Stevan Nedić-Ćela - Stevan Nedić-Ćela
Stevan Nedić – Ćela | |
---|---|
„Vojvoda Stevan Nedić – Ćela“, pohlednice z roku 1913, z Aleksinac | |
Přezdívky) | "Ćela" |
narozený | 1875 Strugovo, Osmanská říše (Nyní R. Makedonie ) |
Zemřel | 1923 Strugovo, Jugoslávie |
Věrnost |
|
Roky služby | 1902–1918 |
Hodnost | Vojvoda (Vojvoda) |
Bitvy / války |
Stevan Nedić (Srbská cyrilice: Стеван Недић; 1875–1923), přezdívaný Ćela (Ћела), byl a Srbský četnický velitel v Staré Srbsko a Makedonie.
Život
Nedić se narodil v roce 1875 ve vesnici Strugovo u Bitola, v Osmanská říše (Nyní R. Makedonie ). Získal svou přezdívku Ćela (slang pro „hlavu“), kvůli jeho Tyfus to zanechalo stopy na jeho hlavě. Vstoupil do bulharské organizace Vnitřní makedonská revoluční organizace (IMRO) jako bojovník v pásmech Georgi Sugarev a Gligor Sokolović.[1] V roce 1902 se spřátelil Milorad Gođevac, zakladatel Srbská četnická organizace. Podílel se na Ilindenské povstání. V roce 1903 vstoupil do srbských četníků a v roce 1905 on a Jovan Babunski zkřížit Vardar pro Veles kraj. Zúčastnil se bitev o Bojujte na Čelopku (1905), Oreških Livada a Borba na Kurtovom kamenu u Krapa (1906). Byl aktivním bojovníkem v Balkánské války a První světová válka (1912–18), poté se po srbském osvobození stal prezidentem obce ve své rodné vesnici a tuto funkci zastával až do své vraždy. V roce 1923 byl zavražděn bulharským nacionalistickým agentem.
Nejlepší četníci během revoluce Young Turk.
Kapela Vojvody Vuka během balkánských válek.
Ćela se svou první kapelou (rok neznámý).
Viz také
Reference
- ^ Li︠u︡bomir Panaĭotov; Gordan Nikolov Shopov (1983). Osvoboditelnoto dvizhenie v Makedonii︠a︡ i Odrinsko: spomeni i materiali. Nauka i izkustvo.
Келеша, Стефан, четник от четите на Георги Сугарев и на сърбоман- ския войвода Григор Лямев, X, 45, 48,
CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Zdroje
- Krakov, Stanislav (1990) [1930]. Plamen četništva (v srbštině). Bělehrad: Hipnos.
- Народна енциклопедија српско-хрватско словеначка, Београд 1929, књига 4, 655.