Silnice v Rumunsku - Roads in Romania


Doprava v Rumunsku |
---|
Společnosti |
Veřejné komunikace v Rumunsko jsou seřazeny podle důležitosti a provozu následovně:
- dálnice (autostradă - pl. autostrăzi) - barva: zelená; označení: A následuje jedna nebo dvě číslice
- rychlostní silnice (buben rychlý nebo bubnový expres) - barva: červená; označení: DX následované jednou nebo dvěma číslicemi a volitelným písmenem
- státní silnice (bicí național - pl. drumuri naționale) - barva: červená; označení: DN následované jednou nebo dvěma číslicemi a volitelným písmenem
- okresní silnice (buben județean - pl. drumuri județene) - barva: modrá; označení: DJ následované třemi číslicemi a volitelným písmenem; jedinečná čísla na kraj
- místní komunikace (bicí komunita - pl. drumuri comunale) - barva: žlutá; určený DC následované číslem a volitelným písmenem; jedinečná čísla na kraj
Některé státní silnice jsou součástí Evropská cesta systém. Evropské trasy procházející Rumunskem: E58; E60; E70; E85; E79; E81; E68; E87 (Třída A); E574; E576; E581; E583; E671; E771.
K 31. prosinci 2019 činily veřejné silnice 86391 km (53,680 mi ): 17 873 km (20,7%) státní silnice, 35 083 km (40,6%) okres silnice a 33 435 km (38,7%) místních silnic.[1]
Z hlediska typu krytí je struktura registrů veřejné silniční sítě: 38 166 km (44,2%) modernizované silnice (92,8% s asfaltem) chodníky těžkého / středního typu a 7,8% s beton ), 21 365 km (24,7%) se světlem asfalt silniční oblečení, 17 831 km (20,6%) dlažební kamen silnice a 9 021 km (10,5%) polní cesty.[1] Ze všech dlážděných a polních cest je 73% místních silnic.[1]
Pokud jde o technický stav, 13 411 km (35,1%) modernizovaných silnic a 9 217 km (43,1%) silnic s lehkým silničním oblečením překročilo své “životnost ".[1]
Dálnice
Vývoj celkové délky (na konci):
Rok | 1972 | 1987 | 2000 | 2002 | 2004 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
Délka v km | 96 | 113 | 113* | 113* | 228 | 262 | 262* | 304 | 332 | 390 | 530 | 635 | 685 | 711 | 732 | 748 | 806 | 850 | 906 (prosinec) |
Dálnice jsou označeny A následuje číslo. Od prosince 2019 Rumunsko má v provozu 850,1 km dálnice, dalších 193,2 km je ve výstavbě.[2] V posledních letech byl vypracován hlavní plán národní dálniční sítě a po celé zemi bylo zahájeno mnoho prací,[3] což do roku 2015 povede k významným změnám,[4] a nakonec do roku 2022.[5]
Je jich málo mýtné pro používání silnic v Rumunsko. Jeden je u Giurgeni - most Vadu Oii Přes řeku Dunaj na dálnici DN2A v Vadu Oii a jeden na Cernavodă Bridge, na dálnici A2, 17 km dlouhý úsek mezi Fetești a Cernavodă který se skládá ze dvou silničních / železničních mostů. Každý majitel automobilu, který používá dálnici (A) nebo státní silnici (DN), je však v Rumunsko musí zakoupit a viněta (rovinietă) z kterékoli z hlavních čerpacích stanic nebo na jakékoli poště v celé zemi.[6]
Dálnice dálnice | Trasa | Plánované (km) / postavené (km) | Poznámky |
---|---|---|---|
Dálnice A1 ![]() | Bukurešť – Pitești – Râmnicu Vâlcea – Sibiu – Deva – Temešvár – Arad – Nădlac –> Maďarsko | 580 / 443 | Fungují úseky Bukurešť - Pitești (110 km), Sibiu - Coșevița (175 km), Margina - Nădlac (159 km); probíhají práce na dalších 14 km mezi Devou a Lugojem; zbývajících 123 km mezi Pitești a Sibiu se ještě musí začít stavět.[7] |
