Lazar Kujundžić - Lazar Kujundžić
 | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v srbštině. (Leden 2015) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Únor 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Lazar Kujundžić | |
|---|---|
 Lazar Kujundžić, 1904–05 | |
| Přezdívky) |
|
| narozený | 1880 Rahofça, Kosovo Vilayet, Osmanská říše |
| Zemřel | 25. května 1905 (25 let) Büyük Hoça, Kosovo Vilayet, Osmanská říše |
| Věrnost |
|
| Roky služby | 1903–05 |
| Bitvy / války | Srbská operace v Makedonii |
Lazar Kujundžić-Klempa (Srbská cyrilice: Лазар Кујунџић: 1880 - 25. května 1905) byl a Srbský četnický velitel (vojvoda), který působil v Staré Srbsko a Makedonie.
Životopis
Narodil se v Orahovac, blízko Prizren. Vystudoval učitelskou školu v pravoslavném semináři v roce Prizren. Byl učitelem v Prizrenu a Kičevu. Napsal zprávu s údaji o islamizaci křesťanských žen a dívek v kičevském regionu. Od roku 1902 je zastáncem vytvoření a Srbská četnická organizace která by chránila srbskou populaci v Poreči před útokem a VMRO společnost a muslimské rabovací gangy. Po Ilindenské povstání, ujal se organizace organizace prvních srbských vojsk a revolučních výborů. Peníze pro první společnost mu dal malíř Nadežda Petrović, který v roce 1903 navštívil zdevastované oblasti s humanitární pomocí. Při této příležitosti se Kujundžić setkal s Savatije Milošević a Vojislav Tankosić.
Podílel se na Bojujte na Čelopku když Chetnikové zničili turecké síly. Po boji nechtěl uprchnout do Srbska, ale nadále operoval Osmanský -obsazený Staré Srbsko s veliteli Savatije Miloševićem a Živojin Milovanović. Na Svátek Nanebevstoupení, objevila se jeho kapela Velika Hoča. Přijala je Albánec Lanja Ukin, který jim dal své slovo (Besa ), že by se jim v jeho domě nic nestalo, okamžitě však znepokojil Turky Orahovac kdo je obklíčil. Dům zapálili. Četníci ustoupili a zpívali četnické písně. Turci přivedli Lazarovu matku, aby ho za ně poznala, ale neudělala to, aby zachránila svou vesnici a rodinu.[1]
Během Meziválečné období, byl oslavován jako velký hrdina.
V srbské literatuře
Inspirovala hrdinská smrt Kujundžiće a Miloševiće Milan Rakić napsat báseň "At Gazi Mestan", [2]a stoické chování Lazarovy matky pohnulo srbského katolíka Ivo Vojnović napsat hru s názvem „Vzkříšení Lazara“ (Lazarevo Vaskrsenje) v roce 1913. Další básník a veterán četník Milosav Jelić věnoval báseň matce Lazara Kujunžiće - Majka Kujundžića - ve své básnické sbírce, Srpski vijenac (Serbian Garland).[3][1]
Viz také
Reference
- ^ A b Simo Živković (prosinec 1998). „Sakupi se jedna četa mala“. Srpsko-nasledje.rs. Citováno 2011-08-12.
- ^ https://books.google.ca/books?id=_H9pAAAAMAAJ&dq=Lazar+Kujundzic&focus=searchwithinvolume&q=Rakic%27s+poem+
- ^ https://books.google.ca/books?id=_H9pAAAAMAAJ&q=lazar+kujundzic&dq=lazar+kujundzic&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjGmIq4jpvlAhVCXqwKHQmMAlgQ6AEIKTAA
Zdroje
- Trbić, Vasilije (1996). Memoari: 1898-1912 (v srbštině). Kultura.
- Nikolajević, Dušan S. (červen 1936). „Лазар Кујунџић“. Београдске Општинске новине. 54 (6–7): 468–470.
- Ranković, Ž. J. (duben 1939). „Четничка акција I“. Београдске Општинске новине. 57 (4): 173–184.
- K., S. (7. června 1930). „Јуначка смрт ...“ Vreme. p. 2.
