North Chosen Line - North Chosen Line
North Chosen Line | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nativní jméno | 북 선선 (北鮮線 ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Postavení | Sloučeno (viz článek) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | Domunská železnice (1924–1929) Zvolená vláda železnice (1929–1933) Jižní Mandžusko železnice (1933–1945) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Sangsambong Unggi | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Těžká železnice Osobní a nákladní železnice Regionální železnice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1924−1933 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 194,5 km (120,9 mil) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The North Chosen Line - konkrétně North Chosen West Line (北 鮮 西部 線, Hokusen Seibu-sen; 북선 서부선, Bukseon Seobu-seon) a Severně zvolená východní čára (北 鮮 東部 線, Hokusen Tóbu-sen; 북 선동 부선, Bukseon Dongbu-seon) - byla železniční trať Jižní Mandžusko železnice v Korea okupovaná Japonci od roku 1933 do roku 1945. Po porážce Japonska v Pacifická válka a následující rozdělení Koreje linka je umístěna zcela v Severní, převzala Korejská státní železnice jako součást Hambuk Line.[1]
Dějiny
S cílem vytvořit nejkratší možnou cestu z Japonsko na východní Mandžusko, Zvolená vláda železnice (Sentetsu) zahájila stavbu linky z Unggi (nyní Sŏnbong) do Donggwanjin přes Namyang v roce 1929. Pojmenován East Domun Line, dosáhla Donggwanjin dne 1. srpna 1933.[2] Tam to souvisí s West Domun Line které Sentetsu znárodnil z Domunská železnice v roce 1929,[3] a celá linie Hoeryeong - Unggi byla poté přeznačena na Domun linkaa stanice Donggwanjin byla přejmenována na stanici Donggwan.[2]
Ve stejné době, kdy byla otevřena část hlavní řady Namyang – Tonggwan, byl postaven most přes Řeka Tumen v Namyangu spolu s linkou do Tumen, Manchukuo.[2] Tato linka s názvem Linka Namyang Gukgyeong (Hraniční linie Namyang),[1] připojen Sentetsu k Manchukuo národní železnice je nový Jingtu linka z Xinjing (nyní Čchang-čchun), hlavní město Mandžukua, do Tumenu, který byl také otevřen v roce 1933. Tato nová trasa využívající severní přístav Unggi dělala vzdálenost od Japonsko na Harbin ještě kratší než přes Cheongjin. Po otevření národního parku Manchukuo Tujia Line (图 佳 铁路 ) z Tumenu do Jiamusi, také v roce 1933, mezinárodní osobní doprava z Gyeongseong na Botankou (Mudanjiang) přes Hamgyeong, Cheongjin a Domun Lines, byl slavnostně otevřen.
Jen několik měsíců po dokončení trati z Unggi, dne 1. října 1933, bylo vedení celé trasy Sentetsu z Cheongjin do Unggi převedeno na jižní Mandžuskou železnici (Mantetsu).[4] 1. listopadu 1934 Mantetsu tyto linky upravil a spojil hraniční linku Namyang s částí Unggi-Namyang linie Domun, aby vytvořil Severně zvolená východní čára (Unggi – Namyang – Tumen), přičemž úsek Namyang – Sangsambong se stal North Chosen West Line.[5] V roce 1936, "Asahi" rychlík mezi Xinjing a Najin byl slavnostně otevřen, aby se připojil k trajektu z Najinu do Japonsko.[5]
Kromě připojení k národní železnici Manchukuo v Sangsambongu a Namyangu měl Mantetsu třetí spojení s Manchukuo prostřednictvím soukromého vlastnictví Východní Mandžusko železnice most přes řeku Tumen v Hunyung.[6]
