Majdanek soudy - Majdanek trials - Wikipedia

Majdanek soudy
Majdanek - Anton Thernes (1944) .jpg
Bývalý SS-Obersturmbannfuehrer Anton Thernes (stojící vlevo) před trestním soudem, který je souzen za trestné činy spáchané v Majdanek, 1944, Lublin, Polsko
Odesláno27. listopadu 1944
Rozhodnuto30 června 1981, Düsseldorf
Případ tábora smrti Majdanek
Koncentrační tábor Majdanek (24. Června 1944) ze sbírek Majdanek Museum, dolní polovina: kasárna pod dekonstrukcí; v horní polovině fungující kasárna
Zachované původní pece ve druhém krematoriu v Majdanku, postaveném v roce 1943 Heinrichem Korim.[1]
Originální plynová komora s viditelným Cyklon B modrá skvrna na zadní stěně, trvale vypálená do cementu

The Majdanek soudy byly série po sobě jdoucích válečný zločin zkoušky konané v Polsko a v Německo během a po druhá světová válka, což představuje celkově nejdelší soud s nacistickými válečnými zločiny v historii trvající více než 30 let.[2] První soudní proces z Vyhlazovací tábor Majdanek úředníci se konali od 27. listopadu 1944 do 2. prosince 1944 v Lublin, Polsko.[3][4] Poslední se konal u okresního soudu v Düsseldorf začalo 26. listopadu 1975 a skončilo 30. června 1981. Bylo západní Německo je nejdelší a nejdražší zkušební verze, která trvala 474 sezení.[5][6]

Řada bývalých vysoce postavených SS, úředníků táborů, stráží táborů a zaměstnanců SS byla před soudem obviněna z obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Majdanek v období mezi 1. říjnem 1941 a 22. červencem 1944. Z 1037 zaměstnanců tábora, jmenovitě známých, bylo stíháno celkem pouze 170 nacistů, kteří sloužili v Majdanku. Polovina obžalovaných obviněných západoněmeckým soudním systémem byla propuštěna na svobodu poté, co si stěžovali na zadržovací bolesti a byli osvobozeni ze zabití. Naproti tomu ti, o nichž se dříve pokusilo Polsko, byli obvykle shledáni vinnými. Jen za 34 měsíců provozu tábora bylo v hlavním táboře Majdanek zavražděno více než 79 000 lidí (z toho 59 000) Polští Židé ) a mezi 95 000 a 130 000 lidmi v celém Majdanku, systém včetně několika dílčích táborů.[7] Asi 18 000 Židů bylo zabito v Majdanku 3. listopadu 1943 během největšího jednodenního masakru v jednom táboře holocaust,[6] pojmenovaný Dožinky (celkem 43 000 se 2 dílčími tábory).[8]

Je pozoruhodné, že dva velitelé koncentračních táborů KL Majdanek byli souzeni soudem SS během provozu tábora částečně kvůli tomu, čím byl původně Majdanek, pouze skladiště zlata, peněz a kožešin ukradených z vlaků obětí holocaustu v továrnách na smrt v Belzec, Sobibor, a Treblinka.[9] Oba SS muži byli obviněni z velkoobchodního krádeže z Třetí říše zbohatnout. Karl-Otto Koch (sloužil v Majdanku od července 1941 do 24. srpna 1942) byl popraven popravčí četa 5. dubna 1945; Hermann Florstedt, třetí náčelník Majdanku (od října 1942) byl popraven SS 15. dubna 1945.[10]

První pokus o Majdanek

Ustupující Němci neměli čas zařízení zničit. Zůstal nejzachovalejším příkladem a Holocaust tábor smrti v historii, s neporušenými plynovými komorami a krematoriemi.[11] Postupující Sověti byli po objevení šokováni nedůvěrou a původně nadhodnocovali celkový počet obětí.[12]

Skupina šesti členů personálu Majdanku - kterým se nepodařilo uprchnout - byla obžalována před sovětsko-polským zvláštním trestním soudem bezprostředně po osvobození tábora 23. července 1944. Po soudu a úvahách, které trvaly od 27. listopadu 1944 do 2. prosince 1944 byli všichni obvinění shledáni vinnými z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy a byli odsouzeni k trestu smrti oběšením.[6][11] Zahrnovali SS-Obersturmführer Anton Thernes, SS-Hauptsturmführer Wilhelm Gerstenmeier, SS-Oberscharführer Hermann Vögel, Kapo Edmund Pohlmann, SS-Rottenführer Theodor Schöllen a Kapo Heinrich Stalp,[13] všichni byli popraveni oběšením 3. prosince 1944, kromě Pohlmanna, který noc předtím spáchal sebevraždu.[14]

