Tramvaje v Bangkoku - Trams in Bangkok

Bangkok tramvajový systém
รถ ราง กรุงเทพ
1912-bangkok-tram-AA.jpg
Tramvaj v Bangkoku, 1912
Úkon
Národní prostředíBangkok, Thajsko
Otevřeno22. září 1888
Zavřít1. října 1968
PostaveníZavřeno
Čáry11
Infrastruktura
Rozchod1 000 mm měřidlo (elektrický systém), neznámý (koňský systém)
Elektrizace600 PROTI DC trolejové vedení
Koňská tramvaj éra: 1888–1892
PostaveníZavřeno
Čáry1
Provozovatel (provozovatelé)John Lofton (1888-1889)
Bangkok Tramways Co. Ltd. (1889-1892)
Délka trasy9,2 km
Elektrická tramvaj éra: 1892–1968
PostaveníZavřeno
Čáry11
Provozovatel (provozovatelé)Nespecifikovaná dánská společnost (1892-1894)
Electricity Co. Ltd. (1900-1908)
Thai Tram Co. Ltd. (1905-1908)
Siam Electricity Co. Ltd. (1908-1927)
Thai Electricity Corporation (1927-1950)
Bangkok Electrical Co. Ltd. (1950-1968)

The Bangkok tramvaj systém (รถ ​​ราง กรุงเทพ) byl dopravní systém v Bangkok, Thajsko. Jeho první generace tramvajová síť nejprve provozována jako koňský tramvajový systém a nakonec byl převeden na elektrické tramvaje na konci devatenáctého století.

Dějiny

První tramvajová linka v Bangkoku byla postavena na Charoen Krung Road (Nová silnice, jak byla tehdy známá), první cesta v Thajsku, která byla postavena západními technikami.[1] John Lofton, britský námořní důstojník pracující s Thajské královské námořnictvo spolu s dánským kolegou viděl na trati ziskovou tramvajovou dopravu, vzhledem k tomu, že doba jízdy byla při přechodu z jednoho konce silnice na druhý významná. Zkoumali oblast po dobu tří dnů, než požádali o provozování tramvajové dopravy na základě vládní koncese.[2] V roce 1887 obdrželi padesátiletý příspěvek na provozování tramvají na sedmi trasách a otevřeli tak první koňská tramvaj linka, linka Bang Kho Laem na silnici Charoen Krung dne 22. září 1888. Nezískala si popularitu kvůli vysokým jízdným a velkým sympatiím k použitým koním. K přepravě jednoho kočáru na lince byli zvyklí čtyři koně.[2] Kvůli značným ztrátám prodal Lofton podnik společnosti Bangkok Tramways Co.Ltd. v roce 1889. Bangkokské tramvaje pokračovaly v provozu se značnými ztrátami.

Dne 23. května 1892 převzala a elektrifikovala linku dánská společnost. Elektřina byla poskytnuta společností Electricity Co. Ltd. Nakonec byla společnost sloučena do společnosti Electricity's a stala se tak provozovatelem linky. V roce 1901 byla otevřena nová tramvajová linka - linka Samsen, která tramvaje vedla na sever od Bangkoku. V roce 1905 získala konkurenční společnost práva na provozování tramvají v Bangkoku, konkrétně Thai Tram Co. Ltd. (Rot Rang Thai Co. Ltd.). Thai Tram otevřel linku, Dusit Line; kruhová smyčka obklopující ostrov Rattanakosin. Bylo otevřeno 1. Října 1905 za přítomnosti Král Chulalongkorn. Thajská tramvajová auta byla natřena červeně, zatímco elektrická auta byla natřena žlutě, a tak místně linky, ve kterých fungovaly, byly volány podle jejich barev, odpovídajících jejich majitelům. V roce 1908 byly operace obou společností sloučeny do společnosti Siam Electricity Co. Ltd. a všechny tramvaje byly namalovány do stejné směsi žluté a červené. Ve 20. letech 20. století postupně začaly fungovat další linky v okolí Bangkoku. V roce 1927 byly operace znovu převedeny na Thai Electricity Corporation.[1]

