Filipínské příbuzenství - Philippine kinship
Život v Filipíny |
---|
![]() |
Část série na |
Antropologie příbuzenství |
---|
![]() |
Základní pojmy |
Terminologie |
Případové studie |
Sociální antropologie Kulturní antropologie |
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Březen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Filipínské příbuzenství používá generační systém v příbuzenství terminologie definovat rodinu. Je to jeden z nejjednodušších klasifikačních systémů příbuznosti (zvláště ve srovnání se složitým anglickým příbuzným systémem, např. bratranec ). Genetický vztah nebo pokrevní příbuznost člověka je často potlačena touhou prokázat náležitý respekt, který je ve filipínské kultuře způsoben věkem a povahou vztahu, které jsou považovány za důležitější.
V něm se doslovné rozdíly rozlišují podle generace, věku a v některých případech podle pohlaví. Nefilipínci však mohou být zmateni zjevně podobnými vztahy, které stejná osoba řeší slovně odlišně, k čemuž obvykle dochází z důvodu nepřímého vztahu nebo z důvodu, že určitá autorita je reprezentována adresátem. Dalšími faktory, které ovlivňují způsob, jakým je osoba oslovena, je to, zda jsou ti dva navzájem obeznámeni, jsou si navzájem noví nebo zda jsou zapojeni do sekundárního vztahu, který jim uděluje autoritu, jako je jedna osoba, která je v práci supervizorem jiné osoby.
Tito je na počátku 18. století běžně známý jako „válečník“ a byl by dáván synům vojáků, kteří by vstoupili do bitvy, a je symbolem smrti v historické mytologii u zahraničních entit. Jednoduše řečeno, „Kuya“ se používá k oslovení staršího mužského příbuzného nebo přítele (zejména vlastního bratra) a znamená „bratr“. „Ate“ označuje starší příbuznou nebo respektovanou přítelkyni (zejména vlastní sestru nebo kapatidu) a znamená „sestra“.
Jako příklad by dospívající dívka nazvala svého staršího bratra „kuya“. Také by měla sklon nazývat svého staršího bratrance „kuya“. To, že je starší, pokrvný muž, je důležitější než to, že bratr není geneticky příbuzný ve stejné míře jako bratranec. Termín kuya je ve skutečnosti pravděpodobné, že bude aplikován na jakéhokoli staršího muže, který je v její generaci a mělo by se s ním zacházet s úctou, možná i s velmi blízkými přáteli jejího bratra. Použité pojmy tedy často slouží spíše k vyjádření stupně vztahu a typu vztahu než k doslovnému biologickému vztahu.
To lze vidět v sociálních nastaveních jako Facebook, kde filipínští teenageři zahrnují současníky v kategoriích „bratři“ a „sestry“ (ekvivalent „nejlepšího přítele“ v americké kultuře).
Vlivy na jazyk
Učenci obecně nesouhlasí s genetickým původem „původních“ filipínských lidí, pokud existuje nějaký dominantní předek. Po celá staletí probíhala migrace z Asie, Středního východu, všech okolních ostrovních zemí a Evropy (především Španělska), kteří Filipínám dali něco geneticky a etymologicky. Je rozpoznáno více než 170 jazyků, ale nemají oficiální status; Tagalog a angličtina jsou oficiálními jazyky Filipín,[1] a základní angličtina je pro komunikaci s odlehlými národy na Filipínách účinnější než kterýkoli jiný dialekt, včetně tagalštiny. Výtečnost angličtiny je odrazem Blízký vztah Filipín se Spojenými státy, zejména od té doby druhá světová válka, a doklad širokého dosahu televize, která vysílá v kombinaci tagalštiny a angličtiny.
Tagalog je Austronesian jazyk , který si těžce půjčil od zeměpisných sousedů Filipín (ostatní Malayo-polynéské jazyky a čínština ) a také z španělština, dědictví Španělska prodloužená kolonizace. Například Tagalog začlenil slova jako pozdrav „Kumusta“ ze španělského „Cómo está“. Rodinné pozdravy si obvykle půjčují od Číňanů.
