Carlos Drummond de Andrade - Carlos Drummond de Andrade - Wikipedia

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto problémech na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek případně obsahuje původní výzkum. Prosím vylepši to podle ověřování vznesené nároky a přidání vložené citace. Výroky sestávající pouze z původního výzkumu by měly být odstraněny. (Červenec 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Carlos Drummond de Andrade“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Červenec 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek možná bude muset být přepsáno vyhovět požadavkům Wikipedie standardy kvality. Můžeš pomoct. The diskusní stránka může obsahovat návrhy. (Červenec 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Carlos Drummond de Andrade
narozený	(1902-10-31)31. října 1902 Itabira, Minas Gerais, Brazílie
Zemřel	17. srpna 1987(1987-08-17) (ve věku 84) Rio de Janeiro, Brazílie
obsazení	Básník
Národnost	brazilský
Literární hnutí	Modernismus
Podpis

Carlos Drummond de Andrade (Výslovnost portugalština:[ˈKaɾlus dɾuˈmõ d͡ʒi ɐ̃ˈdɾad͡ʒi]) (31. října 1902 - 17. srpna 1987) byl brazilský básník a spisovatel, někteří jej považovali za největšího brazilského básníka všech dob.^[1] Stal se z něj něco jako národní kulturní symbol v Brazílii, kde byla jeho 50. vlivná báseň „Canção Amiga“ („Přátelská píseň“) uvedena na 50-cruzado novo účtovat.

Životopis

Drummond se narodil v Itabira, hornická vesnice v Minas Gerais v jihovýchodní oblasti Brazílie. Jeho rodiče byli farmáři ze starých brazilských rodin převážně portugalského původu.^[2][3] Šel do školy lékárna v Belo Horizonte, ale po ukončení studia nikdy nepracoval jako lékárník, protože se mu nelíbila kariéra, kterou si vybral. Většinu svého života pracoval jako státní úředník a nakonec se stal ředitelem historie pro službu brazilského Národního historického a uměleckého dědictví. Ačkoli jeho nejranější básně jsou formální a satirické, Drummond rychle přijal nové formy brazilského modernismu, které se vyvíjely ve 20. letech 20. století, podněcované prací Mário de Andrade (ke kterému nebyl příbuzný). Mísil řeč plynulou elegancí a odvodil pravdu o svém okolí, mnohokrát popisoval kvótování, normální aspekty života a zároveň dosáhl plynulosti myšlení a řeči. Drummond se na začátku roku vydal směrem ke komunismu druhá světová válka a ujal se redakce Brazilská komunistická strana oficiální noviny, Tribuna Populární, ale později tento post opustil kvůli neshodám ohledně cenzury, proti nimž Drummond ostře vystupoval.^[4]

Drummondova práce je obecně rozdělena do několika segmentů, které se velmi výrazně objevují v každé z jeho knih. Ale to je poněkud zavádějící, protože dokonce i uprostřed jeho každý den nebo jeho básně socialista, zpolitizované básně, objevují se výtvory, které lze snadno začlenit do jeho později metafyzický kánon a žádný z nich styly je zcela bez ostatních. Určitě toho je hodně metafyzický obsah i v jeho nejpolitičtějších básních.^{[Citace je zapotřebí ][pochybný – diskutovat]}

Manuel Bandeira a Carlos Drummond de Andrade, 1954. Národní archiv Brazílie

Nejvýznamnější z těchto pozdějších metafyzických básní je Máquina do Mundo (The World's Machine). Báseň se zabývá anti-Faust uvedený v první osobě, která přijme návštěvu výše uvedeného Stroje, který znamená všechny možné znalosti, a součet odpovědí na všechny otázky, které postihují muže; ve velmi dramatickém a barokním veršování se báseň vyvíjí pouze pro anonymní subjekt, aby upustil od nabídky nekonečných znalostí a vydal se svou pochmurnou cestou po osamělé cestě. Vychází z renesanční alegorie Stroje světa Portugalsko nejváženější básník, Luís de Camões přesněji z canta na konci jeho epického mistrovského díla Os Lusíadas.

Jeden z uvedených segmentů byl nalezen až po jeho smrti: záměrně erotická poezie. Tento typ poezie byl publikován pouze v jedné knize „Moça deitada na grama“ (žena položená v trávě) se souhlasem a skutečným zásahem jeho zetě.^{[Citace je zapotřebí ]}

Socha Carlose Drummonda de Andrade na pláži Copacabana

Drummond je oblíbený mezi americkými básníky, mezi nimiž je řada Mark Strand a Lloyd Schwartz, přeložili jeho dílo. Pozdější spisovatelé a kritici někdy připisovali jeho vztah Elizabeth Bishop, jeho první anglický jazyk překladatel, který měl vliv na jeho americké přijetí, ale ačkoli ho obdivovala, Bishop tvrdil, že ho sotva znala. V rozhovoru s George Starbuck v roce 1977 řekla: "Vůbec jsem ho neznala. Měl by být velmi plachý. Měl bych být velmi plachý. Setkali jsme se jednou - v noci na chodníku. Právě jsme vyšli z ve stejné restauraci a když nás představili, zdvořile mi políbil ruku. “^[5]

Styl

Báseň od Drummonda de Andrade na zdi v Leidenu

Drummond, jako spisovatel modernistického stylu, následuje mechaniku psaní navrženou Mário de Andrade a Oswald de Andrade; s využitím volného verše a nezávisí na pevně stanoveném metru. V modernismu, převládajícím stylu, který psal Drummond, byly styly rozděleny na lyrické a subjektivní nebo objektivní a konkrétní, Drummond by byl součástí toho druhého, podobně jako Oswald de Andrade.^{[Citace je zapotřebí ]}

