Ahmad ibn Nizam al-Mulk - Ahmad ibn Nizam al-Mulk
Diya al-Mulk Ahmad ibn Nizam al-Mulk | |
|---|---|
| Vezír kalifa Abbasida | |
| V kanceláři 1122 - 1123/1124 (jeden rok) | |
| Monarcha | Al-Mustarshid |
| Předcházet | Uprostřed al-dawla Jalal al-Din Hasan ibn Ali |
| Seljuk vezír | |
| V kanceláři 1106/1107 - 1122 | |
| Monarcha | Muhammad I. Tapar |
| Uspěl | Shams al-Mulk Uthman |
| Osobní údaje | |
| narozený | Balch, Afghánistán |
| Zemřel | 1149/1150 CE Bagdád, Abbasid Caliphate Nyní Irák |
| Manžel (y) | neznámý |
| Děti | neznámý |
| Rodiče | Otec: Nizam al-Mulk Matka: gruzínská princezna, neteř nebo dcera Bagrat III |
Ḍiyaʾ al-Mulk Aḥmad ibn Niẓām al-Mulk (Peršan: ضیاءالملک احمد بن نظامالملک), Byl a Peršan vezír z Seljuqská říše a pak Abbasid Caliphate. Byl synem Nizam al-Mulk,[1] jeden z nejznámějších vezírů Seljuqská říše.
Životopis
Ahmad se narodil v roce Balch byl synem Nizam al-Mulka a gruzínskou princeznou, která byla neteří nebo dcerou Bagrat III z Gruzie.[1] Během života svého otce žil Ahmad Hamadan a Isfahan, a pokračoval v tom několik let po smrti svého otce.
V roce 1106/1107 se obrátil na soud Sultán Muhammad I. podat stížnost na Rais (Vedoucí Hamadan. Když Ahmad dorazil k soudu, Mohamed I. jej jmenoval jeho vezírem a nahradil Sa'da al-Mulka Abu'l-Mahasena Abiho, který byl nedávno popraven pro podezření z kacířství. Jmenování bylo způsobeno hlavně reputací otce jeho Ahmada. Poté dostal různé tituly, které jeho otec držel (Qewam al-din, Sadr al-Islam a Nizam al-Mulk).
Ahmad byl vezírem čtyři roky, během nichž v letech 1107/1108 doprovázel sultána Muhammada I. během jeho tažení v Irák, kde se jeho armádě podařilo porazit a zabít Mazyadid vládce Sajf al-Dawla Sadaqa ibn Mansur, který nesl titul „král Arabů“. V roce 1109 poslal Mohamed I. Ahmada a Chavliho Saqavua, aby zajali Ismaili pevnosti Alamut a Ostavand, ale nepodařilo se jim dosáhnout žádného rozhodujícího výsledku a stáhli se. [2] V roce 1110 se Ismaili pokusil zavraždit Ahmada v mešitě v Bagdád, ale neučinil tak. Ahmada krátce nahradil Khatir al-Mulk Abu Mansur Maybudi jako vezír říše Sejluq. Podle Ali ibn al-Athir Ahmad poté odešel do soukromého života v Bagdád, ale podle Anushirvan ibn Khalid „Mohameda I. nechal Ahmada uvěznit na deset let.[1]
V roce 1122, syn Muhammada I., Mahmud II vládl jako sultán říše Seljuq a jeho vezírem byl další syn Nizam al-Mulka, Shams al-Mulk Uthman. V průběhu téhož roku Abbasid kalif al-Mustarshid sesazen a uvězněn jeho vezír Amid al-dawla Jalal al-Din Hasan ibn Ali. Mahmud II. Poté uložil Ahmada jako vezíra al-Mustarshida. Ahmad později bojoval proti Mazyadidovi Dubays ibn Sadaqa. Ahmad také opevnil zdi kolem Bagdád.[3]
O rok později Mahmud II odstranil Shamse al-Mulka Uthmana jako jeho vezíra a nechal ho popravit. Abbasidský kalif poté využil této příležitosti, aby se zbavil Ahmada jako svého vezíra.[4] Ahmad poté odešel do školy v Bagdádu, kterou založil jeho otec, Nezamiyeh, kde žil posledních 25 let svého života, zemřel v letech 1149/1150.[1]
Viz také
Reference
- ^ A b C d Bosworth 1984, str. 642–643.
- ^ Bosworth 1968, str. 118.
- ^ Bosworth 1968, str. 127.
- ^ Bosworth 1968, str. 122.
Zdroje
- Bosworth, C. E. (1968). „Politická a dynastická historie íránského světa (1000–1217 n. L.)“. In Frye, R. N. (ed.). Cambridge History of Iran, svazek 5: Saljuq a mongolské období. Cambridge: Cambridge University Press. s. 1–202. ISBN 0-521-06936-X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- C. L. Klausner, Seljuk Vizierate, studie civilní správy 1055-1194, Cambridge, Massachusetts, 1973
- Bosworth, C. Edmund (1984). „AḤMAD B. NEẒĀM-AL-MOLK“. Encyclopaedia Iranica, sv. Já, Fasc. 6. London a kol .: C. Edmund Bosworth. 642–643.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
| Předcházet Sa'd al-Mulk Abu'l-Mahasen Abi | Vezír z Seljuqská říše 1106/1107–1010/1011 | Uspěl Khatir al-Mulk Abu Mansur Maybudi |
| Předcházet Uprostřed al-dawla Jalal al-Din Hasan ibn Ali | Vezír z Abbasid Caliphate 1122–1123 | Uspěl Neznámý |