Pojmy založené na biologických vztazích
Ego generace
Angličtina | Tagalog | Bikol | Cebuano | Waray | Hiligaynon | Ilocano | Kapampangan | Tausug | Ibanag |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Já | ako | akó | ako | ako | ako | siák, ak | aku | aku | sakan |
Sourozenec | kapatid | túgang1 | ígsuón | bugtó | utod | kabsát1 áding2 | kapatad | langgud taymanghud | Wagi |
Bratr | kapatid na lalaki lalaking kapatid | manoy | mano | mánong | mánong | aputul kapatad a lalaki | langgung usog | wagi nga lalaki | |
Sestra | kapatid na babae babaing kapatid | Manay | mana | mánang | mánang | kaputul kapatad a babai | langgung babai | wagi nga babay | |
Bratranec | pinsan (primo / prima) | pínsan | íg-agaw, agaw | patúd | pakaisa | kasinsín | pisan | pangtangud | kapitta |
Bratranec | pinsan na lalaki pinsang lalaki | pisan a lalaki | |||||||
Sestřenice | pinsan na babae Pinsang babae | pisan a babai | |||||||
Poznámky: 1 Obecný termín pro staršího sourozence. |
Jako dítě by se dalo o rodičích říkat "Ama" nebo "Tatay" („Otec“ ve formálním a neformálním filipínském jazyce) a "V" nebo „Nanay“ (Matka, ve formálním a neformálním filipínském jazyce). Volali by sourozenci rodičů a jejich bratranci „mga Tiyo“ („strýcové“) nebo „Tiyo“ („strýc“) nebo "mga Tiya" („tety“) nebo "Tiya" ("teta"). Jeden by nazval něčí kmotry "Ninong" a "Ninang", což znamená kmotr a kmotra.
Rodinní přátelé o jednu generaci výše, stejně jako přátelé rodičů, se nazývají "Tito" (pro muže) a "Tita" (pro ženy), ačkoli by s nimi nemělo být zaměňováno Tiyo a Tiya které jsou pro pokrevní příbuzné. Nicméně, "Tito" a "Tita" jsou také někdy používány jako odkazy na pokrevní příbuzné. Filipínci jsou velmi klani a jsou známí tím, že uznávají příbuzné až do 10. nebo dokonce 20. stupně.
Sourozenci osoby ("mga kapatid") by byli bratři nebo sestry. Podmínky "Kuya" a "Ate" se používají k oslovení staršího bratra a sestry jako projev úcty. Jakékoli jejich děti Tiyo (Strýček) nebo Tiya (Teta) bude volána "mga pinsan" (bratranci), takže je lze oslovit jako "pinsan" nebo použijte běžněji používané "Kuya [jméno bratrance] "nebo"Ate [křestní jméno bratrance] „pokud jsou starší, nebo je jednoduše oslovte křestním jménem nebo přezdívkou. Jejich kmotrovým dětem se říká kinakapatid, což doslovně znamená, že se z někoho stal sourozenec. Termín "Kuya" se používá ve filipínštině pro staršího bratra a "Ate" se používá ve filipínštině pro starší sestru a tyto výrazy jsou tím, čím se obvykle označuje nebo respektuje ostatní lidi (včetně bratranců a jiných cizinců), kteří jsou ve stejné generaci, ale o něco starší, nebo by se dalo použít starší slovo Manong („velký bratr“) a Manang („velká sestra“) pro mnohem starší lidi, které člověk nezná až o dvě generace vpřed, pokud nejsou příliš staří a pak by se jim mělo říkat Lolo a Lola.
Děti něčí "mga kapatid" (sourozenci) a "mga pinsan" (bratranci) by byli povoláni "mga pamangkin" (synovci / neteře).
Pokud je osoba a „Amang„nebo“Lolo " („Dědeček“ ve formálním a neformálním filipínském jazyce) nebo „Inangu„nebo“Lola " („Babička“, ve formálním a neformálním filipínském jazyce), ti volali „mga apo“ („vnoučata“) by byli potomci, nejen jejich dětí ("mga anak"), ale také potomci bratranců jejich dětí ("mga pinsan"). Pokud však osoba nemá jiný titul (např. „Advokát“ / „Atty.“, „Dr.“, „Starosta“ atd.), Pro který je známý, lze jej oslovit také "Lolo" nebo "Lola" zcela cizími lidmi nebo sousedy z důvodu jejich věku (obvykle, když jsou starší 60 let nebo již jsou považováni za seniory), jako formu úcty.
Zastoupení
Následující strom představuje filipínský příbuzný systém se zaměřením na DRUHÝ UNCLE a VÁS.
