Jovan Hadži-Vasiljević - Jovan Hadži-Vasiljević

Јован Хаџи-Васиљевић 1899.jpg

Jovan Hadži-Vasiljević (Srbská cyrilice: Јован Хаџи-Васиљевић, 18. října 1866 - 29. března 1948) byl srbský historik, etnograf, novinář a spisovatel. Hadži-Vasiljević se narodil v roce Vranje, v té době část Sanjak z Niš z Osmanská říše dokud to nebylo zajato Srbská armáda v roce 1878. Jeho otec byl Hadži Vasilije z rodiny Pogačarević a jeho matka Katerina byla dcerou církevního (ikonom) z Kumanovo, Dimitrije Mladenović (1794–1880).[1] Rodina Pogačarević (také známá jako Pogačarci) pocházel z Rakovacu, který se na konci 18. století usadil ve Vranje.[2] Základní školu dokončil ve Vranje, gymnázium ve Vranje a Niš a Skvělá škola v Bělehradě na fakultách historie a filologie.[3] Získal doktorát z filozofie na Vídeňská univerzita v roce 1898.[3] Jako úředník ministerstva zahraničních věcí působil v letech 1898 až 1904 v Bitole, Skopje a Bělehradě.[3] Poté, co v roce 1904 opustil státní službu, byl tajemníkem Společnost svatého Sávy do roku 1940.[3] Po celý život pracoval pro národní osvícení Srbů v Osmanské říši.[3] Podílel se na Balkánské války a První světová válka.[3] Stáhl se s druhou divizí Morava přes Albánii, který popsal.[1] Hadži-Vasiljević rozsáhle psal o historii, geografii a etnologii. Vysoká hodnota jeho práce je dána základem terénního výzkumu, zejména v oblastech Staré Srbsko a Makedonie (Jižní Srbsko).[3] O těchto regionech napsal přes 200 historických a etnografických děl.[1] Byl redaktorem časopisu Brastvo deník Společnost svatého Sávy.[3]

Práce

Mezi jeho nejpozoruhodnější díla patří:[3]

  • Prilep i njegova okolina, Beograd, 1902;
  • Južna Stara Srbija, istorijska, etnografska i politička istraživanja I – II, Beograd, 1909, 1913;
  • Bugarska zverstva u Vranju i okolini 1915-1918, Novi Sad, 1922;
  • Četnička akcija u Staroj Srbiji i Maćedoniji, Bělehrad, 1928;
  • Skoplje i njegova okolina, Beograd, 1930;
  • Autobiografija, Vranje

Dědictví

Ve Vranje je po něm pojmenována ulice.[4] Busta byla postavena v městském parku ve Vranje dne 1. října 2012, ke 100. výročí osvobození jižního Srbska.[5][6]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C „Dr. Jovan Hadži Vasiljević (1866-1948)“. biblioteke.org.rs.[je zapotřebí lepší zdroj ]
  2. ^ Jovan Hadži-Vasiljević (1913). Jižní stara Srbija: istorijska, etnografska i politička istraživanja. Nova štamparija Davidović.
  3. ^ A b C d E F G h i Srbská národní knihovna.
  4. ^ http://www.vranjske.co.rs/2011-11-24/%D0%B2%D1%80%D0%B0%D1%9A%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D1%86 -% D0% BA% D0% B0% D0% BE-% D1% 81% D0% BB% D0% BE% D0% B2% D0% B5% D0% BD% D0% B0% D1% 86.html
  5. ^ http://www.juznevesti.com/Drushtvo/Otkrivena-bista-Jovanu-Hadzi-Vasiljevicu.sr.html
  6. ^ http://www.vranje.org.rs/vest.php?id=2714&oblast=vesti

Zdroje

  • Jovan Hadži-Vasiljević. Autobiografija. Vranje.

externí odkazy