Lidská práva v Albánii - Human rights in Albania

Albánie
Erb Albánie.svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Albánie
Ústava

Aktuální problémy týkající se lidská práva v Albánie zahrnout domácí násilí, ojedinělé případy mučení, a policejní brutalita, obecný stav vězení, obchodování s lidmi a sexem a LGBT práva.[1]

Dějiny

V době Enver Hoxha Vedení (1944-1985) komunistická Albánie byla označena za jednu z nejrepresivnějších zemí ve východní Evropě, nicméně od roku 1992 bylo pod vedením Demokratické strany provedeno několik liberalizujících reforem.[2]

Obchodování s lidmi

Roste povědomí o obchodování s lidmi jako otázka lidských práv v Evropě (viz hlavní článek: Obchodování s lidmi v Albánii ). Konec komunismu přispěl ke zvýšení obchodování s lidmi, přičemž většinu obětí tvořily ženy nucené k prostituci.[3][4]

Albánie je zemí původu a tranzitní zemí pro osoby, zejména ženy a děti, obchodované za účelem sexuálního vykořisťování. Albánská vláda prokázala určité odhodlání bojovat proti obchodování s lidmi, ale byla kritizována za to, že plně nedodržuje minimální standardy pro eliminaci obchodování s lidmi a že nepřijala účinná opatření na ochranu svědků.[1][5]

Mučení a smrt ze strany úřadů

Od začátku roku 1994 Amnesty International obdržela zprávy o událostech, při nichž jsou příslušníci albánské policie údajně špatně zacházeni s lidmi během zatčení nebo zadržení, někteří dokonce kvůli tomuto ošetření zemřeli. Uvádí se, že účastníci utrpěli zranění, jako jsou modřiny, zlomené zuby nebo řezné rány kteří potřebovali lékařské ošetření nebo dokonce přijetí do nemocnice. Některé případy špatného zacházení se rovnaly mučení. Mnoho z těchto porušení bylo namířeno proti členům nebo příznivcům Socialistické strany (přejmenované komunistické strany). Mezi další oběti patří homosexuálové, členové Řecká menšina a bývalí političtí vězni. Stíhání policistů za mučení nebo špatné zacházení se zdá být vzácné.[6]

Amnesty International rovněž uvádí, že mučení a špatné zacházení se zadrženými jsou v Albánii běžné i dnes.[7]

Násilí a diskriminace žen

Téměř 60% žen ve venkovských oblastech trpí fyzickým nebo psychickým násilím a téměř 8% je obětí sexuálního násilí. Ochranné příkazy jsou často porušovány. V roce 2014 albánský helsinský výbor (AHC) uvedl, že počet obětí vražd žen je stále vysoký.[8]

Komisař pro ochranu před diskriminací vyjádřil obavy ohledně zákona o registraci rodiny, který diskriminuje ženy. Výsledkem je, že hlavy domácností, které jsou v drtivé většině muži, mají právo změnit bydliště rodiny bez souhlasu svých partnerů.[8]

Násilí na dětech

V roce 2015 UNICEF uvedl, že 77% dětí bylo doma podrobeno nějaké formě násilného trestu. Stovky dětí jsou nuceny žebrat nebo jsou vystaveny jiným formám nucené práce v tuzemsku a dokonce i v zahraničí.[8]

Revenge Attacks

Nejméně 70 rodin je uvězněno z důvodu strachu z pomstychtivých útoků.[8]

Porušení lidských práv řecké menšiny

Vláda porušuje lidská práva v Albánii, která se podle organizací pro lidská práva zaměřila na řecké menšinové obyvatelstvo prostřednictvím policie a tajné služby.[9] Řecké komunity byly terčem rozvojových projektů a jejich domovy byly zničeny při údajném etnickém cílení na Severní Epirus Řekové z jižní Albánie,[10] kde jsou domy systematicky ničeny. Podle Amnesty International také došlo k případům špatného zacházení s příslušníky řecké menšiny ze strany úřadů.[6]

Etnická řecká menšina si také stěžovala na neochotu vlády uznat etnická řecká města mimo „menšinové zóny komunistické éry“, používat řečtinu v oficiálních dokumentech a na veřejných značkách v etnických řeckých oblastech nebo zahrnout více etnických Řeků do veřejné správy.[11][12][13][14][15][16][17][18][19] V roce 2008 vložila vláda do EU několik nových dopravních značek Himara okres psaný v albánštině a angličtině, ale ne v řečtině. Etnický řecký starosta Himary nařídil odstranění těchto znaků a vláda ho obvinila ze zničení vládního majetku.[11]

Výroční zpráva USA za rok 2012 zmiňuje, že vznik pronikavých nacionalistických skupin, jako je Red and Black Alliance (RBA) zvýšilo etnické napětí u řeckých menšinových skupin.[15]