Dálnice A2 ![]() | Bukurešť – Fetești – Cernavodă – Constanța | 203 / 203 | V provozu po celé délce; první plně dokončená rumunská dálnice. |
Dálnice A3 ![]() | Bukurešť – Ploješť a Brašov – Sighișoara – Târgu Mureș – Kluž – Zalau – Oradea – Borș –> Maďarsko | 596 / 161 | V provozu jsou sektory Bukurešť - Ploješť (62,5 km), Câmpia Turzii - Nădășelu (61,5 km), Ungheni - Che.6ani (31,6 km) a Biharia - Bor km (5,4 km); Ve výstavbě jsou úseky Chețani - Câmpia Turzii (17,5 km), Râṣnov - Cristian (6,3 km) a Târgu Mureş - Ungheni (4,5 km). |
Dálnice A4 ![]() | Ovidiu – Agigea – Mangalia – Vama Veche –> Bulharsko | ~60 / 22 | Constanța obchvat dokončen mezi Ovidiu a přístavem Constanța. Agigea - plánovaná sekce Vama Veche. |
Dálnice A5 ![]() | Brašov – Bacău | 165 / 0 | Uvedeno v Masterplan 2014[8]; smlouva na studii proveditelnosti a technický projekt podepsaná v květnu 2020. |
Dálnice A6 ![]() | Spojení s A1 u Lugoj – Drobeta-Turnu Severin – Craiova – Calafat – Alexandrie – Bukurešť | n / a / 11 | V provozu mezi křižovatkou s A1 a obchvatem Lugoj.[9] |
Dálnice A7 ![]() | Spojení s A3 u Ploješť – Bacău – Suceava – Siret –> Ukrajina | 329 / 16 | V současné době probíhají studie proveditelnosti pro čtyři části (Ploješť do Pașcani). V provozu je pouze obchvat Bacău (16 km). Dosud nebyly učiněny žádné plány na dálnici mezi Pașcani a Siret (ukrajinská hranice).[10] |
Dálnice A8 ![]() | Iași – Târgu Frumos – Săbăoani – Târgu Neamț – Sovata – Târgu Mureș | 319 / 0 | Propojí Moldávii s dálnicí A3 Transylvania. Studie proveditelnosti provedené v letech 2009–2011; Revize a aktualizace studií proveditelnosti smluvně uzavřeny v roce 2015.[11] |
Dálnice A9 ![]() | Spojení s A1 u Temešvár – Moravița | 92 / 0 | Spojí Temešvár se srbskými hranicemi. |
Dálnice A10 ![]() | Spojení s A1 u Sebeș - Spojení s A3 u Turda | 70 / 46 | Pozemky 1, 3 a 4 v provozu, část 2 v současné době ve výstavbě.[12] |
Dálnice A11 ![]() | Arad – Oradea | 118 / 3 | Právě teď je otevřeno jen pár kilometrů mezi A1 a DN7 poblíž Aradu. Zbytek je plánován. |
Dálnice A12 | Pitești – Craiova | 121 / 0 | Staví se jako rychlostní silnice DX12 |
Dálnice Brașov – Sibiu (A13) ![]() | Sibiu – Făgăraș (přes Brašov – Bacău ) | 128 / 0 | Probíhá studie proveditelnosti |
Dálniční okruh v Bukurešti (A0) ![]() | Obchvat Bukurešť | 100 / 0 | Dálnice South Ring Road (48 km) byla vypsána jako koncese v roce 2013. Plánováno dálnice North Ring Road (52 km).[Citace je zapotřebí ] |
Dálnice
Plánováno rychlostní silnice podle CNADNR (Rumunská národní společnost pro dálnice a státní silnice):[8][13]
Dálnice | název | Trasa | Délka (km) / v provozu (km) | Poznámky |
---|---|---|---|---|
DX1 | Valahia Expres | Găești – Târgoviște – Ploješť | 74 / 0 | se připojí A1 na A3 |
DX2 | Danubius Expres | Lugoj – Drobeta-Turnu Severin – Craiova – Caracal – Alexandrie – Bukurešť | 246 / 0 | se připojí A6 na A12, pak na A0 |
DX3 | Brașovia Expres | Brašov – Pitești | 65 / 0 | se připojí A3 na A1 |
DX4 | Některéș Expres | Turda – Kluž – Gherla – Dej – Baia Mare – Halmeu hraniční přechod do Ukrajina | 320 / 0 | se připojí A3 na Ukrajina |