1. ledna 1950 přestala koncese na provoz tramvají a provoz byl převeden na vládu. V roce 1968 byla tramvajová doprava pozastavena po diskusi o tom, že zabírá prostor na silnici, spojený s výrazným nárůstem silničního provozu a levnějším provozem autobusů na stejné trati. Ceny tramvají se pohybovaly od 10 do 50 satangů (100 satangů = 1 baht ), v závislosti na třídě.[3]

Čáry

Charoen Krung Road C. 10. léta - 20. léta 20. století. Je vidět tramvaj se svými kolejemi.

Na tramvajové síti v Bangkoku operovalo 11 tramvajových linek, které jsou následující:[4][5]

  1. Linka Bang Kho Laem (สาย บางคอแหลม) - 9,2 km, City Pillar - Thanon Tok (1888-1968)
    1. Běžel z Svatyně sloupu města Bangkok, na Kanlayana Maitri Road, otočil se na Fueang Nakhon Road a na silnici Charoen Krung v Si Kak Phraya Si křižovatka projíždějící Wang Burapha, Wat Mangkon, Si Phraya, Bang Rak, do Bang Kho Laem a ukončena na konci roku 2006 Thanon Tok, kde Bangkok Dock Company býval.
  2. Samsenova linie (สาย สามเสน) - 11,3 km, Kheaw Khai Ka Pier - Sala Daeng (1901-1968)
    1. Utekli z mola Kheaw Khai Ka před Královským zavlažovacím oddělením Samsen Road, kolem Thewet, Bang Lamphu. Vstoupilo to Atsadang Road, proměnil Phahurat Silnice a do Čínská čtvrť Yaowarat Road, a pokračoval dále Rama IV Road. Prošlo to Bangkok nádraží, Sam Yan a do Sala Daeng, končící na jižní straně Park Lumphini.
  3. Dusit Line (สาย ดุสิต) - 11,5 km, smyčka kolem Ostrov Rattanakosin, s podnětem k Thewet (1905-1968)[6]
    1. Běžel dál Phra Athit Road, Phra Sumen Road, prošel Most Phan Fa Lilat, pokračoval po silnici Maha Chai, změnil se na Chak Phet Road a kolem Pak Khlong Talat. Pokračovalo to po silnici Maha Rat Road Wat Pho a Velký palác před otočením se rozběhnout před Wat Mahathat a národní muzeum a spojuje svůj původ zpět na Phra Athit Road. Také sestával z podnětu, který odbočil z Chak Phet Road na Worachak Road a Chakkraphatdiphong Road. Poté se otočil na silnici Nakhon Sawan Road a na krátké úseky na silnici Luk Luang Road a Rama V Road, dokud neběžel po silnici Phitsanulok Road, končící v Thewet.
  4. Kamphaeng Mueang Line (สาย กำแพง เมือง) - 7,0 km, smyčka kolem Ostrov Rattanakosin (asi 1920-1968)
    1. Stejná smyčka jako linka Dusit, ale fungující pouze ve smyčce
  5. Bang Sue Line (สาย บางซื่อ) - 4 km, Kheaw Khai Ka Pier - nádraží Bang Sue (kolem 20. let - 1968)
    1. Utekli z mola Kheaw Khai Ka před Královským zavlažovacím oddělením Samsen Road, otočil se na Křižovatka Kiak Kai na Thahan Road. Poté odbočila na silnici Techawanit Road a skončila před Železniční stanice Bang Sue.
  6. Linka Hua Lamphong (สาย หัวลำโพง) - 4,4 km, Bang Lamphu - Hua Lamphong (kolem 20. let - 1968)
    1. Běžel z Bang Lamphu dál Tanao Road, otočil se na Bamrung Mueang Road, procházející před radnicí v Bangkoku a Obří houpačka po celé délce silnice, než odbočíte na silnici Krung Kasem. Pak to běželo Khlong Phadung Krung Kasem, před ukončením v Hua Lamphong, přilehlém k nádraží v Bangkoku.
  7. Silom Line (สาย สีลม) - 4,5 km, Bang Rak - Pratunam (kolem 20. let - 1968)
    1. Běžel z Křižovatka Bang Rak podél Silom Road, procházející Sala Daeng a dále Ratchadamri Road projíždějící Ratchaprasong křižovatka a končí na Pratunamská křižovatka.
  8. Pathum Wan Line (สาย ปทุมวัน) - 4,5 km, Yot Se - Pratunam (kolem 20. let - 1968)
    1. Běžel z Most Kasat Suek na Rama I Road projíždějící Národní stadion, Siamské náměstí a odbočka na křižovatce Ratchaprasong a končící na křižovatce Pratunam.
  9. Sukhothai Line (สาย สุโขทัย) - 0,6 km, Bang Krabue - palác Sukhothai (kolem 20. let - 1968)
    1. Odbočeno ze Samsenovy linie. Běžel na Sukhothai Road, vedle Palác Sukhothai z křižovatky se Samsen Road v Nemocnice Vajira a končí u řeky, kde silnice končí.
  10. Linka Atsadang (สาย อั ษ ฏา ง ค์) - 0,5 km, Phra Phithak Alley - Atsadang Pier
    1. Odbočeno z linky Atsadang. Běžel úplně po silnici Atsadang, od jejího průsečíku s cestou Phahurat po konec silnice na molu Atsadang (nyní Rajini).
  11. Ratchawong linka (สาย ราชวงศ์) - 0,5 km, Suea Pa - molo Ratchawong
    1. Odbočeno z linky Bang Kho Laem. Běžel úplně dál Ratchawong Road z křižovatky Suea Pa na molo Ratchawong
Tramvaj v Bangkoku, 1905

