Provincie Thajska - Provinces of Thailand

The Provincie Thajska jsou součástí vláda Thajska který je rozdělen na 76 provincie (Thai: จังหวัด, RTGS: changwat, výrazný [t͡ɕāŋ.wàt]) správná a jedna zvláštní správní oblast (Thai: เขต ปกครอง ส่วนท้องถิ่น รูป แบบ พิเศษ), představující kapitál Bangkok.^[3][4][5] Jsou to primární místní vládní jednotky a dělí se na amfy (okresy) a působí také jako právnické osoby. Každá provincie je vedena guvernérem (ผู้ ว่า ราชการ จังหวัด phu wa ratchakan changwat), který je jmenován ústřední vládou.

Provincie a správní oblasti

Těsnění	název	Jméno (v thajštině)	Počet obyvatel (2020)[1]	Plocha (km2)[2]	Hustota obyvatel	Jmenovec město	HS[6]	ISO[7]	FIPS
	Bangkok (zvláštní administrativní oblast)	กรุงเทพมหานคร	5,787,932	1,565	3,620.6	Bangkok	BKK	TH-10	TH40
	Amnat Charoen	อำนาจเจริญ	378,438	3,161	119.7	Amnat Charoen	ACR	TH-37	TH77
	Ang Thong	อ่างทอง	279,654	968	288.9	Ang Thong	ATG	TH-15	TH35
	Bueng Kan	บึงกาฬ	424,091	4,306	98.5	Bueng Kan	BKN	TH-38	TH81
	Buriram	บุรีรัมย์	1,595,747	10,322	154.6	Buriram	BRM	TH-31	TH28
	Chachoengsao	ฉะเชิงเทรา	720,113	5,351	134.6	Chachoengsao	CCO	TH-24	TH44
	Chai Nat	ชัยนาท	326,611	2,470	132.2	Chai Nat	CNT	TH-18	TH32
	Chaiyaphum	ชัยภูมิ	1,137,357	12,778	89.0	Chaiyaphum	CPM	TH-36	TH26
	Chanthaburi	จันทบุรี	537,698	6,338	84.8	Chanthaburi	CTI	TH-22	TH48
	Chiang Mai	เชียงใหม่	1,779,254	20,107	88.5	Chiang Mai	CMI	TH-50	TH02
	Chiang Rai	เชียงราย	1,298,304	11,678	111.2	Chiang Rai	CRI	TH-57	TH03
	Chonburi	ชลบุรี	1,558,301	4,363	357.2	Chonburi	CBI	TH-20	TH46
	Chumphon	ชุมพร	511,304	6,009	85.1	Chumphon	CPN	TH-86	TH58
	Kalasin	กาฬสินธุ์	983,418	6,947	141.6	Kalasin	KSN	TH-46	TH23
	Kamphaeng Phet	กำแพงเพชร	727,807	8,607	84.6	Kamphaeng Phet	KPT	TH-62	TH11
	Kanchanaburi	กาญจนบุรี	895,525	19,483	46.0	Kanchanaburi	KRI	TH-71	TH50
	Khon Kaen	ขอนแก่น	1,802,872	10,886	165.6	Khon Kaen	KKN	TH-40	TH22
	Krabi	กระบี่	476,739	4,709	101.2	Krabi	KBI	TH-81	TH63
	Lampang	ลำปาง	738,316	12,534	58.9	Lampang	LPG	TH-52	TH06
	Lamphun	ลำพูน	405,075	4,506	89.9	Lamphun	LPN	TH-51	TH05
	Loei	เลย	642,950	11,425	56.3	Loei	LEI	TH-42	TH18
	Lopburi	ลพบุรี	755,556	6,200	121.9	Lopburi	LRI	TH-16	TH34
	Mae Hong Son	แม่ฮ่องสอน	284,138	12,681	22.4	Mae Hong Son	MSN	TH-58	TH01
	Maha Sarakham	มหาสารคาม	962,665	5,292	181.9	Maha Sarakham	MKM	TH-44	TH24
	Mukdahan	มุกดาหาร	353,174	4,340	81.4	Mukdahan	MDH	TH-49	TH78
	Nakhon Nayok	นครนายก	260,751	2,122	122.9	Nakhon Nayok	NYK	TH-26	TH43
	Nakhon Pathom	นครปฐม	920,030	2,168	424.4	Nakhon Pathom	NPT	TH-73	TH53
	Nakhon Phanom	นครพนม	719,136	5,513	130.4	Nakhon Phanom	NPM	TH-48	TH73
	Nakhon Ratchasima	นครราชสีมา	2,646,401	20,494	129.13	Nakhon Ratchasima	NMA	TH-30	TH27
	Nakhon Sawan	นครสวรรค์	1,059,887	9,598	110.4	Nakhon Sawan	NSN	TH-60	TH16
	Nakhon Si Thammarat	นครศรีธรรมราช	1,561,927	9,943	157.1	Nakhon Si Thammarat	NRT	TH-80	TH64
	Nan	น่าน	478,227	11,472	41.7	Nan	NAN	TH-55	TH04
	Narathiwat	นราธิวาส	808,020	4,475	180.6	Narathiwat	NWT	TH-96	TH31
