Čerkez Ilija - Čerkez Ilija
Ilija | |
|---|---|
| Přezdívky) | Čerkez Ilija |
| narozený | polovina 19. století Osmanská říše |
| Zemřel | Dubna 1881 u Kriva Palanka, Osmanská říše |
| Věrnost | Hajdukové, rebelové |
| Jednotka | Pčinja pásma (1878–1881) |
| Bitvy / války | Brsjak Revolt (1880–81) |
Čerkez Ilija (Srbská cyrilice: Черкез Илија„Ilija Čerkes“; zemřel v dubnu 1881) byl povstalecký vůdce aktivní v Kriva Palanka. Byl povoláním učitel.[1] Po Srbsko – osmanská válka (1876–1878), srbská vojenská vláda poslala výzbroj a pomoc rebelům v Kosovu a Makedonii.[2] Křesťanské povstalecké skupiny se formovaly po celém regionu.[2] Mnoho z těchto pásem, soukromě organizovaných a podporovaných vládou, bylo založeno v Srbsku a přešlo na osmanské území.[2] Když se objevilo více těchto povstaleckých skupin ze Srbska, začala být aktivnější také osmanská vláda a soukromě organizovaní Turci a Albánci, s obtěžováním křesťanů na pravé straně Vardaru.[3] V důsledku tohoto tlaku začátkem roku 1880 asi 65 povstaleckých vůdců (glavari), téměř ze všech provincií na jihu Staré Srbsko a Makedonie, zaslali odvolání na M. S. Milojević, bývalý velitel dobrovolníků v Srbsko-osmanská válka (1876–1878) a požádal ho, aby na žádost srbské vlády pro ně připravil 1 000 pušek a střeliva a aby byl Milojević jmenován velitelem rebelů a aby jim bylo umožněno překročit hranice a zahájit povstání.[3] Mezi těmito vůdci rebelů byl Čerkez Ilija.[3] Dne 14. října 1880 vypuklo povstání Poreče, známý jako Brsjak Revolt.[4] Toto povstání netrvalo déle než rok.[4] Po osmanském tlaku ruská vláda zasáhla v Srbsku a srbská vláda se rozhodla přestat pomáhat rebelům.[4] Na jaře 1881, v Devet Jugovića-inn ve Vranje, Micko Krstić shromáždil skupinu 13 bojovníků, přátel, pokrevních bratří a následovníků, opustil Srbsko na jaře 1881. Jejich prvním učitelem a vůdcem byl Čerkez Ilija.[1] V boji, ve kterém Čerkez Ilija a jeho bojovníci zahynuli, padla také polovina Mickovy kapely.[1]
Viz také
Reference
- ^ A b C Đurić & Mijović 1993, str. 61.
- ^ A b C Hadži-Vasiljević 1928, str. 8.
- ^ A b C Hadži-Vasiljević 1928, str. 9.
- ^ A b C Hadži-Vasiljević 1928, str. 10.
Zdroje
- Đurić, Veljko Đ .; Mijović, Miličko (1993). Ilustrovana istorija četničkog pokreta (v srbštině).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hadži-Vasiljević, Jovan (1928). Četnička akcija u Staroj Srbiji i Maćedoniji (v srbštině). Bělehrad: Sv. Sava.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Krakov, Stanislav (1990) [1930]. Plamen četništva (v srbštině). Bělehrad: Hipnos.CS1 maint: ref = harv (odkaz)