Provincie Thajska - Provinces of Thailand
Provincie Thajska จังหวัด ของ ประเทศไทย Changwat khong prathet thai | |
---|---|
Kategorie | Podřízený provincie |
Umístění | Thajské království |
Číslo | 76 provincií 1 Zvláštní správní oddělení |
Populace | 193,305 Samut Songkhram – 2,646,401 Nakhon Ratchasima (2020)[1] |
Oblasti | 417 km2 (161 čtverečních mil) Samut Songkhram - 20 494 km2 (7 913 čtverečních mil) Nakhon Ratchasima[2] |
Vláda | Provinční / zvláštní správní divizní vláda |
Pododdělení | Okresy |
The Provincie Thajska jsou součástí vláda Thajska který je rozdělen na 76 provincie (Thai: จังหวัด, RTGS: changwat, výrazný [t͡ɕāŋ.wàt]) správná a jedna zvláštní správní oblast (Thai: เขต ปกครอง ส่วนท้องถิ่น รูป แบบ พิเศษ), představující kapitál Bangkok.[3][4][5] Jsou to primární místní vládní jednotky a dělí se na amfy (okresy) a působí také jako právnické osoby. Každá provincie je vedena guvernérem (ผู้ ว่า ราชการ จังหวัด phu wa ratchakan changwat), který je jmenován ústřední vládou.
Provincie a správní oblasti


Těsnění | název | Jméno (v thajštině) | Počet obyvatel (2020)[1] | Plocha (km2)[2] | Hustota obyvatel | Jmenovec město | HS[6] | ISO[7] | FIPS |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | ![]() (zvláštní administrativní oblast) | กรุงเทพมหานคร | 5,787,932 | 1,565 | 3,620.6 | Bangkok | BKK | TH-10 | TH40 |
![]() | ![]() | อำนาจเจริญ | 378,438 | 3,161 | 119.7 | Amnat Charoen | ACR | TH-37 | TH77 |
![]() | ![]() | อ่างทอง | 279,654 | 968 | 288.9 | Ang Thong | ATG | TH-15 | TH35 |
![]() | ![]() | บึงกาฬ | 424,091 | 4,306 | 98.5 | Bueng Kan | BKN | TH-38 | TH81 |
![]() | ![]() | บุรีรัมย์ | 1,595,747 | 10,322 | 154.6 | Buriram | BRM | TH-31 | TH28 |
![]() | ![]() | ฉะเชิงเทรา | 720,113 | 5,351 | 134.6 | Chachoengsao | CCO | TH-24 | TH44 |
![]() | ![]() | ชัยนาท | 326,611 | 2,470 | 132.2 | Chai Nat | CNT | TH-18 | TH32 |
![]() | ![]() | ชัยภูมิ | 1,137,357 | 12,778 | 89.0 | Chaiyaphum | CPM | TH-36 | TH26 |
![]() | ![]() | จันทบุรี | 537,698 | 6,338 | 84.8 | Chanthaburi | CTI | TH-22 | TH48 |
![]() | ![]() | เชียงใหม่ | 1,779,254 | 20,107 | 88.5 | Chiang Mai | CMI | TH-50 | TH02 |
![]() | ![]() | เชียงราย | 1,298,304 | 11,678 | 111.2 | Chiang Rai | CRI | TH-57 | TH03 |
![]() | ![]() | ชลบุรี | 1,558,301 | 4,363 | 357.2 | Chonburi | CBI | TH-20 | TH46 |
![]() | ![]() | ชุมพร | 511,304 | 6,009 | 85.1 | Chumphon | CPN | TH-86 | TH58 |
![]() | ![]() | กาฬสินธุ์ | 983,418 | 6,947 | 141.6 | Kalasin | KSN | TH-46 | TH23 |
