Seznam četnických vojvodů - List of Chetnik voivodes
Toto je seznam Chetnik voivodes. Vojvoda[1] (/ˈprotiɔɪˌprotioʊd/) (Staroslovanský, doslova „válečný vůdce“ nebo „válečný pán“) je slovanský stejně jako rumunština titul, který původně označoval hlavního velitele vojenské síly. Odvozuje se od slova vojevoda, což v rané slovanštině znamenalo Bellidux, tj. vojenský velitel oblasti, ale obvykle to mělo větší význam. Mezi prvními současnými voivody byl Kole Rašić, srbský revoluční a partyzánský bojovník z konce 19. století, který vedl a cheta mezi 300 muži Niš a Leskovac v osmanských oblastech během srbsko-turecké války (1876–1878). Ostatní byli Rista Cvetković-Božinče, Čerkez Ilija, Čakr-paša, a Spiro Crne. Jovan Hadži-Vasiljević, který osobně znal Spiro Crne, napsal a vydal jeho biografii, Spiro Crne Golemdžiojski, v roce 1933.
Velitelé Starého Srbska a Makedonie (1903–1912), balkánské války
Chetniks velitelé v roce 1908.
- Kosta Milovanović-Pećanac (1904)
- Jovan Stojković-Babunski (1905)
- Vojislav Tankosić-Voja (1905)
- Lazar Kujundžić-Klempa (1905)
- Pavle Mladenović-Čiča (1905)
- Ljuba Jezdić-Razvigora (1905)
- Aksentije Bacetović-Baceta (1905)
- Savatije Milošević (1905)
- Borko Paštrović (1905)
- Doksim Mihailović (1905)
- Ilija Jovanović-Pčinjski (1905)
- Jovan Dovezenski
- Vojin Popović-Vuk
- Svetozar Ranković-Toza
- Trajko Mitrović-Koporan Čauš
- Jovan Cvetković-Dolgač
- Zafir Premčević
- Stojan Simonović-Koruba
- Krsta Kovačević-Trgoviški
- Trenko Rujanović
- Spasa Pavlović-Garda
- Rista Cvetković-Božinče
- Đorđe Cvetković
- Janićije Mićić
- Petko Ilić
- Rade Radivojević-Dušan
- Dragoljub Nikolić
- Rista Starački
- Jovan Pešić
- Ilija Trifunović-Birčanin
- Đorđe Ristić-Skopljanče
- Anđelko Stanković
- Vladimir Kovačević
- Jovan Grković-Gapon
- Vanđel Dimitrijević-Skopljanče
- Aleksandar Blagojević
- Dragiša Kovačević
- Dušan Dimitrijević-Dule
- Stevan Nedić-Ćela
- Todor Krstić-Algunjski
- Branivoje Jovanović -Brana
- Milan Vasić
- Milan Vidojević
- Pavle Blažariće
- Aleksa Komnenić-Hercegovac
- Sreten Rajković-Rudnički
- Panta Radosavljević
- Veličko Domorovski
- Rista Maksimović-Giljanče
- Vukajlo Božović -Prota
- Milivoje Dinić
- Tasa Donić -Smederevac
- Milutin Babović-Telegraph
- Petar Mitrozić
- Milutin Ivanović
- Vasilije Trbić
- Vojvoda Dragomir je Dragomir Protić
- Bogdan Jugović Hajnc
- Radoje Pantić
- Milorad Pavićević
- Milosav Jelić
- Dušan Jezdić
- Nikola Skadarac (1908)
- Petar Koćura (1908)
- Micko Krstić
- Andjelko Krstić
- Bogdan Radenković
- Jovan Naumović -Vojvoda Osogovski
- Jovan Ćirković
- Luka Ćelović
- Milorad Gođevac
- Nikola Spasić
- Ljubomir Kovačević
- Vasa Jovanović
- Vlada Voskara
- Sreten Vukosavljević
- Petar Kacarević
- Živko Gvozdić
- Vukajlo Božović
- Dejan Popović Jekić
- Ljubomir Vulović
- Ljuba Čupa
- Dane Stojanović
- Tasa Konević
- Trenko Rujanović
- Boško Virjanac
- Mihailo Josifović
- Sava Petrović-Grmija
- Velimir Prelić
- Simo Kecojević
- Jovan Hadži-Vasiljević
- Toma Smiljanić-Bradina
- Stevan Simić
- Mihailo Petrović (Chetnik)
- Velimir Karić
- Alimpije Marjanovic
- Emilio Milutinović
- Dragoljub Džilić-Stric
- Vidosav Marjanović
- Strašimir Miletić
- Jovan Arandjelović
- Dušan Kalčić
- Žika Rafailović
- Denko Čuma
Balkánské války a první světová válka
- Milija a Pavle Bakić
- Stanislava Krakova
- Uroš Kostić-Rudinac
- Ilija Trifunović (1916; bojující v Staré Srbsko během německé, rakouské a bulharské okupace)
- Vojin Popović (1916)
- Kosta Vojinović (1916)
- Puniša Račić (1916)
- Mustafa Golubić
druhá světová válka
Jugoslávská armáda ve vlasti
- Draža Mihailović (1893–1946), nejvyšší velitel, vojvoda četnických oddílů jugoslávské armády.
