Stanice Mühlacker - Mühlacker station - Wikipedia

Mühlacker
Prostřednictvím stanice
Umístění	Mühlacker, Bádensko-Württembersko Německo
Souřadnice	48 ° 57'11 ″ severní šířky 8 ° 50'47 ″ východní délky / 48,95306 ° N 8,84639 ° E / 48.95306; 8.84639Souřadnice: 48 ° 57'11 ″ severní šířky 8 ° 50'47 ″ východní délky / 48,95306 ° N 8,84639 ° E / 48.95306; 8.84639
Linka (y)	Württembergská západní železnice (KBS 770, KBS 771, KBS 772, KBS 710,5, KBS 710,9 ) Železnice Karlsruhe – Mühlacker (KBS 770, KBS 772, KBS 710,5 )
Platformy	5
Připojení	IC 61 IRE 1 RE 17B RB 17ARB 17C
Jiná informace
Kód stanice	4197
Kód DS100	TM
IBNR	8000339
Kategorie	4 [1]
webová stránka	www.bahnhof.de
Dějiny
Otevřeno	1. října 1853
Služby
Předcházející stanice   DB Fernverkehr   Následující stanice Pforzheim vůčiKarlsruhe IC 61 Vaihingen (Enz) vůčiNorimberk nebo Lipsko Předcházející stanice   Abellio Rail Baden-Württemberg   Následující stanice Bretten směrem kHeidelberg Hbf RE 17B přes Mühlacker Mühlacker Rößlesweg směrem kStuttgart Hbf Enzberg směrem kPforzheim Hbf RB 17A přes Mühlacker Mühlacker Rößlesweg směrem kStuttgart Hbf Ötisheim směrem kBruchsal RB 17C přes Mühlacker Mühlacker Rößlesweg směrem kStuttgart Hbf Předcházející stanice   Go-Ahead Baden-Württemberg   Následující stanice Pforzheim Hbf směrem kKarlsruhe Hbf IRE 1 přes Stuttgart Vaihingen (Enz) směrem kAalen Hbf
Umístění
Mühlacker Umístění v Bádensku-Württembersku Ukázat mapu Bádenska-Württemberska Mühlacker Umístění v Německu Ukázat mapu Německa Mühlacker Umístění v Evropě Zobrazit mapu Evropy

Mühlacker stanice je ve městě Mühlacker v Německý stát z Bádensko-Württembersko. Je na křižovatce Linka Karlsruhe – Mühlacker a Západní železnice. Se svými pěti kolejí na platformě je největší stanicí v Enz okres. Slouží to Meziměstský, regionální a Karlsruhe Stadtbahn služby.

Dějiny

Ve 40. letech 19. století Württemberg vláda rozhodla o vybudování železničního spojení s Železnice v údolí Rýna pro připojení k Mannheimu a blízkému průmyslu. Baden, měl však větší zájem o připojení Pforzheim do své železniční sítě. Po letech jednání mezi královstvím Württemberg a Badenským velkovévodstvím bylo dne 4. prosince 1850 dosaženo dohody o trase západní železnice.

Linka se rozvětvila od Severní železnice v Bietigheim, který běžel 23 km, dokud nedosáhl bodu mezi Weilern Eckenweiher Hof a Mühlacker. Byla tam postavena stanice, která by později byla koncem linky z Pforzheimu. Obě osady byly na jih od města Dürrmenz. Odborníci z obou zemí kritizovali trasu linky, protože bránila důležitému městu Vaihingen s dobře umístěnou stanicí. Baden kritizoval umístění důležité příhraniční stanice na odlehlém statku. Dne 1. Října 1853 Královské státní železnice ve Württembergu (Königlich Württembergischen Staats-Eisenbahnen, KWSt.E.) otevřela západní železnici. Neobvykle pro Německo byla nová stanice pojmenována po lokalitě Mühlacker, ne po komunitě, jejíž součástí byla.

V důsledku industrializace stimulované železnicí se počet obyvatel Mühlackeru zvýšil tak, že do roku 1900 byla větší než Dürrmenz a Dürrmenz byl v pravý čas přejmenován na Dürrmenz-Mühlacker. Od roku 1859 do roku 1862 byla duplikována západní železnice mezi Bietigheimem a Mühlackerem. Od jihozápadu Státní železnice velkovévodství Baden (Großherzoglich Badische Staatseisenbahnen, BadStB) otevřen jeho linka z Durlachu 1. června 1863. Nahradil autobus tažený koňmi mezi Pforzheimem a Mühlackerem, který byl založen v říjnu 1853. Do roku 1869 instalovala BadStB druhou trať na své trati.

Nová hraniční stanice se skládala z průchozí stanice Württemberg a terminálu Baden. Nyní měl Mühlacker dvě stanice provozované dvěma národními železnicemi s vlastními úředníky a provozními metodami. Jedním z problémů byl návrh jízdních řádů, jak to používala stanice ve Württembergu Stuttgart čas a použitá badenská stanice Karlsruhe čas. To znamenalo, že do zavedení jednotného času železnice dne 1. dubna 1893 došlo k časovému rozdílu tří minut.

