Alimpije Marjanovic - Alimpije Marjanovic
| Alimpije Marjanović | |
|---|---|
 | |
| narozený | 24. prosince 1874 Donja Šatornja |
| Zemřel | 15. března 1940 (ve věku 65) Bělehrad |
| obsazení | Vojenský důstojník |
Alimpije Marjanović (Donja Šatornja, 24. prosince 1874 - Bělehrad, 15. Března 1940) byl srbský revolucionář a velitel, který bojoval v boj o Makedonii, Balkánské války a Velká válka. Jeho vojenská pověst se rovná Vojin Popović a Vojislav Tankosić jako vedoucí Chetniks v balkánských válkách a první světová válka[1]
Časný život
Narodil se v Donji Šatornji. Po základním vzdělání se rodina přestěhovala do Bělehradu, kde Marjanović dokončil střední školu a vstoupil do Vojenská akademie. Vzdělání doplnil postgraduálním studiem ve Francii Svatá Cyr vojenská akademie.
Kariéra
Strávil 23 let v armádě s 27 různými službami. Odešel do důchodu jako plukovník.[2]
V roce 1908 sloužil major Marjanović jako vedoucí východu Povardarie horské velitelství jako velitel všech srbských kapel v okolí Preševo, Kumanovo, Kriva Palanka a Kratovo. Vedl srbské oddíly vojvody Spasa Garda, Živko Gvozdić, Ditko Aleksić, Vojislav Tankosić, Nikola Lukić-Skadarac a Denko Čuma. Po úspěšné akci dostal podle regionu přezdívku „Ovčepoljski“ (Ovče Polje) za reformu srbské četnické organizace srbských obranných sil a propojení srbských armád a organizování vesnic západní a východní Povardarie napříč Ovče Pole. Jeho práce byla zrušena Mladý Turek revoluci 23. července 1908.
V První balkánská válka z roku 1912 působil Marjanović jako vedoucí četnického detašovaného velení odpovědného za srbské pohraniční stráže připojené k velitelství nejvyššího velení pravidelné armády a velitel četnického oddílu v okrese Lisica. Podílel se na mobilizaci, organizaci a koordinaci chetas.[3] V Druhá balkánská válka byl velitelem brigády srbské armády. Podílel se na první světové válce a vedl jeden z nejpozoruhodnějších oddílů - oddíly třetí armády v roce Medveđa, Kuršumlija, Lukovo a Kolašin. Zemřel 15. března 1940 v Bělehradě.[4]
Ocenění
- Tři hvězdy Karadjordje, dva čtvrtý a jeden třetí stupeň,
- Řád bílého orla pátého stupně
- Dvě zlaté medaile za odvahu
- Medaile za vojenské ctnosti
- Pět památek: Památník krále Petra, Památník srbsko-turecké války 1912, Památník srbsko-bulharské války z roku 1913, Památník první světové války 1914-1918 a Albánský památník z roku 1917.[5]
Viz také
Zdroje
- Krakov, Stanislav (1990) [1930]. Plamen četništva (v srbštině). Bělehrad: Hipnos.
- Trbić, Vasilije (1996). Memoari: 1898-1912 (v srbštině). Kultura.
- Narodna enciklopedija Srpsko-hrvatsko-slovenačka, br. 1 607.
Reference
- Přeloženo a upraveno ze srbské Wikipedie: https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B8%D1%98%D0%B5_%D0%9C%D0 % B0% D1% 80% D1% 98% D0% B0% D0% BD% D0% BE% D0% B2% D0% B8% D1% 9B
- Přeloženo a upraveno z bulharské Wikipedie: https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B8%D0%B5_%D0%9C%D0%B0%D1 % 80% D1% 8F% D0% BD% D0% BE% D0% B2% D0% B8% D1% 87
- ^ Tomasevich 1975, str. 117.
- ^ П. Д. С. Јеринић, Војводе из четничке акције у Старој Србији и Маћедонији 1903-1912, Добровољачки гласник, бр. 32, 2008еоград 2008, 14-15.
- ^ https://books.google.ca/books?id=okMtDwAAQBAJ&pg=PA266&dq=Milan+Vasic,+major&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjLrcC5s_HkAhXkdN8KHRDCCugQ6AEIKjAA#v=onepage&q=m20
- ^ П. Д. С. Јеринић, Војводе из четничке акције у Старој Србији и Маћедонији 1903-1912, Добровољачки гласник, бр. 32, 2008еоград 2008,14-15.
- ^ П. Д. С. Јеринић, Војводе из четничке акције у Старој Србији и Маћедонији 1903-1912, Добровољачки гласник, бр. 32, 2008еоград 2008, 13-14.
- Převzato ze srbské Wikipedie.