Ljuba Jezdić - Ljuba Jezdić - Wikipedia

Ljuba Jezdić – Razvigora
Ljuba Jezdić v civilním oblečení.jpg
Ljuba Jezdić v civilu
Přezdívky)"Razvigora"
narozený1. října 1884
Loznica, Království Srbsko (Nyní Srbsko )
Zemřel15.září 1927 (ve věku 42)
Bělehrad, Království Jugoslávie (nyní Srbsko)
Věrnost Srbská četnická organizace (1903–12) a Království Srbsko Srbská armáda (1912–18)
Roky služby1903–1918
Bitvy / válkyMakedonský boj

Ljubomir "Ljuba" Jezdić (Srbská cyrilice: Љубомир "Љуба" Јездић; 1. října 1884 - 15. září 1927), známý svým nom de guerre Razvigora (Развигора[1]) byl Srbský četník vojvoda (vojenský velitel) v Makedonský boj a právník.[2][3]

Život

Časný život

Jezdić se narodil v Loznica, Království Srbsko (Západní Srbsko ) 1. října 1884.[3] Loznica Jezdići žijí v Donja Badanja[4] a Brnjac.[5] Ukončil šest ročníků v Šabac tělocvična, poté vstoupil do Srbská vojenská akademie, ale byl nucen ukončit studium před koncem třetího ročníku.[3] Poté vstoupil do Právnická fakulta v Bělehradě, období, kdy se stal jedním z významných nacionalistických vůdců mládeže.[3] Byl to spolužák Dušan Dimitrijević budoucnost bratr ve zbrani.[6]

Četnická akce (1903–08)

Připojil se k Srbská četnická organizace a později překročil srbsko-osmanskou hranici a 1. února 1905 vstoupil do Starého Srbska a připojil se ke skupině (cheta ) z vojvoda Đorđe Ristić.[3] Poté provedl převod do skupiny Rista Starački. Když byli Starački zraněni v rukou bojujících v Drenaku a odešli a opustili Srbsko, stal se Jezdić vojvoda této jednotky.[3] Přijal válečné jméno Razvigora, kvůli prvnímu teplému jarnímu větru, díky kterému raší listy (od razvitak„klíčit“ a Gora, „les“).[7] Podílel se na velké bitvě s osmanskou armádou v Čelopek (16. dubna 1905).

Srbský četník Vojvoda Đorđe Ristić Skopljanče a jeho četa. Skopljanče ve středu, další významné osobnosti na fotografii zahrnují Ljuba Jezdić v horní řadě, třetí zleva a Vojin Popović-Vojvoda Vuk vedle něj. Fotografie pořízená v roce 1905.

Dne 28. dubna 1905 dorazily větší Kragujevac a Bělehrad kapely Dubočica vesnice, kterou vede Borko Paštrović a Aksentije Bacetović resp.[8] Ilija Jovanović, Lazar Kujundžić, Pavle Mladenović a Ljuba Jezdić na ně čekal se svými kapelami.[8]

Balkánské války a první světová válka (1912–18)

Během seržanta byl seržantem Balkánské války a v První světová válka byl velitelem kapel a velitelem kulometčíků v jugoslávském dobrovolnickém pluku. Poté, co onemocněl, byl v roce jmenován vojenským delegátem Tunisko. Žil v Bělehrad od roku 1918 pracuje jako právník, a zemřel tam 15. září 1927.

Viz také

Reference

  1. ^ Đurić & Mijović 1993, s. 97
  2. ^ МАТИЦА СРПСКА, СРПСКИ БИОГРАФСКИ РЕЧНИК, Азбучник, IV том, И - Ка Archivováno 2012-03-15 na Wayback Machine, str. 35
  3. ^ A b C d E F Народна енциклопедија српско-хрватско-словеначка, 19еоград 1929, књига 2, 159.
  4. ^ „Порекло презимена, село Доња Бадања (Лозница)“. 2014-04-16./
  5. ^ „Порекло презимена, село Брњац (Лозница)“. 2014-04-06./
  6. ^ Glas Javnosti, Srpski četnici na početku dvadesetog veka (5), Prvi gorski štabovi, 3. 3. 2003
  7. ^ Krakov 2009, s. 176

    Ња њима су стизали и остали другови. Међу првим Љуба Нешић, Љуба Јездић правник i бивши питомац Војне Академије и Љуба Јовановић-Чус Рањен у руку на Дренку, Ђорђе се вратио у Србију, а Љуба Јездић је његову чету повео. По првом топлом пролетњем ветру, под којим се лишће развија понео је ново, војводско име Развогор.

  8. ^ A b Glas Javnosti, Srpski četnici na početku dvadesetog veka (7), Ubistvo popa Taška, 5. 3. 2003

Zdroje