Kongres albánského pravopisu - Albanian Orthography Congress - Wikipedia

Kongres albánského pravopisu
Kongresi i Drejtshkrimit.svg
Nativní jméno Kongres i Drejtshkrimit të Gjuhës Shqipe
datum20. - 25. listopadu 1972 (1972-11-20 – 1972-11-25)
UmístěníTirana, Albánská lidová socialistická republika
TémaJeden národ, jeden jazyk
ZpůsobitZavést jednotný standard psaného albánštiny
PořadatelÚstav jazykovědy a literatury
Účastníci87
VýsledekZavedení standardizovaného albánského jazyka

The Kongres albánského pravopisu (Albánec: Kongres i Drejtshkrimit të Gjuhës Shqipe) byl lingvistika událost konaná v Tirana, Albánská lidová republika v roce 1972. Založila poprvé sjednocenou ortografický pravidla Albánský jazyk které se dodnes používají.[1]

Pozadí

Úsilí o zavedení jednotných pravopisných pravidel pro albánský jazyk začalo v roce 1916 s Literární komise, v Shkodër, jehož cílem bylo především nastolení literárního standardu a nastolení „co nej fonetičtějšího“ přístupu budoucího souboru pravopisných pravidel.[2] Po druhá světová válka, rozdíly a rozdíly mezi psaním zevnitř Albánie a jeho přilehlé albánské osídlené oblasti se staly viditelnými. Se založením University of Priština a šíření Albánská literatura v Jugoslávie, sjednocení pravopisných pravidel se stalo klíčovým. Vážné pokusy byly učiněny v 60. léta směrem k normalizaci, počínaje publikací Předpisy a pravidla pro shqipes (Pravidla pravopisu albánského jazyka) společným projektem University of Tirana a Ústav jazykovědy a literatury vedené Androkli Kostallari.[3] V roce se konala konference Priština v roce 1968 se konala lingvistická konference v Prištině (Alb: Konsulta gjuhësore e Prishtinës), kde se dosud používaná literární norma v Albánii a založená na Tosk albánský dialekt byl přijat Albánci Jugoslávie na úkor Ghegský dialekt.[2][4]

událost

Fotografie z jednoho ze zasedání, listopad 1972

Kongres se konal v Tiraně ve dnech 20. až 25. listopadu 1972. Jeho mottem bylo „Jeden národ, jeden jazyk“.[5] Organizátorem byl Ústav jazykovědy a literatury (Instituti i gjuhësisë) a univerzita v Tiraně. 87 delegátů z Albánie, Jugoslávie a Arbëreshë účastnil.[6] Kongres vydal rezoluci, která stanovila pravidla a principy standardního albánského pravopisu, jak byly vyvinuty do té doby. Závěry kongresu dále rozpracovala komise po nasazení (Androkli Kostallari, Eqerem Çabej, Mahir Domi, Emil Lafe)[7] který svazky publikoval a distribuoval Pravopis albánského jazyka (Alb: Drejtshkrimi i gjuhës shqipe) z roku 1973[8] a Ortografický slovník albánského jazyka (Alb: Fjalor drejtshkrimor i gjuhës shqipe) z roku 1976.[2][4]

Standard stanovený na kongresu je stále platný i dnes s velmi malými změnami na jiných nedávných albánských konferencích souvisejících s jazykem.[9]

Pozoruhodné účastníci

Následující seznam významných účastníků byl signatáři rozhodnutí přijatého kongresem nových pravopisných standardů:[6]

Důležitost

Kongres byl milníkem v historii albánského jazyka.[11] Sjednocení pravopisu bylo zásadní pro identitu albánského jazyka. Za velký úspěch bylo považováno zahrnutí jugoslávské literatury a tisku pod záštitou jazykových autorit v Tiraně,[12] čímž přispívá k silnější jednotné albánské identitě.

Kritika

Arshi Pipa, byl jedním z nejsilnějších kritiků té doby ke kongresu a pravidlům, která vyšla, pokud by to bylo kvůli zbavení prvku Gheg ve prospěch toho Toska.[11] Podobné diskuse pokračují dodnes. Kromě omezení vyvolaných mladým věkem akademických institucí v albánském světě byly vzneseny hluboké obavy kvůli kritériím výběru delegátů za účelem splnění komunistické politické agendy, účasti jednoduchých učitelů základních škol bez akademického vzdělání, nízké počet akademické tituly delegátů celkově, stejně jako nespecifická albánská jazyková koncentrace těch, kteří měli akademické tituly. Konkrétně 72 z 85 nemělo vědecký titul, z 15 dalších 5 z nich mělo vědecké tituly v jiných oborech (ne lingvistice). Z 5 lingvistů s vědeckými tituly byl jeden ruský jazyk (Kostallari). U ostatních byly více než 2/3 delegátů jediným cizím jazykem - ruským nebo ruským Srbochorvatský. 37 z delegátů se nedostalo na vstup do Albánský encyklopedický slovník (Alb: Fjalori Enciklopedik Shqiptar).[6]

