Vojvoda Dragomir - Vojvoda Dragomir - Wikipedia
Dragomir Protić | |
|---|---|
 | |
| narozený | 1877 |
| Zemřel | 27. března 1905 |
Dragomir Protić nebo Vojvoda Dragomir (Užice, Srbsko, 1877 - Tabanovce, Osmanská říše, 27. března 1905) byl Srb voivoda (vojenský vůdce)[1]kteří bojovali v boji za osvobození Staré Srbsko a Makedonie z tureckého jha. Byl zabit v roce 1905.
Životopis
Dragomir Protić se narodil v roce Užice v roce 1877. Studoval v Osečina a v Šabac. Vystudoval Vojenská akademie v Bělehrad. Na jaře roku 1905 dostal poručík Protić spolu s několika poddůstojníky za úkol spojit se s jednotkou v čele s seržantem Vladimírem Kovačevićem a dosáhnout průlomu Poreč posílit horské velitelství důstojnickými důstojníky kádr. Cílem bylo vyzbrojit Skopska Crna Gora základna pro operace v Horním Vardar Povodí.[2]
Protićův úkol zahrnoval přesun velkého počtu pušek a střeliva do Poreče. Po sestupu z Kozjak hora, Protić a jeho 22 četníků byli napadeni jednotkou turecké armády poblíž vesnice Tabanovce. Následujícího dne ležel Protić a 10 jeho mužů mrtví a dva lehce zraněni. Turci při boji ztratili 60 vojáků, ať už mrtvých nebo zraněných.[3][4][5]
Ulice v Bělehradě Vračar, byl pojmenován po něm.[6][7]
Viz také
- Bojujte v Tabanovcích
- Dejan Popović Jekić
Reference
- Přeloženo ze srbské encyklopedie: http://www.srpskaenciklopedija.org/doku.php?id=%D0%B4%D1%80%D0%B0%D0%B3%D0%BE%D0%BC%D0%B8%D1%80_%D0 % BF% D1% 80% D0% BE% D1% 82% D0% B8% D1% 9B
- ^ Allcock, John B. (2000). Vysvětlující Jugoslávii. ISBN 9780231120548.
- ^ А. Јовановић, Споменица двадесетпетогодишњице ослобођења Јужне Србије 1912-1937, Скопље 1937, 288.
- ^ В. Илић, Српска четничка акција 1903-1912, 2003еоград 2003, 52-53.
- ^ С. Краков, Пламен четништва, Београд 1930, 199-204;
- ^ Љ. Алексић-Пејковић, Документи о спољној политици Краљевине Србије 1903-1914, Оргнизација Српска одбрана, Додатак 1, 2008еоград 2008, бр. 156, 157, 159, 160, 161, 200, 210.
- ^ https://www.google.com/search?tbs=bks:1&q=%22Vojvoda+Dragomir%22+-wikipedia
- ^ „Denní zpráva: Východní Evropa“. 1993.