Druhý pokus o Majdanek (1946–1948)

Série soudních procesů, které proběhly v letech 1946 až 1948 v Polsku - obvykle označované jako druhý soud s Majdankem - sestávala ze zkoušek mnoha druhů. Asi 95 esesáků, většinou strážců (včetně těch, kteří byli zadrženi v poválečném Německu), bylo obviněno z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Sedm z obžalovaných dostalo trest smrti. Nejvýznamnější z nich byl Elsa Ehrich, Oberaufseherin divize táborů pro ženy a děti (zrušeno na jaře 1944). Byla zodpovědná za výběr plynových komor. Ehrich byl shledán vinným ze všech obvinění a oběšen v červenci 1948. Ehrich se zřejmě pokusil zahájit Nacistický bordel v roce 1943, ale projekt byl před uskutečněním opuštěn poté, co byl jednomu z jejích otroků prostitutek diagnostikován tyfus.[15]

Většina ostatních SS muži byli odsouzeni na 2 až 12 let odnětí svobody.[16] Někteří z prominentnějších obžalovaných v soudních procesech v letech 1946–1948 zahrnovali více než 60 osob SS -Schütze stráže tábora. Několik řízení proběhlo v Lublin, stejně jako v Radom a Świdnica (1947), Krakov, Wadowice, a Běžet (1948) a v Varšava (1948), kde v listopadu 1950 došlo k poslednímu odvolacímu soudu Jacoba Gemmela.[10]

