Vektorově oceněná diferenciální forma - Vector-valued differential form
v matematika, a vektorová diferenciální forma na potrubí M je diferenciální forma na M s hodnotami v a vektorový prostor PROTI. Obecněji je to diferenciální forma s hodnotami v některých vektorový svazek E přes M. Obyčejné diferenciální formy lze zobrazit jako R-hodnotové diferenciální formy.
Důležitým případem diferenciálních forem s vektorovou hodnotou jsou Formy s hodnotou lži algebry. (A formulář připojení je příkladem takové formy.)
Definice
Nechat M být hladké potrubí a E → M být hladký vektorový svazek přes M. Označujeme prostor hladké sekce svazku E od Γ (E). An E-hodnotící diferenciální forma stupně p je hladký úsek svazek produktu tensor z E s Λp(T ∗M), p-th vnější síla z kotangenský svazek z M. Prostor takových forem je označen
Protože Γ je silný monoidální funktor,[1] to lze také interpretovat jako
kde poslední dva tenzorové produkty jsou tenzorový produkt modulů přes prsten Ω0(M) hladké R-hodnotené funkce na M (viz sedmý příklad tady ). Podle dohody, an E-hodnota 0-form je jen část svazku E. To znamená
Ekvivalentně, an E-hodnocenou diferenciální formu lze definovat jako a morfismus svazku
což je naprosto šikmo symetrický.
Nechat PROTI být opraven vektorový prostor. A PROTI-hodnotící diferenciální forma stupně p je diferenciální forma titulu p s hodnotami v triviální svazek M × PROTI. Prostor takových forem je označen Ωp(M, PROTI). Když PROTI = R jeden obnoví definici obyčejné diferenciální formy. Li PROTI je konečně-dimenzionální, pak lze ukázat, že přirozený homomorfismus
kde první tenzorový produkt je ve vektorových prostorech R, je izomorfismus.[2]
Operace na formulářích s vektorovou hodnotou
Zarazit
Lze definovat zarazit vektorových hodnot formulářů hladké mapy stejně jako u běžných forem. Zpětný ráz an E-hodnotící formulář na N hladkou mapou φ: M → N je (φ *E) - hodnotný formulář na M, kde φ *E je stahovací balíček z E o φ.
Vzorec je uveden stejně jako v běžném případě. Pro všechny E-hodnota p-forma ω zapnuta N zpětný ráz φ * ω je dán vztahem
Klínový produkt
Stejně jako u běžných diferenciálních forem lze definovat a klínový produkt vektorových forem. Klínový produkt z E1-hodnota p-forma s E2-hodnota q-forma je přirozeně (E1⊗E2) -hodnota (p+q)-formulář:
Definice je stejná jako u běžných forem s výjimkou, že skutečné násobení je nahrazeno tenzorový produkt:
Zejména klínový produkt obyčejného (R-hodnota) p-forma s E-hodnota q-forma je přirozeně E-hodnota (p+q) -forma (od tenzorového součinu E s triviálním svazkem M × R je přirozeně izomorfní na E). Pro ω ∈ Ωp(M) a η ∈ Ωq(M, E) jeden má obvyklý komutativní vztah:
Obecně platí, že klínový produkt dvou E-hodnotící formuláře je ne další E- hodnotná forma, ale spíše (E⊗E) - hodnotná forma. Pokud však E je svazek algebry (tj. svazek algebry spíše než jen vektorové prostory) lze skládat s násobením v E získat E- hodnotná forma. Li E je balíček komutativní, asociativní algebry pak s tímto upraveným klínovým produktem sada všech E-hodnotové diferenciální formy
se stává odstupňované-komutativní asociativní algebra. Pokud vlákna z E nejsou komutativní než Ω (M,E) nebude hodnoceno komutativní.
Vnější derivát
Pro jakýkoli vektorový prostor PROTI existuje přírodní vnější derivace v prostoru PROTI- hodnotné formuláře. Toto je jen obyčejný vnější derivát, který působí ve vztahu ke každému základ z PROTI. Výslovně, pokud {Eα} je základem pro PROTI pak diferenciál a PROTI-hodnota p-forma ω = ωαEα darováno
Vnější derivace zapnuta PROTI- hodnotné formy se zcela vyznačují obvyklými vztahy:
Obecněji platí výše uvedené poznámky k E- hodnotné formuláře, kde E je jakýkoli plochý vektor svazek přes M (tj. vektorový svazek, jehož přechodové funkce jsou konstantní). Vnější derivát je u jakýchkoli definován výše lokální bagatelizace z E.
