Mezinárodní vědecký slovník - International scientific vocabulary
Mezinárodní vědecký slovník (ISV) zahrnuje vědecká a odborná slova, jejichž jazyk původu může nebo nemusí být jistý, ale která se v současné době používají v několika moderních jazycích (tj. translingválně ). Název „mezinárodní vědecký slovník“ poprvé použil Philip Gove v roce Třetí nový mezinárodní slovník Webster (1961).[1] Jak poznamenal Crystal,[2] věda je obzvláště produktivní pole pro nové ražby mincí.
Instance
Podle Webster je třetí, "některá slova ISV (jako haploidní ) byly vytvořeny převzetím slova s poměrně obecným a jednoduchým významem z jednoho z jazyků starověku, obvykle latinský a řecký, a přisuzovat tomu velmi specifický a komplikovaný význam pro účely moderní doby vědecký diskurz. “Slovo ISV je obvykle a klasická sloučenina nebo derivát, který „získává jen své suroviny, abych tak řekl, ze starověku“. Jeho morfologie se může v různých jazycích lišit.
Online verze třetího nového mezinárodního slovníku Webster, nezkráceně (Merriam-Webster, 2002)[3] dodává, že ISV „sestává ze slov nebo jiných jazykových forem běžných ve dvou nebo více jazycích“, od kterých se „liší“ Nová latina přizpůsobení struktuře jednotlivých jazyků, ve kterých se objevují. “[4] Jinými slovy, termíny ISV jsou často vytvářeny řecky, latinsky nebo jinými kombinování forem, ale každý jazyk vyslovuje výsledné neo-lexémy v rámci své vlastní phonemic „komfortní zóny“, a vytváří morfologická spojení pomocí svého normálního morfologického systému. V tomto ohledu lze ISV považovat za velmi půjčující si výpůjční slova z Nová latina.
McArthur[5] charakterizuje slova a morfémy ISV jako „translingvistické „s vysvětlením, že fungují„ v mnoha jazycích, které slouží jako média pro vzdělávání, kulturu, vědu a technologii. “Kromě evropských jazyků, jako je ruština, švédština, angličtina a španělština, lexikální položky ISV fungují také v japonštině, malajštině, Filipínské jazyky a další asijské jazyky. Podle McArthura není žádná jiná sada slov a morfémů tak mezinárodní.
ISV je jedním z konceptů vývoje a standardizace konstruovaný jazyk volala Interlingua. Vědecké a lékařské termíny v Interlingua jsou z velké části řecko-latinského původu, ale stejně jako většina slov Interlingua se objevují v široké škále jazyků. Slovník interlingua je vytvořen pomocí skupiny kontrolní jazyky vybráno, protože vyzařují slova do a absorbují slova z velkého počtu dalších jazyků. A prototypování technika poté vybere nejnovějšího společného předka každého způsobilého slova nebo přípony Interlingua. Slovo nebo přípona má moderní podobu založenou na ovládacích jazycích. Tento postup má dát Interlinguě nejobecněji možný slovník.[6]
Slova a kořeny slov, které mají jiný význam než v původních jazycích
Toto je seznam vědeckých slov a kořeny slov které mají jiný význam než v původních jazycích.
Slovo nebo kořen | Vědecký význam | Původní jazyk | Původní slovo | Původní význam | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
andro-, -ander | tyčinka | řecký | ἄνδρ ', ἄνδηρ | muž | v květinách kvetoucích rostlin |
gynaec-, -gyne | carpel | řecký | γῠναικ-, γυνή | žena | |
capno- | oxid uhličitý | řecký | καπνός | kouř | |
elektro- | elektřina | řecký | ἤλεκτρον | jantar | přes statická elektřina od tření jantaru |
hrudník | hruď (anatomie) | řecký | θώραξ | náprsník | |
toxo- | jed | řecký | τόξον | luk (zbraň) | pomocí „otráveného šípu“. To znamená „poklonit se“ Toxodon a 'oblouk' v isotoxální. |
makro- | velký | řecký | μακρός | dlouho | |
Ve jménech biologických taxonů | |||||
-ceras | amonit | řecký | κέρας | roh | prostřednictvím podobnosti s a RAM roh |
-crinus | krinoid | řecký | κρίνος | lilie | extrahováno z názvu "krinoid " |
grapto- | graptolit | řecký | γραπτός | psaní | díky podobnosti s fosiliemi |
-yrinus | labyrinthodont | řecký | γυρῖνος | pulec | |
-Lestes | dravec | řecký | λῃστής | zloděj | |
-mimus | ornithomimid | řecký | μῖμος | mim | extrahováno z názvu Ornithomimus = 'ptačí mimika' |
-moje | hlodavec | řecký | μῦς | myš | včetně v Phoberomys |
-saurus | plaz, dinosaurus | řecký | σαῦρος | ještěrka | |
-stega, -stege | stegocephalian | řecký | στέγη | střecha | prostřednictvím jejich lebka střechy jako fosilie |
-jako my, -champsus | krokodýlí | Starověký Egyptský | Σοῦχος, χαμψαι (pl.) | Citováno starogréckými autory jako egyptská slova pro „krokodýla“ | |
terium | obvykle savec | řecký | θηρίον | bestie, zvíře | |
Jména kostí | |||||
stehenní kost | stehenní kost | latinský | stehenní kost | stehno | Klasická latina genitiv často feminis |
fibula | (nožní kost) | latinský | fibula | brož | holenní a lýtková kost vypadala jako brož a její špendlík |
poloměr | (pažní kost) | latinský | poloměr | promluvil | |
holenní kost | holenní kost | latinský | tībia | flétna | prostřednictvím zvířecích holenních kostí upravených na flétny |
ulna | (pažní kost) | latinský | ulna | loket, loket opatření | |
jiný | |||||
plod / plod | nenarozené dítě | Lékařská latina | plod | Tak jako odmítnout 1/2 přídavné jméno, „těhotná“. Jako podstatné jméno 4. skloňování, „mláďata zvířat“ | Klasická latina |
Slova a kořeny slov, které mají jeden význam z latiny a další z řečtiny
Toto je seznam vědeckých slov a kořeny slov které mají jeden význam z latiny a další význam z řečtiny.