Drummond byl prvním básníkem, který se prosadil po premiérovém modernistovi Brazílie a vytvořil jedinečný styl, jemuž dominuje jeho psaní. Jeho dílo ukazuje jazykovou svobodu a volný verš. Ale jde nad to: „Drummondovo dílo dosahuje - jako Fernando Pessoa, Jorge de Lima, Murilo Mendes a Herberto Helder - koeficient osamělosti, který se oddělil od půdy historie, což vedlo čtenáře k postoji bez odkazů, ochranných známek nebo ideologického či perspektivního, “uvedl Alfredo Bosi (1994).^{[Citace je zapotřebí ]}

Jeho poezie, podle Affonso Romano de Sant'Anna, lze rozdělit do tří částí:

• Já, větší než svět - poznamenán ironickou poezií
• Já, nižší než svět - poznamenán sociální poezií
• Já, stejně jako svět - pokrývá metafyzickou poezii

Na konci 80. let začala být jeho poezie erotičtější. O Amor Natural (Přirozená láska), sbírka erotických básní, byla vydána posmrtně.

Hold

31. října 2019 Google oslavil 117. narozeniny a Doodle Google.^[6]

Bibliografie

Překlady do angličtiny

• Suvenýr starověkého světa, přeložil Mark Strand (Antaeus Editions, 1976)
• Hledáme poezii: Básně Carlose Drummonda de Andrade a Rafaela Albertiho s písněmi z kečuánštiny, přeložil Mark Strand (Knopf, 2002)
• Cestování v rodině: Vybrané básně Carlose Drummonda de Andrade, editoval Thomas Colchie a Mark Strand (Random House, 1986)
• Znaménko minus: Vybrané básně, přeložila Virginia de Araujo (Černá labuť, 1980)
• Uprostřed silnice; Vybrané básně, přeložil John A Nist (U Arizony, 1965)
• Multitudinous Heart: Selected Poems: A Bilingual Edition, přeložil Richard Zenith (Farrar, Straus and Giroux, 2015)

Další čtení

Angličtina

• Brazilští spisovatelé (encyklopedie) / Mônica Rector, ed. 2005
• Sedm tváří: brazilská poezie od modernismu / Charles A. Perrone, 1996
• Cambridge historie latinskoamerické literatury. Svazek 3, brazilská literatura / Roberto González Echevarría., 1996
• Tropické cesty: eseje o moderní brazilské literatuře / Randal Johnson., 1993
• Brazilská literatura: bibliografie výzkumu / David William Foster., 1990
• Neklidné já: já a společnost v poezii Carlos Drummond de Andrade / Ricardo Sternberg., 1986
• Carlos Drummond de Andrade a jeho generace: sborník / Frederick G Williams., 1986
• Poezie a poetika Carlose Drummonda de Andrade; diss. / John Gledson., 1979
• Téma lidské komunikace v poezii Carlose Drummonda de Andrade, článek / Mary Patricia O'Brien, 1970

portugalština

• Drummond cordial / Jerônimo Teixeira., 2005
• A rima na poesia de Carlos Drummond de Andrade & outros ensaios / Hélcio de Andrade Martins., 2005
• Drummond, a magia lúcida / Marlene de Castro Correia., 2002
• Leituras de Drummond / Flávio Loureiro Chaves, 2002
• Drummond: um olhar amoroso / Luzia de Maria, 2002
• Prosa à luz da poesia em Carlos Drummond de Andrade / Regina Souza Vieira, 2002
• Carlos Drummond de Andrade: a poética do cotidiano / Maria Veronica Aguilera, 2002
• Drummond, poesia e experiência / Ivete Lara Camargos Walty, 2002
• Drummond revisitado / Chantal Castelli, 2002
• Coração partido: umaalise da poesia reflexiva de Drummond / Davi Arrigucci Júnior, 2002
• Drummond: da rosa do povo à rosa das trevas / Vagner Camilo, 2001
• Carlos Drummond de Andrade / Francisco Achcar, 2000
• Ideologie e forma literária em Carlos Drummond de Andrade / Lucila Nogueira, 1990

španělština

• Una poética de la despreocupación: modernidad e identidad en cuatro poetas latinoamericanos / Rafael Rodríguez, 2003
• Drummond, el poeta en el tiempo / Affonso Romano de Sant'Anna, 2003
• Las retoricas de la decadencia: Martí, Palés, Drummond / Maribel Roig, 2001
• Estado de alerta y estado de inocencia: Algunas reflexiones sobre la poesía y el arte / E Bayley, 1996
• Manuel Bandeira, Cecilia Meireles, Carlos Drummond de Andrade / Cipriano S Vitureira, 1952

externí odkazy

• Confidência do Itabirano. Důvěrnost Itabirano na Youtube
• E agora José? Co teď José? na Youtube
• DVD filmu O Amor Natural od Heddy Honigmanna o erotické poezii Carlose Drummonda de Andrade
• [Hudba] O Amor Natural, erotická poezie Carlose Drummonda de Andrade přeložená do hudby Georgia Dias & Boca
• Slon, přeložil Mark Strand. Z Radlice, 1975.
• Uprostřed cesty, přeložila Elizabeth Bishop.
• (v portugalštině) Životopis Carlose Drummonda de Andrade .
• Carmos Drummond de Andrade zaznamenáno v audio literárním archivu hispánské divize 29. července 1974

Reference