	Nong Bua Lamphu	หนองบัวลำภู	512,780	3,859	132.9	Nong Bua Lam Phu	NBP	TH-39	TH79
	Nong Khai	หนองคาย	522,311	3,027	172.6	Nong Khai	NKI	TH-43	TH17
	Nonthaburi	นนทบุรี	1,265,387	622	2,034.4	Nonthaburi	NBI	TH-12	TH38
	Pathum Thani	ปทุมธานี	1,163,604	1,526	762.5	Pathum Thani	PTE	TH-13	TH39
	Pattani	ปัตตานี	725,104	1,940	373.8	Pattani	PTN	TH-94	TH69
	Phang Nga	พังงา	268,788	4,171	64.4	Phang Nga	PNA	TH-82	TH61
	Phatthalung	พัทลุง	524,865	3,424	153.3	Phatthalung	PLG	TH-93	TH66
	Phayao	พะเยา	472,356	6,335	74.6	Phayao	PYO	TH-56	TH41
	Phetchabun	เพชรบูรณ์	992,451	12,668	78.3	Phetchabun	PNB	TH-67	TH14
	Phetchaburi	เพชรบุรี	485,191	6,225	77.9	Phetchaburi	PBI	TH-76	TH56
	Fichit	พิจิตร	536,311	4,531	118.4	Fichit	PCT	TH-66	TH13
	Phitsanulok	พิษณุโลก	865,247	10,816	80.0	Phitsanulok	PLK	TH-65	TH12
	Phra Nakhon Si Ayutthaya	พระนครศรีอยุธยา	820,188	2,557	320.8	Phra Nakhon Si Ayutthaya	AYA	TH-14	TH36
	Phrae	แพร่	441,726	6,539	67.6	Phrae	PŘED	TH-54	TH07
	Phuket	ภูเก็ต	416,582	543	767.2	Phuket	PKT	TH-83	TH62
	Prachinburi	ปราจีนบุรี	494,680	4,762	103.9	Prachinburi	PRI	TH-25	TH74
	Prachuap Khiri Khan	ประจวบคีรีขันธ์	554,116	6,368	87.0	Prachuap Khiri Khan	PKN	TH-77	TH57
	Ranong	ระนอง	193,370	3,298	58.6	Ranong	RNG	TH-85	TH59
	Ratchaburi	ราชบุรี	873,101	5,196	168.0	Ratchaburi	RBR	TH-70	TH52
	Rayong	ระยอง	734,753	3,552	206.9	Rayong	RYG	TH-21	TH47
	Roi Et	ร้อยเอ็ด	1,305,211	8,299	157.3	Roi Et	RET	TH-45	TH25
	Sa Kaeo	สระแก้ว	566,303	7,195	78.7	Sa Kaeo	SKW	TH-27	TH80
	Sakon Nakhon	สกลนคร	1,153,390	9,606	120.1	Sakon Nakhon	SNK	TH-47	TH20
	Samut Prakan	สมุทรปราการ	1,344,875	1,004	1,339.5	Samut Prakan	SPK	TH-11	TH42
	Samut Sakhon	สมุทรสาคร	584,703	872	670.5	Samut Sakhon	SKN	TH-74	TH55
	Samut Songkhram	สมุทรสงคราม	193,305	417	463.6	Samut Songkhram	SKM	TH-75	TH54
	Saraburi	สระบุรี	645,911	3,576	180.6	Saraburi	SRI	TH-19	TH37
	Satun	สตูล	323,586	2,479	130.5	Satun	STN	TH-91	TH67
	Zpívejte Buri	สิงห์บุรี	208,446	822	253.6	Zpívejte Buri	SBR	TH-17	TH33
	Sisaket	ศรีสะเกษ	1,472,859	8,840	166.6	Sisaket	SSK	TH-33	TH30
	Songkhla	สงขลา	1,435,968	7,394	194.2	Songkhla	SKA	TH-90	TH68
	Sukhothai	สุโขทัย	595,072	6,596	90.2	Sukhothai (Sukhothai Thani )	STI	TH-64	TH09
	Suphan Buri	สุพรรณบุรี	846,334	5,358	158.0	Suphan Buri	SPB	TH-72	TH51
	Surat Thani	สุราษฎร์ธานี	1,068,010	12,891	82.8	Surat Thani	SNI	TH-84	TH60
	Surin	สุรินทร์	1,396,831	8,124	171.9	Surin	SRN	TH-32	TH29
	Tak	ตาก	665,620	16,407	40.6	Tak	TAK	TH-63	TH08
	Trang	ตรัง	643,164	4,918	130.8	Trang	TRG	TH-92	TH65
	Trat	ตราด	229,958	2,819	81.6	Trat	TRT	TH-23	TH49
	Ubon Ratchathani	อุบลราชธานี	1,878,146	15,745	119.3	Ubon Ratchathani	UBN	TH-34	TH75
	Udon Thani	อุดรธานี	1,586,646	11,730	135.3	Udon Thani	UDN	TH-41	TH76
	Uthai Thani	อุทัยธานี	328,618	6,730	48.8	Uthai Thani	UTI	TH-61	TH15
	Uttaradit	อุตรดิตถ์	453,103	7,839	57.8	Uttaradit	UTD	TH-53	TH10
	Yala	ยะลา	536,330	4,521	118.6	Yala	YLA	TH-95	TH70
	Yasothon	ยโสธร	537,299	4,162	129.1	Yasothon	YST	TH-35	TH72