![]() | ![]() | กำแพงเพชร | 727,807 | 8,607 | 84.6 | Kamphaeng Phet | KPT | TH-62 | TH11 |
![]() | ![]() | กาญจนบุรี | 895,525 | 19,483 | 46.0 | Kanchanaburi | KRI | TH-71 | TH50 |
![]() | ![]() | ขอนแก่น | 1,802,872 | 10,886 | 165.6 | Khon Kaen | KKN | TH-40 | TH22 |
![]() | ![]() | กระบี่ | 476,739 | 4,709 | 101.2 | Krabi | KBI | TH-81 | TH63 |
![]() | ![]() | ลำปาง | 738,316 | 12,534 | 58.9 | Lampang | LPG | TH-52 | TH06 |
![]() | ![]() | ลำพูน | 405,075 | 4,506 | 89.9 | Lamphun | LPN | TH-51 | TH05 |
![]() | ![]() | เลย | 642,950 | 11,425 | 56.3 | Loei | LEI | TH-42 | TH18 |
![]() | ![]() | ลพบุรี | 755,556 | 6,200 | 121.9 | Lopburi | LRI | TH-16 | TH34 |
![]() | ![]() | แม่ฮ่องสอน | 284,138 | 12,681 | 22.4 | Mae Hong Son | MSN | TH-58 | TH01 |
![]() | ![]() | มหาสารคาม | 962,665 | 5,292 | 181.9 | Maha Sarakham | MKM | TH-44 | TH24 |
![]() | ![]() | มุกดาหาร | 353,174 | 4,340 | 81.4 | Mukdahan | MDH | TH-49 | TH78 |
![]() | ![]() | นครนายก | 260,751 | 2,122 | 122.9 | Nakhon Nayok | NYK | TH-26 | TH43 |
![]() | ![]() | นครปฐม | 920,030 | 2,168 | 424.4 | Nakhon Pathom | NPT | TH-73 | TH53 |
![]() | ![]() | นครพนม | 719,136 | 5,513 | 130.4 | Nakhon Phanom | NPM | TH-48 | TH73 |
![]() | ![]() | นครราชสีมา | 2,646,401 | 20,494 | 129.13 | Nakhon Ratchasima | NMA | TH-30 | TH27 |
![]() | ![]() | นครสวรรค์ | 1,059,887 | 9,598 | 110.4 | Nakhon Sawan | NSN | TH-60 | TH16 |
![]() | ![]() | นครศรีธรรมราช | 1,561,927 | 9,943 | 157.1 | Nakhon Si Thammarat | NRT | TH-80 | TH64 |
![]() | ![]() | น่าน | 478,227 | 11,472 | 41.7 | Nan | NAN | TH-55 | TH04 |
![]() | ![]() | นราธิวาส | 808,020 | 4,475 | 180.6 | Narathiwat | NWT | TH-96 | TH31 |
![]() | ![]() | หนองบัวลำภู | 512,780 | 3,859 | 132.9 | Nong Bua Lam Phu | NBP | TH-39 | TH79 |
![]() | ![]() | หนองคาย | 522,311 | 3,027 | 172.6 | Nong Khai | NKI | TH-43 | TH17 |
![]() | ![]() | นนทบุรี | 1,265,387 | 622 | 2,034.4 | Nonthaburi | NBI | TH-12 | TH38 |
![]() | ![]() | ปทุมธานี | 1,163,604 | 1,526 | 762.5 | Pathum Thani | PTE | TH-13 | TH39 |
![]() | ![]() | ปัตตานี | 725,104 | 1,940 | 373.8 | Pattani | PTN | TH-94 | TH69 |
![]() | ![]() | พังงา | 268,788 | 4,171 | 64.4 | Phang Nga | PNA | TH-82 | TH61 |
![]() | ![]() | พัทลุง | 524,865 | 3,424 | 153.3 | Phatthalung | PLG | TH-93 | TH66 |
![]() | ![]() | พะเยา | 472,356 | 6,335 | 74.6 | Phayao | PYO | TH-56 | TH41 |
![]() | ![]() | เพชรบูรณ์ | 992,451 | 12,668 | 78.3 | Phetchabun | PNB | TH-67 | TH14 |
