Zóny národního hospodářského a technologického rozvoje - National Economic and Technological Development Zones

Zóny národního hospodářského a technologického rozvoje
Zjednodušená čínština国家级经济 技术 开发区
Tradiční čínština國家級 經濟 技術 開發區

The Zóny národního hospodářského a technologického rozvoje (zjednodušená čínština : 国家级经济 技术 开发区; tradiční čínština : 國家級 經濟 技術 開發區; pchin-jin : Guójiājí Jīngjì Jìshù Kāifā Qū) jsou speciální oblasti Čínská lidová republika kde přímé zahraniční investice je podporován. Obvykle se jim říká „zóny ekonomického a technologického rozvoje“ nebo jednoduše „zóny rozvoje“.

Tyto programy na národní úrovni byly zahájeny Zvláštní ekonomické zóny pro tři města v roce 1978, jako součást Čínská hospodářská reforma a v roce 1984 byly rozšířeny na zóny hospodářského a technologického rozvoje ve 14 městech.

V těchto ekonomických zónách existují i ​​klady a zápory rozvoje, klady vytvářejí více pracovních příležitostí, zvyšují jeho ekonomický růst (národní HDP) a podporují přímé zahraniční investice. Ve výsledku to byl úspěch, protože Čína je v současnosti jednou z nejrychleji rostoucích zemí a významně ovlivňuje globální ekonomiku. Z posledních dvou desetiletí se Čína díky rozvoji těchto ekonomických zón stala industrializovanou zemí. Ve kterém se podpora přímých zahraničních investic, kde obchodování, vývoz výrobního zboží, stalo jedním z hlavních aspektů ekonomického růstu. Na druhou stranu to také způsobilo, že je odkázáno na tyto zahraniční investice, jako je odkázáno na Hongkong pro tyto zahraniční investice, a to z důvodu, že Hongkong je trhem volného obchodu. Na základě případu v Shenzhenu lze jeho problém s jednou z ekonomických zón rozdělit do čtyř kategorií: 1) Únik deviz, 2) Neúčinnost nákladů, 3) Nedodržení státních cílů a 4) Ekonomické trestné činy a související sociální problémy.[1]

Čína je již více než dvě desetiletí jedním z hlavních cílů globálních investic. V novém věku globální recese, Čína udržuje stabilní tempo růstu, díky levné pracovní síle, stabilní vládě, lepší Sazba daně a vládní podpora zahraniční investice.

Seznam zón

V roce 2006 je nyní 49 rozvojových zón (v pořadí podle seznamu v Stránka čínské Wikipedie, tj. v pořadí schválení):

Zóny provinčního hospodářského rozvoje

Nyní existuje mnoho zón hospodářského rozvoje provincií, například:

Některé z nich jsou stejně velké jako zóny národního hospodářského a technologického rozvoje. Existují také zóny hospodářského rozvoje na úrovni obcí.

Viz také

Reference

  1. ^ 汉川 市 历史 沿革 [Historický vývoj města Hanchuan]. XZQH.org.org. 6. srpna 2014. Citováno 28. dubna 2018. 汉川 市 经济 技术 开发区 7647 人 ，
  2. ^ 2016 年 统计 用 区划 代码 和 城乡 划分 代码 ： 汉川 市 [2016 Statistics Area Numbers and Rural-Urban Area Numbers: Hanchuan City] (v čínštině). Národní statistický úřad Čínské lidové republiky. 2016. Citováno 28. dubna 2018. 420984504000 汉川 市 经济 技术 开发区
  3. ^ 城市 概况 [Popis města] (v čínštině). Lidová vláda Jingzhou. Archivovány od originál dne 16. srpna 2018. Citováno 11. června 2018. 荆州 经济 技术 开发区
  4. ^ http://www.xzqh.org/html/show/hb/37311.html
  5. ^ 2019 年 统计 用 区划 代码 和 城乡 划分 代码 ： 阿克苏 市 [2019 Statistická čísla oblastí a čísla venkovských a městských oblastí: Město Aksu] (v čínštině). Národní statistický úřad Čínské lidové republiky. 2019. Citováno 18. května 2019. 统计 用 区划 代码 名称 {...} 652901408000 经济 技术 开发区

Další čtení

externí odkazy