Günter Litfin - Günter Litfin
Günter Litfin | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 24. srpna 1961 | (ve věku 24)
Příčina smrti | Zastřelen strážným zatímco pokouší se opustit východní Berlín |
Tělo objeveno | Spandauer Schifffahrtskanal 52 ° 31'39 ″ severní šířky 13 ° 22'25 ″ východní délky / 52,527628 ° N 13,373685 ° E |
Odpočívadlo | Hřbitov sv. Hedviky 52 ° 32'46 ″ severní šířky 13 ° 27'38 ″ východní délky / 52,54619 ° N 13,4605 ° E |
Památky | Sandkrugbrücke, Invalidenstraße, Berlín |
Známý jako | První osoba, která má být zastřelena při pokusu o útěk přes Berlínská zeď |
Politická strana | Křesťanskodemokratická unie |
Günter Litfin (19. Ledna 1937 - 24. Srpna 1961) byl německý krejčí, který se stal druhá známá osoba, která zemřela na Berlínská zeď. Litfin byl první obětí, kterou zabil Východoněmecké pohraniční jednotky, první podlehne střelné rány, a byl první mužskou obětí.
Životopis
Günter Litfin se narodil 19. ledna 1937 v Berlín, nacistické Německo spolu s dvojčetem Aloisem, kterého během roku zavraždil nacistický lékař Druhá světová válka.[1] Litfin žil Východní Německo, ve čtvrti Weißensee z Východní Berlín, a stejně jako jeho otec Albert (a řezník ) byl členem ilegální místní pobočky Unie křesťanských demokratů, středový pravý Západoněmecký politická strana. A Krejčí podle obchodu byl Litfin a Grenzgänger (přeshraniční dojíždějící) pracující poblíž Zoologická zahrada v Západní Berlín. Dne 13. srpna 1961 byla hranice mezi východním Berlínem a západním Berlínem náhle uzavřena východním Německem, což ho skutečně chytilo do východního Berlína. Krátce před uzavřením hranic našel Litfin byt Charlottenburg, Západní Berlín, blíže ke svému pracovišti, a 12. srpna, pouze den předtím, odjel se svým bratrem Jürgenem do Charlottenburgu zařídit svůj nový byt. Litfinův záměr uprchnout z NDR byl příštího rána náhle zastaven zátarasy byl již umístěn a první ostnatý drát ploty Berlínská zeď bylo postaveno.
Smrt
Dne 24. srpna, kolem 16:00, se Litfin pokusil nelegálně uprchnout plaváním z Humboldthafenu, malého přístavu v Řeka Spréva, na plánované trase přes malý kanál odbočující z řeky na západ do západního Berlína.[2][3] Při přechodu přes železniční most který tvořil hranici, Litfina objevili východoněmečtí důstojníci dopravní policie a bylo mu nařízeno okamžitě plavat zpět. Litfin zvedl ruce z vody, aby opustil řeku na západní berlínské straně, a poté byl zastřelen.[2][3]
Litfin byl pohřben na hřbitově sv. Hedviky ve Weißensee 31. srpna 1961. Přítomnost Stasi pracovníci pohřbu zajistili, že pravda za jeho smrtí nebyla otevřeně odhalena. Podle jeho bratra Jürgena byl pohřeb „fraškou“, protože většina smutku věděla, že smrt jeho bratra nebyla náhoda a že byl zabit za pokus opustit východní Německo.
Následky
Na památku Güntera Litfina a všech ostatních obětí zdi, a pamětní byla založena v roce 1992 z iniciativy Jürgena Litfina (mladšího bratra Güntera Litfina). Nachází se ve strážní věži bývalého „Kieler Eck“ na Berlin-Spandauer Schifffahrtskanal.[4] Kromě toho byla 24. srpna 2000 přejmenována ulice Weißensee dříve Straße 209 na Günter-Litfin-Straße.[5] Navíc, a ulice v jeho domovské čtvrti Weißensee byl pojmenován po něm. Jeden z křížů u Bílé kříže pamětní místo vedle Budova Reichstagu je mu oddaný.[2][3]
Po pádu berlínské zdi a následném sjednocení východního a západního Německa, berlínský krajský soud shledal vinným pohraniční stráž obviněnou ze zastřelení Litfina zabití, a byl odsouzen k 18 měsícům vězení, které bylo pozastaveno.[2]
Galerie
Východoněmecká pohraniční stráž získávající tělo Güntera Litfina z Řeka Spréva
Pamětní kámen na mostě Sandkrug Bridge / Invalidenstraße v Berlíně
Nejleva z Bílé kříže je mu oddaný
Günter-Litfin-Straße v Weißensee
Poslední rezidence východního Berlína Günter Litfin, Heinersdorfer Straße 32, Weißensee, čelní pohled
Poslední rezidence východního Berlína Günter Litfin, Heinersdorfer Straße 32, Weißensee, boční pohled
Hlavní brána na hřbitově sv. Hedviky, Smetanastraße 36-54, Weißensee, kde byl v roce 1961 pohřben Günter Litfin
Pamětní kámen Günter Litfin u bývalého strážní věž, nyní Günter Litfin Gedenkstätte, v Berlíně
Obálka Berliner Adressbuch 1943. Interní stránky použité v diskusi Güntera Litfina a dalších obětí Berlínské zdi
Strana 1804 z Berliner Adressbuch 1943, použitý v diskusi Günter Litfin
Reference
- ^ Der Kommunismus ist ein Scheißhaufen ohne Ende! (Komunismus je hromada hovno bez konce!), Focus Online, 9. října 2014 (v němčině)
- ^ A b C d Krátký portrét Güntera Litfina v Chronik der Mauer
- ^ A b C Krátký portrét Güntera Litfina u Památníku Berlínské zdi
- ^ Zorniges Gedenken an den ersten Mauertoten (Rozzlobená vzpomínka na první oběť Berlínské zdi), Rheinische Post, 10. srpna 2011, strana A6.(v němčině)
- ^ https://berlin.kauperts.de/Strassen/Guenter-Litfin-Strasse-13086-Berlin#Geschichte Kauperts, Straßenverzeichnis Berlin (adresář ulice Berlín), "Günter-Litfin-Straße"(v němčině)
Literatura
- Jürgen Litfin: Tod durch fremde Hand. Das erste Maueropfer in Berlin und die Geschichte einer Familie. Verlag der Nation, Husum 2006, ISBN 978-3-373-00524-7.
- Mathias Mesenhöller: Die grausame Mauer. V: Geo, 08/2011, S. 73
- Christine Brecht: Günter Litfin, v: Die Todesopfer an der Berliner Mauer 1961–1989. Ein biographisches Handbuch. Odkazy, Berlín 2009, ISBN 978-3-86153-517-1, str. 37–39.