![]() | ![]() | เพชรบุรี | 485,191 | 6,225 | 77.9 | Phetchaburi | PBI | TH-76 | TH56 |
![]() | ![]() | พิจิตร | 536,311 | 4,531 | 118.4 | Fichit | PCT | TH-66 | TH13 |
![]() | ![]() | พิษณุโลก | 865,247 | 10,816 | 80.0 | Phitsanulok | PLK | TH-65 | TH12 |
![]() | ![]() | พระนครศรีอยุธยา | 820,188 | 2,557 | 320.8 | Phra Nakhon Si Ayutthaya | AYA | TH-14 | TH36 |
![]() | ![]() | แพร่ | 441,726 | 6,539 | 67.6 | Phrae | PŘED | TH-54 | TH07 |
![]() | ![]() | ภูเก็ต | 416,582 | 543 | 767.2 | Phuket | PKT | TH-83 | TH62 |
![]() | ![]() | ปราจีนบุรี | 494,680 | 4,762 | 103.9 | Prachinburi | PRI | TH-25 | TH74 |
![]() | ![]() | ประจวบคีรีขันธ์ | 554,116 | 6,368 | 87.0 | Prachuap Khiri Khan | PKN | TH-77 | TH57 |
![]() | ![]() | ระนอง | 193,370 | 3,298 | 58.6 | Ranong | RNG | TH-85 | TH59 |
![]() | ![]() | ราชบุรี | 873,101 | 5,196 | 168.0 | Ratchaburi | RBR | TH-70 | TH52 |
![]() | ![]() | ระยอง | 734,753 | 3,552 | 206.9 | Rayong | RYG | TH-21 | TH47 |
![]() | ![]() | ร้อยเอ็ด | 1,305,211 | 8,299 | 157.3 | Roi Et | RET | TH-45 | TH25 |
![]() | ![]() | สระแก้ว | 566,303 | 7,195 | 78.7 | Sa Kaeo | SKW | TH-27 | TH80 |
![]() | ![]() | สกลนคร | 1,153,390 | 9,606 | 120.1 | Sakon Nakhon | SNK | TH-47 | TH20 |
![]() | ![]() | สมุทรปราการ | 1,344,875 | 1,004 | 1,339.5 | Samut Prakan | SPK | TH-11 | TH42 |
![]() | ![]() | สมุทรสาคร | 584,703 | 872 | 670.5 | Samut Sakhon | SKN | TH-74 | TH55 |
![]() | ![]() | สมุทรสงคราม | 193,305 | 417 | 463.6 | Samut Songkhram | SKM | TH-75 | TH54 |
![]() | ![]() | สระบุรี | 645,911 | 3,576 | 180.6 | Saraburi | SRI | TH-19 | TH37 |
![]() | ![]() | สตูล | 323,586 | 2,479 | 130.5 | Satun | STN | TH-91 | TH67 |
![]() | ![]() | สิงห์บุรี | 208,446 | 822 | 253.6 | Zpívejte Buri | SBR | TH-17 | TH33 |
![]() | ![]() | ศรีสะเกษ | 1,472,859 | 8,840 | 166.6 | Sisaket | SSK | TH-33 | TH30 |
![]() | ![]() | สงขลา | 1,435,968 | 7,394 | 194.2 | Songkhla | SKA | TH-90 | TH68 |
![]() | ![]() | สุโขทัย | 595,072 | 6,596 | 90.2 | Sukhothai (Sukhothai Thani ) | STI | TH-64 | TH09 |
![]() | ![]() | สุพรรณบุรี | 846,334 | 5,358 | 158.0 | Suphan Buri | SPB | TH-72 | TH51 |
![]() | ![]() | สุราษฎร์ธานี | 1,068,010 | 12,891 | 82.8 | Surat Thani | SNI | TH-84 | TH60 |
![]() | ![]() | สุรินทร์ | 1,396,831 | 8,124 | 171.9 | Surin | SRN | TH-32 | TH29 |
![]() | ![]() | ตาก | 665,620 | 16,407 | 40.6 | Tak | TAK | TH-63 | TH08 |
![]() | ![]() | ตรัง | 643,164 | 4,918 | 130.8 | Trang | TRG | TH-92 | TH65 |
![]() | ![]() | ตราด | 229,958 | 2,819 | 81.6 | Trat | TRT | TH-23 | TH49 |