• Celkový počet obyvatel Thajska je k 31. prosinci 2019 66 558 935.^[1]
• Celková rozloha Thajska je 513 114 km².^[2]
• HS - Harmonizovaný systém popisu a kódování zboží.
• Kód FIPS je k 31. prosinci 2014 nahrazen ISO 3166.

Správa věcí veřejných

Thajská národní vládní organizace je rozdělena do tří typů: ústřední vláda (ministerstva, úřady a oddělení), zemská vláda (provincie a okresy ) a místní samospráva (Bangkok, Pattaya, zemské správní organizace atd.).

Provincie, jako součást provinční vlády, je spravována guvernérem (ผู้ ว่า ราชการ จังหวัด), který je jmenován ministrem vnitra. Bangkok, jako součást místní správy, je spravován společností zvanou Bangkokská metropolitní správa. Korporace je vedena guvernérem Bangkoku (ผู้ ว่า ราชการ กรุงเทพมหานคร), který je přímo volen občany Bangkoku.

Provincie jsou pojmenovány podle původního hlavního města, které dnes ještě nemusí být nejlidnatějším městem provincie. Také v několika provinciích byla administrativa přesunuta do nové budovy mimo město.

Dějiny

Před 1892

Mnoho provincií se datuje od polonezávislých místních náčelníků nebo království, které tvořily Ayutthaya království. Provincie byly vytvořeny kolem hlavního města (mezitím ) a zahrnoval okolní vesnice nebo satelitní města. Provincie byly spravovány buď guvernérem, který byl jmenován králem, nebo místní vládnoucí rodinou, která byla potomky starých králů a knížat této oblasti a ústřední král jim tuto výsadu udělil. Král de facto neměl jinou možnost, než vybrat si někoho z místní šlechty nebo ekonomicky silného muže, protože proti těmto místním mocenským skupinám by se správa stala nemožnou. Guvernér nebyl placen králem, ale místo toho financoval sebe a svou správu tím, že sám ukládal místní daně. Každá provincie byla povinna poslat každoroční poctu Bangkoku.

Provincie byly rozděleny do čtyř různých tříd. Prvotřídní byly pohraniční provincie. Druhou třídou byli ti, kteří kdysi měli svůj vlastní knížecí dům. Třetí třídou byly provincie, které vznikly jejich rozdělením od ostatních provincií. Čtvrtá třída byly provincie poblíž hlavního města. Navíc podřízené státy jako knížectví Lan Na, laoský království Vientiane a Luang Prabang, Kambodža, nebo Malajština sultanát Kedah byly také součástí země, ale s větší autonomií než provincie. V tomhle Mandala systém částečně nezávislé země byly někdy přítokem do více než jedné země.

Nové provincie vznikly, když počet obyvatel oblasti přerostl správu, ale také z politických důvodů. Pokud se guvernér stal v regionu příliš dominantní, byly bývalá satelitní města povýšena na provinční status, jak tomu bylo v případě Provincie Maha Sarakham.

Reformy zemské správy začaly v 70. letech 19. století pod zvýšeným tlakem ze strany koloniální státy Spojené království a Francie. Byli vysíláni agenti, zejména do příhraničních oblastí, aby uložili větší kontrolu provinciím nebo přítokovým státům.