#Obžalovaný [10]narozenýHodnostFunkceVěta
1Elsa Ehrich8. března 1914OberaufseherinVrchní dozorce    smrt oběšením (provedeno 26. října 1948)
2Friedrich Gebhardt26. února 1899SS-Unterscharf.Strážný tábora    smrt oběšením (provedeno 15. listopadu 1948)
3Kurt Möller (Moeller)11. ledna 1918SS-Oberscharf.Velitel družstva    smrt oběšením (provedeno 6. října 1948)
4Jacob Niessner19. ledna 1908SS-SchützeStrážný tábora    smrt oběšením (provedeno, 14. července 1948)
5Michael Pelger27. března 1908SS-Rottenf.Velitel družstva    smrt oběšením (provedeno)
6Peter Reiss22. února 1901SS-SturmmannStormtrooper    smrt oběšením (provedeno 23. června 1948)
7Franz Söss (Süss)30. listopadu 1912SS-Rottenf.Velitel družstva    smrt oběšením (provedeno 20. září 1949)
8Friedrich Buschbaum14. září 1904SS-SchützeStrážný tábora    smrt (změněna na 15 let vězení, rel. 31. května 1956)
9Johann Weiss24. února 1915SS-SchützeStrážný tábora    smrt (změněna na 10 let vězení)
10Wilhelm Reinartz17. března 1910SS-Unterscharf.Ošetřovna    úmrtí (změněno na 2 roky z důvodu smrtelné nemoci)
11Johann Vormittag5. srpna 1904SS-SchützeStrážný tábora    doživotní vězení (propuštěno 11. března 1953)
12Jacob Gemmel27. května 1913SS-SchützeStrážný tábora    život (změněn na 12 let vězení)
13Robert Frick15. října 1918SS-Unterscharf.Strážný tábora    15 let vězení (propuštěno 2. května 1956)
14Georg Fleischer24. listopadu 1911SS-SchützeStrážný tábora    12 let vězení (propuštěno 2. května 1956)
15Johann Kessler28. února 1910SS-SturmmannStormtrooper    12 let vězení (zemřel 25. února 1950)
16Hans Kottre (Kotre)22. srpna 1912SS-SturmmannStormtrooper    12 let vězení (propuštěno 9. května 1956)
17Andreas Lahner10. prosince 1921SS-SturmmannStormtrooper    12 let vězení (propuštěno 2. května 1956)
18Georg Neu1. srpna 1921SS-SchützeStrážný tábora    12 let vězení (propuštěno 9. května 1956)
19Franz Wirth8. listopadu 1909SS-Rottenf.Strážný tábora    12 let vězení
20Andreas Buttinger29. května 1910SS-SchützeStrážný tábora    10 let vězení (zemřel 26. dubna 1949)
21Jacob Jost6. října 1895SS-Oberscharf.Strážný tábora    10 let vězení (propuštěno 30. dubna 1956)
22Martin Löx7. února 1908SS-Rottenf.Strážný tábora    10 let vězení (zemřel 26. června 1949)
23Kasper Marksteiner1. listopadu 1913SS-SturmmannStrážný tábora    10 let vězení (zemřel 20. června 1949)
24Hans Aufmuth18. ledna 1905SS-SchützeStrážný tábora    8 let vězení (propuštěno 17. března 1954)
25Johann Betz18. prosince 1906SS-SturmmannStrážný tábora    8 let vězení (propuštěno 3. července 1955)
26Anton Hoffmann17. září 1910SS-SturmmannStrážný tábora    8 let vězení (propuštěno 17. prosince 1954)
27Johann Radler9. září 1909SS-SchützeStrážný tábora    8 let vězení (propuštěno 1. března 1955)
28Thomas Radrich19. října 1912SS-Rottenf.Strážný tábora    8 let vězení
29Johann Setz26. června 1907SS-SturmmanStrážný tábora    8 let vězení (vydáno do Německa 28. února 1955)
30Michael Bertl23. června 1909SS-SturmmannStrážný tábora    7 let vězení (propuštěno 15. července 1954)
31Paul Keller16. října 1910SS-SturmmannStrážný tábora    7 let vězení (propuštěno 15. července 1954)
32Karl Müller10. března 1907SS-SturmmannVedoucí bloku    7 let vězení
33Walter Biernat28. března 1920SS-Rottenf.Strážný tábora    6 let vězení (zemřel 6. února 1952)
34Josef Hartmann22.03.1918SS-SturmmannStrážný tábora    6 let vězení (propuštěn 5. ledna 1954)
35Hans Georg Hess17. června 1910SS-Rottenf.Strážný tábora    6 let vězení
36Heinrich Kühn16. prosince 1909SS-SturmmannStráž (Osvětim )    6 let vězení (zemřel 16. dubna 1951)
37Franz Vormittag23. ledna 1920SS-SturmmannStrážný tábora    6 let vězení
38Helmut Zach19. srpna 1909SS-Unterscharf.Strážný tábora    6 let vězení
39Jacob Dialer8. prosince 1913SS-SturmmannStrážný tábora    5 let vězení (propuštěno 23. prosince 1951)
40Hans Durst23. listopadu 1909SS-Rottenf.Strážný tábora    5 let vězení
41Franz Kaufmann23. července 1908SS-Unterscharf.Strážný tábora    5 let vězení
42Paul Kiss13. července 1902SS-SturmmannStrážný tábora    5 let vězení (zemřel 26. dubna 1950)
43Johann Kubasak31. prosince 1909SS-Rottenf.Strážný tábora    5 let vězení
44Johann Lassner26. července 1909SS-SchützeStrážný tábora    5 let vězení
45Johann Lienert5. srpna 1915SS-SturmmannStrážný tábora    5 let vězení (zemřel 16. června 1949)
46Stefan Mantsch24. září 1922SS-SchützeStrážný tábora    5 let vězení (propuštěno 12. dubna 1951)
47Hans Merle15. května 1914SS-SchützeStrážný tábora    5 let vězení (propuštěno 2. ledna 1953)
48Kurt Erwin Ohnweiler25. března 1913SS-SchützeStrážný tábora    5 let vězení (propuštěno 1. března 1952)
49Michael Thal16. ledna 1910SS-SchützeStrážný tábora    5 let vězení
50Jacob Vormittag8. března 1909SS-SturmmanStrážný tábora    5 let vězení
51Martin Berger18. ledna 1910SS-Rottenf.Strážný tábora    4 roky odnětí svobody (zemřel 15. října 1948)
52Michael Fleischer18. srpna 1912SS-Rottenf.Strážný tábora    4 roky odnětí svobody
53Franz Habel31. května 1912SS-Rottenf.Strážný tábora    4 roky odnětí svobody
54Karl Brückner5. května 1904SS-Unterscharf.Strážný tábora    4 roky odnětí svobody (propuštěno 28. února 1951)
55Josef Janowitsch22. srpna 1910SS-SturmmannStrážný tábora    4 roky odnětí svobody
56Johann Günesch17. května 1913SS-SchützeStrážný tábora    3,5 roku odnětí svobody (vydáno do Německa 9. února 1951)
57Fritz Frischolz5. října 1911SS-Oberscharf.Strážný tábora    8 let vězení (propuštěno 10. března 1955)
58Michael Gall22. července 1902SS-SchützeStrážný tábora    3 roky vězení (vydáno do Německa 15. ledna 1951)
59Hans Grabert31. května 1907SS-OberscharfSpráva    3 roky vězení (vydáno do Německa 16. června 1950)
60Stefan Mantsch24. září 1922SS-SchützeStrážný tábora    3 roky odnětí svobody (propuštěno 12. dubna 1951)
61Josef Moos24. ledna 1904SS-Rottenf.Ošetřovna (výběr)    3 roky vězení (zemřel 20. dubna 1950)
62Konrad Anacker13. února 1892SS-SchützeStrážný tábora    3 roky odnětí svobody (propuštěno 26. června 1950)
63Wilhelm Petrak14. února 1909SS-SturmmannStrážný tábora    8 let (zemřel 28. července 1948 na nemoc po 2 letech)