![]() | ![]() | อุบลราชธานี | 1,878,146 | 15,745 | 119.3 | Ubon Ratchathani | UBN | TH-34 | TH75 |
![]() | ![]() | อุดรธานี | 1,586,646 | 11,730 | 135.3 | Udon Thani | UDN | TH-41 | TH76 |
![]() | ![]() | อุทัยธานี | 328,618 | 6,730 | 48.8 | Uthai Thani | UTI | TH-61 | TH15 |
![]() | ![]() | อุตรดิตถ์ | 453,103 | 7,839 | 57.8 | Uttaradit | UTD | TH-53 | TH10 |
![]() | ![]() | ยะลา | 536,330 | 4,521 | 118.6 | Yala | YLA | TH-95 | TH70 |
![]() | ![]() | ยโสธร | 537,299 | 4,162 | 129.1 | Yasothon | YST | TH-35 | TH72 |
- Celkový počet obyvatel Thajska je k 31. prosinci 2019 66 558 935.[1]
- Celková rozloha Thajska je 513 114 km2.[2]
- HS - Harmonizovaný systém popisu a kódování zboží.
- Kód FIPS je k 31. prosinci 2014 nahrazen ISO 3166.
Správa věcí veřejných
administrativní oddělení Thajska |
---|
Centrální divize |
Provinční divize |
Místní rozdělení |
Zvláštní řízená města |
Thajská národní vládní organizace je rozdělena do tří typů: ústřední vláda (ministerstva, úřady a oddělení), zemská vláda (provincie a okresy ) a místní samospráva (Bangkok, Pattaya, zemské správní organizace atd.).
Provincie, jako součást provinční vlády, je spravována guvernérem (ผู้ ว่า ราชการ จังหวัด), který je jmenován ministrem vnitra. Bangkok, jako součást místní správy, je spravován společností zvanou Bangkokská metropolitní správa. Korporace je vedena guvernérem Bangkoku (ผู้ ว่า ราชการ กรุงเทพมหานคร), který je přímo volen občany Bangkoku.
Provincie jsou pojmenovány podle původního hlavního města, které dnes ještě nemusí být nejlidnatějším městem provincie. Také v několika provinciích byla administrativa přesunuta do nové budovy mimo město.
Dějiny
Před 1892
Mnoho provincií se datuje od polonezávislých místních náčelníků nebo království, které tvořily Ayutthaya království. Provincie byly vytvořeny kolem hlavního města (mezitím ) a zahrnoval okolní vesnice nebo satelitní města. Provincie byly spravovány buď guvernérem, který byl jmenován králem, nebo místní vládnoucí rodinou, která byla potomky starých králů a knížat této oblasti a ústřední král jim tuto výsadu udělil. Král de facto neměl jinou možnost, než vybrat si někoho z místní šlechty nebo ekonomicky silného muže, protože proti těmto místním mocenským skupinám by se správa stala nemožnou. Guvernér nebyl placen králem, ale místo toho financoval sebe a svou správu tím, že sám ukládal místní daně. Každá provincie byla povinna poslat každoroční poctu Bangkoku.