Li E není plochá, pak neexistuje přirozená představa, že by působila vnější derivace E- hodnotné formuláře. Je třeba si vybrat spojení na E. Připojení zapnuto E je lineární operátor diferenciálu přičemž části E na E- hodnotí jeden formulář:
Li E je vybaven připojením ∇ pak existuje jedinečný kovarianční vnější derivace
prodloužení ∇. Kovarianční vnější derivace je charakterizována linearita a rovnice
kde ω je a E-hodnota p-form a η je obyčejný q-formulář. Obecně to člověk nemusí mít d∇2 = 0. Ve skutečnosti k tomu dochází tehdy a jen tehdy, je-li spojení flat ploché (tj. Mizí zakřivení ).
Základní nebo tenzorové formy na hlavních svazcích
Nechat E → M být hladký vektorový svazek hodnosti k přes M a nechte π : F (E) → M být (spojené ) svazek rámů z E, což je ředitel školy GLk(R) svazek přes M. The zarazit z E podle π je kanonicky izomorfní s F (E) ×ρ Rk pomocí inverzní funkce [u, proti] →u(proti), kde ρ je standardní reprezentace. Proto zpětný chod π z E-hodnotící formulář na M určuje Rk-hodnotící formulář na F (E). Není těžké zkontrolovat, zda je tento stažený formulář pravý ekvivariant s ohledem na přírodní akce GLk(R) na F (E) × Rk a zmizí dál vertikální vektory (tečné vektory k F (E) které leží v jádře dπ). Takovéto vektorové formy na F (E) jsou natolik důležité, že vyžadují zvláštní terminologii: nazývají se základní nebo tenzorové formy na F (E).
Nechat π : P → M být (hladký) ředitel školy G- svazek a nechte PROTI být pevným vektorovým prostorem společně s a zastoupení ρ : G → GL (PROTI). A základní nebo tenzorová forma na P typu ρ je a PROTI-hodnota ω zapnuta P který je ekvivariant a horizontální V tom smyslu, že
- pro všechny G ∈ G, a
- kdykoli alespoň jeden z protii jsou vertikální (tj. dπ(protii) = 0).
Tady RG označuje správnou akci G na P pro některé G ∈ G. U formulářů 0 je druhou podmínkou prázdně pravda.
- Příklad: Pokud ρ je adjunkční reprezentace z G na Lieově algebře pak spojovací forma ω splňuje první podmínku (ale ne druhou). Přidružené zakřivená forma Ω splňuje obojí; tedy Ω je tenzorová forma adjointového typu. „Rozdíl“ dvou forem připojení je tenzorový.
Dáno P a ρ jak je uvedeno výše, lze sestrojit přidružený vektorový svazek E = P ×ρ PROTI. Tensorial q-formuje se P jsou v přirozené osobní korespondenci s E-hodnota q-formuje se M. Stejně jako v případě hlavního svazku F (E) výše, vzhledem k a q-formulář na M s hodnotami v E, definovat φ na P po vláknech, řekněme v u,
kde u je považován za lineární izomorfismus . φ je pak tenzorová forma typu ρ. Naopak, vzhledem k tenzorové formě φ typu ρ, stejný vzorec definuje an E- hodnotná forma na M (srov Chern – Weilův homomorfismus.) Zejména existuje přirozený izomorfismus vektorových prostorů
- .
- Příklad: Let E být tečným svazkem M. Pak ID mapy svazku identityE: E →E je E- ohodnocen jeden formulář na M. The tautologická jedna forma je jedinečný jeden formulář na svazku rámců E který odpovídá idE. Označeno θ, je to tenzorová forma standardního typu.
Nyní předpokládejme, že existuje připojení P takže existuje vnější kovariantní diferenciace D na (různých) vektorových formulářích P. Prostřednictvím výše uvedené korespondence D také působí na E-hodnotící formuláře: definovat ∇ pomocí
Zejména pro nulové formy,
- .
To je přesně to kovarianční derivace pro připojení na vektorovém svazku E.[3]
Příklady
Modulární formy Siegel vznikají jako diferenciální formy s vektorovou hodnotou Modulární odrůdy Siegel.[4]
Poznámky
- ^ „Globální úseky tenzorového produktu vektorových svazků na hladkém potrubí“. math.stackexchange.com. Citováno 27. října 2014.
- ^ Důkaz: Lze to ověřit pro p= 0 otočením základu pro PROTI do sady konstantních funkcí do PROTI, což umožňuje konstrukci inverze k výše uvedenému homomorfismu. Obecný případ lze dokázat konstatováním
- ^ Důkaz: pro libovolnou tenzorovou nulovou formu se skalární hodnotou F a libovolná tenzorová nulová forma φ typu ρ a Df = df od té doby F sestupuje k funkci na M; srov. tento Lemma 2.
- ^ Hulek, Klaus; Sankaran, G. K. (2002). "Geometrie modulárních odrůd Siegel". Pokročilá studia čisté matematiky. 35: 89–156.
Reference
- Shoshichi Kobayashi a Katsumi Nomizu (1963) Základy diferenciální geometrie, Sv. 1, Wiley Interscience.