Adam ležel vážně - Adam lay ybounden

Jediný přežívající zdroj rukopisu „Adam ležel ybounden“ v rukopisu Sloane 2593 v držení Britská knihovna.

"Adam ležel vážně", původně s názvem Adam ležel i-bowndyn,[1] je z 15. století makaronický Angličtina Křesťanský text neznámého autorství. Týká se to Biblický události z Genesis, Kapitola 3 o Pád člověka.

Původně text písně, žádná současná hudební nastavení přežijí, ačkoli existuje mnoho pozoruhodných moderních sborových nastavení textu, například Boris Ord.

Počátky

Rukopis, na kterém se nachází báseň (Sloane 2593, ff. 10v-11), je v držení Britská knihovna, kteří datují práci do c.1400 a spekulují, že texty mohly patřit a potulný zpěvák; další básně obsažené na stejné stránce v rukopisu zahrnují „I have a gentil cok“, slavná lyrická báseň “Synguji Mayden „a dva hádankové písničky - „Žebrácká píseň zpěváka“ a „Mám yong suster“.[2]

Viktoriánský antikvariát Thomas Wright naznačuje, že i když existuje shoda, že texty pocházejí z doby vlády Henry V Anglie (1387–1422), samotné písně mohou být poněkud starší.[3] Wright spekuloval, že texty vznikly Warwickshire, a navrhl, že řada písní byla určena pro použití v tajemné hry.[3] Nicméně, novější analýza jejich dialektu je staví do písňové tradice Východní Anglie a konkrétněji Norfolk; dva další kolední MS z kraje obsahují písně ze Sloane 2593.[4]

Analýza

Text se týká středověké myšlenky, která Adam byl uvězněn v Předpeklí až do Harrowing of Hell uvolnil jeho duši

Adam ležel vážně líčí události z Genesis, Kapitola 3. V středověká teologie, Adam měl zůstat ve svazcích s druhým patriarchové v limbus patrum od doby jeho smrti do ukřižování Krista („4000 zim“).[5] Druhý verš vypráví Pád člověka Následující Adam Pokušení Evy a hada. John Speirs naznačuje, že je tu tón úžasu, téměř nedůvěra ve frázi „a vše bylo pro jablko“, a poznamenává, že „jablko, jako by ho chlapec mohl ukrást ze sadu, se zdá být tak malou věcí, že má takové ohromné ​​důsledky … Přesto to tak musí být, protože tak říkají úředníci. Je to v jejich knize (pravděpodobně to znamená Vulgate sám)."[6]

Třetí verš naznačuje následné vykoupení člověka narozením Ježíš Kristus podle Mary, který se měl stát Královna nebes jako výsledek,[7] a tak píseň končí pozitivním tónem, který naznačuje Tomáš Akvinský "koncept"Felix culpa "(požehnaná chyba).[6] Paul Morris naznačuje, že evokace textu knihy Genesis znamená „pád nahoru.[8] Speirs navrhuje, aby text text vyprávěl zvlášť lidským způsobem: „Doktrína písně je naprosto ortodoxní ... ale zde je vyjádřena velmi individuálně a lidsky. Pohyb písně velmi jistě reprodukuje pohyby lidské mysli. "[6]

Text

Původní pravopis ve střední angličtině[9]Převedena střední angličtina (Edith Rickert )[10]

Adam ležel i-bowndyn,

bowndyn ve vazbě,

Fowre thowsand wynter

že nebude dlouho toužit

Adam ležel ybounden,

Vázaný ve vazbě;

Čtyři tisíce zimy

Myslel jsem, že ne příliš dlouho.

A al byl za apil,

apil, který on tok.

Jako úředníci fyndyn wretyn

v této knize.

A všechno bylo pro jablko,

Jablko, které si vzal.

Tak jako úředník najít písemné

Ve své knize.

Ne hadde appil take ben,

appil vzatý Ben,

Ne hadde nikdy naše paní

ben hevene quen.

Ne si vzal jablko,

Vzaté jablko bylo

Ne nikdy Pannu Marii,

A-been nebeská královna.

Blyssid je tyme

ta aplikace byla!

Proto jsme sekali syngyn

Deo gratias!

Požehnaný čas

To jablko bylo!

Proto můžeme zpívat

Deo gratias!