Operace

Kolejová vozidla

Existovaly dva hlavní typy tramvají, otevřená dřevěná tramvaj s látkovými závěsy a uzavřená kovová tramvaj. Všechny tramvajové vozy byly rozděleny do první třídy a druhé třídy.

Značení

Známky tramvajové zastávky byly označeny červeným kovovým trojúhelníkem s bílou hvězdou. Zelený kovový trojúhelník s bílou hvězdou označil a procházející smyčka stop.[4] Poslední značka tramvajové zastávky, která měla být odstraněna z ulic Bangkoku, byla 4. března 2019 na Yaowarat Road u Metropolitní úřad pro elektřinu z důvodu místních inženýrských prací. [7][8]

Viz také

Reference

  1. ^ A b „รถ ราง เสน่ห์ แห่ง รัตนโกสินทร์“. Thajská pošta.
  2. ^ A b „Konec řádku“. Bangkok Post.
  3. ^ „Tramvajové tarify“. 2Bangkok.com.
  4. ^ A b „ถอด บทเรียน รถ ราง ระบบ ขนส่ง มวลชน ใน อดีต“. Realista.
  5. ^ „Tramvajové trasy“. 2Bangkok.com.
  6. ^ „เส้นทาง รถ ราง ใน กรุงเทพ สมัย ก่อน คุณ รู้ มั๊ ย มัน ผ่าน ตรง ไหน บ้าง? ตอน ที่ 2 รถ ราง สาย ดุสิต“. OKNárodní.
  7. ^ „ก ฟ น. ปลด ป้าย รถ ราง สุดท้าย ของ ไทย ปิด ตำนาน ขนส่ง มวลชน ระบบ ราง สาย แรก แห่ง สยาม“. Metropolitní úřad pro elektřinu.
  8. ^ „ก ฟ น. ปลด ป้าย รถ ราง สุดท้าย ของ ไทย ปิด ตำนาน ขนส่ง มวลชน ระบบ ราง สาย แรก แห่ง สยาม“. NewTV.