- Miroslav Trifunović (1894–1945), jugoslávský brigádní generál, vojvoda šumadijski (Vojvoda z Šumadija ).
- Dragoslav Račić (1905–1945), jugoslávský kapitán, vojvoda pocerski (Vojvoda z Pocerina ).
- Nikola Kalabić (1906–1946), jugoslávský poručík, vojvoda oplenački (Vojvoda z Oplenac ).
- Dragutin Keserović (1896–1945), jugoslávský major, vojvoda kopaonički (Vojvoda z Kopaonik ).
- Zvonimir Vučković (1916–2004), jugoslávský poručík, vojvoda takovski (Vojvoda z Takovo ).
- Predrag Raković (1912–1944), jugoslávský poručík, vojvoda ljubićki (Vojvoda z Ljubić ).
- Dušan Smiljanić Jugoslávský kapitán, vojvoda gružanski (Vojvoda z Gruža ).
- Aleksandar Mihajlović Vili (1907–1945), jugoslávský major, vojvoda avalski (Vojvoda z Avala ).
- Milutin Janković (1913–1944), jugoslávský poddůstojník, vojvoda dragačevski (Vojvoda z Dragačevo ).
- Velimir Piletić (1906–1972), jugoslávský major, vojvoda krajinski (Vojvoda z Údolí Timok ).
- Neško NedićJugoslávský poručík vojvoda valjevski (Vojvoda z Valjevo ).
- Pero Đukanović (1892–1986), vojvoda od Ludmera (Vojvoda z Ludmer ).
- Uroš Drenović (1911–1944), jugoslávský poručík, vojvoda v Bosně.
- Petar Baćović (1898–1945), jugoslávský major, vojvoda kalinovički (Vojvoda z Kalinovik ). Pojmenován v červenci 1942.
- Petar Samardžić, vojvoda v Hercegovině.
- Savo Kovač (1906–1946), vojvoda v Hercegovině. Pojmenoval Birčanin v roce 1942.
- Radojica Perišić (1906–1945), pravoslavný kněz, vojvoda v Golija.
- Mirko Marić
- Branko Bogunović
- Danilo Stanisavljević přezdívaný Dane Cicvara (1917-1942) - vojvoda Liky a Korduna
- Hříva Rokvić (d. 1944).
- Vlada Novakoviće
- Karl Novak (1905–1975), jugoslávský kapitán, vojvoda ve Slovinsku.
- Pavle Ďurišić (1909–1945), jugoslávský kapitán, vojvoda durmitorski (Vojvoda z Durmitor ). Pojmenován v prosinci 1941.
- Bajo Stanišić (1890–1943), jugoslávský plukovník, vojvoda v Černé Hoře.
- Blažo Đukanović (1883–1943), jugoslávský brigádní generál, vojvoda v Černé Hoře.
- Milo Rakočević (1910–2007), jugoslávský major, vojvoda v Černé Hoře. Pojmenován v červenci 1944.
- Miljan Anđušić (1895–1946), jugoslávský kapitán, vojvoda Zetski i Skenderijski.
- Novak Anđušić (1901–1943), vojvoda v Černé Hoře. Pojmenoval vojvoda M. Anđušić v květnu 1941.
- Miloš Radoman (1903–1943), vojvoda v Černé Hoře.
