu v roce 1941 dostal povolení pokračovat v dalším vzdělávání a zapsal se Istanbul Işık High School. Během posledního roku středoškolského studia poslal jeho strýc jednu ze svých básní CHP Soutěž v poezii, aniž by to řekla Attilovi. Báseň, Cebbaroğlu Mehemmed získal druhou cenu mezi mnoha básněmi slavných básníků. Vystudoval střední školu v roce 1942 a zapsal se Istanbulská univerzita je právnická fakulta. Nicméně, on opustil uprostřed jeho právnického vzdělání pokračovat ve svém vlastním úsilí a vydal svou první knihu poezie, Duvar (Zeď).
Let v Paříži
Ve svém druhém ročníku v Istanbulská univerzita, šel do Paříž za účelem účasti na podpoře Nazıma Hikmeta. Jeho pozorování Francouzů a jejich kultury mělo ovlivnit mnoho z jeho prací.
Po návratu do Turecka opakovaně narazil na potíže s policií. Výslechy v Sansaryan Han ovlivnil jeho díla založená na smrti, thrilleru atd.
Istanbul – Paříž – Izmirský trojúhelník
V roce 1951 se znovu vrátil do Paříže kvůli oficiálnímu vyšetřování článku v Gerçek noviny. V tomto období se naučil mluvit francouzsky a studoval marxista filozofie. V padesátých letech strávil Attilâ İlhan své dny podél trojúhelníku Istanbul - Paříž - Izmir a během tohoto období začal být v Turecku populární. Po návratu do Turecka pokračoval ve studiu práva. Ve svém posledním ročníku na právnické fakultě však opustil univerzitu a nastoupil na novinářskou dráhu. Jeho vztah s kinem také začal v tomto roce. Začal psát filmové recenze a kritiky Vatan noviny.
Umělecká všestrannost
Po ukončení vojenské služby v Erzurum v roce 1957 se İlhan vrátil do Istanbulu a soustředil se na kino. Napsal scénáře pro téměř 15 filmů pod nom de chochol Ali Kaptanoğlu. Kino však nesplnilo jeho očekávání a v roce 1960 se vrátil do Paříže. Během tohoto období analyzoval vývoj socialismu a televize. Nečekaná smrt jeho otce způsobila, že se vrátil do svého rodného města İzmir, kde by zůstal dalších osm let. Během tohoto období působil jako redaktor a šéfredaktor časopisu Demokratický İzmir noviny. Ve stejných letech také psal knihy poezie, Yasak Sevişmek a Bıçağın Ucu z Aynanın İçindekiler série.
Politické názory
Attilâ İlhan byl kemalista a socialista. Ve svém pozdějším životě se objevil v televizních programech, kde diskutoval o literárních a sociálních otázkách. Ačkoli byl oddaným komunistou, nikdy se nezastával Stalinismus a vždy si vzal nacionalistický hlediska v komunismu. Byl také intelektuální osobnost v Turecku, kde jeho myšlenky ovlivnily veřejnost. Ve své sérii knih s názvem Hangi…, zpochybnil napodobitele intelektualismus která ovládla kulturní a politický život Turecka.
Osobní život
Oženil se v roce 1968 a zůstal tak 15 let. Byl bratrem slavné turecké herečky Çolpan İlhan, manželka zesnulého Sadri Alışık, sám slavný herec.
Smrt
Attilâ İlhan zemřel na infarkt v Istanbul dne 10. října 2005.[1] Attilâ İlhan byl pohřben na Hřbitov Aşiyan Asri.[2]
Seznam prací
Básně
- Duvar (The Wall)
- Sisler Bulvarı (Boulevard of Mists)
- Yağmur Kaçağı (Útěk z deště)
- Ben Sana Mecburum (přinutil vás)
- Bela Çiçeği (Trouble Flower)
- Yasak Sevişmek (Dělat zakázanou lásku)
- Tutuklunun Günlüğü (Deník vězně)
- Böyle Bir Sevmek (Loving Like This)
- Elde Var Hüzün (Smutek zůstává)
- Korkunun Krallığı (Kingdom of Fear)
- Ayrılık Sevdaya Dahil (Loučení je zamilované)
- Allende Allende
- Pia
Romány
- Sokaktaki Adam (Muž na ulici)
- Zenciler Birbirine Benzemez (Černí muži nevypadají podobně)
- Kurtlar Sofrası (Svátek vlků)
- Bıçağın Ucu (Špička nože)
- Sırtlan Payı (podíl Hyeny)
- Yaraya Tuz Basmak (solení rány)
- Dersaadet'te Sabah Ezanları (Ranní Adhans v sídle Felicity (Istanbul))
- O Karanlıkta Biz (Us in That Darkness)
- Fena Halde Leman (Zoufale Leman)
- Haco Hanım Vay (Haco Hanım Wow)
- Allah'ın Süngüleri "Reis Paşa" (bajonety boha "Reis Pasha")
Eseje
- Abbas Yolcu
- Yanlış Kadınlar Yanlış Erkekler (Špatné ženy Špatní muži)
- Hangi Sol (který odešel)
- Hangi Sağ (které právo)
- Hangi Batı (Which West)
- Hangi Seks (které pohlaví)
- Hangi Atatürk (který Atatürk)
- Hangi Edebiyat (která literatura)
- Hangi Laiklik (který laisismus)
- Hangi Küreselleşme (která globalizace)
- Gerçekçilik Savaşı (War of Reality)
- İkinci Yeni Savaşı (Válka druhé nové)
- Faşizmin Ayak Sesleri (Po stopách fašismu)
- Batının Deli Gömleği (Straitjacket of the West)
- Sağım Solum Sobe (My Right my Left, Sobe!)
- Ulusal Kültür Savaşı (válka národní kultury)
- Sosyalizm Asıl Şimdi (Socialismus nyní)
- Aydınlar Savaşı (Válka intelektuálů)
- Kadınlar Savaşı (válka žen)
- Bir Sap Kırmızı Karanfil (A Red Carnation Stalk)
- Ufkun Arkasını Görebilmek (To See Beyond the Horizon)
Povídky
- Yengecin Kıskacı (Krabí kleště)
Překlady
- "Kanton'da İsyan" (Dobyvatelé podle André Malraux )
- "Umut" (Lidská naděje André Malraux)
- "Basel'in Çanları" (Zvony z Basilej podle Louis Aragon )
Reference
- „Ecevit a může si Yucel ze mě dělat legraci“ Rahime Sezgin (1. listopadu 2005), Zaman denní noviny
- ^ „Turecký autor Attila Ilhan pomíjí“, Turkishpress.com
- ^ Attila İlhan’a veda (Farewell to Attila Ilhan) NTV-MSNBC 24. 10. 2005 (v turečtině)