Třetí zkouška Majdanek (1975–1981)

Při třetím soudu v Majdanku, který se konal mezi 26. listopadem 1975 a 30. červnem 1981, před západoněmeckým soudem v Düsseldorfu, bylo obžalováno šestnáct obžalovaných. Pět bylo zbaveno všech obvinění, dva propuštěni kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jeden zemřel na stáří a osm bylo shledáno vinnými. Byli odsouzeni na 3 až 12 let vězení.[17] Třetímu procesu s Majdankem předcházela Treblinské zkoušky také v Düsseldorfu v letech 1964 a 1970.[18] Proces s Majdankem trval šest let a byl ukončen 30. června 1981. Podle obžaloby nebyly dostatečné důvody pro vznesení obvinění proti dalším podezřelým (mnoho klíčových svědků zemřelo).[5][19]

Zejména velitel tábora, Arnold Strippel podílející se na mučení a zabití mnoha desítek vězňů (včetně 42 sovětských válečných zajatců v červenci 1942), obdržel nominální3 1⁄2- roční věta. Získal také 121 500 -Deutsche Mark náhrada za ztrátu na výdělku a jeho příspěvky na sociální zabezpečení, které použil na nákup kondominia ve Frankfurtu nad Mohanem, které obsadil až do své smrti.[20]

#ObžalovanýnarozenýHodnostFunkceVěta
1Alice Orlowski30. září 1903SS AufseherinDozorce tábora    během soudu zemřel na stáří
2Hermine Braunsteiner16. července 1919RapportführerinZástupkyně tábora    3 roky (Vídeň), doživotí (Düsseldorf)
3Hildegarda Lachertová19. března 1920AufseherinDozorce tábora    12 let vězení
4Hermann Hackmann11. listopadu 1913SS-Hauptst.Velitel tábora    10 let vězení
5Emil Laurich21. května 1921SS-Rottenf.Ideologie    8 let vězení
6Heinz Villain1. února 1921SS-Unterscharf.Polní velitel    6 let vězení
7Fritz-Heinrich Petrick22. ledna 1913SS-Oberscharf.Strážný tábora    4 roky odnětí svobody
8Arnold Strippel2. června 1911SS-Obersturm.Ředitel tábora    3,5 roku odnětí svobody
9Thomas Ellwanger3. března 1917SS-Unterscharf.Strážný tábora    3 roky vězení
10Wilhelm Reinartz17. března 1910SS-Unterscharf.Ošetřovna (výběr)    propuštěn kvůli nemoci
11Joanna (Johanna) ZelleSS-GefolgeStrážný tábora    propuštěn kvůli nemoci
12Heinrich Schmidt27.03.1912SS-Hauptsturmf.Medic (výběr)    osvobozen a propuštěn
13Charlotte Mayer7. února 1918Údržba    osvobozen a propuštěn
14Rosy Suess nebo (Rosa) Süss16. září 1920Údržba    osvobozen a propuštěn
15Heinrich GroffmannSS-Rottenf.Polní velitel    osvobozen a propuštěn
16Hermine Boettcher-Brueckner26.dubna 1918Údržba    osvobozen a propuštěn

Zkoušky válečných zločinů po roce 1981 v Majdanku

V roce 1989 Karl-Friedrich Höcker byl souzen a odsouzen za své činy v Majdanku.