DX4A | Některéș Expres | Dej – Bistrița | 56 / 0 | připojí DX4 k Bistrița |
DX4B | Některéș Expres | Ardusat (Výstup DX4) - Baia Mare | 10 / 0 | připojí DX4 k Baia Mare |
DX4C | Některéș Expres | Livada (Výstup DX4) - Satu Mare – Petea hraniční přechod do Maďarsko | 140 / 0 | připojí DX4 k Maďarsko |
DX5A | Moldavia Expres | Bacău – Piatra Neamț | 53 / 0 | připojí A7 k Piatra Neamț |
DX6 | Milcovia Expres | Brăila – Focșani | 108 / 0 | připojí DX5 k DX7, poté k DX8, poté k Moldavská republika |
DX7 | Muntenia Expres | Buzău – Brăila | 98 / 0 | připojí DX5 k DX6 |
DX8 | Dobrogea Expres | Constanța – Tulcea – Brăila | 186 / 0 | se připojí A4 do DX6 |
DX12 | Oltenia Expres | Craiova – Slatina – Pitești | 121 / 0 | se připojí A1 do DX2 |
Evropské trasy
Celková délka evropských tras v Rumunsku na konci roku 2019 je 6176 km (3837,5 mi).[1]
Třída A
Mapa nebo evropské trasy přes Rumunsko
(Rakousko, Slovensko, Ukrajina ) – Halmeu – Dej – Bistrița – Suceava – Botoșani – Târgu Frumos – Iași – Sculeni – (Republica Moldavsko, Ukrajina, Rusko )
(Francie, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko ) – Borș – Oradea – Kluž – Turda – Târgu Mureș – Brašov – Ploješť – București – Urziceni – Slobozia – Constanța – (Gruzie, Ázerbajdžán, Turkmenistán, Uzbekistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Čína )[14]
(Maďarsko ) – Nădlac – Arad – Deva – Sebeș – Miercurea Sibiului – Sibiu – Brašov
(Španělsko, Francie, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko ) – Temešvár – Drobeta-Turnu Severin – Craiova – Alexandrie – București – Giurgiu – (Bulharsko, krocan, Gruzie )
(Maďarsko ) – Borș – Oradea – Beiuș – Deva – Petroșani – Târgu Jiu – Filiași – Craiova – Calafat – (Bulharsko, Řecko )
(Ukrajina ) – Halmeu – Livada – Satu Mare – Zalau – Kluž – Turda – Sebeș – Miercurea Sibiului – Sibiu – Pitești – București – Constanța
(Litva, Bělorusko, Ukrajina ) – Siret – Suceava – římský – Bacău – Buzău – Urziceni – București – Giurgiu – (Bulharsko, Řecko )
(Ukrajina ) – Galați – Brăila – Tulcea – Constanța – Vama Veche – (Bulharsko, krocan )
Třída B
Bacău – Onești – Târgu Secuiesc – Brašov – Pitești – Craiova
Kluž – Dej
Slobozia – Brăila – Galați – (Republica Moldavsko, Ukrajina )
Sărățel – Reghin – Toplița – Gheorgheni – Miercurea Ciuc – Sfântu Gheorghe – Chichiș
Mărășești – Tecuci – Bârlad – Huși – Albițo – (Republica Moldavsko, Ukrajina )
Săbăoani – Iași – Sculeni – (Republica Moldavsko, Ukrajina )
(Ukrajina, Republica Moldavsko ) – Galați – Slobozia
Temešvár – Arad – Oradea – Satu Mare – Livada
Lugoj – Deva
Constanța – Agigea – Negru Vodă – (Bulharsko )
Drobeta-Turnu Severin – Porțile de Fier – (Srbsko )
Státní silnice

Celková délka (včetně evropských cest a dálnic) vnitrostátních silnic v roce 2019 je 17 873 km (11 105,77 mil),[1] nárůst z 17 272 km (10 732 mi) v roce 2015.[15] Většina vnitrostátních silnic (DN) je jednoproudová cesta, přičemž pouze 12,5% je dvouproudová vozovka.[1] Hlavním problémem je, že mnoho národních silnic (drumuri naționale) nemají obchvaty kolem měst a měst, narušení dopravního proudu (tj. ztížení dopravních podmínek).
