Savatije Milošević - Savatije Milošević

Savatije Milošević
Přezdívky)Ivan Kosančić[1]
narozený1876
Pavlica, Raška, Osmanská říše (Nyní Srbsko )
Zemřel25. května 1905 (ve věku 29 nebo 30)
Velika Hoča, Osmanská říše (Nyní Srbsko )
Věrnost Srbská četnická organizace (1903–05)
Roky služby1903–05
Hodnostvojvoda (vévoda)

Savatije Milošević (Srbská cyrilice: Саватије Милошевић; 1876 ​​- 1905), známý jako Vojvoda Savatije, byl Srb hajduk a Chetnik velitel.

Život

Časný život

Savatije Miličević Milošević (Саватије Миличевић Милошевић) se narodil v Pavlica, Raška, v té době část Osmanská říše (dnes Srbsko ).

Ve věku 25 let[Citace je zapotřebí ] Milošević zavraždil Pavle Jasniće,[2] šéf a srez (obec) v Rašce z důvodu a krevní msta a připojil se k hajdukové (lupiči), s nimiž působil v Osmanské říši. Našel útočiště v Peć, Kosovo Vilayet v domě Albánce kachak Mula Zeka.[3] Když ho úřad začal hledat, uprchl do Knížectví Černé Hory kde se ujal srbských emigrantů Ranka Tajsiće a prota Milan Ďurič.

Četnická organizace

Zúčastnil se slavného bitva u Čelopku (Duben 1905). Dohromady s Lazar Kujundžić a Živojin Milovanović otočil se a šel za Poreče, přes Srbsko a Podgora, aby se vyhnula osmanskému obtěžování v Kumanovo kraj. Milovanović jako srbský důstojník měl zřídit velitelství Western Povardarje. Společnost byla zrazena Velika Hoča dne 25. května 1905 místními Albánci, kteří původně slíbili (viz Besa ) jejich bezpečnost, a tak byli nuceni bojovat s osmanskou armádou a sousedním Albáncem kachaky. Po dlouhém boji všichni tito četníci zemřeli.

Dědictví

Ulice v Zvezdara sousedství Bělehradu nese jeho jméno, stejně jako ulice v město Raška.

Viz také

Reference

  1. ^ „Srbiju zvali“ Božija kuća"". Arhiva.glas-javnosti.rs. Citováno 2016-09-28.
  2. ^ Dokument o Raškoj oblasti: 1890-1899. Istorijski muzej Srbije. 1997. А на оружање овдашњег народа, до ко.је сам у првом и другом реферату нагласијо: издато је до 600. пу са по два теста фишека уз пушку. Господине: Саватије Милошевић, убииа Кппетпнп Јаснића, налази се у селу нашему ...
  3. ^ Dragoslav Srejović; Slavko Gavrilović; Sima M. Ćirković (1983). Istorija srpskog naroda: knj. Od Berlinskog kongresa do Ujedinjenja 1878-1918 (2 v.). Srpska književna zadruga. Међутим, по извештајима које је имао српски министар спољних послова, вођа ове четворице био је Саватије Милошевић, хајдук из Србије који је утекао пред потером и нашао склониште у Пећи код Мула Зеке. С обзиром на то ...

Zdroje