Provincie byly rozděleny do čtyř různých tříd. Prvotřídní byly pohraniční provincie. Druhou třídou byli ti, kteří kdysi měli svůj vlastní knížecí dům. Třetí třídou byly provincie, které vznikly jejich rozdělením od ostatních provincií. Čtvrtá třída byly provincie poblíž hlavního města. Navíc podřízené státy jako knížectví Lan Na, laoský království Vientiane a Luang Prabang, Kambodža, nebo Malajština sultanát Kedah byly také součástí země, ale s větší autonomií než provincie. V tomhle Mandala systém částečně nezávislé země byly někdy přítokem do více než jedné země.
Nové provincie vznikly, když počet obyvatel oblasti přerostl správu, ale také z politických důvodů. Pokud se guvernér stal v regionu příliš dominantní, byly bývalá satelitní města povýšena na provinční status, jak tomu bylo v případě Provincie Maha Sarakham.
Reformy zemské správy začaly v 70. letech 19. století pod zvýšeným tlakem ze strany koloniální státy Spojené království a Francie. Byli vysíláni agenti, zejména do příhraničních oblastí, aby uložili větší kontrolu provinciím nebo přítokovým státům.
Správní reforma z roku 1892

Na konci 19. století King Chulalongkorn reformoval ústřední vládu. V roce 1892 bylo ministerstvo, které dříve mělo mnoho překrývajících se povinností, reorganizováno s jasnými úkoly jako v západních správách. princ Sakra Rajanubhab se stal ministrem ministerstva severu (Mahatthai ), původně odpovědný za severní správu. Když ministerstvo jihu (Kalahom ) byl rozpuštěn v roce 1894, princ Damrong se stal ministrem vnitra odpovědným za zemskou správu celé země.
Počínaje rokem 1893 byly již existující komisařské lodě v některých částech země přejmenovány na „komisaře pro dozorce“ (khaluang Thesaphiban) a jejich oblast odpovědnosti byla nazývána a měsíc. Ve strategicky důležitých oblastech byl nejprve vytvořen měsíc, zatímco v ostatních oblastech si provincie ponechaly svou nezávislost o něco déle. Stav několika menších provincií byl snížen na a amphoe (okres) nebo dokonce nižší a tambon (dílčí obvod) a zahrnuty do sousední provincie, někdy z administrativních důvodů, ale někdy kvůli odstranění nespolupracujícího guvernéra.
V některých regionech vypukly povstání proti novému administrativnímu systému, obvykle vyvolané místní šlechtou v obavě ze ztráty moci. Nejpozoruhodnější byl Svatý muž povstání v roce 1902 v Je. Byla to zpočátku mesiášská sekta soudného dne, ale zaútočila také na vládní představitele na severovýchodě. Provinční město Khemarat byl dokonce povstalci spálen. Po několika měsících byla vzpoura odražena.[8]
Po roce 1916 slovo changwat se pro provincie běžně používaly, částečně proto, aby se odlišily od hlavního města provincie (mezitím nebo amphoe mueang), ale také zdůraznit novou správní strukturu provincií.[9]
Když princ Damrong rezignoval v roce 1915, celá země byla rozdělena na 19 měsíců (včetně oblasti kolem Bangkoku, za kterou do roku 1922 odpovídalo jiné ministerstvo), se 72 provinciemi.
V prosinci 1915 král Vajiravudh oznámila vytvoření regionů (phak), každý spravovaný místokrálem (upparat), na pokrytí několika měsíců. Do roku 1922 byly zřízeny čtyři regiony, avšak v roce 1925 byly znovu rozpuštěny. Současně bylo sloučeno několik měsíců, ve snaze zefektivnit správu a snížit náklady.