V roce 2019 jsou 16 088 km (9 996 mil) národních silnic asfaltobetonové silnice těžkého / středního typu, 880 km (546,8 mil) betonové silnice a 720 km (447 mil) lehkého asfaltového silničního „oděvu“.[1] 54,7% těžkých / středních silnic a 79,4% lehkých asfaltových silnic překročilo svoji „životnost“ a potřebuje nějakou formu opravy nebo výměny.[1]
Sedm jednociferných státních silnic začíná v Bukurešti radiálně.[2]
Silnice nákladních vozidel
Státní silnice | Trasa | Délka (km) | Evropský systém | Poznámky |
---|---|---|---|---|
DN1![]() | Bukurešť – Ploješť – Brašov – Făgăraș – Sibiu – Alba Iulia – Turda – Kluž – Oradea – Borș –> Maďarsko | 642 | ![]() ![]() ![]() ![]() | Částečně čtyřproudá silnice. Pravděpodobně nejrušnější nákladní silnice v Rumunsku a jedna z nejdelších. Silnice slouží jako jedna z hlavních cest spojujících hlavní město s Transylvánií a západní hranicí a zahrnuje řadu úseků evropských silnic. |
DN1C![]() | Kluž – Apahida – Gherla – Dej – Baia Mare – Halmeu –> Ukrajina | 217 | ![]() ![]() ![]() | Čtyřproudová silnice z Apahidy do Gherly. Kvůli hustému provozu z Bosch v továrně v Jucu byl poblíž Apahidy postaven nový most přes řeku Somesul Mic. Přístup do az Kluž je poskytována severním 2proudým obchvatem, postaveným v roce 2009, aby se snížilo dopravní zácpy. Obchvat je součástí budoucí obchvatu Cluj-Napoca a bude přímo spojovat s E576 A3 dálnice. |
DN1F![]() | Kluž – Zalau – Sărmășag – Carei –> Maďarsko | 178 | ![]() | |
DN12![]() | Chichiș – Sfântu Gheorghe – Băile Tușnad – Miercurea-Ciuc – Toplița | 164 | ![]() | |
DN13![]() | Brašov – Rupea – Sighișoara – Bălăușeri – Târgu Mureș | 165 | ![]() | |
DN15![]() | Turda – Câmpia Turzii – Luduș – Târgu Mureș – Reghin – Toplița – Poiana Largului – Bicaz – Piatra Neamț – Bacău | 369 | ![]() ![]() | |
DN17![]() | Dej – Beclean – Bistrița – Vatra Dornei – Câmpulung Moldovenesc – Gura Humorului – Suceava | 252 | ![]() | |
DN18![]() | Baia Mare – Sighetu Marmației – Borșa – Cârlibaba – Iacobeni | 220 | ||
DN19![]() | Sighetu Marmației – Câmpulung la Tisa – Negrești-Oaș – Satu Mare – Carei – Oradea | 234 | ![]() ![]() | |
DN2![]() | Bukurešť – Urziceni – Buzău – Focșani – Bacău – římský – Fălticeni – Suceava – Siret –> Ukrajina | 482 | ![]() | Dvouproudová silnice s nouzovými pruhy, až Săbăoani. Kvůli vysokému riziku nehod způsobených řidiči, kteří používají pruh pro nouzové volání jako pruh pro pomalá vozidla, přestavba na Silnice 2 + 1 je považován. Prochází kolem několika opevněných klášterů / kostelů a scenérií severní Moldávie. |
DN2A![]() | Urziceni – Slobozia – țăndărei – Hârșova – Constanța | 210 | ![]() | |
DN2B![]() | Buzău – Făurei – Brăila – Galați –> Moldavsko | 152 | ![]() | |
DN22![]() | Râmnicu Sărat – Brăila – Măcin – Isaccea – Tulcea – Babadag – Constanța | 286 | ![]() | |
DN24![]() | Tișița – Tecuci – Bârlad – Vaslui – Iași – Sculeni –> Moldavsko | 220 | ![]() ![]() ![]() | |
DN24B![]() | Crasna – Huși – Albițo –> Moldavsko | 49 | ![]() | |
DN28![]() | římský – Târgu Frumos – Iași – Albițo | 141 | ![]() ![]() ![]() | Dvouproudová silnice s nouzovými pruhy, stejně jako v případě DN2. |
DN28A![]() | Târgu Frumos – Pașcani – Moțca | 38 | ||
DN28B![]() | Târgu Frumos – Hârlău – Botoșani | 78 | ![]() | |
DN3![]() | Bukurešť – Fundulea – Lehliu Gară – Călărași – Ostrov – Basarabi – Constanța | 260 | ||
DN4![]() | Bukurešť – Oltenița | 72 | ||
DN5![]() | Bukurešť – Giurgiu –> Bulharsko | 65 | ![]() ![]() | Čtyřproudová silnice. |
DN6![]() | Bukurešť – Alexandrie – Caracal – Craiova – Drobeta-Turnu Severin – Caransebeș – Lugoj – Temešvár – Sânnicolau Mare – Cenad –> Maďarsko | 639 | ![]() | Částečně čtyřproudá silnice. |
