Obležení Krupa - Siege of Krupa
| Obležení Krupa | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Část Osmanské války v Evropě Osmansko-chorvatské války | |||||||||
 Krupa v roce 1530 | |||||||||
| |||||||||
| Bojovníci | |||||||||
 Osmanská říše |  Chorvatské království | ||||||||
| Velitelé a vůdci | |||||||||
| Mustafa Pasha Sokolović z Livno | Matija Bakić†[1] | ||||||||
| Síla | |||||||||
| 12,000[2] | 28[3] | ||||||||
| Ztráty a ztráty | |||||||||
| Světlo | Celá posádka[3] | ||||||||
The Obležení Krupa (chorvatský: Opsada Krupe) bojovalo ve dnech 3. – 23. června 1565 mezi osmanskými silami Mustafy Pashy Sokoloviće, Beylerbey z Livno a germánský a chorvatský síly vedené Matijou Bakićem.[1] Obléhání bylo součástí Chorvatsko-osmanské války a Osmansko-habsburské války mezi Osmanská říše a Habsburská monarchie.
Předehra
Smrt maďarského a chorvatského krále Ferdinand I. Habsburský v roce 1564 zničil habsbursko-osmanské příměří podepsané v roce 1562 na dobu devíti let. Jako záminka pro novou kampaň Sulejman Velkolepý využil probíhající občanské války v Maďarsku mezi Transylvanian princ John Sigismund Zápolya (uchazeč o maďarskou korunu a osmanský vazal) a Ferdinandův syn a nový král, Maximilián.[1]
Obležení
Pevnost Krupa
Hrad Krupa (poprvé zmiňován ve 13. století), na útesu nad řekou Una, měl jednu velkou a dvě menší kulaté věže spojené s hradby. Pod hradem byla velká osada opevněná zdí se dvěma věžemi (později upravenými pro dělostřelectvo) a vrátnicí. Do roku 1456 byla majetkem chorvatské šlechty a poté přešla na krále.[3]
Bývalí obléhání
Po pád Bosny v roce 1463 se stala jednou z nejvýznamnějších chorvatských pevností na cestě osmanských nájezdů směrem k Bihać. První obléhání (v roce 1509) 2 000 Osmanů bylo odraženo, stejně jako 4měsíční obléhání v letech 1522-1523 (2 000 osmanských jezdců a 5 000 pěchoty).[3]
Konečné obléhání
V roce 1565 jako předehra k plnému rozsahu Osmansko-habsburská válka, Mustafa Pasha Sokolović, Beylerbey z Livno, zaútočil na chorvatské hranice v létě roku 1465 a oblehl se Krupa pevnost. Malá posádka (pouze 28 mužů[3]), vedený chorvatským šlechticem Matijou Bakićem, 20 dní statečně odolával. Posledních 8 obránců vyskočilo z pevnosti a padlo,[4] bojující s ohromujícími osmanskými silami 23. června 1565.[1]
Následky
Další vniknutí Mustafy Paši do Chorvatska bylo odrazeno chorvatským zákazem Petar Erdody v bitva u Obrešky.[1]
Bibliografie
- Vojna enciklopedija (1970–76), 10 svazků, Vojno izdavački zavod Bělehrad, kniha 1, s. 755, článek Bosanska Krupa (v srbochorvatštině)
Reference
- ^ A b C d E "Hrvatska povijest. Drugi dio (Šišić) / Poglavlje II. - Wikizvor". hr.wikisource.org. Citováno 2018-12-25.
- ^ Gažević, Nikola (1974). Vojna enciklopedija (6. listopadu). Bělehrad: Vojnoizdavački zavod. p. 755.
- ^ A b C d E Gažević, Nikola (1974). Vojna enciklopedija (Tom 1). Bělehrad: Vojnoizdavački zavod. p. 755.
- ^ "Povijest Hrvatske I. (R. Horvat) / Prve godine vladanja kralja Maksimilijana - Wikizvor". hr.wikisource.org. Citováno 2018-12-28.
  | Tento článek o Chorvatská historie je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
 | Tento Osmanská říše související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |