Paulo Moura - Paulo Moura

Tento článek je o brazilském hudebníkovi. Portugalský trenér házené pro Tunisko viz Paulo de Moura. Pro další použití viz Moura (disambiguation).
Paulo Moura
Paulo Moura (1972). Tif
Základní informace
narozený(1932-07-15)15. července 1932
São José do Rio Preto, Sao Paulo, Brazílie
Zemřel12. července 2010(2010-07-12) (ve věku 77)
Rio de Janeiro, Brazílie
Žánryjazz
houpačka
choro
Nástrojeklarinet
saxofon
Aktivní roky1956–2010
webová stránkawww.paulomoura.com.br

Paulo Moura (15. července 1932 - 12. července 2010[1]) byl brazilský klarinetista a saxofonista.

Narozen v São José do Rio Preto, kde jeho otec byl mistrem pochodové kapely a povzbudil svého syna, aby se učil jako krejčí,[2] Paulo místo toho studoval na Národní hudební škole a vystupoval s Brazilským symfonickým orchestrem. Byl prvním černým umělcem, který se stal prvním klarinetistou v Městském divadelním orchestru.[2] Objevil se v noci na Bossa Nova Carnegie Hall v roce 1962 s Sérgio Mendes,[2] ti dva také vystupují na Dělová koule Adderley album z roku 1962, Dělová koule Bossa Nova. V roce 1992 získal cenu Sharp pro nejpopulárnějšího instrumentalistu roku.[2]

Jeho CD Paulo Moura e Os Oito Batutas byl uveden v seznamu Barnes & Noble jako jedno z 10 nejlepších doporučení roku pro rok 1998.[2] V letech 1997 až 1999 působil ve Státní radě pro kulturu v Rio de Janeiro, radní Federální rady pro hudbu a předseda muzejní nadace obrazu a zvuku.[2] V roce 2000 se Moura stala prvním brazilským instrumentalistou, který vyhrál latinu Grammy.[2] Moura zemřel lymfom tři dny před jeho 78. narozeninami.[3][4] Na svém posledním neformálním hudebním shromáždění, které se konalo 10. července 2010,[5] a zahrnuty David Feldman (hudebník), pt: Daniela Spielmann, pt: Marcello Gonçalves, pt: Gabriel Moura, pt: Humberto Araujo a pt: Wagner Tiso. Byl ženatý s Halinou Grynbergovou a měl dva syny, Pedra a Domingose.[6]

Diskografie

  • Moto Perpétuo. Chantecler, 1956.
  • Sweet Sax. RCA Victor, 1957.
  • Escolha e Dance com Paulo Moura. Sinter Discos, 1959.
  • Paulo Moura Interpreta Radamés Gnatalli. Kontinentální, 1960.
  • Tangos e Boleros. Chantecler, 1962.
  • Dělová koule Bossa Nova (1962), s Dělová koule Adderley
  • Udělejte Bossa Nova s ​​Herbie Mannem, Latinská horečka (1962), s Herbie Mann
  • Paulo Moura e Quarteto. Equipe, 1968.
  • Paulo Moura e Hecteto: Mensagem. Equipe, 1969.
  • Paulo Moura e Hecteto: Fibra. Equipe, 1970.
  • Pilantocracia. Equipe, 1971.
  • Confusão Urbana, Suburbana e Rural. RCA Victor, 1976.
  • Koncert. Kuarup, 1981.
  • Paulo Moura e Clara Sverner. Odeon, 1983.
  • Mistura e Manda. Kuarup, 1984.
  • Paulo Moura e Clara Sverner: Vou Vivendo. Kuarup, 1986.
  • Paulo Moura e Clara Sverner: Vou Vivendo. Odeon, 1986.
  • Gafieira atd. E Tal. Kuarup, 1986.
  • Paulo Moura e Clara Sverner Interpretam Pixinguinha. CBS, 1988.
  • Quarteto Negro: Paulo Moura, Jorge Degas, Zezé Mota e Djalma Corrêa. Kuarup, 1988.
  • Paulo Moura Interpreta Dorival Caymmi. Chorus, 1991.
  • Rio Nocturne. Messidor, 1992.
  • Dois Irmãos: Paulo Moura e Raphael Rabello. Milestone Records, 1992.
  • Paulo Moura e Wagner Tiso. Tom Brasil, 1996.
  • Paulo Moura e Os Batutas. Rob Digital, 1997. Vítěz ceny 2000 Latin Grammy.
  • Nálada Ingenuo: duo Paulo Moura a Cliff Korman. Jazzheads, 1999.
  • Paulo Moura visita Jobim e Gershwin. Pau Brasil, 2000.
  • K-Ximblues. Rob Digital, 2002.
  • Estação Leopoldina. MecBR, 2003.
  • El Negro del blanco. Biscoito Fino, 2004.
  • Fruto Maduro s André Sachsem, Biscoito Fino 2012

Reference

  1. ^ „MEMÓRIA: Paulo Moura silencia“ Zero Hora v portugalštině, 15. července 2010
  2. ^ A b C d E F G „Paulo Moura“. Cantaloupe Music Productions Inc. Archivovány od originál 1. prosince 2005. Citováno 2009-08-06.
  3. ^ „Músico Paulo Moura morre aos 77“. Folha.com. 13. července 2010. Citováno 13. července 2010.
  4. ^ „Interview with Seu Jorge“ Zvolat! Časopis, srpen 2010 v portugalštině, 15. července 2010
  5. ^ „Sarau para Paulo Moura“. Cantaloupe Music Productions. Citováno 29. srpna 2016.
  6. ^ Phillips, Tom (22. července 2010). „Brazilský hudebník přivedl na svět bossa novu“. Zeměkoule a pošta.

externí odkazy