Sekce | Délka | Otevřeno | Původní majitel | Linka do roku 1928 | 1929 | 1933 | 1934 – 1945 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Sangsambong -Jongseong | 9,1 km | 1. prosince 1922 | Domunská železnice | Domunská železnice | West Tomun Line (Sentetsu) | Domun linka (Sentetsu) | North Chosen West Line (Mantetsu) |
Jongseon−Donggwanjin | 8,2 km | 1. listopadu 1924 | Domunská železnice | Domunská železnice | West Tomun Line (Sentetsu) | Domun linka (Sentetsu) | North Chosen West Line (Mantetsu) |
Donggwanjin−Namyang | 18,7 km | 1. srpna 1933 | Sentetsu | - | East Tomun Line | Domun linka (Sentetsu) | North Chosen West Line (Mantetsu) |
Namyang -Tumen | 3,3 km | 1. srpna 1933 | Sentetsu | - | - | Linka Namyang Gukgyeong (Sentetsu) | Severně zvolená východní čára (Mantetsu) |
Namyang -Pungri | 3,9 km | 1. prosince 1932 | Sentetsu | - | East Tomun Line (Sentetsu 1932–1933) | Domun linka (Sentetsu) | Severně zvolená východní čára (Mantetsu) |
Pungri−Unseong | 5,5 km | 1. listopadu 1932 | Sentetsu | - | East Tomun Line (Sentetsu 1932–1933) | Domun linka (Sentetsu) | Severně zvolená východní čára (Mantetsu) |
Unseong−Hunyung | 24,7 km | 20. října 1931 | Sentetsu | - | East Tomun Line (Sentetsu 1931–1933) | Domun linka (Sentetsu) | Severně zvolená východní čára (Mantetsu) |
Hunyung -Sinasan | 39,8 km | 1. října 1930 | Sentetsu | - | East Tomun Line (Sentetsu 1930–1933) | Domun linka (Sentetsu) | Severně zvolená východní čára (Mantetsu) |
Sinasan−Unggi | 65,0 km | 16. listopadu 1929 | Sentetsu | - | East Tomun Line (Sentetsu 1929–1933) | Domun linka (Sentetsu) | Severně zvolená východní čára (Mantetsu) |
Služba na trati byla pozastavena po sovětský invaze na konci Pacifická válka. Poškození způsobené linkou během války - včetně zničení mostů řeky Tumen v Hunyungu a Sambongu - bylo možné napravit pomalu kvůli napjatým vztahům mezi sověty a korejskými lidovými výbory; tyto dva mosty nebyly opraveny dodnes. Po rozdělení Koreje, Prozatímní lidový výbor pro Severní Koreu dne 10. srpna 1946 znárodnil všechny železnice v sovětské okupační zóně a po zřízení KLDR, Korejská státní železnice byla vytvořena v roce 1948.[7] Po skončení Korejská válka byl severokorejský železniční systém restrukturalizován, což zahrnovalo přeskupení několika železničních tratí. To zahrnovalo sloučení severně zvolené západní linie, sekce Namyang − Unggi severně vybrané východní linie a Ungna Line vytvořit současnost Cheongjin −Namyang−Rajin Hambuk Line.[1] Přeshraniční část Namyang-Tumen severně vybrané východní linie byla oddělena, aby se vytvořila Linka Namyang Gukgyeong.[1]
Trasa
Vzdálenost | Název stanice | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Celkový; km | S2S; km | Přepis, korejština | Přepis, japonština | Hunminjeongeum | Hanja /Kanji | Datum otevření Původní majitel | Připojení |
0.0 | 0.0 | Sangsambong Sambong (po roce 1933) | Josanhó Sanho | 상 삼봉 삼봉 | 上 三峰 三峰 | 5. ledna 1920 Domunská železnice | Sentetsu Hamgyeong linka Manchukuo národní železnice Chaokai linka |
3.2 | 3.2 | Hasambong | Kasanhō | 하 삼봉 | 下 三峰 | 1. prosince 1922 Domunská železnice | Zavřeno 1933 |
9.1 | 5.9 | Jongseong | Šódžó | 종성 | 鍾 城 | 1. prosince 1922 Domunská železnice | Mantetsu Tongpo linka |
14.3 | 5.3 | Soam | Shōgan | 소암 | 小 岩 | 1. listopadu 1924 Domunská železnice | Uzavřeno 1944 |