Nastavení

Verze Petera Warlocka (Vánoční koncert Vallejo Drive, 18. prosince 2010)

Text měl původně být text písně, ačkoli žádná hudba nepřežije. Existuje však mnoho pozoruhodných moderních sborových nastavení textu s různorodými interpretacemi skladatelů, jako např Peter Warlock,[11] John Irsko,[12] Boris Ord,[13] Philip Ledger,[14] Howard Skempton [15] a Benjamin Britten (s názvem Deo Gracias v jeho Obřad koled ).[16] Nové nastavení od Giles Swayne byl uveden do provozu a poprvé proveden v roce 2009 Sbor na St John's College v Cambridge a jejich každoroční vysílání adventní kolední služby dne BBC Radio 3.[17] Skladatel v Connecticutu Robert Edward Smith napsal nastavení textu, který měl premiéru v prosinci 2018 v Hartfordu v Trinity College výroční lekce a koledy. Skladba představovala College's Chapel Singers v režii Christopher Houlihan. [18]

Boris Ord

radostný { klíč b moll obrázek 3/4 b'4. b8 a b fis4 fis2 b4. d8 cis b fis2. }

Nastavení Borise Orda z roku 1957 je pravděpodobně nejznámější verzí jako výsledek jeho tradičního vystoupení po první lekci na výročním ročníku Festival devíti lekcí a koled v kapli King's College v Cambridge, kde Ord byl varhaníkem v letech 1929 až 1957.[13]

Reference

  1. ^ Wright, Thomas (1856). Písně a koledy z rukopisu v Britském muzeu patnáctého století. T. Richards. str.32. Citováno 2. října 2019.
  2. ^ Středověké texty[trvalý mrtvý odkaz ] na Britská knihovna Online, URL přístupné 31. prosince 2009
  3. ^ A b Thomas Wright, Písně a koledy vytištěné z rukopisu ve sbírce Sloane v britském muzeu (London: W. Pickering, 1836), vi
  4. ^ Palti, K.R .; (2008) „Synge we now alle and sum“: tři sbírky komunální písně z patnáctého století: studie British Library, Sloane MS 2593; Bodleian Library, MS Eng. básník. e.1; a St John’s College, Cambridge, MS S.54. Disertační práce, UCL (University College London), 104
  5. ^ Thomas Wright, Písně a koledy z rukopisu v Britském muzeu patnáctého století (Londýn: T. Richards, 1856), s. 109
  6. ^ A b C John Speirs, Středověká anglická poezie: Non-Chaucerian tradice (London: Faber & Faber, 1957), s. 65–66
  7. ^ Sarah Jane Boss, Císařovna a služebná: o přírodě a pohlaví v kultu Panny Marie (Continuum International Publishing Group, 2000) ISBN  978-0-304-70781-2 str. 114
  8. ^ Paul Morris, Procházka v zahradě: biblické, ikonografické a literární obrazy Edenu (London: Continuum International Publishing Group, 1992) ISBN  978-1-85075-338-4, str.33
  9. ^ Thomas Wright, Písně a koledy z rukopisu v Britském muzeu patnáctého století, (London: T. Richards, 1856), s. 32–33
  10. ^ Edith Rickert, Staroanglické vánoční koledy: 1400–1700 (London: Chatto & Windus, 1914), s. 163
  11. ^ Peter Warlock, Adam ležel vážně, Sborová knihovna veřejných domén, Citováno 22. listopadu 2010
  12. ^ John Irsko, Adam ležel vážně, Sborová knihovna veřejných domén, Citováno 22. listopadu 2010
  13. ^ A b Festival devíti lekcí a koled 2003 Archivováno 2013-12-21 na Wayback Machine, Citováno 22. listopadu 2010
  14. ^ Philip Ledger publikoval díla Archivováno 14.04.2011 na Wayback Machine, Citováno 22. listopadu 2010
  15. ^ OUP Skempton, „Adam ležel y-bounden“
  16. ^ Corinne Saunders, Společník středověké poezie, str. 272 (London: John Wiley and Sons, 2010) ISBN  978-1-4051-5963-0
  17. ^ Služba pro advent s koledami, živě z kaple St John's College v Cambridge, Neděle 29. listopadu
  18. ^ [1] Poučení a koledy

externí odkazy