Správní reforma z roku 1892

Mapa Siamu v roce 1900

Na konci 19. století King Chulalongkorn reformoval ústřední vládu. V roce 1892 bylo ministerstvo, které dříve mělo mnoho překrývajících se povinností, reorganizováno s jasnými úkoly jako v západních správách. princ Sakra Rajanubhab se stal ministrem ministerstva severu (Mahatthai ), původně odpovědný za severní správu. Když ministerstvo jihu (Kalahom ) byl rozpuštěn v roce 1894, princ Damrong se stal ministrem vnitra odpovědným za zemskou správu celé země.

Počínaje rokem 1893 byly již existující komisařské lodě v některých částech země přejmenovány na „komisaře pro dozorce“ (khaluang Thesaphiban) a jejich oblast odpovědnosti byla nazývána a měsíc. Ve strategicky důležitých oblastech byl nejprve vytvořen měsíc, zatímco v ostatních oblastech si provincie ponechaly svou nezávislost o něco déle. Stav několika menších provincií byl snížen na a amphoe (okres) nebo dokonce nižší a tambon (dílčí obvod) a zahrnuty do sousední provincie, někdy z administrativních důvodů, ale někdy kvůli odstranění nespolupracujícího guvernéra.

V některých regionech vypukly povstání proti novému administrativnímu systému, obvykle vyvolané místní šlechtou v obavě ze ztráty moci. Nejpozoruhodnější byl Svatý muž povstání v roce 1902 v Je. Byla to zpočátku mesiášská sekta soudného dne, ale zaútočila také na vládní představitele na severovýchodě. Provinční město Khemarat byl dokonce povstalci spálen. Po několika měsících byla vzpoura odražena.^[8]

Po roce 1916 slovo changwat se pro provincie běžně používaly, částečně proto, aby se odlišily od hlavního města provincie (mezitím nebo amphoe mueang), ale také zdůraznit novou správní strukturu provincií.^[9]

Když princ Damrong rezignoval v roce 1915, celá země byla rozdělena na 19 měsíců (včetně oblasti kolem Bangkoku, za kterou do roku 1922 odpovídalo jiné ministerstvo), se 72 provinciemi.

V prosinci 1915 král Vajiravudh oznámila vytvoření regionů (phak), každý spravovaný místokrálem (upparat), na pokrytí několika měsíců. Do roku 1922 byly zřízeny čtyři regiony, avšak v roce 1925 byly znovu rozpuštěny. Současně bylo sloučeno několik měsíců, ve snaze zefektivnit správu a snížit náklady.

Od roku 1932

Měsíce byly rozpuštěny, když se Thajsko v roce 1932 transformovalo z absolutní monarchie na konstituční monarchii, čímž se provincie opět staly správním rozdělením na nejvyšší úrovni. V té době bylo také zrušeno několik menších provincií. Během druhé světové války bylo několik provincií kolem Bangkoku sloučeno. Tyto změny byly po válce zrušeny. Také okupovaná oblast z francouzské Indočíny byla rozdělena do čtyř provincií: Phra Tabong, Phibunsongkhram, Nakhon Champasak a Lan Chang. Současná provincie Sukhothai byla nejprve známá jako Sawankhalok. To bylo přejmenováno Sukhothai v roce 1939 (což je důvod, proč železniční systém jde do města Sawankhalok a ne do města Sukhothai). Provincie Kalasin byla obnovena v roce 1947 poté, co byla rozpuštěna v roce 1932.

V roce 1972 byly provincie Phra Nakhon a Thonburi sloučeny do zvláštní správní oblasti Bangkoku, která spojuje úkoly provincií s úkoly provincie obec, včetně zvoleného guvernéra.

Počínaje druhou polovinou 20. století byly některé provincie nově vytvořeny jejich oddělením od větších provincií. V roce 1975 byla provincie Yasothon oddělena od Ubon Ratchathani. V roce 1977 byla provincie Phayao vytvořena z okresů, které byly dříve součástí Chiang Rai. V roce 1982 byl Mukdahan oddělen od Nakhon Phanom. V roce 1993 byly vytvořeny tři provincie: Sa Kaeo (rozkol od Prachinburi), Provincie Nong Bua Lamphu (rozdělen od Udon Thani) a Amnat Charoen (rozdělen od Ubon Ratchathani). Nejnovější provincie je Bueng Kan, která byla oddělena od Nong Khai s účinností od 23. března 2011.

Viz také

• ISO 3166-2: TH
• Seznam okresů Thajska
• Seznam thajských provincií podle GPP
• Organizace vlády Thajska
• Pečeť provincií Thajska

Reference

Další čtení

• Tej Bunnag (1977). Zemská správa v Siamu, 1892–1915: ministerstvo vnitra za vlády knížata Damronga Rajanubhaba. Kuala Lumpur; New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-580343-4.

externí odkazy

• Odbor pokrajinské správy
• Výslovnost provincií v Thajsku na www.forvo.com