Rista Starački - Rista Starački
Vojvoda Rista Starački | |
---|---|
Rista Starački v četnické výbavě. | |
Rodné jméno | Rista Stevanović |
Přezdívky) | Starački |
narozený | 1870 Starac, Osmanská říše (nyní Srbsko) |
Zemřel | 1940 (ve věku 70) Samoljica, Království Jugoslávie (nyní Srbsko) |
Věrnost | |
Roky služby | 1904–08 |
Rista Stevanović (Srbská cyrilice: Риста Стевановић, C. 1870–1940), známý svými nom de guerre, demonymum Starački (Риста Старачки), byl a Srbský četnický velitel. Byl mezi prvními četníky na Kozjak společně s veliteli Jovan Dovezenski, Krsta Preševski, Spasa Garda, Đorđe Skopljanče, Vanđel Skopljanče a Ilija Jovanović-Pčinjski.
Život
Stevanović se narodil v Starac, blízko Preševo v Osmanské říši (nyní v Srbsko ).[1] Byl povoláním učitel.[2]
Po Vasilije Trbić zorganizoval sebeobranu vesnice Jablanica, pokračoval do Staracu, který měl již 30 organizovaných a věrných bojovníků, z nichž si vybral Ristu Staračkiho jako velitele.[3]
Byl mezi prvními četníky na Kozjak společně s veliteli Jovan Dovezenski, Krsta Preševski, Spasa Garda, Đorđe Skopljanče, Vanđel Skopljanče a Ilija Jovanović-Pčinjski.
Později byl vyloučen z představenstva kvůli cizincům[je zapotřebí objasnění ] vliv a stal se noční hlídkou výboru v Bělehradě.[1] Jiní, kteří byli z různých důvodů neposlušnosti vyloučeni, byli Jovan Dovezenski, Vanđel Skopljanče, Emilio Milutinović, Jovan Pešić, Vladimir Kovačević a Trenko Rujanović.[4] Přesto, že byl vyloučen, několikrát požádal ústřední radu o skupinu, i když byl vždy odmítnut.[1] Opustil noční hlídku a poté odcestoval do Ristovac, Pirot a Kragujevac.[1] Bylo nepravděpodobné, že by nezaměstnaný mohl tolik cestovat, takže si ho policie brzy všimla.[1] V roce 1908 byl členem kongresu jako sekretář kněze Novaka Ristoviće.[2] V roce 1924 otevřel Janko Pešić a Danilo Dimitrijević továrnu na obuv ve Vranje.[5]
Zemřel v Samoljica, Jugoslávské království.
Viz také
Reference
- ^ A b C d E Vladimír Dedijer; Života Anić (2008). Dokumenty o spoljnoj politici Kraljevine Srbije: dodatek. 1-3. Srpska akademija nauka i umetnosti.
Овај Одбор износи још један пример туђег утицаја а то је: Риста Стевановић звани Старачки, (родом је из Старца) био је раније четник и вођа па је као неваљао искључен. Овај је човек (прошлог лета) био у ноћним стражарима [...] Риста Старачки, бивши четник 35-40 год. из Прешева, био после четовања неко време нопни стражар.
- ^ A b Rad kongresa. 12. Dositije obradović. 1908. str. 28.
Секретар, Риста Стевановић, учитељ
- ^ Trbić 1996, str. 35
Прво организујем село Јабланицу, које је имало око 15 кућа, а затим от- почнем организовање села Старца, и кад сам већ имао тридесетак људи добро ор- ганизованих и оданих, изаберем између њих некога Ристу Илића, који се доцније звао Риста Старачки,. ..
- ^ Andrija Radenić; Radovan Samardžić; Srpska akademija nauka i umetnosti. Odeljenje istorijskih nauka. Dokumenty o spoljnoj politici Kraljevine Srbije 1903-1914: dodatek 2. Organizacija Srpska odbrana 1906. godine. Srpska akademija nauka i umetnosti.
Ми никада непемо дати CBoj глас да се поново ynyhyjy: Довезенски, Ван1) ел Скопл.анац, Емило Ми- лутиновип, JoBaH Пешип, Владимир Ковачевип, Риста Старачки а Ø Тренко PyjaHOBHh.
- ^ Miodrag Pešić (1975). Vranje. Samoupravna interesna zajednica kulture ops̈tine Vranje.
Јанко Пешић, Риста Стевановић и Данило Димитри- јевић удружили су капитал 1924. године и отворили фаб- рику обуће у „Марганској кафани“ (у главној улици, где је сада сервис ...
Zdroje
- Trbić, Vasilije (1996). Memoari: 1898-1912 (v srbštině). Kultura.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Антонијевић, Синиша (2014-01-14). „Вучији синови Пчиње“ (v srbštině). Vranje: Vranjske.
- „Затишје уочи балканских ратова“. Глас јавности, 17.03.2003., Страна: 15.