Od roku 1932
Měsíce byly rozpuštěny, když se Thajsko v roce 1932 transformovalo z absolutní monarchie na konstituční monarchii, čímž se provincie opět staly správním rozdělením na nejvyšší úrovni. V té době bylo také zrušeno několik menších provincií. Během druhé světové války bylo několik provincií kolem Bangkoku sloučeno. Tyto změny byly po válce zrušeny. Také okupovaná oblast z francouzské Indočíny byla rozdělena do čtyř provincií: Phra Tabong, Phibunsongkhram, Nakhon Champasak a Lan Chang. Současná provincie Sukhothai byla nejprve známá jako Sawankhalok. To bylo přejmenováno Sukhothai v roce 1939 (což je důvod, proč železniční systém jde do města Sawankhalok a ne do města Sukhothai). Provincie Kalasin byla obnovena v roce 1947 poté, co byla rozpuštěna v roce 1932.
V roce 1972 byly provincie Phra Nakhon a Thonburi sloučeny do zvláštní správní oblasti Bangkoku, která spojuje úkoly provincií s úkoly provincie obec, včetně zvoleného guvernéra.
Počínaje druhou polovinou 20. století byly některé provincie nově vytvořeny jejich oddělením od větších provincií. V roce 1975 byla provincie Yasothon oddělena od Ubon Ratchathani. V roce 1977 byla provincie Phayao vytvořena z okresů, které byly dříve součástí Chiang Rai. V roce 1982 byl Mukdahan oddělen od Nakhon Phanom. V roce 1993 byly vytvořeny tři provincie: Sa Kaeo (rozkol od Prachinburi), Provincie Nong Bua Lamphu (rozdělen od Udon Thani) a Amnat Charoen (rozdělen od Ubon Ratchathani). Nejnovější provincie je Bueng Kan, která byla oddělena od Nong Khai s účinností od 23. března 2011.
Viz také
- ISO 3166-2: TH
- Seznam okresů Thajska
- Seznam thajských provincií podle GPP
- Organizace vlády Thajska
- Pečeť provincií Thajska
Reference
- ^ A b C 63 สถิติ จำนวน ประชากร และ บ้าน ประจำ ปี พ.ส. 2563 [Statistika, statistika obyvatel a domů za rok 2020]. Oddělení registrace ministerstva vnitra, ministerstvo vnitra. stat.bora.dopa.go.th (v thajštině). 31. prosince 2020. Citováno 26. února 2020.
- ^ A b C Zpráva o lidském rozvoji Thajska za rok 2014 podle tabulky UNDP 0, základní údaje
- ^ „Administrativní informace“. Ústav provinčních záležitostí (DOPA). Úřad pro provinční záležitosti. 21. dubna 2017. Citováno 22. srpna 2019.
- ^ „ประกาศ สำนัก ทะเบียน กลาง เรื่อง จำนวน ราษฎร ทั่ว ราช อาณาจักร ตาม หลักฐาน การ ทะเบียนราษฎร ณ วัน ที่ 31 ธันวาคม 2558“ [Oznámení centrálního registru. Počet lidí v celém království. Doklad o registraci k 31. prosinci 2015]. Oddělení zemské správy (DOPA). Citováno 28. května 2018.
- ^ „The World Factbook: Thailand“. Americká ústřední zpravodajská agentura. Citováno 13. června 2018.
- ^ „Co je to harmonizovaný systém (HS)?“. Světová celní organizace.
- ^ „ISO 3166-2: TH“.
- ^ Tej Bunnag (1969). Zemská správa v Siamu od roku 1892 do roku 1915. str. 273ff.
- ^ ประกาศ กระทรวง มหาดไทย เรื่อง ทรง พระ กรุณา โปรด เกล้า ฯ ให้ เปลี่ยน คำ ว่า เมือง เรียก ว่า จังหวัด (PDF). Royal Gazette (v thajštině). 33 (0 ก): 51–53. 1916-05-28.
Další čtení
- Tej Bunnag (1977). Zemská správa v Siamu, 1892–1915: ministerstvo vnitra za vlády knížata Damronga Rajanubhaba. Kuala Lumpur; New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-580343-4.