Maukhari dynastie - Maukhari dynasty
Maukhari Empire | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
C. 550 CE–C. 606 CE | |||||||||||
![]() Maukharis a jejich současníci v Indii | |||||||||||
Hlavní město | Kannauj | ||||||||||
Společné jazyky | Sanskrt | ||||||||||
Náboženství | hinduismus Buddhismus | ||||||||||
Vláda | Monarchie | ||||||||||
Maharajadhirajas | |||||||||||
Historická doba | Klasická Indie | ||||||||||
• Zavedeno | C. 550 CE | ||||||||||
• Zrušeno | C. 606 CE | ||||||||||
|

Nástin jihoasijské historie | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Paleografický (2 500 000–2 250 000 př. N. L.) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neolitický (10 800–3 300 př. N. L.)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chalcolithic (3500–1500 př. N. L.)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba bronzová (3300–1300 př. N. L.)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba železná (1500–200 př. N. L.)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Střední království (230 př. N. L. - 1206 n. L.) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozdně středověké období (1206–1526)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Raně novověké období (1526–1858)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Koloniální státy (1510–1961)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Období Srí Lanky
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
The Maukhari dynastie byl post-Gupta královský indický dynastie, která ovládala obrovské oblasti Severní Indie po více než šest generací. Dříve sloužili jako vazalové Guptas a později Harsha Dynastie Vardhan. Maukharis stanovil jejich nezávislost na Kannauj, během 6. století. Nad většinou vládla dynastie Uttarpradéš a Magadha. Kolem roku 606 n.l. velkou část jejich říše dobyli Později Guptas.[2] Podle Huien Tssng mohlo být toto území králi ztraceno Shashanka Gauda, který vyhlásil nezávislost kolem roku 600 n. l.[3][4]
Vládci
Známí maukhariští vládci madhya-desha zahrnout:[5]
- Hari-varman[6]
- Aditya-varman
- Ishvara-varman (Iśvaravarman)
- Ishana-varman (Iśanavarman), r. C. 550-560 CE
- Sharva-varman (Śarvavarman), r. C. 560-575 CE
- Avanti-varman, r. C. 575-600 CE
- Graha-varman, r. C. 600-605 CE
The Jeskyně Barabar nápisy potvrzují existenci další maukharské větve. Tato větev vládla jako feudatories, pravděpodobně to Později Guptas. Mezi známé vládce této větve patří:[7]
- Nrpa Shri Yajna-varman
- Nrpa Samantachudamani Shri Shardula-varman
- Ananta-varman
Nápisy
Asirgarh pečeť nápis Sarvavarman, Maukhari dynastie, 6. století.
Lomas Rishi jeskynní nápis Anantavarman
Jeskyně Gopika nápis Anantavarmanu
Vadathika Cave Inscription Anantavarmanu
Viz také
Reference
- ^ Tripathi, Rama S. (1989). Historie Kanauj: k muslimskému dobytí. Motilal Banarsidass Publ. str. 45 Poznámka 1. ISBN 9788120804043.
- ^ „Maukhari dynasty (indická dynastie) - Britannica online encyklopedie“. Britannica.com. Citováno 2013-01-26.
- ^ Reza, Mohammad Habib; Bandyopadhyay, S .; Mowla, Azizul. „Stopy buddhistické architektury v Guptě a po Guptě v Bengálsku: důkazy z nápisů a literatury“. Journal of Euroasian Studies. S2CID 163998400. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Dasgupta, Biplab (2005). Evropský obchod a koloniální dobytí, svazek 1. ISBN 9781843310280. Citováno 25. dubna 2020.
- ^ Ronald M. Davidson 2012, str. 34-35.
- ^ Dokumentováno nápisem Shankarpur měděné desky: viz SIDDHAM: databáze asijských nápisů: https://siddham.network/inscription/in00067/
- ^ Bindeshwari Prasad Sinha (1977). Dynastická historie Magadhy, cir. 450–1200 n.l. Abhinav. 109–110. OCLC 464639312.
Bibliografie
- Ronald M. Davidson (2012). Indian Esoteric Buddhism: A Social History of the Tantric Movement. Columbia University Press. ISBN 9780231501026.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Joseph Schwartzberg. Historický atlas jižní Asie. Mapa „Age of Pusyabhutis & Calukyans, c. 550–700 n.l. “. (Str. 26).