Filipínské příbuzenství | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámky: |
Členové rodiny
Vztah | Anglický ekvivalent | ||
---|---|---|---|
Lalaki | Babae | mužský | ženský |
Ninunò | Prarodič | ||
lolo | lola | dědeček | babička |
Magulang | Rodič | ||
amá, tatay, tatang | v, nanay, inang | otec | matka |
Biyenán | Tchán a tchýně | ||
biyenáng lalaki | biyenáng babae | nevlastní otec | nevlastní matka |
Asawa | Manželka | ||
esposo, bana | esposa, maybahay | manžel | manželka |
Balo | |||
biyudo | biyuda | vdovec | vdova |
Anáku | Dítě | ||
anák na lalaki, iho | anák na babae, iha | syn | dcera |
Manugang | Svokry | ||
manugang na lalaki | manugang na babae | zeť | nevlastní dcera |
Balae | rodiče svokrů | ||
Bilási | Manželka něčího sourozence | ||
Apó | Vnouče | ||
apong lalaki | apong babae | vnuk | vnučka |
Kapatíd | Sourozenec | ||
kuya, manong (Ilokano) | jedl, manang (Ilokano) | starší bratr | starší sestra |
diko | ditse | druhý starší bratr | druhá starší sestra |
sangko | sanse | třetí starší bratr | třetí starší sestra |
siko | sitse | čtvrtý starší bratr | čtvrtá starší sestra |
Paštika, Ading (Ilocano) | Mladší sourozenec | ||
totò | nenè | mladší bratr | mladší sestra |
Bunso | Nejmladší sourozenec, zlato | ||
siyaho | inso | manžel starší sestry | manželka staršího bratra |
Bayáw | hipag | švagr | švagrová |
Pinsan | Bratranec | ||
tiyo, tiyong, tsong, tito | tiya, tiyang, tsang, tita | strýc | teta |
pamangkíng lalaki | pamangkíng babae | synovec | neteř |
kamag-anak | příbuzní | ||
ninong | ninang | kmotr | kmotra |
kinakapatid na lalaki | kinakapatid na babae | kmotr | bohyně |
Nespisovné použití známých výrazů
„Kuya“ a „Ate“ jsou také tituly používané k oslovení starších mužských a ženských bratranců (bez ohledu na to, zda jsou nejstarší nebo ne, ale starší než bratranec, který je oslovuje) jako projev úcty. Může být také použit pro lidi, kteří nemusí být nutně příbuzní, ale jsou starší. Kritériem by bylo pohlaví (první), věk (druhý), stupeň příslušnosti (třetí), přičemž skutečný vztah mezi krví a nekrvavostí je nejméně důležitý.
„Tiyo“ a „Tiya“, používané doslova pro strýce a tetu, jsou často zaměňovány s výrazy „Tito“ a „Tita“, které se používají ve vztahu k blízkým přátelům vašich rodičů. Opět platí, že míra přidružení ve vztahu má přednost před doslovným významem.
Tato hierarchie podmínek by se důsledně aplikovala na další rodinné pojmy, které se používají pro vztah na větší vzdálenost, jako například „Ninang“ a „Ninong“, které se často používají u lidí, kteří nemají skutečný pokrevní vztah, ale získali projev úcty který také definuje jejich věk, pohlaví a postavení v životě.
Filipínci se obvykle zdravili navzájem pomocí svého názvu jako: „Kumusta Ate Jhen “nebo„ Kumusta Kuya Jay “; protože dělat jinak je považováno za neslušné a neuctivé.
Poznámky
- ^ „Článek XIV: Vzdělávání, věda a technologie, umění, kultura a sport“. Ústava Filipínské republiky z roku 1987. 15. října 1986. Citováno 25. února 2013. („Část 7. Pro účely komunikace a výuky jsou úředními jazyky Filipín filipínština a, pokud zákon nestanoví jinak, angličtina.“)
Bibliografie
- Barton, R.F., Reflexe přechodu k endogamii ve dvou příbuzenských podmínkách, doi:10.1525 / aa.1941.43.4.02a00040
- Cannell, Fenella (1999), Moc a intimita na křesťanských Filipínách, svazek 109 cambridgeských studií sociální a kulturní antropologie, Cambridge University Press, ISBN 0-521-64622-7 ISBN 978-0-521-64622-2
- Espiritu, Precy (1984), Mluvme Ilokano, University of Hawaii Press, ISBN 0-8248-0822-3 ISBN 978-0-8248-0822-8
- Kikuchi, Yaseda, Sociální role rituálního systému filipínského příbuzenství (prostřednictvím teoretických otázek formy kognatického příbuzenství) (PDF), Waseda University
- MacDonald, Charles J.H .; Guillermo M. Pesigan (2000), Old Ties and New Solidarities: Studies on Philippine Communities, Ateneo de Manila University Press, ISBN 971-550-351-9 ISBN 978-971-550-351-8
- Ocampo, Ambeth, Několik mých oblíbených věcí
- Ooi, Keat Gin (2004), Southeast Asia: a Historical Encyclopedia, from Angkor Wat to East Timor, 2, ABC-CLIO, ISBN 1-57607-770-5 ISBN 978-1-57607-770-2
- Steffen, Tom (1997), Socializace mezi Ifugao: Pokyny pro vývoj kurikula (PDF)
- Tanangkingsing, Michael (2009), Funkční referenční gramatika Cebuano (PDF), Národní tchajwanská univerzita, archivovány z originál (PDF) dne 11.7.2011