V 80. letech 19. století získala stanice důležitý dálkový provoz. Dne 5. Června 1883 Orient Express běžel poprvé na lince z Paříže Gare de l'Est na Giurgiu (nyní v Rumunsko ). Kvůli úspoře času vlak nezastavil v Mühlackeru od roku 1901. Duplikování trati Mühlacker-Bretten bylo dokončeno v roce 1890. Pokračování Zabergäu železnice, která v té době skončila v Güglingen, byla navržena v roce 1897. Nová linka bude jezdit přes Sternenfels, Diefenbach, Freudenstein, Maulbronn, Schmie a Lienzingen do Mühlackeru. Projekt byl zamítnut KWSt.E. V roce 1913 byl předložen plán na linku nazvanou Platten železnice (Plattenbahn) z Renningen přes Friolzheim na Mühlacker, ale to nebylo podporováno královskými Württembergskými státními železnicemi a do roku 1920 již nebylo uvažováno.

1. dubna 1920 KWSt.E. a BadStB byly integrovány do Deutsche Reichsbahn. To označilo konec stanice jako hranici mezi různými železničními systémy. V roce 1921 byly odstraněny hraniční sloupy mezi dvěma bývalými zónami nádraží. Dne 11. listopadu 1930 bylo město Dürrmenz-Mühlacker na žádost městské rady přejmenováno na Mühlacker.

V roce 1941 byla postavena nová spojovací křivka na západ od stanice mezi Linka Karlsruhe – Mühlacker a západní železnice směrem na Bruchsal. To umožnilo vlakům jezdícím z Pforzheimu do Bruchsalu, aby se zabránilo couvání ve stanici Mühlacker, a proto mělo strategickou výhodu pro rychlejší přesun vojskových transportů směrem do Francie. Od října 1944 začaly bombardovat a bombardovat železnice a vlaky v okolí. O život přišlo celkem 14 lidí. Dráhy a budovy byly částečně poškozeny.

Skladby v Mühlacker, při pohledu ze severovýchodu (2006)

Během rekonstrukce Deutsche Bundesbahn elektrifikoval linku Bietigheim – Mühlacker. Dne 6. října 1951 jel první elektrický vlak ze Stuttgartu. Elektrický provoz byl rozšířen dne 23. Května 1954 na Bretten a 1. června 1958 až Karlsruhe. V 60. letech byly vypracovány plány pro Vysokorychlostní trať Mannheim – Stuttgart. Nakonec bylo rozhodnuto postavit stanici na trati v Vaihingen, ne Mühlacker. Uvedení nové trati do provozu dne 2. června 1991 znamenalo, že přes Mühlacker nadále jezdilo jen několik rychlíků.

Od roku 1997 některé Karlsruhe Stadtbahn služby na lince S 9 jezdily z Brettenu do Mühlackeru a dne 30. května 1999 všechny vlaky S 9 běžely do a končily v Mühlackeru. Bývalá hraniční stanice obnovila svoji starou roli uzlového bodu s hustým pravidelným intervalovým provozem a dálkovými spoji.

Budova recepce

Dvě historické staniční budovy v Mühlackeru přežily. Jedná se o stanici ve Württembergu na nástupišti 1 a nádraží v Badenu na nástupišti 50.

Budova stanice ve Württembergu byla původně dvoupatrová budova se šikmou střechou. Pozoruhodným rysem stanic západní železnice byly jejich vchody, které byly zvýrazněny střídavým červeným a žlutým pískovcem. V roce 1885 KWSt.E. přidal jedno patro k budově a přidal rozšíření na východní straně. Jednopodlažní rozšíření poskytovalo pracovní prostor poště.

V roce 1863 založila BadStB vstupní budovu v bývalé staniční zahradě. Budova má třípodlažní středovou část s valbovou střechou. Z pravé a levé strany je ohraničen dvěma dvoupatrovými budovami.

Železniční provoz

Regional Express ze Stuttgartu u vchodu do stanice Mühlacker (2006)

Karlsruhe Stadtbahn vlak v Bruchsalu (1999)

Stanice je železničním uzlem, kde se trasa Karlsruhe – Mühlacker setkává se západní železnicí Württemberg. Trasa nástupiště 1 slouží vlakům směrem do Vaihingenu (Enz), zatímco dráha 2 slouží vlakům směrem k Pforzheimu. Na trati 3 začínají vlaky Karlsruhe Stadtbahn na trati do Bretten. Dráhu 4 využívají pouze nezastavující vlaky a tato strana nástupiště je blokována zábradlím. Regionální vlaky do Brettenu zastavují na trati 5. Trať 6 je průjezdní smyčkou bez nástupiště pro vlaky do Brettenu. Dráha 50 je poslední tratí bývalé koncové stanice Baden Railway, která kdysi měla čtyři tratě. Na východním konci nástupiště je napojení na trať 1. Vlaky Stadtbahn do Pforzheimu začínají na trati 50.

Stanice Mühlacker je klasifikována podle Deutsche Bahn jako stanice kategorie 4.

Stavědlo v Mühlackeru má blokování třídy SpDrL30.^[2]

Dálkové služby

Regionální služby

Stadtbahn

Poznámky

Reference

• Uwe H. Hagmann, Matthias Lieb: 150 Jahre Bahnhof Mühlacker. Der sonderbare Gedanke, am Eckenweiher Hof einen Bahnhof zu bauen. Hrsg. von der Stadt Mühlacker. Elser Druck, Mühlacker 2003.
• Hans-Wolfgang Scharf: Die Eisenbahn im Kraichgau. Eisenbahngeschichte zwischen Rhein und Neckar. EK-Verlag, Freiburg (Breisgau) 2006, ISBN  3-88255-769-9.