Viz také

Poznámky a odkazy

  1. ^ "Krematorium v ​​Majdanku". Židovská virtuální knihovna. 2013. Citováno 2013-04-15.
  2. ^ Reuter (27. června 1981). „Nejdelší soud s válečnými zločiny končí“. The Glasgow Herald. Citováno 2013-04-16.
  3. ^ Jean-michel Frodon (2010). Majdanek Trial. Kino a šoa. SUNY Stiskněte. 249–. ISBN  978-1438430287. Citováno 2013-04-13.
  4. ^ "Koncentrační tábor Majdanek". Majdanek, Polsko. 21. července 2009. Citováno 2013-04-13.
  5. ^ A b „Once Upon a Time in War“. Proces s Majdankem v západním Německu. Fotografická retrospektiva. 2012. Citováno 2013-04-13.
  6. ^ A b C USHMM (11. května 2012). "Sovětské síly osvobozují Majdanek". Lublin / Majdanek: Chronologie. United States Holocaust Memorial Museum, Washington, DC. Citováno 2013-04-13.
  7. ^ Reszka, Paweł (23. 12. 2005). „Seznam obětí Majdanku. Změny v učebnicích dějepisu?“. Gazeta Wyborcza. Státní muzeum Osvětim-Birkenau. Archivovány od originál dne 06.11.2011. Citováno 2010-04-13.
  8. ^ Jennifer Rosenberg. „Aktion Erntefest“. Dějiny 20. století. About.com Vzdělání. Archivovány od originál dne 2016-12-27. Citováno 2013-04-16.
  9. ^ Staff Writer (2006). "Koncentrační tábor Lublin / Majdanek: Přehled". United States Holocaust Memorial Museum. ushmm.org. Citováno 2013-04-13.
  10. ^ A b C „Procesy zbrodniarzy (Procesy válečných zločinců) 1946–1948“. Wykaz sądzonych członków załogi KL Lublin / Majdanek. KL Lublin. Archivovány od originál dne 2013-10-14. Citováno 2013-04-14.
  11. ^ A b "Majdanek" (PDF). Koncentrační tábor Majdanek. Jad Vashem. 2007. Archivovány od originál (PDF) 27. listopadu 2007. Citováno 2013-04-14.
  12. ^ "Inside Majdanek". Nacistické koncentrační tábory. Židovská virtuální knihovna. 2013. Citováno 2013-04-14.
  13. ^ Marcus Wendel (8. srpna 2007). "Personál SS sloužící v Majdanku". Zaměstnanci tábora. Historie osy. Citováno 2013-04-14.
  14. ^ JVL (2013). „Majdanek Trial“. Vyhlazovací tábor Majdanek. Židovská virtuální knihovna.org. Citováno 2013-04-13.
  15. ^ „SS-Oberaufseherinn Elsa Ehrich“. Frauenkonzetrationslager. KL Lublin. 2004–2013. Archivovány od originál dne 26.02.2014. Citováno 2013-04-14.
  16. ^ PMM (2006). „XX. Akta procesowe“. Archiwum (v polštině). Państwowe Muzeum na Majdanku. Archivovány od originál dne 15. 8. 2011. Citováno 2013-04-13.
  17. ^ JVL (2013). "Třetí Majdanek Trial". Vyhlazovací tábor Majdanek. Židovská virtuální knihovna.org. Citováno 2013-04-13.
  18. ^ Christian Hofmann. „Die Treblinka-Prozesse (Treblinské procesy)“. Shoa.de (v němčině). Arbeitskreis Shoa.de e.V.
  19. ^ Landgericht Düsseldorf spricht Urteile im Majdanek-Prozeß Landtag Intern vom 26. června 2001 (Landtag Nordrhein-Westfalen). (v němčině)
  20. ^ Thomas Schattner. „Strippels Blutspur durch Europas KZs - Sie startedn pred 70 Jahren hier in Unshausen, im heutigen Schwalm-Eder-Kreis“ (PDF). Archiv und Ausstellung der Universität Kassel (v němčině). Gedenkstätte Breitenau. str. 57–62. Archivovány od originál (Soubor PDF, přímé stažení 78,2 KB) dne 2007-07-23. Citováno 2013-04-26.

Média související s KZ Majdanek na Wikimedia Commons Média související s Koncentrační tábor Majdanek na Wikimedia Commons