Obležení Varaždin (1527) - Siege of Varaždin (1527)

Obležení Varaždin
Část Maďarská kampaň v letech 1527–1528
Varasdin.jpg
Varaždin na konci 17. století
datum27. září 1527
Umístění
VýsledekVystoupení Frankopanovy armády
Bojovníci
Příznivci HabsburgůZapolya příznivci
Velitelé a vůdci
Pavao KečkešChristoph Frankopan  (DOLŮ)
Síla
Neznámý10 000 pěchoty
3 000 kavalérie
Ztráty a ztráty
NeznámýAspoň jeden

The Obležení Varaždin bylo obléhání v Chorvatské království. Válka přišla v důsledku chorvatských, slavonských a maďarských ušlechtilých diet, které si po smrti krále zvolily různé kandidáty. Louis II Maďarska na Battle of Mohacs.

Pozadí

Po smrti Ludvíka II. V bitvě u Mohacu se u chorvatských šlechticů shromáždili Cetingrad počátkem roku 1527 za účelem projednání volby nového krále. Jejich volba byla mocná Ferdinand I. Habsburský, kterého se Chorvaté chtěli důkladněji zapojit do obranných snah proti expanzi Osmanská říše.[1] V jiné části království si maďarští šlechtici zvolili vlastního kandidáta - John Zapolya na vlastní ušlechtilou stravu v Szekesfehervar na konci roku 1526. Stejný kandidát byl také zvolen na slavonské šlechtické stravě, k níž došlo v Dubravě poblíž chorvatské Čazmy pod vlivem Simon Erdody, biskup z Záhřeb a počítat Cristoph Frankopan, jediný chorvatský šlechtic, který se neúčastnil Cetingradské stravy. Tím se skutečně dostalo království do stavu občanské války mezi příznivci toho, kdo se staví proti králi.[2]

Ferdinandova kampaň v Maďarsku

Ferdinand zahájil svou kampaň od Vídeň když do něj pochodovala jeho 20 000 silná armáda Maďarsko. Habsburští velitelé brzy úspěšně dobyli města Gyor, Komárom, Ostřihom, Visegrád a Buda, zatímco Zapolyovy síly ustoupily k řece Tisza. Byli přesto zachyceni habsburskými silami poblíž Tarcalu v Maďarsku, kde byl habsburský generál Nicholas, hrabě z Salmu rozhodně je porazil Bitva o Tarcal. John Zapolja proto pozval svého příznivce, zákazu Cristopha Frankapana, aby mu přišel na pomoc.[3]

Obležení Varaždin

Frankopan shromáždil poblíž svou 13 000 silnou armádu Križevci, který podle chorvatského historika Rudolfa Horvata sestával z 10 000 pěších a 3 000 kavalérie. Ráno 24. září se na Frankopanovu armádu obrátili zjevní vyslanci z Varaždinu, kteří mu deklarovali věrnost a podali mu klíče od města. Jakmile však do Varaždina skutečně přišel, ukázalo se, že městská posádka je prohabsburská. Frankapanští velitelé poté nařídili svým jednotkám, aby začaly kopat zákopy po městě a připravovat své obléhací stroje. Když hledal slabiny v městských zdech, někteří bránící dělo zahájili palbu a jedna z raket vážně zranila Frankapana. Rána byla zjevně tak špatná, že bylo vidět jeho vnitřnosti, a proto jeho lékaři vzdali veškeré úsilí, aby se ho dokonce pokusili zachránit. Umírající Frankapan vydal rozkaz pokračovat v obléhání, nicméně většinová armáda, kterou shromáždil, se začala nenávratně rozcházet.[4] Hrstka vojáků, kteří při něm zůstali, ho začala nosit Koprivnica, když však dosáhl, svým zraněním podlehl Martijanec.[3] Jeho smrt byla pro Zapolyovu stranu velkou ranou, protože v Chorvatsku ztratili mocného příznivce.

Zdroje

  1. ^ „Cetinova dieta, 1527“. Hrvatski sabor (chorvatský parlament) (v chorvatštině). Citováno 3. května 2020.
  2. ^ „Zapolja, Ivan | Hrvatska enciklopedija“. www.enciklopedija.hr. Citováno 3. května 2020.
  3. ^ A b Horvat, Rudolf. Povijest Hrvatske. Citováno 3. května 2020.
  4. ^ Klaić, Vjekoslav (1985). Povijest Hrvata. Rijeka: Tisak Liburnija. 101–102.