Slovo nebo kořen | Vědecký význam z latiny | Příklad | Latinské slovo | Latinský význam | Vědecký význam z řečtiny | Příklad | Řecké slovo | Řecký význam | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
alg- | řasa | řasa | řasa | Mořská řasa | bolest | analgetikum | ἄλγος | bolest | |
krém | hořet | kremace | cremāre | hořet (tr. ) | pověsit, být pozastaven | cremaster | κρεμάννυμι | Visím (tr.) |
Jiná slova a kořeny slov se dvěma významy
Toto je seznam dalších vědeckých slov a kořeny slov které mají dva významy.
Slovo nebo kořen | Vědecký význam 1 | Příklad | Původ | Původní význam | Vědecký význam 2 | Příklad | Původ | Původní význam | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
uro- | ocas | Uromastyx | řecký οὐρά | ocas | moč | urologie | řecký οὐρῶ | moč | |
mento- | the mysl | duševní | latinský pánské | mysl | (z) brady | mentoplastika | latinský mentum | brada |
Další rozdíly
Další rozdíl mezi vědeckými termíny a klasickou latinou a řečtinou spočívá v tom, že mnoho složených vědeckých termínů ne elide the skloňování samohláska na konci a vykořenit před jiným kořenem nebo předponou, která začíná samohláskou, např. gastroenteritida; ale k elisi dochází gastrektomie (ne *gastroektomie).
Řecké slovo τέρας (τέρατο-) = "netvor „se obvykle používá k označení„ monstrum (abnormální) “(např. teratologie, teratogen), ale některá biologická jména jej používají k označení „monstrum (obrovské)“ (např. vyhynulá zvířata Teratornis (A kondor s rozpětím křídel 12 stop) a Terataspis (A trilobit 2 stopy dlouhé)).
Haplologie
Funkce ovlivňující jasnost v pohledu na komponenty vědeckého slova je haplologie, tj. odstranění jedné ze dvou identických nebo podobných slabik, které se setkávají ve spojovacím bodě složeného slova. Příklady:
- slepého střeva = příloha + -ektomie
- Dracohors = draco + kohorta
- Hapalemur = hapalo- (řecky, = „jemný“) + lemur
Viz také
- Binomická nomenklatura
- Klasická sloučenina
- Anglická slova řeckého původu
- Řecké a latinské kořeny v angličtině
- Hybridní slovo
- Internacionalismus (lingvistika)
- Latinizace (literatura)
- Lexikografie
- Slovník pro specifické účely
- Lékařský slovník
- Lékařská terminologie
- Vědecká latina
- Vědecká terminologie
- Systematický název
- Terminologie
Seznamy
- Seznam zkratek používaných v lékařských předpisech
- Seznam latinských zkratek
- Seznam latinských a řeckých slov běžně používaných v systematických jménech
- Seznam lékařských kořenů, přípon a předpon
- Seznam germánských a latinských ekvivalentů
- Seznam latinských slov s anglickými deriváty
- Seznam řeckých a latinských kořenů v angličtině
Reference
- ^ McArthur, Tom (redaktor), Oxfordský společník anglického jazyka. Oxford University Press, 1992.
- ^ Crystal, David, Cambridge Encyclopedia of the English Language. Cambridge University Press, 1995.
- ^ Online verze je k dispozici na základě předplatného.
- ^ „Mezinárodní vědecký slovník.“ Třetí nový mezinárodní slovník Webster, nezkrácený. Merriam-Webster, 2002. Zpřístupněno 11. července 2006.
- ^ McArthur, Tomi, "Asijská lexikografie: minulost, současnost a perspektiva", Lexikografie v Asii (Úvod). Password Publishers Limited, 1998. Přístupné 17. ledna 2007.
- ^ Gode, Alexander, Interlingua: Slovník mezinárodního jazyka. New York: Storm Publishers, 1951.
externí odkazy
- Slovník botanických epitet
- Seznam latinských slov s deriváty do angličtiny
- Stručný Oxford společník anglického jazyka 1998 vstup na Mezinárodní vědecký slovník