Viz také

Reference

  1. ^ A b „Země“. www.amnesty.org. Citováno 2019-06-19.
  2. ^ Fred., Abrahams (1996). Lidská práva v postkomunistické Albánii. Human Rights Watch / Helsinki (Organizace: USA). New York: Human Rights Watch. ISBN  1564321606. OCLC  34677470.
  3. ^ Evropská rada Archivováno 2008-02-14 na Wayback Machine
  4. ^ „Brutální odysea moderního otroka“. BBC novinky. 3. listopadu 2004.
  5. ^ Ministerstvo zahraničí USA „ALBÁNIE (ÚROVEŇ 2) Albánie je zdrojovou zemí pro ženy a děti obchodované za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce, převážně do Řecka a Itálie, kde je pak mnoho obětí dále přepravováno do Spojeného království, Francie a Nizozemska. Albánské děti, zejména etnické Romy a Egypťané, jsou nadále obchodovány externě kvůli nucenému žebrání. Regionální a mezinárodní odborníci se domnívají, že Albánie se jako tranzitní země pro obchodování se západními Evropami výrazně snížila. Albánská vláda plně nedodržuje minimální standardy za účelem odstranění obchodování s lidmi; k tomu však vyvíjí značné úsilí. Vláda byla i nadále odhodlána monitorovat a předcházet obchodování s lidmi v hlavních přístavech země a vytvořila úspěšné zákazy. Implementace albánských nástrojů proti obchodování s lidmi však zůstala nedostatečná a kritická oblast zájmu. Větší, proaktivní kroky v oblasti ochrany a reintegrace k zajištění bezpečnosti obětí. Vláda musí kromě zlepšení prevence u zranitelných skupin uplatňovat dostupné zákony a programy. Rovněž je třeba řešit korupci spojenou s obchodováním.
    Stíhání
    V roce 2004 vláda Albánie pokračovala v zatýkání, stíhání a odsouzení obchodníků s lidmi. Její soudy stíhaly 132 obchodníků s lidmi a vynesly 121 odsouzení. Je chvályhodné, že více než polovina trestů během sledovaného období byla delší než pět let a 30 obchodníků s lidmi bylo odsouzeno na více než deset let vězení. V září 2004 přijala vláda právní předpisy, které zahrnují rozsáhlá ustanovení o propadnutí občanského majetku a požadují, aby obviněný obchodník s lidmi prokázal legitimitu zdrojů bohatství. Státní zástupci však ještě nemuseli použít ustanovení o propadnutí. Závažná omezení zdrojů a korupce vládních úředníků nadále brání úsilí v boji proti obchodování s lidmi. Vláda pokračovala ve vyšetřování zapojení policie do obchodování s lidmi; v roce 2004 byli vyšetřováni čtyři policisté pro trestné činy spojené s obchodováním. Vláda ve sledovaném období nestíhá ani neodsuzuje žádné úředníky za spoluúčast na obchodování.
    Ochrana
    Vláda poskytla určitá zařízení a personál na pomoc obětem obchodování s lidmi a provozuje vlastní národní přijímací středisko; Nevládní organizace mají dva další přístřešky. Vláda zahájila práce na národním mechanismu doporučení zahrnujícím donucovací orgány, sociální služby a partnery nevládních organizací s cílem zlepšit počáteční postupy identifikace, přijetí, ochrany a reintegrace obětí navrátilců. Policie mírně zvýšila počet ad hoc doporučení do útulků v Albánii prostřednictvím IOM a nevládních organizací. Policie předala 274 obětí Centru Vatra, přední nevládní nevládní organizaci v Albánii poskytující obětem útočiště a reintegrační služby. Řada policejních ředitelství zejména otevřela svá dočasná útočiště pro ubytování obětí obchodování s lidmi. Předpisy nezbytné k provádění opatření na ochranu svědků přijaté v roce 2003 však ještě nebyly dokončeny. V roce 2004 zavedla albánská vláda program přemisťování svědků a přijala zvláštní ustanovení o ochraně svědků, která umožňují svědkům ohroženým v případech obchodování s lidmi vypovídat prostřednictvím vzdáleného videozáznamu. Program zůstává nefinancovaný.
    Prevence
    V roce 2004 vláda provedla několik preventivních programů a nadále odpovídala především na provádění nevládních organizací a mezinárodních organizací. Ministerstvo školství začalo začleňovat preventivní aktivity do školních osnov. V roce 2004 přijala vláda nově vylepšený strategický rámec a národní akční plán, který nastiňuje komplexní a cílený přístup k obchodování s lidmi. Bylo však financováno nebo zahájeno několik aspektů plánu. V únoru 2005 vláda také dokončila svoji strategii a akční plán obchodování s dětmi. "
  6. ^ A b ALBÁNIE: PORUCHA UKONČENÍ POLICEJNÍHO OŠETŘOVÁNÍ MNOŽSTVÍ A ÚMRTÍ VE VLASTNICTVÍ
  7. ^ LIDSKÁ PRÁVA ALBÁNIE
  8. ^ A b C d „Lidská práva v Albánii“. Archivovány od originál dne 2018-01-14. Citováno 2017-11-02.
  9. ^ „Albánie: Řecká menšina“. www.hrw.org. Citováno 2019-06-19.
  10. ^ „Οι Αλβανοί αρπάζουν σπίτια από τους Βορειοηπειρώτες“. www.himara.gr (v řečtině). Citováno 2019-06-19.
  11. ^ A b Ministerstvo zahraničí Spojených států ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2008]
  12. ^ Ministerstvo zahraničí Spojených států ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2009]
  13. ^ ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2010
  14. ^ ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2011
  15. ^ A b ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2012
  16. ^ ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2013
  17. ^ ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2014
  18. ^ ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2015
  19. ^ ZPRÁVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ALBÁNIE 2016