Regiony Uzbekistánu - Regions of Uzbekistan
| Nezávislé město, autonomní republika, a regiony Uzbekistánu | |
|---|---|
 | |
| Kategorie | Jednotný stát |
| Umístění | Republika Uzbekistán |
| Číslo | 12 regionů 1 Autonomní republika 1 Nezávislé město |
| Populace | (Pouze regiony): 777,100 (Sirdaryo ) – 3,514,800 (Samarqand ) |
| Oblasti | (Pouze regiony): 4 200 km2 (1621 čtverečních mil) (Andijan ) - 110 800 km2 (42 780 čtverečních mil) (Navoiy ) |
| Vláda | Regionální vlády, Autonomní vláda, Národní vláda |
| Pododdělení | Tuman |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Uzbekistán |
Ústava |
| Vláda |
|
související témata |
 Uzbecký portál |
Uzbekistán je rozdělen na 12 regionech (viloyatlar, jednotné číslo - viloyat, viloyati ve sloučenině, např. Toshkent viloyati), 1 autonomní republika (respublika, respublikasi ve sloučenině, např. Qaraqalpaqstan Avtonom Respublikasi) a 1 nezávislé město (shahar nebo shahri ve sloučeninách, např. Toshkent shahri). Jména jsou uvedena níže v Uzbecký jazyk, ačkoli existuje mnoho variací transliterací každého jména. Regiony se dále dělí na 160 okresů (tumanlar, jednotné číslo tuman).
| Divize | Hlavní město | Plocha (km²) | Populace (2015)[1] | Klíč |
|---|---|---|---|---|
| Andijan Region | Andijan | 4,303 | 2,965,500 | 2 |
| Region Bukhara | Buchara | 41,937 | 1,843,500 | 3 |
| Region Fergana | Fergana | 7,005 | 3,564,800 | 4 |
| Jizzakh Region | Jizzakh | 21,179 | 1,301,000 | 5 |
| Region Xorazm | Urgench | 6,464 | 1,776,700 | 13 |
| Namanganský region | Namangan | 7,181 | 2,652,400 | 6 |
| Navoijský region | Navoiy | 109,375 | 942,800 | 7 |
| Region Qashqadaryo | Qarshi | 28,568 | 3,088,800 | 8 |
| Samarqand Region | Samarkand | 16,773 | 3,651,700 | 9 |
| Sirdaryo Region | Guliston | 4,276 | 803,100 | 10 |
| Surxondaryo Region | Termez | 20,099 | 2,462,300 | 11 |
| Taškentský region | Nurafshon | 15,258 | 2,424,100 | 12 |
| Karakalpakstan | Nukus | 161,358 | 1,817,500 | 14 |
| Taškent | — | 327 | 2,829,300 | 1 |
Enclaves a exclaves
Existují čtyři uzbecké exclaves, všichni obklopeni Kyrgyzština území v Ferganské údolí oblast, kde je Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán se setkají. Dvě z nich jsou města Sokh, rozloha 325 km2 (125 čtverečních mil) s populací 42 800 v roce 1993 (s některými odhady až 70 000, z nichž 99% jsou Tádžické a zbytek Uzbekové[2]) a Shohimardon, plocha 90 km2 (35 sq mi) s populací 5100 v roce 1993 (91% jsou Uzbekové a zbytek Kyrgyz). Další dvě jsou malá území Chon-Kara (nebo Qalacha), zhruba 3 km (1,9 mil) dlouhá a 1 km (0,62 mil) široká, a Jani-Ayil (nebo Dzhangail), bod země sotva 3 km ( 1,9 mil) napříč. Chon-Kara leží na řece Sokh, mezi uzbeckou hranicí a Sokhskou exklávou.
Uzbekistán má tádžikistánskou enklávu, vesnici Sarvan, která zahrnuje úzký dlouhý pás země dlouhý asi 15 km (9,3 mil) a široký 1 km (0,62 mi) podél silnice z Angren na Kokand.
Vesnice Barak (627 obyvatel) leží mezi městy Margilan a Fergana. V srpnu 1999 oblast kolem Baraku obsadila Uzbekistán, která ji odřízla od kyrgyzského území. Uzbecké síly se rozkopaly a zablokovaly cestu k Ak-Tash[3] a zároveň údajně zmocnil se velkých oblastí kyrgyzské půdy, která byla zapůjčena za sovětské éry, ale nikdy se nevrátila.[4] Usadili se na velké části kyrgyzského pohraničního území a odmítli odejít.[5] Barak se stal de facto enkláva jen 1,5 km od posunuté hlavní hranice.[6][7][8] (Mapa ) V srpnu 2018 se kyrgyzské a uzbecké orgány dohodly na pozemkové výměně, která by vyloučila exklávu. Proces výměny může trvat až dva roky.[9]
Viz také
Reference
- ^ „Průměrný počet obyvatel, 2017“.
- ^ "Uzbekistán". www.geosite.jankrogh.com.
- ^ Megoran, Nick Solly (24. května 2004). „Vesničané přežijí uzbecké hraniční kontroly, aby přežili“. EurasiaNet. Archivováno z původního dne 19. března 2014. Citováno 2014-03-15.
- ^ Megoran, Nick (15. března 2000). „Špatní sousedé, špatné ploty“. Asia Times Online. Archivováno z původního dne 19. března 2014. Citováno 2014-03-15.
- ^ Gavrilis, George (22. září 2008). Dynamika mezistátních hranic (Cambridge Studies in Comparative Politics) (1. vyd.). Cambridge University Press. str.120 –121. ISBN 978-0521898997.
- ^ „Kyrgyzština v Exklave v Uzbekistánu se chce přestěhovat do Kyrgyzstánu“. EurasiaNet. 12. května 2011. Archivováno z původního dne 19. března 2014. Citováno 2014-03-15.
- ^ Azizov, Demir (18. února 2014). „Uzbekistán, Kyrgyzstán zintenzivnily práce na vymezení a vymezení státní hranice“. Archivováno z původního dne 19. března 2014. Citováno 2014-03-15.
- ^ Борис ГОЛОВАНОВ (22. února 2002). „Продолжаются споры по линии прохождения узбеко-кыргызской границы. Неделимы Сох, Барак и Гаваса. Вечерний Бишкек. Archivováno z původního dne 19. března 2014. Citováno 2014-02-15.
- ^ „Kyrgyzstán, Uzbekistán souhlasí s prací na pozemkové výměně blízko hranice“. RadioFreeEurope / RadioLiberty. Archivováno z původního dne 2019-03-15. Citováno 2019-01-17.
|  | |