Mnoho dalších vědců a albanologů reagovalo ve prospěch rozhodnutí kongresu a zaslalo petice premiér Edi Rama že norma by neměla být revidována.[13] Kristo Frashëri, hlavní albánská osobnost v oblasti historie, odmítl jakoukoli kritiku. Podle Frashëriho „jazyk není monopolem lingvistů, patří všem, kdo jazykem hovoří, standard zahrnoval také mnoho aspektů ghegského dialektu a že dva standardy pravopisu by vedly ke dvěma samostatným národům, stejně jako Chorvati a Srbové ".[14]

Viz také

Reference

  1. ^ Akademie věd PSR v Albánii, Historický ústav (1988), Historie socialistické výstavby Albánie, 1944-1975, Tirana: "8 Nënorti" Pub. House, str. 324, OCLC  22785544
  2. ^ A b C Linda Mëniku; Héctor Campos (2011), Objevování učebnice Albánec I., University of Wisconsin Press, s. xii, ISBN  9780299250843, OCLC  682895095
  3. ^ Předpisy a pravidla pro projekt: projekt
  4. ^ A b Leonard Newmark; Philip Hubbard; Peter R. Prifti (1982), Standardní albánština: referenční gramatika pro studenty „Standard Albanian: a reference grammar for students, str. 8, ISBN  9780804711296, OCLC  8417661
  5. ^ Monika Shehi (2007), Když se East setká se západem: zkoumání diskurzu ve třídě na albánském sociálně-politickém křižovatce, Disertační práce: Ph.D. University of South Carolina, str. 44, ISBN  9780549128137, OCLC  86128098
  6. ^ A b C Kastriot Myftaraj (30. července 2012), Biografie a bezpečnost delegátů Kongresit Drejtshkrimit vitit 1972 [Skrytá biografie delegátů kongresu pravopisu z roku 1972] (v albánštině), Telegraf, s. 10–11, archivovány od originál dne 12. července 2013
  7. ^ Jani Thomaj (1974), „Drejshkrimi i gjuhes shqipe“ [pravopis albánského jazyka], Ylli, Odborový svaz mládeže Albánie (5): 23, ISSN  0513-5486, OCLC  5436004
  8. ^ WorldCat - Drejtshkrimi i gjuhës shqipe
  9. ^ Seit Mancaku: Gjuha standarde i ka qëndruar kohës [Seit Mancaku: Standardní jazyk v průběhu času odolával] (v albánštině), Koha TV, 16. dubna 2013, ... prof. Seit Mancakut, i cili mendon se „gjuha standarde e vendosur në Kongresin e Drejtshkrimit (më 1972), i ka qëndruar kohës“ ... 41 vjet më pas, historianë dhe akademikët e gjuhës, janë përfshirë shpesh mbi může být překonáno apo jo standardi i vendosur më 1972-in.
    přeloženo
    [Prof. Seit Mancaku, který si myslí, že „standardní jazyk zavedený v Kongresu pravopisu odolával v čase“ ... o 41 let později byli historici a lingvističtí akademici zapojeni do debat, které se v kostce pojednají o rozhodnutí, zda bude standard stanovený v roce 1972 by se mělo dotknout nebo ne.]
  10. ^ Ndërron jetë akademik Besim Bokshi, varrimi të dielën në orën 17 [Akademik Besim Bokshi zemřel, pohřeb v neděli] (v albánštině), Koha, 16. 8. 2014, archivovány od originál dne 06.02.2016, vyvoláno 2016-01-28
  11. ^ A b Peter Prifti (1989), „KRITIKA PIPY Z JEDNOTNÉHO LITERÁRNÍHO ALBÁNSKA“, South Slav Journal, Dositey Obradovich Circle, 12-13: 12, ISSN  0141-6146, OCLC  6687185
  12. ^ Robert Elsie (2010), Historický slovník Albánie „Historické slovníky Evropy (2. vyd.), Scarecrow Press, s. 1“ xli, ISBN  9780810861886
  13. ^ Akademia e Shkencave: Nuk prekim bazat e shqipes standarte [Akademie věd: Nedotkneme se základu albánského jazykového standardu] (v albánštině), Gazeta Panorama, 06.05.2014
  14. ^ Kristo Frashëri: Dy standarde na çojnë në 2 combe, si serbët e kroatët [Kristo Frashëri: Dva standardy nás vedou ke dvěma národům, jako jsou Srbové a Chorvati] (v albánštině), Koha TV, 05.05.2014