Sága Þjalar-Jóns - Þjalar-Jóns saga - Wikipedia

Sága Þjalar-Jóns (dále jen „sága Þjálar-Jón“ nebo „Jón spisu“), také známý jako Saga Jóns Svipdagssonar ok Eireks forvitna (dále jen „sága Jóna Svipdagssona a Eirekura Zvědavého“) je středověká islandská sága definovaná různě jako romantická sága[1] a a legendární sága.[2] Nejstarší rukopis, Holm. perg. 6 4to pochází z první čtvrtiny patnáctého století a sága je považována za čtrnácté století.[3]:73

Sága je zvláště pozoruhodná, protože kapitola 3 obsahuje skaldický verš, což je „určitě jedinečné mezi fornaldarsögur a riddarasögur“, A také obsahuje jednu z mála středověkých Skandinávské hádanky doloženo venku Heiðreksova sága.[3]:79

Shrnutí a hádanka

Eirekr, syn krále Vilhjálmra z Valland (dnešní Normandie ), zamiluje se do dívky, jejíž obraz mu Gestr, tajemný cizinec u soudu jeho otce, ukázal. Gestr je ve skutečnosti Jón, syn Jarl Svipdagr, kterého Jarl Róðbert zabil. Princ Eirekr a Jón se pustili do pátrání po dívce jménem Marsilia, která je ve skutečnosti Jónovou sestrou. Jarl se plánuje oženit s Marsilií. Jónovi a Eirekr se podařilo zachránit Marsilii a její matku ze zajetí. Eirekr si vezme Marsilii a následuje jeho otce jako krále, zatímco Jón si vezme princeznu Hólmgarðr (dnešní Novgorod).[4]

Podrobnější shrnutí poskytuje White.[5]

Jarl Róðbert, který je darebákem ságy, také vystupuje jako darebák v Konráðs sága keisarasonar, čímž se ságy staly zajímavým příkladem intertextuálních vztahů v korpusu romance-sága.[3]:76

Jak upravil White[6] a přeložil Lavender,[3]:88 hádanka zahrnutá do ságy běží:

„Ek vilda reyna svinnu þína, Gestr, því settumst ek í sæti þitt; eða hvat heitir hringrinn? “ Gestr svarar: „Af sindri ok seimi var sægrími gjörr, eða hvat er þetta?“ Konungsson svarar: „erat er sindr harðast, er leikr um hjarta manns, hugarangr allmikit, en rautt gull er seimr, en lýsigull er sægrími; en hringrinn er gjörr í minning þess manns, er hugarangr hefir haft, at hann skuli því oftar minnast sinna harma, er hann sér hann fyrir augum sér, ok kalla ek hann Gáinn. “

„Chtěl jsem otestovat tvou povahu, Gesture, a proto jsem seděl na tvém křesle. Jak se tedy prsten jmenuje? “Gestur odpovídá:„ Ze železné strusky a pozlacené nitě byl vyroben Sægrímir. Co je to? “Princ odpovídá:„ Nejtěžší ze železných strusek je to, co hraje na srdce člověka, jinými slovy velký zármutek. Pozlacená nit je červené zlato a Sægrímir je bílé zlato. A prsten byl vyroben jako memento pro muže, který zažil velký zármutek, takže na své trápení bude často myslet, když se na něj podívá, a já mu říkám Gáinn. “

Levandule naznačuje, že hádanka je ve skutečnosti v nějaké paletě eddaický verš.[3]:88 n. 34

Rukopisy

Projekt Stories for All Time[7] a Philip Lavender[3]:79 vyjmenujte následujících 47 dochovaných rukopisů ságy:

Edice a překlady

  • Sagan af Þjalar-Jóni, vyd. Gunnlaugur Þórðarson, 2. vydání (Reykjavík: Jón Helgason, 1907) (první vydání Reykjavík, 1857)
  • Sága Þjalar Jóns. Dámusta sága, vyd. Louisa Fredrika Tan-Haverhorst (Haarlem: H. D. Tjeenk Willink & Zoon, 1939) [diss. Universiteit Leiden]
  • Románky: Perg 4: 0 č. 6 v Královské knihovně ve Stockholmu, vyd. autor Desmond Slay, rané islandské rukopisy ve faxu (Kodaň: Rosenkilde og Bagger, 1972) [faksimile prvních MS]
  • 'Sága Þjalar-Jóns ', trans. autor: Philip Lavender, Leeds Studies in English, n.s. 46 (2015), 73-113 [anglický překlad]
  • Cecilia White, 'Sága Þjalar-Jóns: Islandský text s anglickým překladem, úvodem a poznámkami `` (nepublikovaná magisterská práce, Islandská univerzita, 2016).

Reference

  1. ^ Marianne E. Kalinke a P. M. Mitchell, Bibliografie staro norštiny – islandských románků, Islandica, 44 (Ithaca: Cornell University Press, 1985), str. 132-34.
  2. ^ 'Þjalar-Jóns sága', v Příběhy pro celou dobu: Islandský Fornaldarsögur, vyd. Matthew James Driscoll a další (Kodaň: Kodaňská univerzita, Katedra severského výzkumu, n.d.), http://www.fasnl.ku.dk/bibl/bibl.aspx?sid=jss&view=manuscript.
  3. ^ A b C d E F 'Sága Þjalar-Jóns ', trans. autor: Philip Lavender, Leeds Studies in English, n.s. 46 (2015), 73-113.
  4. ^ Marianne E. Kalinke a P. M. Mitchell, Bibliografie staro norštiny – islandských románků, Islandica, 44 (Ithaca: Cornell University Press, 1985), s. 132.
  5. ^ Cecilia White, „Sága Þjalar-Jóns: Islandský text s anglickým překladem, úvodem a poznámkami “(nepublikovaná magisterská práce, Islandská univerzita, 2016), s. 4-6. http://skemman.is/en/item/view/1946/25725.
  6. ^ Cecilia White, „Sága Þjalar-Jóns: Islandský text s anglickým překladem, úvodem a poznámkami “(nepublikovaná diplomová práce, Islandská univerzita, 2016), s. 37. http://skemman.is/en/item/view/1946/25725.
  7. ^ 'Þjalar-Jóns sága', v Příběhy pro celou dobu: Islandský Fornaldarsögur, vyd. Matthew James Driscoll a další (Kodaň: Kodaňská univerzita, Katedra severského výzkumu, n.d.), http://www.fasnl.ku.dk/bibl/bibl.aspx?sid=jss&view=manuscript.

externí odkazy