Itzhak Katzenelson - Itzhak Katzenelson
Itzhak Katzenelson | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 1. května 1944 | (ve věku 57)
Národnost | polština |
Itzhak Katzenelson (hebrejština: יצחק קצנלסון, jidiš: (יצחק קאַצ (ע) נעלסאָן (זון; taky přepsal Icchak-Lejb Kacenelson, Jizchak Katzenelson; Yitzhok Katznelson) (1. července 1886 - 1. května 1944) byl a Polský Žid, učitel, básník a dramatik. Narodil se v roce 1886 v Karelichy u Minsk, a byl zavražděn 1. května 1944 v Osvětim.[1]
Životopis
Brzy po jeho narození se Katzenelsonova rodina přestěhovala do Lodž, Polsko kde vyrostl. Pracoval jako učitel, založil školu a jako dramatik v jidiš a hebrejštině, založil divadelní skupinu, která cestovala po Polsku a Litva. V návaznosti na Německá invaze do Polska v roce 1939 uprchl se svou rodinou do Varšava, kde byli uvězněni v Ghetto. Tam provozoval podzemní školu pro židovské děti. Jeho manželka a dva jeho synové byli deportováni do Vyhlazovací tábor Treblinka a zavraždili tam.
Katzenelson se účastnil Povstání ve varšavském ghettu počínaje 19. dubnem 1943. Aby mu zachránili život, přátelé mu a jeho přeživšímu synovi dodali padělky Honduraský pasy. Podařilo se jim opustit ghetto, ale později skončili v rukou Němců jako součást Hotel Polski aféra. Byl deportován do záchytného tábora v Vittel, Francie, kde nacisté zadržovali americké a britské občany a občany dalších spojeneckých a neutrálních zemí, pro případnou pozdější výměnu vězňů.
Ve Vittelovi napsal Katzenelson Dos lid funem oysgehargetn yidishn folk („Píseň zavražděného židovského národa“). Rukopis vložil do lahví a pohřbil pod stromem, odkud byl po válce obnoven. Kopie byla všita do rukojeti kufru a později odnesena Izrael.
Na konci dubna 1944 byl Itzhak Katzenelson a jeho syn Zvi posláni na transport do Koncentrační tábor Osvětim, kde byli zavražděni 1. května 1944.
Katzenelson byl vydán a paraguayský cestovní pas vydaný Ładoś Group.[2]
The Dům bojovníků za ghetto Holocaust a Židovský odpor Muzeum dědictví v Izrael, je jmenován v jeho paměti. „Píseň zavražděného židovského národa“ byla přeložena do mnoha jazyků a vydána jako samostatný svazek.
Publikovaná díla
- Vittel Diary (22.v.43 - 16.9.43), Izrael: Dům bojovníků za ghetto, 1964. Přeloženo z hebrejština Dr. Myer Cohen; zahrnuje životopisné poznámky a dodatek pojmů a místních jmen.
- Le Chant du peuple juif assassiné, Francie: Bibliothèque Medem, 2005. Jidiš-francouzské vydání, francouzský překlad Batia Baum, úvod Rachel Ertel .
Reference
- ^ Gilbert, Martin (2002). Routledge Atlas holocaustu. Psychologie Press. str. 10. ISBN 978-0-415-28145-4.
- ^ „Seznam Ładoś - výsledky výzkumu k 24. říjnu 2019“ (PDF). Pileckiho institut. 24. října 2019. s. 37. Citováno 2020-04-07.
externí odkazy
- Devět básní Yitzkhoka Katznelsona v jidiš a angličtině v Poetry in Hell
- Rodokmen Itzhaka Katzenelsona Geni Family Tree
- výpis z Píseň zavražděného židovského národa
- měla jsem sen báseň
- (v jidiš) Dos lid funem oysgehargetn jidiš lid Pdf
- (v jidiš) Yitshak Katsenelson zayn lebn un shafn Životopis jeho sestry Pdf
- (v němčině) Katzenelson.de. Web překladatele Helmuta Homfelda
- (v němčině) Schmidt, Andreas (1997). "Verstumme nicht !: Die Anstiftung zum Dialog in Jizchak Katzenelsons 'Großem Gesang vom ausgerotteten jüdischen Volk'". www.buber.de
- (v jidiš) Yitskhok Katzenelson v Maison de la culture jidiš-Bibliothèque Medem
- Bezplatná verze v jidiš (s hebrejskými písmeny) ze dne Dos lid funem oysgehargetn yidishn folk