Mohikánský jazyk - Mohican language
Mohican | |
---|---|
Rodilý k | Spojené státy |
Kraj | New York, Vermont |
Vyhynulý | ca. 1940 |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | mjy |
Glottolog | mahi1248 [1] |
Mohican (také známý jako Mahican, nesmí být zaměňována s Mohegan ) je zaniklý jazyk z Východní Algonquian podskupina Algonquian jazyková rodina, která je sama členem Algic jazyková rodina.[2] Mluvilo se na území dnešního východu New York stát a Vermont tím, že Mohican lidé.
Dějiny
Domorodci, mluvčí Mohican žil podél horní Řeka Hudson v New York Stát, který sahá až na sever až k Champlainské jezero, na východ k Zelené hory v Vermont a na západ blízko Schoharie Creek ve státě New York.[3] Konflikt s Mohawk Konfederace Irokézů v soutěži o obchod s kožešinami a evropské zásahy vyvolaly vysídlení Mohicanů, někteří se přestěhovali do západní části New Yorku, kde sdíleli půdu s Oneidou. Po sérii dislokací byli někteří Mohicans nuceni se přestěhovat do Wisconsin ve 20. a 30. letech 20. století, zatímco jiní se přestěhovali do několika komunit v Kanada, kde ztratili svoji mohikánskou identitu.
Mohikánský jazyk vyhynul na počátku dvacátého století, přičemž poslední zaznamenaná dokumentace Mahicanu byla provedena ve 30. letech.[4]
Dialekty
Byly identifikovány dva odlišné mohykánské dialekty, moravský a Stockbridge. [5] Tyto dva dialekty se objevily po roce 1740 jako agregace vyplývající z dislokace Mohican a dalších skupin. Rozsah variace mohikánského dialektu před tímto obdobím je nejistý.
Stockbridgeský dialekt se objevil v Stockbridge, Massachusetts, a zahrnoval skupiny newyorského mohykánu a členy dalších jazykových skupin, jako např Wappinger (místní kapela Munsee Lenape), Housatonic, Wawyachtonoc, a další. Po složité historii migrace se skupina Stockbridge přesunula do Wisconsinu, kde se spojila s Munsee Lenape migranti z jihozápadního Ontaria. Nyní jsou známí jako Stockbridge-Munsee kmen.[6]
Moravský dialekt vznikl z populačních agregací se středem na Bethlehem, Pensylvánie. Některé mohykánské skupiny, které byly přidruženy přibližně od roku 1740 k Moravský kostel, v New Yorku a Connecticutu, se přestěhovala v roce 1746 do Betléma. Přestěhovala se další skupina přidružená k Moravanům Wyoming, Pensylvánie. Poté, co byli bílí osadníci zmasakrováni několik členů, uprchli někteří členové těchto skupin do Kanady s moravskými konvertity Munsee a nakonec se usadili na tom, co je nyní Moraviantown, kde se zcela spojily s dominantní Lenape populace. Další skupina se přestěhovala do Ohswekenu v Šest národů, Ontario, kde se spojili s jinými skupinami na tomto místě.[7]
Fonologie a dokumentace
Mohikánské jazykové materiály se skládají z různých materiálů shromážděných misionáři, lingvisty a dalšími, včetně rukopisného slovníku z osmnáctého století, který sestavil moravský misionář Johann Schmick.[8] Ve dvacátém století lingvisté Truman Michelson a Morris Swadesh shromáždil nějaké mohykánské materiály od přeživších řečníků ve Wisconsinu.[9]
Mohican historická fonologie byla studována na základě rukopisu slovníku Schmicka, který sleduje historické změny ovlivňující výslovnost slov mezi Proto-Algonquian a moravský dialekt Mohican, jak se odráží ve Schmickově slovníku.[10] Podobnosti mezi Mohicanem a Delawarské jazyky Munsee a Unami byly uznány ve studiích Mohican lingvistické historie. V jedné klasifikaci jsou jazyky Mohican a Delaware přiřazeny k Delawaran podskupina východní Algonquian.[11]
Labiální | Alveolární | Palato- alveolární | Palatal | Velární | Labio- velární | Uvular | Glottal | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n | ||||||
Stop | p | t | k | kʷ | ||||
Složitý | ts | tʃ | ||||||
Frikativní | s | ʃ | X | χ | h | |||
Přibližně | j | w |
Samohlásky
/ a, ã, aː, ʌ, ʌ̃, ɛ, ə, e, ɪ, i, ɔ, o, u, aɪ, aʊ /
Příklady mohykánských slov
Níže uvedená tabulka představuje ukázku mohykánských slov, která byla napsána nejprve v lingvisticky orientovaném přepisu, následovaná stejnými slovy napsanými v praktickém systému, který byl použit v jazykově spojeném dialektu Munsee.[13] Jazykový systém používá k označení délky samohlásky vyvýšenou tečku (·). I když je stres většinou předvídatelný, lingvistický systém používá akutní přízvuk k označení předvídatelného hlavního stresu. Rovněž předvídatelné neznělé nebo zamumlané / ă / je označeno breveovým přízvukem (˘). Podobně se breve přízvuk používá k označení ultrakrátkého [ə] to obvykle nastává před jedinou vyjádřenou souhláskou následovanou samohláskou.[14] Praktický systém označuje délku samohlásky zdvojnásobením dopisu samohlásky a zachovává postupy linɡuistického systému pro značení stresu a neznělé / ultrakrátké samohlásky. Praktický systém používá pravopisné ⟨sh š pro fonetický symbol / š / a ⟨ch⟩ pro fonetický symbol / č /.[15]
