Sivuca - Sivuca

Sivuca
Sivuca v roce 1972
Základní informace
Rodné jméno	Severino Dias de Oliveira
narozený	(1930-05-26)26. května 1930 Itabaiana, Paraíba, Brazílie
Zemřel	14. prosince 2006(2006-12-14) (ve věku 76) João Pessoa, Paraíba
Žánry	Latina, jazz
Zaměstnání (s)	Hudebník, skladatel
Nástroje	Akordeon, kytara
Aktivní roky	50. – 2. Léta 20. století

Severino Dias de Oliveira (26. Května 1930 - 14. Prosince 2006), odborně známý jako Sivuca, byl Brazilec harmonikář, kytarista a zpěvák. Kromě svého domovského státu Paraíba a města Recife a Rio de Janeiro, pracoval a žil v Paříž, Lisabon, a New York City přerušovaně.

V 80. letech pracoval se skandinávskými jazzovými hudebníky. Jeho nejznámější písně jsou „João e Maria“ s texty od Chico Buarque a „Feira de Mangaio“, pojmenované podle řemeslných trhů v severovýchodní Brazílii. Používal provizorní nástroje vedle konvenčních a kombinoval tradiční regionální styly jako např forró a choro s jazzem, bossa nova a klasická hudba. Sivuca a Hermeto Pascoal, oba všestranní multiinstrumentalisté s albinismus, pracovali společně a někdy jsou navzájem zaměňováni.

Kariéra

Jeho profesionální kariéra začala v roce Pernambuco kam šel ve věku 15 let a pokračoval ve svém prvním albu s Humberto Teixeira (1950), vedoucí k práci v rozhlase a televizi v Rio de Janeiro od roku 1955. S „Os Brasileiros“ cestoval po Evropě (1958).

New York 1964-1976

Přestěhoval se do New York City (1964–76) a pracoval s Miriam Makeba a Harry Belafonte mezi ostatními. Archivní záběry jeho práce s Makebou lze vidět v Mika Kaurismäki dokumentární film Mami Afrika (2011). Makeba zahrnoval jeho baião naladit „(Adeus) Maria Fulô“ na jejím albu z roku 1966 Vše o Miriam. Nahrával s Putte Wickman (P.W. & Sivuca, 1969),

1980

Nahrával s Ulf Wakenius "Guitars Unlimited" (1987) a Sylvia Vrethammar (Rio de Janeiro modrá, 1985; Rendezvois v Riu, 1995). Jeho skupina „Sivuca Brazilian Group“ cestovala po Skandinávii v roce 1990.

Poslední roky

On byl hospitalizován 12. prosince a zemřel 14. prosince 2006, po dvouletém boji s rakovina.^[1]

Diskografie

• Motivo Para Dancar č. 2 (Copacabana, 1957)
• Motivo Para Dancar (Copacabana, 1958)
• Ve Se Gostas (Odeon, 1959)
• Putte Wickman potká Sivuca (Swedisc, 1966)
• Zlatá kytara Bossa Nova (Repríza, 1968)
• Bossa Nova (Music Hall, 1968)
• Sivuca (Repríza, 1969)
• Rendez-Vous a Rio (Barclay, 1969)
• Radost s Oscarem Brownem Jr., Jean Paca (RCA Victor, 1970)
• Žijte u Village Gate (Vanguard, 1975)
• Gravado Ao Vivo (RCA, 1977)
• Sivuca (Copacabana, 1978)
• Forro e Frevo (Copacabana, 1980)
• Cabelo de Milho (Copacabana, 1980)
• Vou Vida Afora (Copacabana, 1981)
• Forro e Frevo sv. 2 (Copacabana, 1982)
• Forro e Frevo sv. 3 (Copacabana, 1983)
• Onca Caetana (Copacabana, 1983)
• Forro e Frevo sv. 4 (Copacabana, 1984)
• Sivuca a Chiquinho Do Acordeon (Barclay, 1984)
• Chiko's Bar (Sonet, 1985)
• Som Brasil (Young, 1985)
• Pojďme Vamos (Sonet, 1987)
• Sanfonae e Realejo (3M, 1987)
• Um Pe No Asfalto, Um Pe Na Buraqueira (Copacabana, 1990)
• Jeden dobrý tah (Music Partner, 1992)
• Pau Doido (Kuarup, 1992)
• Enfim Solo (Kuarup, 1997)
• Cada Um Belisca Um Pouco (Biscoito Fino, 2004)
• Sivuca Sinfonico (Biscoito Fino, 2004)
• Terra Esperanca (Kuarup, 2006)
• Sivuca e Quinteto Uirapuru (Kuarup, 2010)

Reference