17.3 | 3.0 | Donggwan | Žeton | 동관 | 東 關 | 1. listopadu 1924 Domunská železnice | Mantetsu Songpyeong linka |
23.2 | 4.9 | Sugupo | Suigōho | 수 구포 | 水口 浦 | 1. srpna 1933 Sentetsu | |
29.9 | 6.7 | Gangyang | Koyo | 강양 | 江 陽 | 1. srpna 1933 Sentetsu | |
36.0 | 6.1 | Namyang | Nan'yo | 남양 | 南陽 | 1. prosince 1932 Sentetsu | Mantetsu North Chosen East Line |
Vzdálenost | Název stanice | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Celkový; km | S2S; km | Přepis, korejština | Přepis, japonština | Hunminjeongeum | Hanja /Kanji | Datum otevření Původní majitel | Připojení |
0.0 | 0.0 | Tumen, Manchukuo | Tomone | 圖 們 | 圖 們 | 1933 Manchukuo národní železnice | Manchukuo National Rly Jingtu linka |
3.3 | 3.3 | Namyang | Nan'yo | 남양 | 南陽 | 1. prosince 1932 Sentetsu | Mantetsu North Chosen West Line |
7.2 | 3.9 | Pungni | Hóri | 풍리 | 豊 利 | 1. prosince 1932 Sentetsu | |
13.3 | 6.1 | Seseon | Seizen | 세선 | 世 仙 | 1. listopadu 1932 Sentetsu | |
17.8 | 4.5 | Unseong | Onjó | 운성 | 穏 城 | 20. října 1931 Sentetsu | |
24.3 | 6.5 | Pung'in | Hojin | 풍인 | 豊 仁 | 20. října 1931 Sentetsu | |
33.6 | 9.3 | Hwangpa | Koha | 황파 | 黄 坡 | 20. října 1931 Sentetsu | |
43.2 | 9.6 | Hunyung | Kunjū | 룬융 | 訓 戎 | 1. října 1930 Sentetsu | Východní Mandžusko železnice |
48.6 | 5.4 | Hamyeon | Kamen | 하면 | 下面 | 1. října 1930 Sentetsu | |
52.9 | 4.3 | Gyeongwon | Keigen | 경원 | 慶 源 | 1. října 1930 Sentetsu | |
60.2 | 7.3 | Nongpo | No | 농포 | 農 圃 | 1. října 1930 Sentetsu | |
64.0 | 3.8 | Seungnyang | Shryo | 승량 | 承 良 | 1. října 1930 Sentetsu | |
72.4 | 8.4 | Singeon | Shinkan | 신건 | 新 乾 | 1. října 1930 Sentetsu | |
83.0 | 10.6 | Sinasan | Shin'azan | 신아산 | 新 阿 山 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
90.3 | 7.3 | Songhak | Shokaku | 송학 | 松鶴 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
96.2 | 5.9 | Aoji | Aguji | 아오지 | 阿 吾 地 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | Vybraná železnice pro uhelný průmysl Ao Line |
104.9 | 8.7 | Cheonghak | Seikaku | 청학 | 青 鶴 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
114.6 | 9.7 | Sahoe | Seikai | 사회 | 四 会 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
127.7 | 13.1 | Guryongpyeong | Kyūryōhei | 구룡 평 | 九龍 坪 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
135.7 | 8.0 | Ungsang | Yosho | 웅상 | 雄 尚 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
146.2 | 10.5 | Dongunggi | Higashi-Yuki | 동 웅기 | 東 雄 基 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | |
158.5 | 12.3 | Unggi | Yuki | 웅기 | 雄 基 | 16. listopadu 1929 Sentetsu | Mantetsu Ungna Line |
Reference
- ^ A b C d Kokubu, Hayato (2007). 将軍 様 の 鉄 道 [Shōgun-sama no Tetsudō]. Tokio: Shinchosha. p. 89. ISBN 978-4-10-303731-6.
- ^ A b C „Veřejný věstník generálního guvernéra Koreje“. 朝鮮 総 督府 官 報 (v japonštině) (Shōwa č. 1963). 26. července 1933.
- ^ 朝鮮 総 督府 官 報 (Veřejný věstník generálního guvernéra Koreje), Shōwa č. 669, 28. března 1929 (v japonštině)
- ^ „Veřejný věstník generálního guvernéra Koreje“. 朝鮮 総 督府 官 報 (v japonštině). 1. října 1933.
- ^ A b 南 満 州 鉄 道 株式会社 全 路線 [South Manchurian Railway Co., Ltd. All routes] (v japonštině). Archivovány od originál dne 21. října 2013.
- ^ Název: 東 満 州 鉄 道 [Hunchun: železnice Východní Mandžusko]. Biglobe.ne.jp (v japonštině).
- ^ Kokubu, Hayato (2007). 将軍 様 の 鉄 道 [Shōgun-sama no Tetsudō]. Tokio: Shinchosha. p. 131. ISBN 978-4-10-303731-6.