Živko Gvozdić - Živko Gvozdić
Živko Gvozdić | |
---|---|
![]() Srbští vojvodové, Gvozdić sedí, nejprve zleva | |
narozený | Vučitrn, Osmanská říše (nyní Kosovo) |
Věrnost |
|
Roky služby | 1904–18 |
Hodnost | seržant, vojvoda |
Bitvy / války | Makedonský boj, Balkánské války, první světová válka |
Živko Gvozdić (Srbská cyrilice: Живко Гвоздић; fl. 1903–18) byl a Srbský četnický velitel aktivní v Staré Srbsko a Makedonie v letech 1903 až 1908 a velitel srbského pluku v Balkánské války (1912–13) a První světová válka (1914–18). Narodil se v Vučitrn.[1] Bělehradskou vojenskou školu dokončil v hodnosti seržant (podnarednik). Připojil se k Srbská četnická organizace při jeho založení. Během boje na Západě Povardarje, byl podřízený vojvoda Gligor Sokolović. V dokumentech z let 1906 a 1907 je popisován jako schopný a odvážný bojovník.[2]
Během srbské mobilizace První balkánská válka, četnický oddíly 3. srbské armády zahrnuta: Medveđa, dvojtečka v čele s kapitánem Dušan Sekulić, Ljubomir Vulović a Nikodim Racić (Lisica-Prapaštice-Priština) a dvojtečka v čele s Božin Simić (Svirci-Novo Brdo-Kačanik); Kuršumlijapod velením kapitána a četnické vojvody Vojislav Tankosić a kapitán Dragutin Nikolić (Kuršumlija-Merdare-Malo Kosovo-Štimlje-Crnoljeva-Prizren-Ljuma); Lukovopod velením kapitána Pavle Blažariće (Lukovo-Madljika-Drenica); a Kolašinpod velením prota Vukajlo Božović.[3] Vedle těchto oddílů byly dva menší umístěné v přední části armády Ibar, první v čele s rezervním poručíkem Panta Miladinović, druhý v čele s četnickou vojvodou Živko Gvozdić.[3] Velitelem všech těchto oddílů byl major Marjanović.[3]
Reference
- ^ Slavić 1913.
- ^ Vladimír Dedijer; Života Anić; Srpska akademija nauka i umetnosti. Odeljenje istorijskih nauka (2008). Dokumenty o spoljnoj politici Kraljevine Srbije: dodatek. 1-3. Srpska akademija nauka i umetnosti. str. 558.
7. 2. I 907 г., Изврш. Одбор, 18о 1880/31. XII [1906] - Јавља да је упућен у Београд прековардар. четник поднаред. Живко Гвоздић и препоручује га као ваљаног и храброг четника. - 2. 1 907 - у акта пошто је поднар. Гвоздић упућен.
- ^ A b C Trifunović 1933, str. 97-98
Zdroje
- Trifunović, Ilija (1933). Trnotivim stazama (v srbštině). Bělehrad.
- Mirko Stefanović (1935). Epopeja Beograda (v srbštině). str. 205.
Гвоздић, Живко
- Dušan Slavić (1913). Ilustrovana istorija Balkanskog rata, 1912-1913. 2. str. 52–55.