Seznam výpůjček v čínštině - List of loanwords in Chinese

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: článek obsahuje nekonzistentní formátování Prosím pomozte vylepšit tento článek jestli můžeš. (Říjen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: "Seznam výpůjček v čínštině"  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (listopad 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Výpůjční slova vstoupili psaný a mluvený čínština z mnoha zdrojů, včetně starověké národy jehož potomci nyní mluví čínsky. Kromě fonetických rozdílů odrůdy čínštiny jako Kantonský a Šanghajština často jim z jejich původních jazyků zůstala zřetelná slova a fráze, které nadále používají v každodenním životě a někdy dokonce i v angličtině Mandarinka. V důsledku dlouhodobých přímých vztahů se severními národy, počínaje předkřesťanským obdobím, dochází k mnoha výměnám slov. Navíc byly doby, kdy severní kmeny ovládly Čínu. Podobně, severní dialekty zahrnout relativně větší počet výpůjček z blízkých jazyků, jako např Turkic, mongolský, a Manču (tungusic).

V celé Číně Buddhismus také zavedl slova z Sanskrt a Pali. Více nedávno, zahraniční invaze a obchod od První a Druhé opiové války poloviny devatenáctého století vedlo k dlouhodobému kontaktu s Angličtina, francouzština, a japonský. Ačkoli politicky zaměřená jazyková reforma v rámci EU Republika a Čínská lidová republika obecně preferují použití calques a neologismy namísto výpůjček rostoucí počet - zejména z americká angličtina - se staly aktuální v moderní čínštině. Na pevnina, přepis do čínských znaků v oficiálních médiích a publikacích je řízen Vlastními jmény a překladatelskou službou Zpravodajská agentura Xinhua a jeho referenční práce Jména světových národů.^[1]

Od té doby Hongkong byl pod britskou kontrolou až do roku 1997, Hongkongská kantonština vypůjčil si mnoho slov z angličtiny, například 巴士 (od slova „bus“, mandarínština: baši, Kantonský: baa1 si2), 的士 (z „taxi“, Man .: diši, Umět.: dik1 si2), 芝士 (ze „sýra“, Man .: zhīshì, Umět.: zi1 si6) a 麥當勞 / 麦当劳 (od „McDonald's“, Man .: Màidāngláo, Umět.: Mak6 dong1 lou4) a tato výpůjční slova byla přijata do mandarínštiny, přestože zní mnohem méně podobně jako anglická slova v kantonských verzích.^[2]

Zahraniční podniky a produkty si obvykle mohou zvolit své vlastní přepisy a obvykle si vybrat ty, které mají pozitivní konotace a fonetickou podobnost s jejich produkty: například 宜家 (IKEA ) je „správný domov“. Díky antonomasia a zobecnění, pak mohou zadat obecné čínské použití: například Coca-Cola je 可口可乐 („vynikající zábava“) vedla k 可乐 stát se běžným čínským podstatným jménem pro všechny colas.

Protože Kuomintang ustoupil do Tchaj-wan po Čínská občanská válka, vztahy mezi Čínská republika a Čínská lidová republika byl nepřátelský, takže komunikace mezi Tchaj-wan a pevninská Čína stal se omezený. Z tohoto důvodu se mnoho výpůjček a vlastních jmen od sebe zcela lišilo. Například „sýr“ v Číně je 芝士 zhīshì, zatímco sýr na Tchaj-wanu je 起 司 qĭsī.

Sanskrt

Peršan

Angličtina

Čínská slova anglického původu jsou stále běžnější pevninská Čína během jeho reforma a otevření a výsledný zvýšený kontakt s Západ. Některá z níže uvedených slov pocházejí z jiných jazyků, ale mohla přijít v čínštině prostřednictvím angličtiny (například „pizza / 披萨“ z italštiny). Angličtina zkratky jsou někdy vypůjčeny do čínštiny bez přepisu do čínských znaků; například „IT“ (informační technologie ), „PPT“ (PowerPoint), „GDP“ (Hrubý domácí produkt ), "APLIKACE" (mobilní aplikace ), „KTV“ (karaoke) nebo „DVD "Vzácnějším výskytem je prolínání latinka s čínskými znaky, například „卡拉 OK“ („karaoke“), „T 恤“ („tričko“), „IP 卡“ („karta internetového telefonu“).^[3] V některých případech existují výpůjční slova vedle sebe s neologismy, které překládají význam konceptu do stávajících čínských morfémů. Například zatímco výpůjčním slovem pro „penicilin“ je 盘尼西林 (pánníxīlín), byl později vytvořen neologismus, který „překládá“ toto slovo, 青霉素 (qīngméisù), což znamená „modrý / zelený plísňový extrakt / esence“. V současné čínštině mají neologismy používající přirozené čínské morfémy přednost před výpůjčkami, které jsou přepisy. V případě penicilinu je termín 青霉素 používán téměř výlučně, zatímco 盘尼西林 je považován za relikvii z počátku 20. století. Podobně je „věda“ nyní známá spíše jako subject (kēxué) „studium předmětu / specializace“ než 赛 赛 (sàiyīnsī), ačkoli je třeba zdůraznit, že postavy 科学 byly ve skutečnosti vytvořeny koncem 19. století Japonci jako sloučenina kanji.

V níže uvedené tabulce budou zapsána výpůjční slova na Tchaj-wanu tradiční znaky a výpůjční slova v pevninské Číně budou napsána zjednodušené znaky.

Malajština

Viz také

• Seznam anglických slov čínského původu
• Seznam anglických slov japonského původu
• Seznam španělských slov čínského původu
• Seznam anglických slov kantonského původu
• Chinglish
• Gairaigo
• Čínsko-japonská slovní zásoba

Další čtení

• Daniel Kane (15. září 2006). Čínský jazyk: jeho historie a současné využití. Tuttle Publishing. 162–166. ISBN  978-0-8048-3853-5. Citováno 18. října 2012.
• Robert S. Bauer; Paul K. Benedict (1997). Moderní kantonská fonologie. Walter de Gruyter. str. 347–405. ISBN  978-3-11-014893-0. Citováno 18. října 2012.
• Wendy Yeun-wen Pao (1983). Studie anglických půjček v čínštině prostřednictvím čínského psaní novin. Státní univerzita v Jižní Dakotě. Citováno 18. října 2012.
• Janet Zhiqun Xing (30. března 2006). Výuka a studium čínštiny jako cizího jazyka: Pedagogická gramatika. Hong Kong University Press. str. 120–124. ISBN  978-962-209-763-6. Citováno 18. října 2012.
• 胡兆云 (2001). Jazykový kontakt a lexikální výpůjčky z angličtiny a čínštiny: komplexní studie. Shandong University Press. ISBN  978-7-5607-2382-2. Citováno 18. října 2012.
• Kate Parry; Xiaojun Su (3. dubna 1998). Kultura, gramotnost a výuka angličtiny: hlasy z čínské učebny. Nakladatelé Boynton / Cook. p. 119. ISBN  978-0-86709-448-0. Citováno 18. října 2012.
• Martin Haspelmath; Uri Tadmor (22. prosince 2009). Loanwords in the World's Languages: A Comparative Handbook. De Gruyter Mouton. 576–580. ISBN  9783110218442. Citováno 28. května 2020.

Reference