Jazykové | Praktický | Angličtina | Jazykové | Praktický | Angličtina | Jazykové | Praktický | Angličtina | Jazykové | Praktický | Angličtina | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
xí · kan | xíikan | nůž | təmahí · kan | tmahíikan | sekera | ntah | ndah | moje srdce | sí · pəw | síipuw | řeka | |||
kə̆tahəwá · jeptiška | ktahwáanun | Miluji tě | wəmí · san | wmíisan | Jeho starší sestra | ni · táhkan | niitáhkan | Můj starší bratr | nəyáh nkí · spih | nuyáh ngíispih | jsem plný | |||
stá · w | stáaw | oheň | tá · páwá · š | táapáwáash | sedm | mpəy | mbuy | voda | nətahəwá · tamun | ndahwáatamun | Miluji to | |||
wəná · yəw | wunáayuw | je dobrý | ahtá · w | ahtáaw | Je to tam | kíhkayi · t | kíhkayiit | hlavní | máxkw | máxkw | medvěd | |||
wtayá · tamun | wtayáatamun | Vyžaduje to nebo chce | nəmá · sak | nmáasak | ryba (množné číslo) | na · ní · wi · | naaniiwih | devět | só · kəná · n | sóoknaan | Prší |
Čísla | |
ngwútah | jeden |
níisah | dva |
naxáh | tři |
náawah | čtyři |
náanan | Pět |
ngwútaash | šest |
taapáwaash | sedm |
xáasoh | osm |
naaníiwih | devět |
mdáanut | deset |
Poznámky
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mohican". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Raymond G. Gordon Jr., vyd. 2005.
- ^ Brasser, Ted, 1978
- ^ Goddard, Ives, 1978, str. 71.
- ^ Pentland, David, 1992, str. 15
- ^ Brasser, Ted, 1978, str. 207-210
- ^ Brasser, Ted, 1978, str. 208
- ^ Masthay, Carl, 1992
- ^ Michelson, Truman, 1914.
- ^ Pentland, David, 1992
- ^ Pentland, David, 1992, str. 15; Goddard, Ives, 1996, str. 5
- ^ Masthay, Carl, 1991, str. 15-26
- ^ Goddard, Ives, 1982; O'Meara, John, 1996
- ^ Viz Goddard, Ives, 1982, str. 19 pro další podrobnosti
- ^ O'Meara, John, 1996
Viz také
Reference
- Joh. Jac. Schmick, Miscellanea linguae nationis Indicae Mahikan, archiv americké filozofické společnosti.
- Brasser, Tede. 1978. „Mahican.“ Bruce Trigger, ed., Příručka severoamerických indiánů, svazek 15, severovýchod, 198–212. Washington: Smithsonian Institution. OCLC 26140074
- Campbell, Lyle. 1997. Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-509427-1.
- Campbell, Lyle; & Mithun, Marianne, vyd. 1979. Jazyky rodné Ameriky: Historické a srovnávací hodnocení. Austin: University of Texas Press. ISBN 0-292-74624-5.
- Campbell, Lyle; & Mithun, Marianne. (979. „Úvod: Severoamerická indická historická lingvistika v současné perspektivě.“ In L. Campbell & M. Mithun, eds., Jazyky rodné Ameriky: Historické a srovnávací hodnocení, s. 3–69. Austin: University of Texas Press. ISBN 9780292746244
- Goddard, Ives. 1978. „Východní Algonquian jazyky.“ Bruce Trigger, ed., Příručka severoamerických indiánů, svazek 15, severovýchod, 70–77. Washington: Smithsonian Institution.
- Goddard, Ives. 1996. „Úvod.“ Ives Goddard, ed., Příručka severoamerických indiánů, svazek 17. Jazyky, s. 1–16. Washington, D.C .: Smithsonian Institution. OCLC 26140074
- Goddard, Ives. 1999. Rodné jazyky a jazykové rodiny Severní Ameriky (rev. a zvětšené vydání s dodatky a opravami). [Mapa]. Lincoln, NE: University of Nebraska Press (Smithsonian Institution). (Aktualizovaná verze mapy v Goddard 1996). ISBN 0-8032-9271-6.
- Goddard, Ives. 2009. Poznámky k Mahican: Dialects, Sources, Phonemes, Enclitics, and Analogies. V publikaci Karl Hele a Regna Darnell (eds.), Papers of the 39. Algonquian Conference, 246-315. London, Ontario: The University of Western Ontario.
- Masthay, Carl, ed. Schmickův Mahican Dictionary. Philadelphia: Americká filozofická společnost. ISBN 9780871691972
- Michelson, Truman. 1914. [„Notes on the Stockbridge Language.“] Rukopis č. 2734, Národní antropologické archivy. Smithsonian Institution. Washington DC
- Mithun, Marianne. (1999). Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-23228-7 (hbk); ISBN 0-521-29875-X (pbk).
- Pentland, Davide. 1992. „Mahican historical phonology.“ Carl Masthay, vyd. Schmickův Mahican Dictionary, str. 15–27. Philadelphia: Americká filozofická společnost. ISBN 9780871691972