- Blago Ajković (1899–1943), vojvoda v Černé Hoře. Samozvaný.
- Vojislav Lukačević (1908–1945), vojvoda v Rašce.
- Zaharije Ostojić (1907–1945), obecné velení.
- Radovan Ivanišević, vojvoda dinarski (Vojvoda z Dinary). Pojmenoval Birčanin.
jiný
- Kosta Pećanac (1879–1944), vojvoda z Pećanac Chetniks. Pojmenován během makedonského boje.
- Momčilo Đujić (1907–1999), vojvoda z Divize Dinara. Pojmenoval Král Petr II v roce 1942.[2]
- Dobroslav Jevđević (1895–1962), vojvoda hercegovinských četníků. Samozvaný.
- Stojan Krstić velitel Vardar Chetnik Corps. Pojmenován v roce 1943.
- Aleksandar Janković (1921-2019) voivoda z Frusky Gory, pilota letectva Královské jugoslávské armády, pojmenovaného v roce 1942 Kosta Milovanović Pećanac
- Ilija Trifunović-Birčanin. Pojmenován během makedonského boje.
- Dragoslav Račić (1905–1945), jugoslávský plukovník.
- Jezdimir Dangić Jugoslávský major.
- Dragiša Vasić (1885–1945), jugoslávský záložní důstojník.
- Aćim Babić, vojvoda ve východní Bosně. Samozvaný.
Jugoslávské války
Autor: Momčilo Đujić
- Vojislav Šešelj - pojmenovaný uživatelem Momčilo Đujić 28. června 1989[3]
- Rade Čubrilo - pojmenovaný uživatelem Momčilo Đujić v roce 1993[4]
Vojislav Šešelj
Dne 13. května 1993:
- Zdravko Abramović
- Branislav Vakić.[5]
- Srećko Radovanović.
- Slavko Crnić
- Nedeljko Vidaković.
- Slavko Aleksić (nar. 1956), velitel VRS oddělení nového Sarajeva.
- Mitar Maksimović „Manda“ (1963–2002), velitel VRS lvů Majevica Lions.
- Miroslav Vuković „Čele“.
- Milika Dačević „Čeko“.
- Tomislav Nikolić, Politik SRS.
- Milan Lančužanin „Kameni“.
- Zoran Dražilović „Čiča“.
- Jovo Ostojić.
- Ljubiša Petković.
- Todor Lazić.
- Mirko Blagojević (b. 1956), SRS RS politik.
- Dragan Cvetković.
- Branislav Gavrilović „Brne“, Šešeljův osobní strážce.
Dne 20. března 1994:
- Vasilije Vidović „Vaske“, Šešeljův osobní strážce.
- Rade Radović (1961–1998), velitel VRS dobrovolníků Bileća.
- Nikola Poplašen, politik.
- Mujo Bunjaku alias Oliver Denis Baret (zemřel 1994), Šešeljův osobní strážce.[6]
- Rade Čubrilo, velitel TO Medak.
- Miodrag Tripković.
Pojmenován po jugoslávských válkách
- Miodrag Božović - jmenoval Milo Rakočević v roce 2007[7]
- Andrija Mandić, Černohorský srbský politik. Pojmenoval Milo Rakočević v roce 2007[7]
- Uroš Šušterič, Veterán z druhé světové války. Pojmenoval Milo Rakočević v roce 2007.
Reference
- ^ Také hláskováno „voievod", "woiwode", "vojvoda", "voyvode", "vojvoda„nebo“woiwod"
- ^ Momčilo Đujić zemřel
- ^ Prokurátor Tirubalu proti Vojislavovi Seseljovi
- ^ Název vojvoda pouze pro vojenskou službu[je nutné ověření ] Archivováno 19. února 2012, v Wayback Machine
- ^ Středa 27. února 2008 Přepis z případu Šešelj ICTY
- ^ Gligorijević 2009.
- ^ A b Nové voivody s morální afinitou Archivováno 14. července 2011, v Wayback Machine
externí odkazy
- "Sešelj: Četničke vojvode oko Sarajeva bile štarešine VRS". lis. Beta. 2008-02-27. Archivovány od originál dne 15. 3. 2012. Citováno 2010-11-30.
- Gligorijević, Jovana (2009). „Vojvode po zanimanju: Đujić i uveoci“. Vreme. 970. Vreme.