DN66![]() | Simeria – Hațeg – Petroșani – Târgu Jiu – Filiași | 211 | ![]() | |
DN69![]() | Temešvár – Arad | 46 | ![]() | |
DN7![]() | Bukurešť – Găești – Pitești – Râmnicu Vâlcea – Sibiu – Deva – Arad – Nădlac –> Maďarsko | 597 | ![]() ![]() | Částečně čtyřproudá silnice. Směrem na sever od Ramnicu Valcea do Sibiu, hlavní silnice prochází údolím řeky Olt. |
DN76![]() | Deva – Brad – ștei – Beiuș – Oradea | 181 | ![]() | |
DN79![]() | Arad – Chișineu Criș – Salonta – Oradea | 113 | ![]() | |
CB![]() | Bukurešť obchvat | 82 | Bude upgradován na čtyřproudou silnici. |
Ostatní státní silnice
Krajské a místní silnice
V roce 2009 celkem 35 048 kilometrů (21 778 mil) okresních silnic (z toho 24 100 km zpevněných a 10 948 km štěrkové cesty ) a 30 162 kilometrů (18 742 mil) místních komunikací (z toho 6 043 km zpevněných a 24 119 km štěrkových cest) existovalo v Rumunsku.[16]
Na konci roku 2019 existuje 35 083 km (21 799 mil) okresních silnic a 33 435 km (20 775 mil) místních silnic.[1]
Krajské silnice
Z 35 083 km: 13 810 km (39,4%) jsou asfaltobetonové silnice těžkého / středního typu, 13 227 km (37,7%) lehký asfaltový silniční „oděv“, 956 km (2,7%) betonové silnice, 5 310 km (15%) dlážděné silnice a 1 706 km (4,8%) polní cesty.[1] Pokud jde o technický stav, 23% asfaltobetonových komunikací těžkého / středního typu a 48% lehkých asfaltových komunikací překročilo svoji „životnost“ a vyžaduje nějakou formu opravy nebo výměny.[1]
Místní silnice
Z 33 435 km: 7418 km (22,1%) jsou lehké asfaltové silniční „oděvy“, 5 506 km (16,5%) asfaltobetonové silnice těžkého / středního typu, 810 km (2,4%) betonové silnice, 12 377 km (37%) dlážděné silnice a 7 305 km (21,8%) polní cesty.[1] Pokud jde o technický stav, 31% lehkých asfaltových komunikací a 10% asfaltobetonových komunikací těžkého / středního typu překročilo svoji „životnost“ a vyžaduje nějakou formu opravy nebo výměny.[1]
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n „LUNGIMEA CĂILOR DE TRANSPORT LA SFÂRŞITUL ANULUI 2019“ (PDF). Statistický institut (INS). Duben 2020.
- ^ A b „Prezentarea generală a rețelei de drumuri“. CNADNR. Archivovány od originál dne 11. února 2010. Citováno 17. února 2010.
- ^ „Proiecte finanțate prin instrumente structurale“. CNADNR. Citováno 17. září 2012.
- ^ „Calendarul finalizarii proiectelor de autostrăzi in România“. 130 km.ro. Citováno 8. října 2012.
- ^ „Představte si obrázky s mistrovským dílem pro přepravu - autostráda s průvodcem Guvernul Ponta v roce 2022“. Horké novinky. 8. dubna 2014.
- ^ „Rovinietă 2012 Taxa de Drum și Tarife Rovinietă 2012“. Ghidtransport.ro. Citováno 8. října 2012.
- ^ http://www.ziare.com/economie/infrastructura/constructia-autostrazii-sibiu-pitesti-nu-va-incepe-mai-devreme-de-2020-iata-de-ce-1544916
- ^ A b „Roadplan Masterplan 2014“ (PDF). CNADNR. Citováno 1. října 2014.
- ^ „Primul lot al Autostrăzii Lugoj - Deva, deschis circulației in plină noapte, with o întârziere de nouă luni“. Horké novinky. 23. prosince 2013.
- ^ http://www.130km.ro/a7.html
- ^ „Autostrada A8 Târgu Neamt - Iași: Autostrada care ar urma să lege Moldova cu Vestul Moldovei“. Hotnews.ro. 9. března 2015.
- ^ Wall-Street.ro 'Șova: Lucrările la Autostrada Turda - Sebeș încep in 20 mai pe două tronsoane'
- ^ „Construcție drumuri expres“. CNADNR. Archivovány od originál dne 22. července 2011. Citováno 29. září 2010.
- ^ „Dokument EHK OSN ECE / TRANS / SC.1 / 2016/03 / Rev1“ Evropská dohoda o hlavních mezinárodních dopravních tepnách (AGR)"" (PDF). Evropská hospodářská komise OSN. 1. listopadu 2016. Citováno 16. května 2020.
- ^ „Lungimea cailor de transport, la 31. XII 2014“. ziaruldeiasi.ro. 27.dubna 2015.
- ^ „Lungimea cailor de transport, la 31. XII 2009“ (PDF). INS. 27.dubna 2010.